Kód CZ 308
Bělý
(Bielei)
Osada: Řeřišný
Zvonička …
Socha sv.Jana
Nepomuckého Zdroj D) u č.p. 34
z r.1881
Kamenný kříž Nedaleko hraničního přechodu, 1859,
Panna Maria v nice, pod ní nápis: Jesum(?) dem gerieitzigten zuest / hat diese
Statue / (...) lassen / Kaufman in Politz, na zadní straně nápis: 1886 Matouš v Upici
Pamětní deska Na č.p.30, Zde žil a zemřel vůdce selských povstalců na Policku Karel Dostál *1756 +1813
Památník obětem E) bětem 1. světové války. Po
skončení 2. světové války byla na pomník přidána deska věnovaná obětem
nacismu v této válce.
Usedlost č.p. 4 Zdroj D) broumovského typu
z poloviny 19.století. Zničená fasáda obnovena 2020
Usedlost č.p. 10 Zdroj D) broumovského typu
z poloviny 19.století
Usedlost č.p. 30 Zdroj D) broumovského typu
z poloviny 19.století Při vjezdu do obce,
s velkou roubenou stodolou a poloroubeným výměnkem, původní empírový
štít odstraněn.
Chalupa č.p.31 Z části roubená
Usedlost č.p. 33 Zdroj D) S kamennou
branou a brankou a reliéfem ve zničeném štítě, celkově nevkusně
zmodernizováno
Usedlost č.p. 36 Zdroj D) Roubená
Usedlost č.p. 37 Zdroj D) Weissarův statek z konce 18.
století, dochovaná v původním stavu
|
Panství Politický okres
Broumov, s.o.Police n.Metují 1961 Okres Náchod 1961 Část Machova 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
První písemná zmínka 1241 Ves Bělý byla založena v polovině 13. století na panství
polického kláštera, v údolí potoka Třeslice. Dle pověsti zde jako první stál
Bílý dvůr, od kterého pozdější obec dostala jméno. Tímto údolím dříve
procházela jedna z cest do Kladska a tak zdejší lidé často trpěli vojenskými
průtahy, rekvizicemi a šarvátkami. Za sedmileté války byl zde v roce 1761
zřízen vojenský špitál a v obecním lese hřbitov. Na dolním konci
obce, ve statku č.p. 30, žil v letech 1770 - 1813 Karel Dostál, zvaný Selský
generál, vůdčí osobnost selských bouří v severovýchodních Čechách v roce
1775. Počátkem
třicátých let devatenáctého století vypukla v nedalekém Prusku cholera a proto bylo k ochraně hranic povoláno vojsko,
které si stavělo ze dřeva a kamení baráky, jejichž pozůstatky jsou v lesích k
Řeřišnému dodnes patrny. V roce 1848 se
poddanská obec stává svobodnou obcí. Kolik mužů z obce
muselo narukovat do války Prusko-Rakouské v roce
1866 není známo. Zápisy se zmiňují pouze o Josefu Pejskarovi, synovi panského hajného z Bělého,
jenž byl příslušníkem 74. c.k. pěšího pluku. Byl raněn v ústupových bojích u České
Skalice, později svému zranění v zajetí podlehl a byl pochován v Broumově. V roce 1877 byla
v obci postavena škola. Prvním řídícím učitelem byl Fridolín Sitte, jehož syn Jindřich byl významným českým pedagogem
a malířem krajinářem. Hasičský sbor byl
založen v roce 1883 a měl přes 80 členů. Obec v té době čítala 642 obyvatel,
nepočítaje přilehlé osady Řeřišný a Slavný. Byly
zde tři hostince, čtyři obchody, řezník, pekař a mimo jiné dřevaři, kameníci
a mnoho tkalců, kteří pracovali až na šedesáti stavech. Konec 19. století
byl pro zdejší obyvatele více než nešťastný. Při třech velkých požárech v
roce 1890, 1895 a 1896 vyhořelo 38 obytných stavení a stodol v horní části
obce. V roce 1891 onemocnělo v Bělém 144 lidí tyfem
a díky mírně léčivé vodě ze studánky u domu č.p. 41 si tato nemoc
vyžádala pouze čtyři oběti a brzo pominula. Válečné neštěstí
se obci nevyhnulo ani na začátku 20. století. Do 1. světové války v císařském
kabátě nastoupilo 114 mužů, z nichž mnozí utrpěli zranění a byli zmrzačeni.
Čtrnáct z nich se již do Bělého nevrátilo. Meziválečné
období bylo pro obec dobou rozvoje a přínosu. Hospodařilo zde osm velkých a
sedm menších sedláků a šestnáct chalupníků s
pozemky. Méně zde již bylo řemeslníků a téměř žádní podruzi, neboť ti
odcházeli do měst, kde bylo více práce. V roce 1929 byla dokončena výstavba
místního vodovodu, ale plánovaná elektrifikace byla odložena a došlo k ní až
v roce 1946. V roce 1938 v
rámci obrany Československé republiky bylo postaveno v blízkém okolí několik
železobetonových opevnění a obranných zákopů. Po zabrání Broumovska
německou armádou se k Bělému přiblížila
protektorátní hranice, jenž probíhala po
Broumovských stěnách. V době 2. světové války bylo několik bělských občanů nacisty uvězněno, z nich tři zemřeli v
koncentračních táborech. Poválečná doba
přinesla mnohé změny: staletá funkce sedláků, hospodářů, řemeslníků a lesníků
byla úplně obrácena. V roce 1957 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo a
většina obyvatel docházela za prací do Machova a Police nad Metují. Počet
občanů obce klesl na 250 stálých obyvatel. Ubylo mladých rodin, což mělo za
následek i zrušení školy v roce 1966, která sloužila bělským
plných 89 let. Tou dobou obec již neměla statut samostatnosti a správně byla
včleněna do obce Machov. Úbytek obyvatel v
Bělém pokračoval i na přelomu 20. a 21. století. V
současné době v Bělém, včetně Řeřišného.
Více než polovina domů slouží jako rekreační objekty. Katastr Bělého zaujímá rozlohu 654 ha, z toho více jak polovinu
(365 ha) tvoří lesní porosty, většinou ve správě státu. Převážnou část
zemědělské půdy obhospodařují pouze 4 subjekty, část
hůře přístupných ploch není obdělávána vůbec. Ves Bělý je umístěna v hlubokém údolí podél potoka Třeslice v
nadmořské výšce zhruba 480 m n.m. mezi vrchy Machovský Šefel, Chlum a Signál (708 m n.m.).
Signál ční svou druhou stranou i nad osadou Řeřišný,
nacházející se v jednom z bočních údolí, přístupném od Machova. Řeřišný je východiskem turistických a cykloturistických
tras do Broumovských stěn a Stolových hor (Bor, Hejšovina)
na území Polska. Turistický hraniční přechod do Polska "Machovský kříž - Pasterka"
se nachází v sedle pod Božanovským Špičákem a je v
provozu celoročně. Z luk v okolí Machovského Šefelu a Chlumu se lze potěšit i pohledem na Krkonoše. Z historických
zajímavostí v Bělém stojí za zmínku chráněná
kulturní památka - roubená usedlost č.p. 36, 37 (Weissarův statek) z
konce 18. století, dochovaná v původním stavu, socha sv.J.Nepomuckého
u č.p. 34 z r.1881, statky "broumovského
typu" č.p. 4,10 a 30 z poloviny 19.století,
barokní tzv. "Machovský kříž" z r. 1859
nedaleko zmíněného hraničního přechodu. Celé území Bělého se nachází v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a nejzajímavější přírodní partie v Národní
přírodní rezervaci Broumovské stěny. Milovníky přírody jistě zaujmou
pískovcové "skalní hřiby" a bludiště v okolí Signálu a oblasti Barklových roklí nebo rašelinné a pcháčové
louky s výskytem vlhkomilné květeny (rosnatka okrouhlolistá, suchopýr
širokolistý aj.) v údolí potoka Stekelnice v Řeřišném, či další zajímavé lokality ochrany přírody. Ves leží na
mezinárodní cyklistické trase „Stěny", (evid.č.KČT 4000), možnost odbočení na trasu Bělý - Suchý Důl (KČT 4150). Pěší trasa žlutá 7384 směr Bezděkov, Police n.M., V.Petrovice,
opačným směrem přechod na „Linhartovu stezku" do Broumovských stěn.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 A) … B) collegium.cz (20.9.2014) C) cs.wikipedia.org (20.9.2014) D) machov-obec.cz
(20.9.2014) E) turistika.cz (20.9.2014) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Řeřišný
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 1.1.2021 Předchozí editace: 20.9.2014 |
