|
Kód CZ Bohunice
(Bohonitz)
Kaplička sv. Cyrila
a Metoděje D) Morávkovo náměstí. Kaple
pochází z roku 1871. Opravena byla v roce 1992 nákladem
453 tisíc Kčs. Až do poloviny osmdesátých let 20. století se
v kapli zvonilo.
Socha sv. Jana Nepomuckého C) z roku 1722. Opravena byla roku 1992.
Památkově chráněno. ulice Lány Socha sv Inocence D) Velmi hodnotná barokní socha papeže
Inocence XI. pochází z roku 1724. Opravena roku 1998. Památkově
chráněno. ulice Dlouhá
Kamenný kříž D) Kamenný kříž D) Železný kříž D) Železný kříž D) Poněkud zapomenutý kříž mezi
zahradami na Červeném kopci pochází patrně z konce 19. století. Červený kopec Železný kříž D) Z kříže, který můžeme dnes vidět už
pouze na starých fotografiích, se dochoval pouze sokl. Morávkovo náměstí [Železný kříž] D) Hlavní kříž zrušeného bohunického
hřbitova, který se zde nacházel v letech 1884 až 1974, kdy byl zlikvidován v
souvislosti s výstavbou sídliště. ulice Havelkova
[Smírčí kámen] C) … Smírčí kámen C) …
Smírčí kámen C) …
Pomník Eduarda Babáka
C) …
Plastika C) Na Campus
square
Plastika C) Areál Masarykovy univerzity
Plastika C) Areál Masarykovy univerzity
Plastika C) Areál Masarykovy univerzity
Plastika C) Areál Masarykovy univerzity
Pomologický ústav C) …
Campus square C) …
Campus Masarykovy
univerzity C) …
|
Panství Politický okres Brno 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce C)
Bohunice mají
spíše městský charakter a zvlněnou krajinu se znatelnými výškovými rozdíly v zástavbě
městské části. Tvoří je rozsáhlé panelové sídliště, v jehož středu se nachází
zástavba zbytku původní vesnice. Jižně od původní zástavby protéká říčka Leskava. Zajímavostí východní části sídliště je, že jsou
zdejší ulice pojmenovány podle svazových republik bývalého Sovětského svazu.
Severně od sídliště se na severní straně Jihlavské ulice rozkládá přilehlý
rozsáhlý areál zdejší fakultní nemocnice, který zasahuje i na území sousední
městské části Brno-Starý Lískovec, a sousední
vysokou zdí obehnaný areál zdejší vazební věznice, od něhož se směrem na
východ nachází budova zdejšího nákupního centra Kaufland. První zmínka o
Bohunicích je ze září 1237. Malá okrajová část (pozemky patřící původně ke
Starému Brnu) moderního katastru Bohunic byla připojena k Brnu už 6. července
1850, avšak katastr tehdejší obce Bohunic až 16. dubna 1919. V souvislosti s
rozsáhlou katastrální reformou Brna ze druhé poloviny 60. let 20. století
došlo také ke znatelným úpravám katastrálních hranic Bohunic: celá východní
část katastru s velkou částí areálu Kohnovy cihelny
a pozemků kolem Brněnského krematoria, dále o svoji část Nového Lískovce,
jakož i zalesněné území východně od něho; pro změnu získaly část katastru
Horních Heršpic a od Lískovce zástavbu na západní straně Humenné ulice.
Koncem 60. let 20. století bylo rozhodnuto vybudovat v nevyužitých částech
Bohunic a Starého Lískovce sídliště pro 30 000 lidí, jehož výstavba začala
roku 1971 na východě bohunického katastru mezi areálem ústředního hřbitova a
zástavbou původní obce, jejíž některé části byly nakonec zbořeny. Výše
zmíněná výstavba sídliště na katastrech Bohunic a Starého Lískovce byla též
důvodem návrhu na výraznou změnu hranice mezi oběma katastry, která byla
projednána s odborem Vnitřních věcí Národního výboru města Brna dne 20.
prosince 1978. Bylo navrženo, aby nová hranice vstoupila v platnost k 1.
dubnu 1979. K Bohunicím ze Starého Lískovce přešlo necelých 14 hektarů,
přičemž většinu nové hranice vytvořila téměř celá ulice Osová, respektive
východní okraj silnice v této ulici. Rozloha Bohunic se tím rozrostla z 279,6
hektarů na 293,4 hektarů a hranice mezi oběma katastry se prodloužila z 1108
metrů na 1326 metrů. K 17. únoru 2011 pak vstoupila v platnost další změna
hranice mezi Starým Lískovcem a Bohunicemi, tentokrát na křižovatce ulic
Osová a Jihlavská, kdy ze Starého Lískovce přešlo k Bohunicím 4221 m²,
zatímco z Bohunic ke Starému Lískovci jen 3609 m². Ke 12. únoru 2014
nabyla účinnosti menší změna hranice Bohunic a Pisárek
a tím zároveň i změna hranice městských částí Brno-Bohunice
a Brno-střed v ulici Vinohrady, kdy z Bohunic přešly k Pisárkám
(a tím i k městské části Brno-střed) parcely s novými čísly 2334, 2335, 2336
a 2337[2][3], mající dohromady rozlohu 42 m². Tyto k Pisárkám
nově připojené pozemky náležely do 60. let 20. století ke k. ú. Staré Brno a Vídeňka.
literatura
a prameny 1) Administrativní
lexikon obcí v republice čsl, 1927 C)
cs.wikipedia.org (26.11.2015) D) vilemwalter.cz
(26.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 26.11.2015 |
