Kód CZ
Lipno
nad Vltavou
(Lippen)
Připojeno:
Slupečné Železný
kříž U hájovny U modrého jelena č.p.417 Socha
ryby U břehu Lipna od Alexandry Koláčkové |
Panství Politický okres Kaplice 1961 Okres Český Krumlov 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Prvé zápisy o kolonizaci dnešního území obce Lipno nad Vltavou
jsou dostupné z roku 1281, kdy je poprvé připomínáno Studené, Plískov, Kobylnice, Petrův mlýn a Slupečná.
Dnes je Petrův mlýn pod vodou Lipenského jezera a prvé tři obce pouze
rekreačními osadami Lipna nad Vltavou. Slupečná,
která byla až do výstavby sídliště Lipno obcí, je od roku 1954 osadou Lipna
nad Vltavou s trvalým osídlením. Všechna tato osídlení z roku 1281 patřila
pod „zboží Rožmberské,“ jak je zřejmé z urbáře. Historik J.V.Šimák uvádí, že v případě Studené, která neměla
nikdy německý název, se jedná o osídlení z prvé poloviny 13. století.
Pravděpodobně by se zde jednalo o osídlení podobné nedalekým Hrušticím a zakladateli Studené by mohli být premonstráti
z kláštera v Milevsku. Historické osídlení území dokladuje také archeologické
slovanské naleziště ze začátku 13. století u nedalekých Lojzových Pasek.
Postupně do konce 15. století však všechna tato místa osídlení přešla pod
majetek vyšebrodského cisterciáckého kláštera a tak se v dostupných
historických pramenech můžeme například dočíst, že v roce 1354 pronajal
vyšebrodský klášter „část užitků ze Slupečné.“ Také
Kramolín je již v roce 1459 připomínán jako majetek
vyšebrodského kláštera. Dle dostupných pramenů patřila oblast dnešní obce Lipno nad
Vltavou pod území tehdejší rychty Bolechy (Wullachen). V historických pramenech je za jednotlivé
osady uváděn počet „osedlých,“ tedy těch, kteří zde
sedí na půdě - dnes bychom řekli, počet obytných stavení ve kterých žili
lidé, převážně rolníci. Nejvíce osedlých, deset
měla Slupečná (Luppetsching),
pět Kobylnice (Goblens), čtyři Studené, tři Kramolín (Gromaling), dva Plískov (Stockern) a jeden Petrův
mlýn (Petermuhle). Poprvé se zde objevuje Lipno (Lippen) se třemi osedlými.
Dohromady zde tedy bylo 28 osedlých. V té době
bývalo v jednom domě na vyšebrodském panství asi šest obyvatel, což znamená,
že v roce 1530 bylo na území dnešní obce Lipno nad Vltavou 150 až 170
obyvatel. Všechna tato osídlení, stejně jako dnes, byla na levém břehu
Vltavy a jsou od nepaměti spojena s Vltavou, která jim byla nejen spoluživitelkou, ale často i krutým protivníkem. To
zejména při velké vodě když přišlo prudké jarní tání. O tom, že se plavilo nad Lipnem dříví již na počátku 16. století svědčí návrh na splavnění Čertových proudů od Štěpánka
Netolického z roku 1530. Plavba polen v nesvázaném stavu ze Svatotomášských lesů končila až u krumlovských rechlí, kde se dříví vytahovalo z Vltavy a stavělo do
sáhů. V roce 1575 byla voroplavba prohlášena za svobodné podnikání a tak se
zdejším sedlákům stávalo vorařství hlavním povoláním. Vory byly sestavovány
nejčastěji u Dolní Vltavice nebo nad Frymburkem a zdejší voraři s nimi „sjeli“ k vorařské
louce, která byla asi 300 m od hráze dnešní přehrady a dnes je pod vodou. Zde
bylo nutno před Čertovými proudy vory rozebrat, naložit na volské potahy a v
rozloženém stavu je odvést k vyšebrodskému klášteru. Volský potah většinou táhl sedm až devět klád, záleželo na
průměru a délce stromu. Během dne byly klády naloženy, převezeny do Vyššího
Brodu, složeny a potah se do setmění vrátil zpět. Osm dní této „potažné
roboty“ ročně bylo zdarma, ostatní klášter platil, tři groše za jízdu. Byla to
dobře placená práce a tak se během krátké doby hospodáři v Kramolíně zaměřili na pěstování tažných volů a byli tím
známí nejen na panství vyšebrodských cisterciáků, ale v celém rožmberském
dominiu. Osedlí „od vody,“ tedy z Lipna, Kobylnice a z části i ze Slupečné především vorařili a
zemědělskou půdu měli jen pro svou obživu. Naproti tomu osedlí
ze Studené, Plískova a Kramolína
se plně věnovali zemědělství. Byli zde tedy většinou „celoláníci“,
tedy hospodáři, kteří měli z dnešního pohledu kolem dvaceti hektarů
zemědělské půdy, což byla výměra, která nejen uživila rodinu, ale rodina ji
mohla i sama obhospodařovat. V této souvislosti je třeba připomenout, že vždy
třetina pozemků ležela ladem a výnosy byly zhruba trojnásobek toho, co bylo
zaseto. Výnos z dnešní plochy jednoho hektaru byl 800 až 1000 kg žita,
kterého se zde pěstovalo nejvíce. Zhruba třetinu bylo nutno ponechat na
osetí, třetinu odevzdat vyšebrodskému klášteru, takže zbyla jediná třetina
pro rodinu či na prodej na vyšebrodském trhu. Kromě žita a málo ovsa se na
území dnešní obce Lipno nad Vltavou v 16. století pěstoval mák, řepa a z
luštěnin především hrách. Hojně se zde pěstovalo zelí. Stejně jako je to dodnes, nejkrizovější částí roku byla pro
místní obyvatele zima. Šlo o to, aby vydržely zásoby jídla a píce. Bohužel,
ne vždy se to povedlo. Nejhůře bylo, když nezbylo než sáhnout na osivo.
Takové ohrožení budoucnosti přišlo, když na dveře ťukala smrt nebo hladomor.
V zimě vrcholila vysoká úmrtnost. Dvě až tři děti z deseti se dožívaly
dospělosti. V zimě také vrcholil strach z hladu. Čtyřicetidenní půst v
předvelikonočním období se dodržoval často již dávno před Popelační
středou a to nejen z důvodů náboženských. Zásadní změna v „životě“ obce proběhla především v 50. letech
20. století v souvislosti s budováním vodní nádrže Lipno. Údolní nádrž Lipno
byla vybudována v letech 1952 – 1959 a s plochou přibližně 4 650 ha a objemem
306 milionů m3 je dodnes největším vodním dílem v České republice. V období,
kdy toto dílo vznikalo bylo ojedinělým technickým řešením,
umístěným do mimořádných přírodních podmínek. Vodní elektrárna, vybudovaná
společně s přehradou a umístěná ve skále 160 m pod zemským povrchem,
nahrazuje některá stávající i starší technická elektrárenská díla ležící mezi
Lipnem a Vyšším Brodem. Při stavbě lipenské přehrady byla původní osada z
převážné části zatopena a na místě původní osady začala vznikat nová obec.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927 A) lipnonadvltavou.cz |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch © Aktualizace 27.12.2020 Předchozí editace: 27.3.2011 |