Kód CZ

Věžnice

Části: Dolní V., Horní V.

Kaple P. Marie Pomocné a bl. Adolpha Kolpinga ^{Zdroj C)}

Původně zvonice z r.1926, kaple přistavěna 1999 na místě požární zbrojnice, autor Ing. Arch. Martin Laštovička

Kaplička ^{Zdroj C)}

Zv.Klábenešova v blízkosti kamenného kříže

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

1767, na návsi u kapličky a školy, renovována polychromie a nevkusný plůtek

Kamenný sloup ^{Zdroj C)}

Barokní se čtyřmi obrazy světců

Smírčí kříž ^{Zdroj 2)}

15.stol, s reliéfem meče, sekery a kola na konci vsi ve směru na Šlapanov

Mlýn Lutrián ^{Zdroj C)}

…

Škola ^{Zdroj C)}

…

Usedlost ^{Zdroj C)}

…

Kamenný most „Lutrián“ ^{Zdroj C)}

Sz asi 1 km od obce, přes Šlapanku, asi ze 14. až 15. století

Zpět na okres

Panství

Politický okres Havlíčkův Brod, s.o.Polná

1961 Okres Havlíčkův Brod

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Vesnice vznikla spojením tří původních osad Horní, Prostřední a Dolní Věžnice (též Věžnice za Borem), z tohoto důvodu se dodnes někdy používá i názvu Trojí Věžnice. Horní a Dolní Věžnice byly založeny jako strážní osady na obchodní stezce z Brna do Prahy přibližně v I. polovině 13. století. Zdejší strážní věže, podle kterých také obec dostala název „Věžnice“, měly údajně sloužit jako světelné majáky pomáhající putujícím kupcům. Pozitivní vliv na osidlování měla okolní těžba stříbrné rudy, což potvrzuje místní název části obce nazvané „Na Šachtě“. Zmínka o Horní Věžnici pochází z kupní smlouvy Čeňka z Lípy z roku 1356. Od roku 1356 patřila obec k polenskému panství pod názvem Wezenicz. V Horní a Prostřední Věžnici žilo převážně české obyvatelstvo, Dolní Věžnici osídlili němečtí kolonisté z Bavorska. Nejstarší písemná zmínka o Prostřední Věžnici se objevuje v kupní smlouvě Hertvíka Žejdlice z roku 1597. V 70. letech 18. století postavili v Dolní Věžnici německou školu, kam ovšem docházely i české děti. Českou školu vybudovali roku 1884 v Horní Věžnici. Až do roku 1850 patřila obec k polenskému panství. Na přelomu 19. a 20. století zde fungovaly tři mlýny, pila a výrobna šindele. Obyvatelstvo patřilo převážně k německé národnosti, a proto se často používaly názvy Wieznitz, Veschnitz či počeštěný Wěžnitz. Od roku 1925 se píše obecní kronika, kdy také došlo ke sloučení tří Věžnic a zavedení jednotného názvu Věžnice, stalo se tak na žádost obecního úřadu Horní Věžnice a spolku na podporu české menšiny v německých oblastech - Národní jednoty pošumavské. Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo vysídleno.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	595 32%N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech, 1977-82

C) cs.wikipedia.org (28.3.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 28.3.2016