Kód CZ 9559 Mikulčice
(Mikultschitz)
Připojeny:
Těšice Kostel
Nanebevzetí P.Marie Zdroj C) … Fara
… [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (1) [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (2) [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (3), trojlodní
bazilika [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (4) [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (5) [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (6) [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (7) [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (8) [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (9) [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (10) [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (11) [Kostel]
Zdroj C) Základy, na hradišti (12) Kaple sv. Rocha Zdroj C) … Socha sv.Floriána Na návsi Socha sv. Oldřicha Zdroj C) Před kostelem Socha sv. Jana Nepomuckého Zdroj C) před kostelem Sousoší sv.Cyrila a Metoděje Zdroj C) Ve vsi Sousoší sv.Cyrila a Metoděje Zdroj C) Na hradišti Sousoší Anděla Strážného U kostela Dřevěný kříž Zdroj C) U kostela, vyřezávaný Reliéf sv.Isidora … Památník padlým Zdroj C) … Velkomoravské.
Tři kilometry jihovýchodně od nynější vsi se při řece Moravě nacházelo v
6.–10. století slovanské blatné hradisko, jedno z hlavních center Velké
Moravy. Areál hradiště s pozůstatky 12 kostelů a knížecího paláce je chráněn
jako národní kulturní památka slovanské hradiště v Mikulčicích; od roku 1963
je zde zřízen Památník Velké Moravy. Valy u Mikulčic jsou jedním z
nejvýznamnějších opevněných hradištních sídel se znaky městského uspořádání,
spíše vojenského charakteru, s doklady osídlení předvelkomoravského a
velkomoravského horizontu s množstvím kostelů (cca 12) a artefaktů svědčících
o přítomnosti velkomoravské nobility. Existují domněnky, že se mohlo jednat o
kmenové centrum s vyššími mocenskými aspiracemi, možná i sídlo prvních
Mojmírovců. Zlom ve vývoji hradiska nasvědčuje k tomu, že se v další fázi
stalo důležitým prvkem začleněným do systému obrany říše a jejího centra. Lubomír
Emil Havlík se domníval, že se jednalo o grad Morava, několik badatelů se
však přiklání k názvu grad Slavnica či Slivnica. Již v r.
1888 popsal lokalitu Valy moravský archeolog Karel Jaroslav Maška. Zaznamenal
hlášení nadučitele Františka Kropáče o rozsáhlém opevnění se zřetelným
příkopem asi 3,5 km východně od Mikulčic a o něco východněji nezalesněné
místo, "kde nic neroste", obehnané příkopem, s nálezy střepů
keramiky zdobené vlnicemi. Mezníkem zahajujícím terénní výzkumy byl rok 1954.
Systematické výzkumy trvající nepřetržitě 38 sezón poskytly díky relativní
neporušenosti do dnešní doby nejdostupnější materiál k hledání historie Velké
Moravy a jsou spjaty se jmény akademika Josefa Poulíka a Zdeňka Klanici. Aglomerace
leží v údolní nivě řeky Moravy v krajině lužních lesů. Její jádro tvoří
hlavní hrad se dvěma velkými přiléhajícími předhradími, z nichž jedno má
zřetelný charakter stálého vojenského tábora a druhé se jeví spíš jako valem
chráněné sídliště. Poněkud vyvýšená akropole velkomoravského hradu i s
vojenským předhradím byla chráněna téměř stejnou hradbou skořepinové
konstrukce s čelní kamennou plentou a vodními příkopy tvořenými soustavou
ramen řeky Moravy. Na
nejvyšším místě akropole byly situovány dvě stavby reprezentující knížecí
prostředí – knížecí palác s litou maltovou podlahou a kamenným krbem a
bazilika. Oba objekty na ploše tzv. hradu tvořily samostatný okrsek. V okolí
paláce bylo zjištěno opevnění příkopem a bazilika se hřbitovem byla oddělena
palisádovým plotem. Rozsáhlá trojlodní bazilika s atriem a nartexem –
kněžištěm je plošně dosud největším odkrytou velkomoravskou církevní stavbou.
V prostoru baziliky a v okolí bylo odkryto několik hrobek patřících významným
představitelům vládnoucí vrstvy Velké Moravy, pravděpodobně i některým z
Mojmírovců. V okolí kostela bylo odkryto pohřebiště čítající přibližně 550
hrobů, jejichž hustota a vzájemné překryvy svědčí o značné intenzitě
pochovávání, tedy i o poměrně vysoké hustotě obyvatelstva. Pohřebiště vyniká
množstvím bohatých hrobů s meči, zlatými a stříbrnými šperky a honosnými
soupravami opaskových kování a stříbrných a litých bronzových nákončí,
zlatými gombíky. Tyto i řada dalších nálezů představují mistrná díla místního
uměleckého řemesla. Nákončí se stala jakýmsi neoficiálním symbolem lokality
Valy u Mikulčic, ale k cenným nálezům patří zejména stříbrný závěsný křížek s
postavou Krista a zlatý solidus byzantského císaře Michaela III. Určitým
dokladem vzdělanosti jsou také nálezy železných pisátek – stilů. Stopy
kovoliteckých a šperkařských dílen na hradě jsou časově řazeny do období před
polovinou 9. stol. ve vrcholném období mizí a převládá zpracování železa,
dřeva, hrnčířství a textilnictví. K
aglomeraci přináleží také četná zázemí: sídelní areály s pohřebišti valy – severní a
severozápadní podhradí Štěpnice I (vlastnický kostel s neobvyklými zevními
příporami s 6 hroby kolem, kostel s pravoúhlým presbytářem a 26 hroby, jižní
podhradí Kostelisko (rotunda se 4 konchami a litou maltovou podlahou a
zjednodušenou antickou mozaikou s úlomky římských cihel), východní
podhradí, Těšický les – Klášteřisko (dvouapsidová rotunda, 200 hrobů,
bronzová pozlacená plaketa, břitva), Štěpnice
II blíže k Trapíkovu (prostá dřevěná rotunda na kamenné podezdívce, úlomek
hlazené porfyritové desky, 16 hrobů, stříbrné gombíky, železné ostruhy), Žabník
(44 hrobů, skleněné perly, nože, keramika), pohřebiště
z 9. až 11. stol. Panské, sídliště
z 9. stol. Trapíkov a Kopčany s
dosud stojícím kostelem sv. Margity Antiochijské, který se zachoval téměř
celý ve své původní hmotě. Datování dříve unikajícího pozornosti kostela
umožnily nálezy tří velkomoravských hrobů s pozlacenými gombíky a stříbrnými
bubínkovými náušnicemi. Z dalších
zajímavých nálezů aglomerace je možno jmenovat zbytky mostu, dlabané čluny –
monoxyly, vrše na chytání ryb, harpunu, železné háčky na chytání ryb, dřevěné
vědro, vědro s ozdobným kováním, železná dřevem vykládaná vědra, tři různé
typy válečných sekyr, dřevěné lžíce a naběračky, provaz, železná udidla,
ovčácké nůžky, železnou kosu, srp, krojidlo, železné ocílky, železné hřivny,
olověnou hřivnu, hroty šípů, železné klíče a kování zámku, kostěné brusle,
šídla, proplétačky, jehelníčky z parohoviny, přesleny z pálené hlíny,
kostěnou píšťalku. Obzvláštní pozornost vzbudil malý stříbrný pozlacený
relikviář ve tvaru miniaturní bohoslužebné knihy. Zajímavostí jsou vydatné
stopy konzumace potravin všeho druhu, zejména na štěpnickém předhradí
opevněném stejně kvalitní hradbou, jako hrad, avšak beze stop řemesel a další
tvůrčí práce, tedy spíše kasárenského charakteru. Hroby se
mnohdy překrývají, někdy i základy staveb. Nálezy pocházejí z doby převážně
7. až 12. stol. Hodna
pozoru je i zásadní rekonstrukce starší kamenné hradby bez známek pouhé běžné
údržby nebo nějaké náhlé katastrofy (požáru, dobytí apod.) na mikulčických
Valech někdy v polovině 9. stol. Přebudovaná hradba měla lícní kamennou zeď
výrazně méně mohutnou. Vypadá to, jakoby zde došlo k úpadku politického
významu původního hradiště a teprve po novém uspořádání veřejných poměrů se
noví představitelé moci postarali o obnovu zchátralého, ale ne už v původním
významu a s dřívějšími mocenskými aspiracemi. Úvaha prof. Poulíka o ústředí
státu tak ale mohla docela dobře platit pro první polovinu 9. stol. Josef
Poulík svého času uvažoval o mikulčické aglomeraci jako o ústředí celé
Velkomoravské říše s argumentací zatím nejsilnějšího nalezeného opevnění na
velkomoravských hradištích. To však platilo pouze do okamžiku, než bylo
prozkoumáno opevnění v uherskohradišťské lokalitě Rybárny. Dům
č.p.204 Zdroj C) … Dům
č.p.232 … Dům
č.p.234 … Dům
č.p.250 … Dům
č.p.265 Zdroj A) Pův.č.p.105. Upravena pro expozici –
podlužáckou chalupu. Dům
č.p.273 … Dům
č.p.276 Se štukovým dekorem |
panství 1850 politický a soudní okres Hodonín 1961 Okres Hodonín 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 A) mikulcice.cz C) cs.wikipedia.org (27.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
32 – 27 – 0 23 – 17 - 0
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 23.12.2019 Předchozí editace: 27.11.2015 |