Kód CZ 15673

Suchdol

(Dörnthal)

Kaple Zdroj C)

Od roku 1876 na návsi novorománská se zvonicí. V šedesátých letech dvacátého století se začala využívat pro skladování sena a později byla přestavěna na rekreační chatu  Zachován půlkruhový presbytář

 

Kamenný kříž

U č.p.3

 

Třetí mlýn Zdroj C)

(německy Dörrmühle, Dreiwassermühle) v Bezručově údolí

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Chomutov, s.o. Chomutov

1961 Okres Chomutov

Část Křimova

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce Zdroj C)

První písemná zmínka o Suchdolu pochází z roku 1281, kdy Chotěbor z Račic odkázal řádu německých rytířů z chomutovské komendy řadu vesnic spolu s jejich rychtami, právy a pozemky. Nacházel se na severním okraji tzv. Křimovského újezdu osídlovaného během třináctého století. Centrem vesnice je pramenná pánev, okolo které byly ve tvaru písmenu U postaveny usedlosti s navazující radiální plužinou.

Od konce třináctého století patřila vesnice k chomutovskému panství. Chomutovský urbář v ní roku 1560 uvádí osm poddaných, kteří v rámci svých robotních povinností museli opravovat cesty a mosty a pracovat při kácení stromů a plavení dřeva nebo kosit louky. Poté, co se Chomutov v roce 1605 vykoupil z poddanství, se Suchdol stal součástí městského statku spravovaného z Krásné Lípy. Za účast na českém stavovském povstání byl tento statek městu zabaven, ale již v roce 1627 mu byl navrácen. Podle Berní ruly z roku 1654 ve vesnici nežil žádný sedlák, ale pouze osm chalupníků, kterým patřilo čtrnáct potahů, 26 krav, 36 jalovic, čtyři prasata a dvacet koz.

Hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství, zejména pěstování žita, ovsa, tuřínu, zelí a lnu. Na konci devatenáctého století ve vsi fungovaly dvě hospody, mlýn a pracovali tři tesaři, truhlář a tři zedníci. Lidé si přivydělávali dřevorubectvím nebo domácí výrobou krajek a ozdobných prýmků. Na návsi bývala jediná studna, která napájela malý rybník přebudovaný na požární nádrž. Roku 1872 byla dokončena železniční trať Chomutov–Vejprty a na jižním okraji vesnice na ní byla postavena železniční zastávka.

Jedinou významnější událostí druhé světové války byl letecký útok hloubkařů na vojenský transport, jehož oběti byly pohřbeny na okolních loukách. Po vysídlení Němců na konci války se do vylidněné vesnice nastěhovali noví obyvatelé ze Slovenska. Počet obyvatel však postupně klesal a vesnice se měnila na rekreační osadu. Počátkem devadesátých let dvacátého století v ní trvale žili pouze dva lidé

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

102 N

19

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

22

7

2001

6

2

 

literatura a prameny

1)       Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace