Kód CZ 1773

Čejč

(Czejtsch, Tscheitsch)

Kostel sv.Vendelína ^{Zdroj C)}

z let 1729–1731. V roce 1937 prošel kostelík přestavbou. Ve věži je zavěšen zvon sv. Donáta z roku 1747 a sv. Cyrila a Metoděje z roku 1923. Oltářní obraz zobrazuje sv. Vendelína čtoucího Písmo a obklopeného domácími zvířaty. Nad horním okrajem je chronogram ukrývající letopočet 1731: O reX et pastor et abbas WenDeLIne tV peCora nostra DefenDe a LVe (v překladu: Ó králi a pastýři a opate Vendelíne, chraň náš dobytek před nákazou).

Kaple sv. Rocha ^{Zdroj C)}

u vlakového nádraží připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7 obětí) nebo 1866 (44 obětí).

Socha sv.Kajetána ^{Zdroj A)}

barokní, zbudovaná v roce 1722 nákladem hraběnky Liechtensteinové . Socha je dnes umístěna v ulici Nádražní řádek. z roku 1722. Na přední straně podstavce je nápis: S. Caietane ora pro nobis crucifixum. Na zadní straně je údaj o zhotovitelce Marii Antonii Czoborové: Erexit Maria Antonie ta. Princeps de Lichtenstein 17.22 6. May. Hraběnku Czoborovou na tomto místě údajně vyhodil manžel z jedoucího kočáru a zázrakem se jí nic nestalo.

Sousoší sv. Rodiny ^{Zdroj C)}

z roku 1920 v místním parku

Náhrobek ^{Zdroj A)}

pruského.podmaršálka Friedricha von Clausevitz z roku 1866 se v místním parku. pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz z období prusko-rakouské války v místním parku s textem: Zde odpočívá v Pánu Friedrich von Clausewitz, generálporučík, narozen v Burgu v Prusku 1807, zemřel na choleru v Čejči 31. července 1866.[7] V roce 2011 byl náhrobek opraven.[8] Byl synovcem pruského generála Carla von Clausewitz a také nejvyšším důstojníkem pruské armády, který byl pohřben na území dnešní České republik

Znak Lichtenštejnů a Hrzánů ^{Zdroj C)}

nad vchodem do panské sýpky z 18. století.

Pamětní deska T.G.Masaryka ^{Zdroj C)}

na domě č.p. 93 - kde se učil kovářem v roce 1865/66.

Mlýn ^{Zdroj C)}

…

Špidláky ^{Zdroj C)}

přírodní rezervace

Výchoz ^{Zdroj C)}

přírodní památka

Zpět na

okres

panství

1850 politický okres Hodonín, s.o.Hodonín

1961 Okres Hodonín

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Čejč je obcí starobylého rázu a poprvé se připomíná v roce 1222. V roce 1335 se poprvé jmenuje městečkem s právem konat týdenní trhy, vařit a prodávat pivo. V roce 1459 byla obec podle písemných záznamů již pustá, neboť utrpěla těžké ztráty za husitských válek.

Znovuzaložení Čejče

V roce 1769 nařídila císařovna Marie Terezie zorání obecních pastvin u Čejče, aby byly na takto získané půdě zakládány nové osady. Tehdejší správce císařských statků , svobodný pán Posch, povolal z Lotrinska a Franche – Comté francouzské rodiny ke kolonizaci uherských statků. Tyto rodiny pocházely z kraje Besanconského, panství Dorna, z vesnice Deservillers.

První polovina 19. století přinesla obci velký rozvoj. V roce 1825 přestavěl podnikavý čejčský občan Poduška místní zájezdní hostinec na patro a zřídil zde lázně s léčivým sirným pramenem. Hned v prvních letech přivábily lázně mnoho hostů z blízkého i vzdálenějšího okolí a k jejich rozkvětu napomáhal v následujících letech i rychlý rozvoj Čejče.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1002
1930
1947
1961
1970
2001

www.cejc.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) cejc.cz

C) cs.wikipedia.org (30.11.2016)

Předchozí editace: 27.9.2010