Kód CZ 4902
Hrochův Týnec
(Hrochowteinitz)
Kostel sv.Martina
V záp.části obce, pův.gotický,
současný z let 1723-8, s kaplí z r. 1680 Kaple sv.Anny
Na novém
hřbitově, 1832, opravena 1891
Fara 18.stol., přízemní [Kaplička] se sochou sv.Jana Nepomuckého, dřevěná, na
místě školy, socha přestěhována pod faru [Kaple P.Marie
Matky Boží] Zdroj 2) S ambity,
založena 1718, zrušena 1785, později přestavěna na školu, po požáru 1834 zbořena
a na jejím místě škola nová, ambity z části přestavěny na obytné domy
[Ambity] Zdroj 2) U kaple.P.Marie,
založena 1718, zrušena 1785, po přestavbě kaple na školu a následném požáru
1834 byly přestavěny na bydlení a z části se dochovaly jako č.p. 55 a 94 až do demolice kvůli průtahu silnice
kol.1960
Hrobka Lilienvaldů a Šlechtů Zdroj B) neorenesanční 1830-1, Na hrobce je nápis:
CINERIDUS PR/ENOB1LIS FAMILI/E DOMINI GEORGII PROKOP, EQV1T1S DE LILIENWALD
ET PR/ENOBILIS FAMILI/E D. SCHLECHTA DE HROCHOU. (Popelům vysoce urozené
rodiny pana Jiřího Prokopa, rytíře z Lilienwaldu a
vysoce urozené rodiny p. Schlechly z Hrochova.) Zámecká kaple …
Starý hřbitov U kostela,
zrušený Nový hřbitov U silnice
východně od města u silnice na Přestavlky
Socha Madonny 2) Na bráně
před zámkem
Socha sv.Jana
Nepomuckého 2) S andílky,
na volutovém podstavci, při silnici na Hradec Králové, 1716, původně součást
zbořené dřevěné kaple na místě školy Socha sv.Anny Zdroj 2) Ve výklenku
zdi před čp.143 nedaleko zámku, 1.čtvrt.18.stol., pův. na schodišti býv.mariánské
kaple s ambity
Socha sv.Josefa
Zdroj 2) Ve výklenku
zdi před čp.143 nedaleko zámku, 1.čtvrt.18.stol., pův. na schodišti býv.mariánské
kaple s ambity
Kamenný kříž Za zámkem
Kamenný kříž U silnice
na Přestavlky
Železný kříž Před farou,
1869
Dřevěný kříž U silnice
na Chrudim, s pečlivě udržovanou okolní výsadbou
Kašna Zdroj D)
V zámeckém
parku
Erb Zdroj D) Nad vjezdem
do zámeckého dvora
Erb Na zámku ve
vstupní hale
Erb Na zámku
Erb Nad vchodem
kostela
Památník padlým Zdroj E) Na náměstí. PAMÁTCE TĚCH, KTEŘÍ SE NEDOŽILI
OSVOBOZENÍ / 1914 – 1918 / Novák Josef, Novotný Fr., Roček Ant., Slanař Ant., Šťastný Ant., Svoboda Jar., Vodrážka Jos., Vrátil Ant., Žák Josef, Žídek Josef, Slanař Fr., Vaško Rud., Břeň Josef, Česenek Jos., Dejdar Jos., Dušánek Kar., Dvorák Vilib., Irovec Jos., Klofera Jar., Kočí Alois,
Kopecký Jos., Budinský
Ad., Dušánek Jos., Jelínek Fr.
Památník padlým Zdroj E) Na
hřbitově, 1918 Naše
smrt Vaše svoboda 1945
Památník padlým letcům Zdroj E) Na náměstí. V 2.SVĚTOVÉ
VÁLCE NA ZÁP.FRONTĚ BOJOVALILETCI, P/o FRANTIŠEK BULIS * 22.9.1916 Stíčany + 18.10.1942 / F/lt
LADISLAV ZADROBÍLEK * 14.6.1916 Hr.Týnec +
19.4.2002. F.Bulis sloužil
u 311.bombardovací perutě. 18/10 1942 letěl jako první pilot letounu
Wellington z letiště v Talbenny. Letoun se zřítil u
Uxbridge.
Hrob plukovník Ladislav Zadrobílek Zdroj E) Hřbitov,
Rodina Zadrobílkova / Ladislav / * 14. 6. 1916 + 19. 4. 2002 / plk. letectva – pilot RAF
Pamětní deska Zdroj E) Fridricha
Simony. Na č.p. 143
[Tvrz] Zdroj 3) Na
východním konci náměstí na odstraněné vyvýšenině, patrně „týnec“, po němž
patrně městečko dostalo název. V jejím místě později postavena kaple
s ambity, snad ve zbytcích půdorysu tvrze.
[Tvrz] Zdroj 3) 1543
doložena, zanikla patrně při drancování švédy 1639-48 v místech Na
Hrochově, patrné zbytky, dnes č.p.131 Zámek Zdroj 2) Po 1950 škola, pův.z konce 17.stol.,
celkově přestavěn 1877-9 a 1924-5 přistavěno nové patro. Barokní letohrádek hradiských
premonstrátů po 1705, 1877-9 za Josefa Krause zcela přestavěn a 1924-5
upraven. stál údajně již před rokem 1700
kdy byli jeho majitelé Zellerové z Rosenthalu. Dnešní budova však vznikla až po roce 1705
jako letohrádek premonstrátů z Hradiska u Olomouce. V úplnosti se zachovala
dispozice přízemí s valenými a klášterními klenbami, v patře zbyla z
původního vybavení zrcadlová klenba nad schodišťovou halou. Po zrušení
kláštera Hradisko v roce 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Chodba a
reprezentační prostory při východním průčelí prošly historizující úpravou
okolo roku 1850, kdy byl zámek majetkem Petra Karla Šlechty. Další úpravy
proběhly v letech 1878 – 1879 za Josefa Krause, podnikatele z Pardubic. Určujícím prvkem původní výzdoby fasád byl vysoký
pilastrový řád, který spolu s promyšlenou disposicí řadí stavbu mezi kvalitní
příklady zámecké tvorby. Iónské hlavice pocházejí až z mladších úprav, stejně
jako mnohé balkony na toskánských sloupech nebo mohutných volutových
konzolách. Současný tvar mansardové střechy se čtyřbokou věžičkou, četné
vikýře a věžovité rizality vznikly až při přestavbě
za manželů Otakara a Melánie Tůmových v duchu historizující moderny v letech
1924-1925. Po roce
1945 byl v zámku umístěn Dětský domov se školou a Středisko výchovné péče.
Roku 2010 získala zámek do svého majetku obec Hrochův Týnec. Od té doby zámek
bez využití chátrá
Brána Před zámkem
se sochou Madonny na štítě
Stará radnice hostinec Josefa Mikríky.
Původní radniční hostinec vyhořel dne 5. června 1837. Před požárem byla nad
radniční světnicí věžička s obecními hodinami a ve věžičce byl obecní zvonek.
Po požáru z důvodů úsporných nestavěla obec již věžičky, ale obnovila pouze
sluneční hodiny.
Nová radnice Architektonicky
podřadná budova z poloviny 20.stol., na náměstí
[Cukrovar] Před
městem, po roce 2000 zcela zlikvidován po koupi zahraničním vlastníkem.
Kovárna …
Pivovar …
[Škola] …
Škola …
Hostinec U zelené
žáby
[Dům čp.50] Empírový
1.pol.19.stol.
Dům čp.56 Empírový
1819
Dům čp.84 1840 Dům čp.143 – Vrchnostenský úřad Barokní,
nedaleko zámku, 1747
Dům Na náměstí,
Kyšperkova horní hospoda
Vila č.p.218 Nádražní
ul. Funkcionalistická z režného cihlového zdiva
Vila č.p.219 Nádražní
ul. Funkcionalistická z režného cihlového zdiva
Zámecká zahrada …
Památná lípa V zámeckém
parku
|
Panství Politický okres
Chrudim, s.o. Chrudim 1961 Okres Chrudim 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce B)
Povýšen 1544 na město. První písemná zmínka pochází z roku 1293.
Tehdy se mluvilo o osadě zvané Týnec. Jejím základem byla obklopená tvrz a
několik hospodářských stavení na návrší, kde stávala bývalá škola. Název Hrochův Týnec je
spojen s rodem Hrochů z Mezilesic, kterým osada
patřila. Roku 1544 byla osada povýšena na město. Zásluhu na tom má rod Hrochů
z Mezilesic a tehdejší panovník Ferdinand I. Období
klidného vývoje narušovaly okamžiky, které tvář obce nadlouho nepříznivě
poznamenaly, například vyplenění vojsky uherského krále Matyáše Korvína, několikeré vypálení obce za třicetileté války či
přesun ruských vojsk v roce 1799 a 1800. Aby se Hrochův Týnec mohl rozvíjet,
bylo potřeba postavit železniční trať. Historii vzniku, výstavby a provozu
dráhy nelze oddělovat od tratě Heřmanův Městec – Borohrádek,
protože s ní tvořila jeden celek. Dovážet cukrovku z polí v okolí Hrochova
Týnce do cukrovaru ve Slatiňanech bylo drahé,a proto
se občané Týnce rozhodli postavit si cukrovar vlastní. První kampaň zahájil v
roce 1871. V tomto roce byla společností státní dráhy otevřena stanice v
blízkých Dašicích (dnes Kostěnice).
Vedení cukrovaru začalo uvažovat o napojení z tohoto místa vlečkou. Návrh
však pro neochotu obce a velkostatku nebyl realizovan.Na
zasedání zemského sněmu Království Českého dne 11.2.1895
bylo schváleno poskytnutí zemské garance na splácení a zúročení 70% nákladů
pro dráhy v trase H. Městec - Chrudim město - Hrochův Týnec - Moravany - Borohrádek s odbočnou tratí Chrast u Chrudimi - Hrochův
Týnec. A tak na jaře roku 1898 začla stavba. V
srpnu dalšího roku byla dráha již sjízdná a využívala se pro rozvoz
materiálu. V Hrochově Týnci byla postavena i výtopna pro jednu lokomotivu.
Oficiální zahájení provozu bylo 25. září 1899. Slavnostního otevření se
zúčastnili akcionáři, představitelé obcí a okresu, představitelé průmyslových
podniků, zejména pak cukrovarů. Doprava na odbočné větvi do Chrasti nebyla až
do počátků motorizace nijak bohatá. Na trať vyjížděly dva páry smíšených
vlaků - jeden ráno a druhý v podvečer. Vlaková četa s jednou lokomotivou po
zbytek dne obsluhovala pravděpodobně cukrovar. Roku 1925 se stala trať
státní. K 15. červnu 1925 byl zahájen provoz se zjednodušeným řízením dopravy
a od května 1929 začal na trati poprvé jezdit motorový vůz a to řady
M120.325. Tím byly zavedeny tři páry ryze osobních vlaků. V roce 1930 byla
otevřena nová zastávka Brčekoly. A od léta 1932
byla otevřena nová zastávka Hrochův Týnec - mlýn. Podle letního jízdního řádu
1933 přestaly nákladní vlaky vozit cestující. V osobní dopravě zůstaly 3 páry
motorových vlaků. V květnu 1934 byla osobní doprava na trati Týnec - Chrast z
důvodů hospodářské krize zrušena a nahrazena autobusovou linkou ČSD. Nákladní
doprava fungovala pouze po dobu kampaní. Ale už v létě 1935 byla autobusová
linka zrušena a dále se objevuje v jízdním řádu poznámka trať 157 H. Týnec -
Chrast – neobsazeno. O šest let později byla znovu obnovena osobní vlaková
doprava. Slavnostní zahájení provedl motorový vůz řady M 120.4 se dvěmi přípojnými vozy. Od konce roku 1944 sílily nálety
spojenců a útoky domácích partyzánů. Dne 18.4.1945
otřásla celým okolím Rosic u Chrasti veliká exploze. Partyzáni vyhodili do vzduchu
6 vozů plných výbušnin, které stály se spoustou dalších vozidel odstavených
na trati. Provoz byl obnoven až po skončení války. Následovalo rozšíření
osobní dopravy. Roku 1958 začlo obyvatelstvo
protestovat proti likvidaci své dráhy avšak marně. V 60. letech rostl automobilismum a klesala kolejová doprava. Nákladní
doprava jezdíla pouze v úseku Chrast – Chrast město.Málo významná trať bez nákladní dopravy byla leckomu
záhadou. A tak posledního ledna 1978 se ozvalo houkání pravidelného
motorového osobního vlaku na lokálce naposledy. V letech 1982 – 1990 byla
trať likvidována. Dodnes je provozní pouze úsek Chrast - Chrast město a to
jen pro nákladní dopravu. Dne 2.10.1999 sem zajel
motorový vůz M 131.1133 se skupinou zájezdu cestovní kanceláře ČD. Dochovaných
pozůstatků je poměrně hodně. Téměř v celé trase je patrný násep. Ve stanici
Rosice u Chrasti stojí výpravní budova a skladiště. Nejvíce změn prodělal
Hrochův Týnec. V místech křížení s tratí není patrného téměř nic. Z mostu
přes říčku Ležák zbyly jen opěry na březích. Podél trati jsou patrné
hektometrovníky. Devastační bylo odstranění vyvýšené strany náměstí se školou,
která byla patrně nejstarší sídelní lokalizací a byla tak zcela narušena již
zmodernizovaná struktura náměstí, které se stalo pouhou řadou domů při zářezu
frekventované komunikace s rozrušením všech historických spojnic. Zcela
devastujícím se pak stala výstavba v okolí zámku typovými domky
v přehuštěné půdorysné struktuře bez jakýchkoli architektonických kvalit
plitkého rozvrhu. Zámek tak ztratil možnou
dominantnost při vjezdu do městečka.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) E.Poche, Umělecké památky Čech 3) K.Kuča,
Města a městečka v Č., na M. a ve S. 4) K.Kuča,
Atlas památek A) hrochuvtynec.cz (16.11.2014) B) hrochuv-tynec.sweb.cz
(16.11.2014) C) cs.wikipedia.org (16.11.2014) D) hrady.cz
(16.11.2014) E) vets.cz (16.11.2014) F) zivefirmy.cz (16.11.2014) G) foto.mapy.cz
(16.11.2014) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ [Zásadí]
|
Historie Zaniklá
ves, na Müllerově mapě r 1720 mezi Týncem a Stíčany |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 16.11.2014 |
