Kód CZ
Podivín
(Kostel, Podiwin)
Kostel sv. Petra a
Pavla Zdroj A) Přijíždíte-li do Podivína z
kteréhokoliv směru, neustále vidíte onu mohutnou věž, tolik typickou nejen
pro město, ale i pro široké okolí. Počátky stavby KOSTELA sahají do první poloviny
13. století . Z této doby pochází, v roce 1927 objevený, pozdně románský
PORTÁL, který byl buď hlavním vchodem do původního kostela
nebo to byla "porta aurea", neboli vchod vyhrazený
panujícímu knížeti a jeho dvoru. Dnešní novogotická podoba VĚŽE pochází z
roku 1829, kdy kníže Jan z Lichtenštejna nechal původní cibulovou báň snést a
nahradil ji současným ukončením. Kostel v Podivíně
stával již v 11. století. Dle písemných dokladů totiž byla v Podivíně duchovní správa již v roce 983. Kostel byl původně
dřevěný a byl vystavěn v románském slohu, ve 14. století pak byl přestavěn ve
slohu gotickém. Dá se předpokládat, že původní kostel stával na jiném místě,
než stojí dnešní kostel, jelikož se zbytky původní stavby našly mnohem níže. Počátky stavby dnešního kostela sv.
Petra a Pavla v Podivíně sahají do 1. pol. 13. století. Jde o jednolodní stavbu s polygonálním
závěrem kněžiště. Po stranách lodi byly postupně proti sobě přistavěny kaple,
sv. Jana Nepomuckého v 1. pol. 18. století a kaple
sv. Anny roku 1850. K západnímu průčelí přiléhá mohutná hranolová věž, která
je charakteristickou dominantou obce a širokého okolí. V 17. století byla
kvůli válečným událostem těžce poškozena a v roce 1715 znovu dostavěna. V
tomto roce dostala věž nové zastřešení ve tvaru cibulové báně, kterým byl
také zastřešen dnes již neexistující sanktusník. Dnešní věž získala svou
zajímavou a netradiční neogotickou podobu v roce 1829. V tomto roce střechu
poničil veliký vítr, a tak dal kníže Jan z Lichtenštejna
barokní cibulovou střechu s lucernou snést a za pomoci vlastních financí
postavil stávající, s pěti věžičkami. Poslední zásadnější
přestavba, která se týkala především interiéru kostela novým zaklenutím lodi,
presbytáře a prostoru pod kruchtou pruskými klenbami mezi pasy, pochází z
konce 18. století. K nejstarším a nejcennějším stavebním článkům patří pozdně
románský portál v severní zdi lodi kostela, který je časově řazený do 1. pol. 13. století. Portál byl odkryt při opravě fasády v
roce 1927 spolu se zbytkem kvádříkového zdiva. Částečně se dochovala i
původní polychromie kamene portálu spolu s torzem figurální malby v
obloučkovitě lemovaném vlysu tympanonu. Kostel má s přistavěnými dvěma
kaplemi, kaple sv. Anny a kaple sv. Jana Nepomuckého, tvar kříže, dva vchody,
tři oltáře a celkem je chudě vyzdoben. Kostelní věž, jež vyniká výškou, je
zakončena na každém rohu věžičkou a uprostřed vížkou. Ve věži se nacházejí
tři zvony ze zvonoviny (Petr a Pavel, Cyril a Metoděj, Karel a Pankrác),
které sem byly instalovány roku 2011 a jeden menší zvon z železa, kterému se
říká umíráček. Zvony ze zvonoviny se do kostelní věže vrátily po dlouhé době,
jelikož původní zvony byly kostelu odebrány v první světové válce a byly
nahrazeny železnými. Fara Zdroj C) postavená roku 1746 na části starého
původního hřbitova, farářem Antonínem Ferdinandem Dubraviem.
Při požáru města v roce 1774 shořela i s hospodářskými objekty a stávající
budova fary byla opět vystavěna v letech 1775–1777. Zajímavým prvkem v uliční
fasádě této patrové volně stojící budovy obdélníkového půdorysu jsou tři
pravoúhle uzavřené niky se segmentovou klenbičkou mezi okenními osami v
patře. V nikách se nacházejí sošky – sv. Florián, Immaculata
a sv. Vendelín. Tradičně se na domech objevuje pouze jedna nika pro umístění
madony nebo světce. Kaple sv. Cyrila a
Metoděje Zdroj A) O původu kaple zasvěcené sv. Cyrilovi
a Metodějovi zvané CYRILKA se vedou spory a četné dohady. Ve všech těchto
dohadech převládá názor, že se jedná o karner, neboli
dvoupodlažní hřbitovní kapli. Dolní prostora takovéto stavby sloužila jako
kostelní ukladiště, zatím co horní nadzemní část bývala vlastní hrobní kaplí.
Domněnka, že se jednalo případně o cisternovou stavbu z doby římské, je
nepodložená. Kaple zvaná Cyrilka se zapsala do historie celého národa také
tím, že cihla "uhnětená ze země sesterské Moravy a vody ze studny
starobylé Cyrilky" je dodnes uložena jako součást základního kamene
Národního divadla v Praze V bezprostřední blízkosti kostela se
nachází kaple sv. Cyrila a Metoděje. Její vznik spadá do stejného časového
období jako stavba kostela, do 1. pol. 13. století.
Centrální kaple s vodním pramenem na půdorysu šestihranu, zaklenutá kopulí s
lucernou, je dnes zapuštěna do terénu. Při opravě v roce 1847 k ní byla v
novorománském slohu přistavěna drobná stavba obdélného půdorysu s pravoúhlým
závěrem a valeně zaklenuta. Hřbitovní brána Zdroj A) Původní katolický hřbitov se nacházel
u kostela. Po jeho zrušení v roce 1784 se používal pouze novější hřbitov
/tehdy za městem/, který však již byl založen před rokem 1728. Mimo velmi
zajímavý centrální litinový kříž z let 1876 zaujme návštěvníky renesanční
MŘÍŽ v bráně hřbitova, dar knížete Lichtenštejna z lednického zámku svým
zpracováním připomínající perspektivní pohled do dlouhé chodby, dokládající
myšlenkou v sobě obsaženou nejenom manuální zručnost uměleckých kovářů 17.
století Hřbitov … Kaplička sv. Anny Zdroj A) Drobná sakrální stavba půlkruhového
půdorysu je dominantou křižovatky ulic v geometrickém středu města . Byla postavena z darů podivínských dobrodinců v
letech 1850. Židovský hřbitov Zdroj C) založen asi v druhé polovině 17.
století. Areál o rozloze 7526 m2 se nachází asi 600 m severním směrem od
podivínského náměstí T. G. Masaryka vlevo při Palackého ulici. Od místního křesťanského
hřbitova jej odděluje jen úzká ulice. Současný podivínský židovský hřbitov
je v pořadí již druhý. Byl založen poté, co byl zřejmě v 17. století opuštěn
hřbitov původní, jehož poloha dnes není známa. Zdejší barokní náhrobní kameny
se podobají náhrobkům v Mikulově. Celkem se zde dochovalo asi 1000 náhrobků,
nejstarší z nich je datován 1694. Podle J. Fiedlera se zde konaly pohřby i po
2. světové válce. Součástí hřbitova je i „originálně řešená obřadní síň
centrální dispozice s kopulí z druhé poloviny 19. století, restaurovaná v
letech 1992–1993“ Vstup na hřbitov Židovský [Synagoga] Zdroj C) stavba z r. 1630, poškozena za války
r. 1945 a zbořena. Sousoší P.Marie Immaculaty Zdroj A) Dominantní sochou či spíše sousoším
na podivínském náměstí je IMMACULATA, pocházející z roku 1750. Sousoší Panny
Marie, sv. Floriána - ochránce proti ohni a sv. Vendelína - ochránce stád,
bylo městu věnováno děkanem A.F. Dubraviem. Socha
P.Marie Immaculaty … Sousoší
sv.Floriána … Socha
sv.Vendelína … Socha sv. Jana Nepomuckého
Zdroj A) Tato socha světce,patrona
mlynářů, vorařů, lodníků a zpovědníků, stávala dříve na kamenném mostě přes
vodní příkop u městské Horní brány ve směru na Brno. Po zániku městských hradeb,které byly rozebrány v průběhu let 1700 až 1874 na
výstavbu celé řady vrchnostenských staveb v Břeclavi, sklepů ve V.
Bílovicích, vrchnostenského šenku a panského dvora v Podivíně, byla
několikrát přesunuta až do současného místa. Veduta města Podivína z roku
1727 je tedy nejen dokladem o původním místě sochy sv. Jana Nepomuckého, ale
také dokladem o neustálých proměnách samotného města. Socha sv.Tekly U kostela Kamenný kříž U kostela 1887 Kamenný kříž U kostela Železný kříž Bratislavská ul. Nápis: Zur / Ehre Gottes
/ von den Burgers / Georg / und / Theresia / Stattner / 1852 Boží muka Bratislavská ul. Památník padlým 1914-18 Památník padlým V parku, 1938-45 Smírčí kříž U kostela Pamětní deska Josefa Úlehly Plastika Před SÚS Pamětní deska … Janův hrad Zdroj A) Zvaný "Janohrad" byl již
jako napodobenina rytířského hradu roku 1807 vystavěn. Objekt přístupný
branami ze všech čtyř světových stran nabízí v současné době expozici
Zemědělského muzea v Praze. Janův hrad je pseudogotická napodobenina hradní
zříceniny (podle dobové módy romantismu), postavená roku 1801-1808 pro
knížete Jana I. z Lichtenštejna (po něm název
"Janův hrad", něm. Hansenburg,
Johann(e)sburg, Janisburg).
Projektu se ujal J. L. Hardtmuth, architekt a
vynálezce tužky (v roce 1790 založil tužkárnu ve Vídni), který již dříve
projektoval také nedaleký minaret. Nestabilní podloží lužního lesa bylo
nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů
přivezených z nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko
(hradiště). Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného
hradu dbal na každý detail, například tři točitá dubová schodiště udělal
pravotočivá, podle zvyku ve starých hradech. Oproti jiným stavbám napodobenin
zřícenin z té doby byl Janův hrad projektován jako obyvatelný a sloužil v
době honů jako myslivna a lovecký zámeček. Největší ulovený jelen vážil 350
kg a jeho paroží je dnes součástí lovecké a ornitologické expozice v
interiéru hradu. Hrad náležel Lichtenštejnům až do
roku 1945. Radnice … Škola Zdroj A) Historie současné školy podivínské
sahá do roku 1875, kdy za HONITBU na pozemcích patřících městu nechal kníže
Lichtenštějn tuto postavit. K této jednopatrové budově byla roku 1905
přistavěna nákladem 120 000 K škola měšťanská. Stavba je zachována v původním
stavu. Zcela neobvyklá je výzdoba mladší části a to barevným zpracováním MAPY
KATASTRU na chodbě prvního patra. Hostinec … Besední dům S prvky rondokubismu Ženská mikve Š.p.122 |
panství 1850 politický okres Hodonín, s.o.Břeclav 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie
města
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 A) mestopodivin.cz C) cs.wikipedia.org (8.6.2020) D) turistika.cz
(4.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
31 – 31 – 0
20 – 20 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 8.6.2020 Předchozí editace: 4.11.2015 Předchozí editace: 27.9.2010
|