Kód CZ 15404

Strážky

(Trosching)

Dům č.p.11

Hrázděné patro

 

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Chomutov, s.o. Chomutov

1868 část Dominy

1961 Okres Chomutov

1963 Část Křimova

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce Zdroj C)

Počátky vesnice jsou nejasné, protože v literatuře bývá zaměňována s nedalekou Stráží. Podle Zdeny Binterové pochází první písemná zmínka až z roku 1560, kdy je vesnice uváděna v chomutovském urbáři.[4] Druhou možnost, že Strážky jsou vesnicí zmíněnou v donační listině Chotěbora z Račic z roku 1281, uvádí mimo jiné Martin Volf. Archeologický výzkum zaniklého domu čp. 9 odkryl horizont středověké zástavby datovaný keramickými střepy do třináctého až patnáctého století. Nálezy ze třináctého století poskytl také záchranný archeologický výzkum při stavbě silnice I/7. Je tedy možné předpokládat, že Strážky byly součástí starší části tzv. Křimovského újezdu.

Strážky patřily k chomutovskému panství. V roce 1606 v nich žilo devět poddaných, k jejichž povinnostem patřila údržba cest a mostů a práce při těžbě dřeva, sklizni a senoseči. Ve vesnici byla krčma, která musela odebírat chomutovské pivo a prodávat je směla jen při svatbách, křtinách, církevních svátcích a od sedmnáctého století i na konci týdne. Podle berní ruly z roku 1654 vesnici spravovali úředníci z městského statku v Krásné Lípě. Žilo zde osm sedláků, kterým patřilo čtrnáct potahů, osmnáct krav, 33 jalovic a patnáct koz, a jeden poddaný závislý na obci s dvěma krávami, dvěma jalovicemi a jednou kozou. Hlavním způsobem obživy bylo zemědělství. Pěstovalo se především žito, ale také ječmen, oves, len a další plodiny. Někteří lidé pracovali v městských lesích nebo v lomu na vrchu Klenovec. Zejména v zimě si lidé přivydělávali domácí výrobou krajek a ozdobných prýmků.[

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

141 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2011

32

 

2016

21

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipedia.org (1.12.2017)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 1.12.2017