Kód CZ

Vyšší Brod

(Hohenfurth)

Osada: Pošlák

Připojené: Dolní Drkolná, Dolní Jílovice, Herbertov, Hrudkov, Lachovice, Studánky, Těchoraz, Boršíkov, Bystrá, Čižkrajice pod Chobolkou, Horní Drkolná, Kamenná, Petřejov, Radvanov, Valdov

Klášter cisterciánů ^{Zdroj A)}

cisterciácký klášter založený roku 1259, ve kterém si rod Rožmberků zřídil svou rodinnou hrobku. V prostorách kláštera by mělo být pohřbeno i tělo Záviše z Falknštejna. Klášterní architektura obsahuje raně i vrcholně gotické prvky. Rozsáhlé klášterní prostory skrývají nejednu pozoruhodnou zajímavost, např. krásnou barokní knihovnu, třetí největší v ČR, čítající 70 tis. svazků, dále Vyšebrodskou madonu nebo Závišův kříž. V současnosti zde žije malá komunita mnichů, kteří se sem vrátili po roce 1989 a snaží se o obnovu řeholního života a klášterního komplexu. V areálu kláštera je provozováno Poštovní muzeum s rozsáhlou expozicí poštovnictví v Čechách, na Moravě a Slezku od roku 1526 až do současnosti, která obsahuje jednu z největších sbírek vozů a kočárů v ČR nebo rekonstrukce poštovních úřadoven z 18. a 20. století. V blízkosti kláštera se nalézají dvě nenáročné naučné stezky, „Opatská stezka I. - po stopách starých řemesel a přírodních krás Hamerského údolí" a „Opatská stezka II. - klášterním lesem po chodníku vyšebrodských opatů".

Kostel Nanebevzetí P.Marie

Klášterní

Kaple sv.Anny

Hřbitovní, u kláštera

Kamenný kříž

U kostela

Kašna

Na nádvoří kláštera se sochou sv.Leopolda

Brána

Restaurována 2014

Hradby

Se dvěma baštami

Prelatura

Poštovní muzeum

Letní prelatura

Později okresní soud

Lékárna

…

Pivovar

…

Oranžerie

…

Kostel sv.Bartoloměje ^{Zdroj A)}

s barokním oltářem, pořízeným roku 1761. Oltářní obraz sv. Bartoloměje namaloval v roce 1858 malíř Schrams. Během své historie byl kostel několikrát přestavován, např. po jeho zpustošení husity, poslední úpravy proběhly ve 20. století.

Kaple sv.Josefa

…

Fara

Č.p.42

Výklenková kaplička

1776

Výklenková kaplička sv.Jana Nepomuckého

1850

Výklenková kaplička

1836

Výklenková kaplička

…

Výklenková kaplička sv.Josefa

…

Výklenková kaplička

1829

Výklenková kaplička

Nad pramenem na Opatské stezce

Socha P.Marie

Na sloupu

Socha sv.Jana Nepomuckého

…

Socha sv.Jana Nepomuckého

Na mostě

Socha sv.Anny

Na mostě

Socha P.Marie

Ve výklenku fary

Boží muka

U křížové cesty

Boží muka

Na hřbitově

Boží muka

Na Opatské stezce

Křížová cesta ^{Zdroj A)}

V roce 1844 se na místě, kde podle legendy odpočívala Panna Maria s Ježíškem, objevil obraz Panny Marie Sněžné. V roce 1887 zde sedm pasáčků nad kamenem a obrazem postavila improvizovanou kapličku, kterou později oni i další usedlíci různě vyzdobovali a vylepšovali. V roce 1887 navštívil kapličku opat Vyšebrodského kláštera Leopold Wackarž, který rozhodl na místě vystavět poutní kostelík. Žulová stavba v pseudorománském slohu byla vysvěcena v roce 1888. V roce 1890 byla tato kaple nahrazena novou (původní kaple dosud slouží jako galerie ikon-obrazárna), jižně od kostelíka původního, v níž byla umístěna socha Panny Marie Sněžné v životní velikosti. V roce 1898 bylo okolo cesty na Maria Rast vybudováno 14 zastavení křížové cesty vedoucí sem od farního kostela ve Vyšším Brodě s impozantním Božím hrobem na skále pod kaplemi. Všechna zastavení křížové cesty s litinovými obrazy v kamenných kapličkách i kaple Božího hrobu na skále s vystaveným Pánem Ježíšem Na území Vyššího Brodu jsou zastavení I.-X., na území Mnichovic zastavení XI.-XIV. a kostel P. Marie, kazatelna, poutní kaple Odpočinku P. Marie, Boží hrob, kříž

I.zastavení

…

II.zastavení

…

III.zastavení

…

IV.zastavení

…

V.zastavení

…

VI.zastavení

…

VII.zastavení

…

VIII.zastavení

…

IX.zastavení

…

X.zastavení

…

Pranýř se sochou P.Marie

Na pranýři, 1597

Památník

…

Kašna

Se sochou sv.Floriána

Kašna - nádrž

1661, za klášterem

Vítkův hrádek ^{Zdroj A)}

byl založen v polovině 13. století Vítkem z Krumlova.V té době plnil funkci obranného bodu v oblasti, která se v letech jeho výstavby začala teprve obydlovat.

Hrad byl zprvu tvořen pouze hradní věží a okolo ní bylo vystavěno vnější opevnění. Ve 14. století dochází k přestavbě obytné věže do dnešní podoby. Její rozměry - 14 x 17,5 metrů - jí činní jednou z nejrozměrnějších obytných věží v Čechách.

Na počátku 14. století vymírají Vítkovci a hrad přechází do rukou Rožmberků (1302). Na konci 14. století probíhá povstání panstva a na Vítkově Hrádku je po nějakou dobu vězněn český král Václav IV.

Při husitských válkách zůstáva hrad nedotčen a jeho podoba se nemění. V 16. století dochází k přestavbě hradebního opevnění. Jest vystavěno 5 nárožních bašt v novém pásu hradeb.

V roce 1602 donutí Petra Voka finanční situace prodat krumlovské panství včetně Vítkova Hrádku. Ten padá do rukou císaři Rudolfu II. V roce 1622 přechází pak z rukou Ferdinanda II. do vlastnictví rodu Eggenbergů. Za dobu jejich vlastnictví je držena na hradě ozbrojená posádka až do roku 1648.

Přichází rok 1719 a v něm přebírají majetek Eggenbergů knížata z rodu Schwarzenberků. V roce 1725 finišují úpravy hrádku včetně oprav střechy. Již v tuto dobu je ale jasné, že hrad ztrácí svůj význam a právě v těchto letech začíná jeho pouť k jedné z nejmalebnějších a nejznámějších zřícenin dneška.

Dříve bylo okolí hrádku jiné, než ho známe dnes. Příhraniční kopce byly prosté lesního porostu a hrad bylo možno spatřit již z velké vzdálenosti. Snad i proto si ho vryl do srdce nejeden umělec tehdejší doby.Adalbert Stifter hrad zakomponoval do svých děl "Hvozd" a jeho mistrovského díla "Vítek" a básník Adolf Hejduk píše o Vítkově Hrádku ve svých básních "Pod Vítkovým Kamenem" a "Dřevorubec".

V létě roku 1861 přijíždí k hradu korunní princ Rudolf. K vůli této návštěvě dochází k částečným opravám a úpravám jinak chátrající stavby. V polovině 19. století si Schwarzenberkové budují lovecký zámeček v přilehlé osadě Svatý Tomáš a zřícenina tak plní funkci vyhlídkové plošiny.

Po "vítězném" únoru začínají komunističní představitelé plošně uzavírat příhraniční pásma, která sousedí se zlým imperialistickým západem. To znemožňuje obyčejnému smrtelníkovi přístup k hrádku po celou dobu totalitního režimu. Po pádu železné opony se však přichází se zjištěním, že statika hradu je životu nebezpečná. V roce 1998 hrad dostává od obce Přední Výtoň na deset let do pronájmu Sdružení Vítkův Kámen.

Hlavním cílem tohoto sdružení bylo uvést statiku zdiva do takové míry, aby se do roku 2005, kdy se slavilo 200. výročí narození Adalberta Stiftera, obnovilo schodiště uvnitř věže a na jejím ochozu vybudovala nová vyhlídková plošina.

Hostinec

Před kaplí, zřícenina

Hamr

Nedaleko vodopádů

Radnice

Infocentrum, je zde umístěn originál sochy sv.Floriána z kašny

Dům č.p.21

…

Dům č.p.26

…

Dům č.p.28

…

Dům č.p.30

…

Dům č.p.31

…

Dům č.p.33

…

Dům č.p.34

…

Dům č.p.36

…

Dům č.p.43

…

Dům č.p.44

…

Dům č.p.45

…

Dům č.p.47

…

Dům č.p.62

…

Dům č.p.63

…

Dům č.p.64

…

Dům č.p.65

…

Dům č.p.66

…

Dům č.p.68

…

Dům č.p.69

…

Dům č.p.70 - Pošta

…

Dům č.p.72

…

Dům č.p.73

…

Dům č.p.78

…

Dům č.p.79

…

Dům č.p.80

…

Dům č.p.81

…

Vila č.p.178

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Kaplice, s.o. Vyšší Brod

1961 Okres Český Krumlov

2003 Pověřený městský úřad

Historie města

Vyšší Brod je nejjižnějším městem České republiky, nachází se přibližně 4 km od hranic s Rakouskem, v centru přírodního parku Vyšebrodsko, rozsáhlého území rozkládajícího se mezi pravým břehem Vltavy a státní hranicí od Horního Dvořiště po Přední Výtoň. Historie města sahá až do počátku 13. století, kdy vzniklo jako tržiště na jedné z nejstarších soumarských stezek, která vedla Vyšebrodským průsmykem od Dunaje do Čech již v dobách Římanů. První písemná zmínka se však objevuje až v darovací listině zakladatele vyšebrodského kláštera, pana Voka z Rožmberka, z 1. června 1259, kterou klášteru dává rozsáhlé území s tehdy jediným osídlením - tržištěm Vyšší Brod. Roku 1528 pak Jan III. z Rožmberka přidává výsadu městských práv a právo pečeti s vlastním erbem.

Zásadní změny přinesla polovina 19. století, v revolučním roce 1848 se Vyšší Brod stává sídlem okresního hejtmanství, po roce 1868 dokonce sídlem okresního soudu a o dva roky později rozhodnutím císaře Františka Josefa I. městem. Po záboru pohraničí roku 1938 je i území Vyšebrodska pohlceno Hitlerovou třetí říší. Po skončení II. světové války a nuceném odsunu německých občanů dochází k výměně obyvatelstva. Vyšší Brod již není okresním hejtmanstvím, zrušen je i okresní soud. V 50. letech ztrácí také statut města, který je opět navrácen až rozhodnutím Parlamentu ČR 1. 7. 1994. Vyšší Brod je velice atraktivním turistickým místem, v jeho bez-prostředním okolí je připraveno mnoho tras s přírodními nebo historickým zajímavostmi. Ani cyklisté nepřijdou zkrátka, městem prochází Šumavská magistrála a nově otevřené přechody skýtají možnost „odskočit si" i na projížďku po krásném rakouském příhraničí. Díky své poloze uprostřed lesů a blízkosti řeky Vltavy a přehrady Lipno nabízí Vyšší Brod i mnoho dalších sportovních i rekreačních aktivit, a to nejen v létě.

	obyv	domů
1677
1771
1805
1843
1921
1927	1632 N
1930
1950
1961
1988
1991
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) mestovyssibrod.cz

V blízkosti se nachází budova fary a žulová kašna z 19. století se soškou sv. Floriána, patrona všech hasičů, jejíž originál je umístěn v infocentru města. V samotném centru náměstí pod kašnou je umístěna budova bývalé radnice, jež zbyla jako jediná z prostřední řady domů zničené požárem v roce 1569. Nacházel se zde byt hlásného a obecní vězení, jako radnice sloužila až do roku 1947. Dnes je využívána jako informační centrum s malou galerií. V dolní části náměstí je možné si prohlédnout také pranýř z roku 1597.

Kód CZ

Pošlák

(Poschlag)

76 – 75 – 0

8 – 0 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 27.12.2020

Předchozí editace: 27.3.2011