Kód CZ 556 Blansko
Připojené obce: Klepačov,
Olešná, Hořice, Dolní Lhota,
Horní
Lhota, Těchov, Žižlavice, Češkovice, Obůrka,
Skalní mlýn, Lažánky Kostel sv. Martina Zdroj C) barokní 1672–1691
– původně zde stál románský (později gotický) kostel, založený v 1. pol. 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem;
starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě; Kostel je
významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti Martini", což dokládá informační tabule na
zdi farní zahrady a také symbolická bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v
lodi kostela. Fara … Cerkev
sv.Paraskivy Zdroj C) 1601-40, dřevěný kostelík
řeckokatolický původně ve vsi Nyžne Selišče na Podkarpatské Rusi, přenesený sem 1936 Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj C) U kostela Kamenný kříž Zdroj C) … Litinový kříž Zdroj C) 1820 Boží muka sv.Marka Zdroj C) U silnice na
Rájec nad Svitavou Památník Boženy Němcové Zdroj C) nachází se v
parčíku u křižovatky ulic Žižkovy a Havlíčkovy Památník padlým 1914-18 Zdroj C) v parku na
Náměstí Svobody Památník hrdinům bitvy u Zborova Zdroj C) odhalen 1947 a
přečkal bez úhony dobu komunistické totality. V roce 2007 byla socha opravena
a na své původní místo se vrátil i ztracený bodák. Nachází se v parčíku na
ulici Svatopluka Čecha u zastávky ČD Blansko-město. Pomník zborovského bojovníka je zřejmě jediný na světě, byl
odlit ve třicátých letech v podniku ČKD Blansko. Dále vznikl stejný pomník
určený pro Prahu, který byl odhalen před kostelem Sv. Anežky v červnu 1937
generálem Stanislavem Čečkem, a třetí, který byl
instalován ve východní Haliči. Pražskou sochu
zničili nacisté za druhé světové války a osud třetího pomníku je zcela
neznámý. Autorem sochy je ruský legionář Karel Babka. Na obnovu pražského
pomníku byla vyhlášena veřejná sbírka (např.Masarykovo
demokratické hnutí poskytlo na bronzovou sochu kromě příspěvků svých členů
ještě částku 50 tisíc Kč), avšak realizace na původním místě v Praze 4 - Spořilově se setkává s neuvěřitelnou řadou obtíží. Památník osvobození Zdroj C) Rudoarmějec“, je
v parčíku u křižovatky ulic Sadové, Seifertovy a Hybešovy. Alegorie válečnictví Zdroj C) dvoutunová
litinová socha - Ares odpočívající na válečných
trofejích. 1918 odlita pro Trident (Trento), ale
vzhledem k pohnutým událostem konce světové války už na místo určení
nedorazila. stojí v parčíku u budovy ČKD. Náhrobní památník Zdroj C) první ženy
anglického krále Viléma IV. Karoliny Meineke,
obklopený nově zbudovaným rozáriem, u kostela sv. Martina Socha Vulkána Zdroj C) … Sochy psů Zdroj C) Před budovou ČKD Sochy hříbat Zdroj C) Na náměstí
Svobody Fontána / studna Zdroj C) Litinová kašna z
užitkové produkce blanenských železáren. Zdíkova, u
jižní strany budovy Komenského 139/16 (stará škola), pp.
146/2. Původně umístěná na náměstí před radnicí. Fontána Zdroj C) Na náměstí Kašna Zdroj C) Na nádvoří zámku Erby Zdroj C) Na zámku Erby Zdroj C) Na zámku, 1604 Pamětní deska Zdroj C) Zdeňka Klímy Pamětní deska Zdroj C) Karla Jaroslava
Maška Busta J.Hybeše Zdroj C) Před Dělnickým
domem Socha Zdroj C) Před školkou Socha Zdroj C) U Klamovy hutě Památník Zdroj C) Na setkání s
Rudoarmějci, v Husově ulici Kaplanova turbína Zdroj C) Před ČKD, z
elektrárny Orlík Hrad
Blansek Zdroj C) 6 km SSV od Blanska, zříceniny Zámek
Zdroj 2)
Zdroj C) Renesanční,
pův.tvrz, pozdně gotická věžová 2.pol.15.stol.,
přestavěna a rozšířena v zámek 1591-1604. upravován 1695, 1818 a
neorenesančně 1870-3. adaptován 1959-69 Roku 1277 založil
olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na protější
straně řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem
pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z
nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a
Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z
Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a
osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Skála z Doubravky
odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který
spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský
ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631-1694
držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod
hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první
železárny. K významnému rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v
souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo
František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla
železniční trať Brno - Česká Třebová, která bylo slavnostně otevřena 1. ledna
1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se
stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod
hejtmanství v Boskovicích. Radnice Zdroj C) 1885, současnou
podobu nabyla v roce 1904, kdy byla dostavěna věž s hodinami; sídlo úřadu
starosty a některých složek Městského úřadu Klamova huť Zdroj C) z roku 1855 –
poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve muzeum umělecké litiny,
nyní opět výrobní prostory Starohraběcí huť Zdroj C) … Továrna K&R Ježek Zdroj C) Správní budova
1910-11 Věž Zdroj C) U Dělnického domu Areál vodárny Zdroj C) Ve 30. letech dle
návrhu architekta Bohuslava Fuchse Skalní mlýn Zdroj C) hotel centrum
Moravského krasu Salmův mlýn Zdroj C) … Ježkův most Zdroj C) Příhradový Dům č.p.226 Zdroj C) Bartošova ul. Unikátně
dochované obydlí dělnické rodiny z 19. století s původní dispozicí, které
bylo součástí dělnické kolonie založené v Blansku v roce 1830. |
Panství 1850 Politický okres
Boskovice, soudní okres Blansko 1961 Okres Blansko 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
První zmínka o
zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise
tzv. Kanovníka vyšehradského a váže se k roku 1136, kdy probíhal ostrý
majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystavět v Blansku
kostel mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným
knížetem Vratislavem. Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem olomouckého
biskupství a jeho držitelé dostávali toto zboží jako léno. Centrem tohoto
panství se stal v 2. polovině 13. století hrad Blansek, ležící východně od
Blanska. Blansko z městyse
na město povýšil císař František Josef I. teprve roku 1905. V tomto roce byl
sepsán pamětní list, který popisuje poměry v Blansku, stav průmyslu,
školství, spolků apod. Blansko mělo v té době 417 domů s 3350 obyvateli a
bylo rozvinutým průmyslovým městem. Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký
sortiment nejen železářské produkce a které zaměstnávaly 2000 dělníků. Dalším
závodem byla továrna a slévárna firmy Ježek, která zaměstnávala 400 dělníků a
továrna firmy Carl Mayers
Söhne, zabývající se výrobou hliněných kamen a
šamotového zboží a zaměstnávající 120 dělníků. Dalšími menšími firmami byly
továrna hospodářských strojů Františka Šaumana,
továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojírna bratří Nejezchlebů,
cihelna Martina Kaly a další. Roku 1911 založil v Blansku inženýr Erich
Roučka továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních
soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi; roku 1945 byla
tato továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského
průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si Blansko
zachovalo svůj převážně průmyslový charakter, i když jeho význam pro
zaměstnanost v okrese znatelně poklesl.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) Karel Kuča,
Atlas památek, 2002 C) cs.wikipedia.org (17.1.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 20.10.2016 Předchozí editace: 17.1.2015 |