Kód CZ 1773 Čejč
(Czejtsch, Tscheitsch)
Kostel
sv.Vendelína Zdroj C) z let 1729–1731. V roce
1937 prošel kostelík přestavbou. Ve věži je zavěšen zvon sv. Donáta z roku
1747 a sv. Cyrila a Metoděje z roku 1923. Oltářní obraz zobrazuje sv.
Vendelína čtoucího Písmo a obklopeného domácími zvířaty. Nad horním okrajem
je chronogram ukrývající letopočet 1731: O reX et pastor et abbas WenDeLIne
tV peCora nostra DefenDe a LVe (v překladu: Ó králi a pastýři a opate
Vendelíne, chraň náš dobytek před nákazou). Kaple sv. Rocha Zdroj C) u vlakového nádraží
připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7 obětí) nebo 1866
(44 obětí). Socha sv.Kajetána Zdroj A) barokní, zbudovaná v roce
1722 nákladem hraběnky Liechtensteinové . Socha je
dnes umístěna v ulici Nádražní řádek. z roku 1722. Na přední straně podstavce
je nápis: S. Caietane ora pro nobis crucifixum. Na zadní straně je údaj o
zhotovitelce Marii Antonii Czoborové: Erexit Maria Antonie ta. Princeps de
Lichtenstein 17.22 6. May. Hraběnku Czoborovou na tomto místě údajně vyhodil
manžel z jedoucího kočáru a zázrakem se jí nic nestalo. Sousoší sv. Rodiny Zdroj C) z roku 1920 v místním
parku Náhrobek Zdroj A) pruského.podmaršálka
Friedricha von Clausevitz z roku 1866 se v místním parku. pruského
generálporučíka Friedricha von Clausewitz z období prusko-rakouské války v
místním parku s textem: Zde odpočívá v Pánu Friedrich von Clausewitz,
generálporučík, narozen v Burgu v Prusku 1807, zemřel na choleru v Čejči 31.
července 1866.[7] V roce 2011 byl náhrobek opraven.[8] Byl synovcem pruského
generála Carla von Clausewitz a také nejvyšším důstojníkem pruské armády,
který byl pohřben na území dnešní České republik Znak Lichtenštejnů a Hrzánů Zdroj C) nad vchodem do panské
sýpky z 18. století. Pamětní deska T.G.Masaryka Zdroj C) na domě č.p. 93 - kde se
učil kovářem v roce 1865/66. Mlýn Zdroj C) … Špidláky Zdroj C) přírodní rezervace Výchoz Zdroj C) přírodní památka |
panství 1850 politický okres Hodonín, s.o.Hodonín 1961 Okres Hodonín 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Čejč je obcí starobylého rázu
a poprvé se připomíná v roce 1222. V roce 1335 se poprvé jmenuje městečkem s
právem konat týdenní trhy, vařit a prodávat pivo. V roce 1459 byla obec podle
písemných záznamů již pustá, neboť utrpěla těžké ztráty za husitských válek. Znovuzaložení Čejče
V roce 1769 nařídila
císařovna Marie Terezie zorání obecních pastvin u Čejče, aby byly na takto
získané půdě zakládány nové osady. Tehdejší správce císařských statků , svobodný pán Posch, povolal z Lotrinska a Franche
– Comté francouzské rodiny ke kolonizaci uherských statků. Tyto rodiny
pocházely z kraje Besanconského, panství Dorna, z vesnice Deservillers. První polovina 19. století
přinesla obci velký rozvoj. V roce 1825 přestavěl podnikavý čejčský občan
Poduška místní zájezdní hostinec na patro a zřídil zde lázně s léčivým sirným
pramenem. Hned v prvních letech přivábily lázně mnoho hostů z blízkého i vzdálenějšího
okolí a k jejich rozkvětu napomáhal v následujících letech i rychlý rozvoj
Čejče.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) cejc.cz C) cs.wikipedia.org (30.11.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
30.11.2016 Předchozí editace: 27.9.2010 |