Kód CZ 2938

Dolní Újezd

Připojeny: Skoky, Staměřice

Kostel sv.Havla ^{Zdroj A)}

na místě původního malého kostelíka (pocházejícího z roku 1775) v letech 1846 – 1849.

Fara ^{Zdroj A)}

…

Hřbitov

U silnice na Veselíčko

Socha P.Marie Hostýnské ^{Zdroj A)}

U kostela

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

U kostela

Železný kříž ^{Zdroj A)}

Na konci obce

Železný kříž

U silnice na Lipník

Železný kříž

U silnice na Osek

U sv.Antoníčka ^{Zdroj B)}

Poutní místo

Památník padlým ^{Zdroj A)}

Za kostelem

Usedlost

…

Škola ^{Zdroj A)}

…

Škola ^{Zdroj A)}

…

Tunel ^{Zdroj A)}

součástí rychlostní silnice R35 Jedná se o vůbec první dálniční tunel postavený metodou otevřeného zářezu a zpětným zásypem. Tubus tunelu tvoří dvojitá klenbová konstrukce pro přechod pro zvěř. Stavba tunelu probíhala v letech 1997-98, stála 80 milionů Kč. Hlavním zhotovitelem byly Dopravní Stavby Holding a.s.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Hranice, s.o. Lipník nad Bečvou

1961 Okres Přerov

2003 Pověřený městský úřad Lipník nad Bečvou

Historie obce ^{Zdroj C)}

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322.

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1322, ale nedochovala se v originále. Nejstarší dochovaná zmínka pochází z roku 1356 a vztahuje se k části Újezda zvané Vladyčí. Samo jméno osady Újezd ukazuje na způsob kolonizace krajiny. Vesnice byla založena tak, že zakladatel, dostal od majitele panství (v tomto případě to byli páni z Kravař na panství hradu Helfštýn), k založení nové vesnice určité území. Jeho velikost byla dána obvodem, který byl schopen ujet na koni za určitou časovou jednotku, a tou byl nejčastěji den (přesněji od východu do západu slunce). V případě Vladyčího Újezda byl zakladatelem vladyka či vladykové, patřil mu dvůr, který stál ve vesnici na nejlepším místě a měl i nejlepší půdu. Dnešní název Dolní, je zřejmě stejně starý jako název Vladyčí a vznikl proto, že na helfštýnském panství byly ještě na počátku 16. století hned tři Újezdy – Vladyčí (dnes Dolní), Horní či Volavý (Velký) a Vysoký (Horní).

Dolní Újezd byl tedy rozdělen na dvě části – vladyčí patřící vladykům, kde stály jejich dvory a máme relativně značné množství údajů o jejich držitelích a převodech a panskou část, kde máme naopak dlouhou dobu zprávy spíše útržkovité a často jde jen o prodeje celého panství, kde je obec zmíněna, či o privilegia platná pro všechny obce na panství. Vladyčí část byla nejspíše do 16. století pouze v majetku svobodných držitelů, ale postupně byla vykoupena majiteli panství a posléze se tak změnila ve svobodná dvorství, která již byla vázána na majitele panství. Panská část byla běžnou zemědělskou vsí, odvádějící vrchnosti nejprve naturální a posléze peněžité dávky, přičemž obec byla naturálních a robotních povinností postupně zproštěna privilegii, která je převáděla na výhodnější peněžitou dávku. V roce 1512 povolil v Dolním Újezdě Vilém z Pernštejna první mlýn o dvou kolech a obec se postupně vzmáhala. Tak jako na celé Moravě však pro Újezd znamenala pohromu třicetiletá válka, hlavně její závěrečná část, kdy zpustla takřka polovina obce. Byť v následujících staletích došlo ještě k několika válečným konfliktům, byl tento naštěstí poslední s tak velkým poškozením. Katastrofy pak pro Újezd znamenaly spíše požáry či epidemie nemocí. Obec se postupně rozvíjela, přičemž velký rozmach nastal na konci 18. století v souvislosti se stavbou tzv. císařské silnice. Od té doby máme totiž doložen výrazný nárůst řemesel, nejprve těch souvisejících s dopravou (kovářství, kolářství) a posléze dalších.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	498
1930
1947
1961
1970
2014	1199

www.dolni-ujezd.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) dolni-ujezd.cz (28.1.2016)

B) mesto-lipnik.cz (28.1.2016)

C) cs.wikipedia.org (28.1.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 28.1.2016