Kód CZ 15673 Suchdol
(Dörnthal)
Kaple
Zdroj C) Od roku 1876 na návsi novorománská se
zvonicí. V šedesátých letech dvacátého století se začala využívat pro
skladování sena a později byla přestavěna na rekreační chatu Zachován půlkruhový presbytář Kamenný kříž U č.p.3 Třetí mlýn Zdroj C) (německy Dörrmühle, Dreiwassermühle) v
Bezručově údolí |
Panství Politický okres
Chomutov, s.o. Chomutov 1961 Okres Chomutov Část Křimova 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj C)
První písemná
zmínka o Suchdolu pochází z roku 1281, kdy Chotěbor z Račic odkázal řádu
německých rytířů z chomutovské komendy řadu vesnic spolu s jejich rychtami,
právy a pozemky. Nacházel se na severním okraji tzv. Křimovského újezdu
osídlovaného během třináctého století. Centrem vesnice je pramenná pánev,
okolo které byly ve tvaru písmenu U postaveny usedlosti s navazující radiální
plužinou. Od konce
třináctého století patřila vesnice k chomutovskému panství. Chomutovský urbář
v ní roku 1560 uvádí osm poddaných, kteří v rámci svých robotních povinností
museli opravovat cesty a mosty a pracovat při kácení stromů a plavení dřeva
nebo kosit louky. Poté, co se Chomutov v roce 1605 vykoupil z poddanství, se
Suchdol stal součástí městského statku spravovaného z Krásné Lípy. Za účast
na českém stavovském povstání byl tento statek městu zabaven, ale již v roce
1627 mu byl navrácen. Podle Berní ruly z roku 1654 ve vesnici nežil žádný
sedlák, ale pouze osm chalupníků, kterým patřilo čtrnáct potahů, 26 krav, 36
jalovic, čtyři prasata a dvacet koz. Hlavním zdrojem
obživy bylo zemědělství, zejména pěstování žita, ovsa, tuřínu, zelí a lnu. Na
konci devatenáctého století ve vsi fungovaly dvě hospody, mlýn a pracovali
tři tesaři, truhlář a tři zedníci. Lidé si přivydělávali dřevorubectvím nebo
domácí výrobou krajek a ozdobných prýmků. Na návsi bývala jediná studna,
která napájela malý rybník přebudovaný na požární nádrž. Roku 1872 byla
dokončena železniční trať Chomutov–Vejprty a na jižním okraji vesnice na ní
byla postavena železniční zastávka. Jedinou
významnější událostí druhé světové války byl letecký útok hloubkařů na
vojenský transport, jehož oběti byly pohřbeny na okolních loukách. Po
vysídlení Němců na konci války se do vylidněné vesnice nastěhovali noví
obyvatelé ze Slovenska. Počet obyvatel však postupně klesal a vesnice se
měnila na rekreační osadu. Počátkem devadesátých let dvacátého století v ní
trvale žili pouze dva lidé
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice
čsl, 1927 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace