Kód CZ 6536

Kladno

Připojené: Rozdělov, Kročehlavy, Dubí, Vrapice, Švermov (k. ú. Hnidousy a Motyčín), Ostrovec

Kostel Nanebevzetí P.Marie ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Neorománský 1898-1900, J.Lábler. Výrazný nárůst počtu obyvatel Kladna v 19. století si vynutil výstavbu nového, kapacitně dostačujícího kostela. Ten byl postaven podle projektu Ludvíka Láblera v letech 1897–1899 na místě původní gotické jednolodní stavby, která stála již v roce 1352, byla ve větší míře opravována v 16. století a v letech 1675, 1690, 1695, 1739–1740, 1771 a 1842 a v roce 1897 byla zbořena, aby uvolnila místo novému kostelu; hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1814.

Trojlodní bazilika s věží s hlavním vstupem a věží na jižní straně a kněžištěm na severní straně byla vysvěcena 7. června 1900. Zdejší farnost byla 13. června 1900 povýšena na děkanství a v roce 1937 na arciděkanství. Přestože je od roku 1958 kostel zapsán v seznamu kulturních památek, v 70. a 80. letech 20. století se jeho stav natolik zhoršil, že došlo ke zřícení stropu. Po rekonstrukci, která proběhla ve druhé polovině 90. let 20. století, byl kostel 3. června 2000 znovu vysvěcen kardinálem Vlkem.náměstí Starosty Pavla, parc. 5000

[Zvonice] ^{Zdroj 2)}

…

Kaple sv.Floriána ^{Zdroj 2)}

1750 K.I.Diezenhofer T. G. Masaryka, Floriánské náměstí,

[Kaplička sv.Floriána a sv.Alžběty] ^{Zdroj 2)}

…

Kaple sv.Vavřince ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

V západním křídle zámku, oválná, v přízemí náhrobní kameny ze 16. století ze staršího kostela.

Děkanství ^{Zdroj 2)}

1804-6, prostá patrová budova s mansardovou střechou hospodářská budova, brána. náměstí Starosty Pavla 2

Kaple ^{Zdroj C)}

V Motyčíně

Klášter školských sester ^{Zdroj 2)}

1863, 1904-5 rozšířen

Synagoga ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

z roku 1885, dnes kostel CČH v ulici plk. Stříbrného Plk. Stříbrného 686, dnes Husův sbor Církve československé husitské.V novorenesanční budově s oltářním výklenkem) na východní straně je dochována původní dřevěná ženská galerie a v západním štítě kamenné Desatero, dále varhany, původní výmalba a kopie plastiky Ukřižovaný Františka Bílka, jejíž originál se nachází v pražské katedrále sv. Víta.

Židé se na Kladně směli začít usazovat až počátkem 19. století[3] a židovská obec byla založena v roce 1893. Veřejná modlitebna z roku 1864 brzy přestala narůstajícímu počtu židovských obyvatel stačit, a tak bylo v roce 1884 rozhodnuto o stavbě synagogy, jež byla navržena E. Brandtem z Prahy a otevřena o rok později.

Bohoslužby se zde sloužily do začátku nacistické okupace a od roku 1939 budovu využívá Církev československá husitská, jíž byla předána kvůli ochraně před nacisty. Od roku 1958 církev synagogu vlastní. V suterénu, zamýšleném původně pro zimní modlitebnu a mikve, dnes najdeme farní kanceláře a kolumbárium.

Po druhé světové válce byla činnost ŽO na krátkou dobu obnovena, ale modlitebna znovu zřízena nebyla - věřící jezdili do synagog pražských. V letech 1942 - 1943 existoval na Kladně pracovní tábor pro židovské muže, který byl pobočkou koncentračního tábora Terezín. Tři podobné tábory byly i v okolních vsích (Dubí, Motyčín, Vinařice).

Síň židovskýho hřbitova ^{Zdroj C)}

…

Židovský hřbitov ^{Zdroj 2)}

…

Sloup P.Marie ^{Zdroj 2)}

se sochami sv.Vojtěcha, sv.Jana Nepomuckého, sv.Bennona a sv.Benedikta J.Hiernal, K.I.Diezenhofer 1741

Socha P.Marie ^{Zdroj 2)}

Na vrcholu sloupu

Socha sv.Vojtěcha ^{Zdroj 2)}

Na soklu

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

Na soklu

Socha sv.Bennona ^{Zdroj 2)}

Na soklu

Socha sv.Benedikta ^{Zdroj 2)}

Na soklu

Sloup se sochou P.Marie ^{Zdroj 2)}

…

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

1706

Kašna ^{Zdroj 2)}

Se sochou sv.Jana Nepomuckého

Fontána ^{Zdroj C)}

Od Václava Rabase

Fontána ^{Zdroj C)}

Na Floriánském náměstí

Pranýř ^{Zdroj 2)}

…

Památník padlým 1914-18 ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

J.Duška 1920-30

Památník obětem nacismu ^{Zdroj C)}

…

Památník padlým 1939-45 ^{Zdroj C)}

…

Památník padlým ^{Zdroj C)}

Švermov

Pamětní deska ^{Zdroj C)}

plk. Juliana Stříbrného, příslušníka Obrany národa, na domě č.p.705

Socha Matky z Lidic ^{Zdroj C)}

…

Busta A.Dvořáka ^{Zdroj C)}

…

Busta B Smetany ^{Zdroj C)}

…

Sousoší Hornictví ^{Zdroj C)}

A Váňův kámen. V parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše. Tzv. Váňův kámen z roku 1854, připomínající první naražení uhlí na (tehdejším) území města Kladna Janem Váňou (1846) byl roku 1954 doplněn sousoším Hornictví od akademického sochaře Ladislava Nováka

Pamětní deska Antonína Čermáka ^{Zdroj C)}

…

Pamětní deska Anně Dvořákové ^{Zdroj C)}

Anna Dvořáková, matka skladatele, zde na tehdejším kladenském hřbitově byla pohřbena 17. prosince 1882.Dvořákovy sady, parc. 5166

Pamětní deska Františka Kouckého^{Zdroj C)}

Hnidousy

Pamětní deska Václav Štecha ^{Zdroj C)}

Od Otakara Španiela

Pamětní deska židovským transportům ^{Zdroj C)}

2004

[Lazaret] ^{Zdroj 2)}

…

Tvrz ^{Zdroj 2)}

Připomínaná poč.13.stol.

Tvrz ^{Zdroj 2)}

…

Zámek ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Na místě tvrze 17.stol., 1750 K.I.Diezenhofer, z doby kolem 1740 leží severně od Náměstí starosty Pavla. Barokní trojkřídlá budova s využitím starší budovy (východní křídlo) s věžičkou, snad podle návrhu K. I. Dienzenhofera. V patře kachlová kamna z 18. století. Dnes sídlo městské galerie a knihovny. Zádušní 1

Radnice ^{Zdroj 2)}

Neorenesanční 1897-8, z roku 1899 podle návrhu J. Vejrycha s malbami A. Liebschera na průčelí. náměstí Starosty Pavla 44

Stará radnice ^{Zdroj 2)}

…

Divadlo ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1909-11 J.Rössler. Divadelní 1702

Dělnický dům ^{Zdroj C)}

na nároží náměstí Svobody a Vašatovy ulice (Vašatova 1460, 1461 a 1484). Komplex sídla České strany sociálně demokratické vznikl roku 1907 spojením a přestavbou tří původně samostatných budov – jeho jádrem se stal hotel Český dvůr z r. 1898

Pošta ^{Zdroj 2)}

B.Sláma, Poštovní náměstí 2357

Vápenka ^{Zdroj C)}

B.Sláma. jižní okraj Vojtěšské hutě, k. ú. Kladno a Kročehlavy tři věže šachtových vápenných pecí č. III., IV., V. Parc. Kladno 5918/203, Kročehlavy 1952/21. Jižně od adres Huťská č.p. 235, 234.

Důl Kübeck ^{Zdroj C)}

Uhelný důl hlubinný KÜBECK/Nr. II, z toho jen: budovy těžní věže, strojovny těžních strojů, ventilátorovny a kanceláří, elektrický těžní stroj Siemens - Halske. Těžní stroj rozebrán do šrotu cca 2003/04; areál dnes využit jako autodílna.

Dům č.p.499 ^{Zdroj 2)}

Se sgrafity na průčelí. Bývalá lékárna v ulici T. G. Masaryka, novorenesanční se sgrafity podle návrhu M. Aleše, Gorkého 499, T. G. Masaryka

Vila Bachrovna ^{Zdroj C)}

Huťská 275/5

Společenský dům Poldi SONP ^{Zdroj C)}

Příční 1533, Dukelských hrdinů od Josefa Hoffmanna

Dům č.p. 1464 ^{Zdroj C)}

Novorománská budova velkostatku z roku 1898.náměstí Starosty Pavla 1464,

Dům č.p. 91 ^{Zdroj C)}

Janoutova parfumerie.T. G. Masaryka 91

Kino Korso ^{Zdroj C)}

T. G. Masaryka 100

Restaurace U Kostků ^{Zdroj C)}

Zádušní 351

Dům č.p. 705 ^{Zdroj C)}

Plk. Stříbrného 705, Kladno Na fasádě pamětní deska plk. Juliana Stříbrného, příslušníka Obrany národa

Dům č.p. 706 ^{Zdroj C)}

Poštovní náměstí 706

Dům č.p. 26 ^{Zdroj C)}

Poštovní náměstí 26

Bývalý Okresní dům ^{Zdroj C)}

býv. Okresní dům. Pozdně secesní stavba z let 1909 - 1911, architekti Josef Mařík a Karel Šidlík. Dnes sídlo Středočeské vědecké knihovny v Kladně

Procházkova vila ^{Zdroj C)}

Cyrila Boudy 2049, Petra Bezruče

Mateřská škola v Habešovně ^{Zdroj C)}

Růženy Svobodové 2597

Gymnázium ^{Zdroj C)}

náměstí Edvarda Beneše 1573, secesní budova z roku 1905 postavená podle návrhu architekta Aloise Dryáka

Vila č.p. 1504 ^{Zdroj C)}

Kleinerova 1504, náměstí Dr. Edvarda Beneše

Revírní bratrská pokladna – Okresní soud ^{Zdroj C)}

Budova revírní bratrské pokladny z let 1923 až 1924 podle projektu Aloise Dryáka; od 1987 sídlo Okresního soudu v Kladně náměstí Edvarda Beneše 1997

Tiskárna ^{Zdroj C)}

tzv. Šnajdrova tiskárna Saskova 1695, Vašatova, náměstí Svobody

Střední průmyslová škola strojnická a elektrotechnická ^{Zdroj C)}

Jana Palacha 1840, K nemocnici, hlavní historická budova (postavena dle projektu Jaroslava Rösslera v letech 1914 až 1916), původní vila ředitele, nové a staré dílny a tělocvična BIOS. Škola byla první odborná škola ve městě, založena v roce 1881 jako Všeobecná škola pokračovací. V roce 1914 se škola mění na Státní průmyslovou školu zaměřenou na strojírenství a o dva roky později se stěhuje do nové budovy, ve které sídlí dodnes.

V poválečném období byly hlavními obory strojírenské, geologické a elektrotechnické obory. Následně rozšířeny i o automatizaci a strojírenskou administrativu. Z oboru automatizačního se následně vyčleňuje zvláštní obor elektronických počítačů. Po ukončení těžby uhlí na Kladensku zaniká v roce 1999 obor Užitá geologie a následně v roce 2001 i Strojírensko-technická administrativa. V závislosti na požadavcích trhu práce, regionálních zaměstnavatelů a zřizovatele je doplněn i nový obor Informační technologie-aplikace osobních počítačů, následně obor Strojírenství upraven na Strojírenství s počítačovou podporou.

Hornický - Lidový dům ^{Zdroj C)}

Dnes sídlo České spořitelny.náměstí Svobody 2003, Čs. Armády. Původně víceúčelový reprezentativní společenský komplex - dvoupatrová budova s prvky kubismu a české moderny, postavená 1923 až 1925 podle projektu Rudolfa Černého. Až do počátku 90. let se zde mj. nalézalo kino „Sevastopol“ (dřívější názvy „Elektra“, „Stalingrad“, „70mm kino“, „Centrum“). Dnes v objektu sídlí Česká spořitelna.

Poliklinika ^{Zdroj C)}

Nemocnice. Původně okresní nemocenská pokladna, dnes poliklinika. náměstí Svobody 1976, K nemocnici.

Blok domů č.p. 2304, 2305, 2306 ^{Zdroj C)}

blok domů č.p. 2304 - 2306. Blok tří domů pro státní zaměstnance postaven 1928 až 1931 podle projektu Oldřicha Starého. Maroldova 2304, K nemocnici 2305, 2306

Domy č.p. 1967 - 1969 ^{Zdroj C)}

soubor tří domů č.p. 1967 - 1969. Blok tří rondokubistických domů postaven 1922 až 1923 podle projektu Václava Košaře a Jana Pilaře.Maroldova 1967, 1968 a 1969

Kladenská nemocnice ^{Zdroj C)}

Kladenská nemocnice. Niederleho pavilon neboli budova E z let 1902-03, nejstarší část kladenské nemocnice.Vančurova 1548, 1902-3 J.Zázvorka

Škola ^{Zdroj C)}

Floriánské náměstí

Škola ^{Zdroj C)}

Švermov

Škola ^{Zdroj C)}

Hnidousy

Škola ^{Zdroj C)}

Obchodní akademie

Zámecký park ^{Zdroj C)}

Obehnaný zdí

Park Trilobit ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Kladno, s.o.Kladno

1961 Okres Kladno

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Poprvé se Kladno zmiňuje v zemských deskách roku 1318. Už sám název (související se slovem kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. Po několik staletí byla ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu Kladenských z Kladna, kteří zde měli dokonce tři tvrze:

Dolní tvrz poblíž dnešní hlavní pošty;

Horní tvrz, která byla velmi výstavná a podobala se spíše hrádku; jejím pokračovatelem je dnešní kladenský zámek; a

Vlaškovu tvrz na Ostrovci ve směru na Rozdělov.

Posledním příslušníkem hlavní linie rodu Kladenských byl rytíř Zdeněk Kladenský z Kladna (kol. 1450–1543), který poměrně velké panství odkázal (původně čtyřem) potomkům svého zesnulého synovce Oldřicha Ždárského ze Žďáru (1481–1542). Poněvadž však jeden z těchto prasynovců (Stanislav) zemřel (podobně jako otec Oldřich) ještě před Zdeňkem Kladenským, stali se nakonec vlastními dědici kladenského panství tři Oldřichovi pozůstalí synové, kterými byli: Jan starší (1502–1578), Jiří (1517–1574) a Zdeněk (1519 – asi 1557) rytíři Žďárští ze Žďáru.

Nový rod vlastníků přišel do středních Čech již v první polovině 15. století ze vzdáleného a hornatého západočeského Doupovska, kde obýval tvrz a poté zámek Žďár u Doupova, ale i v 16. století a v 17. století uchovávala rodina místních Žďárských s rodným Doupovskem nadále četné (rodové i majetkové) kontakty. Výše zmínění tři bratři Žďárští drželi Kladno zprvu společně, nakonec ale statek rozdělili a vlastní Kladensko získal roku 1548 nejmladší Zdeněk a po jeho smrti 1557 jeho starší bratr Jiří.

Nový majitel Kladna – Jiří Žďárský ze Žďáru (1517–1574) zůstal společně se sourozenci katolíkem, byl dobrým hospodářem a kladenské panství rozšířil. Vedle toho byl vlivným dvořanem Ferdinanda I. I proto se mu podařilo dát povýšit Kladno na městečko. Panovníkovým privilegiem o povýšení ze dne 22. prosince 1561 dostalo Kladno mj. právo samosprávy, právo pořádat dva výroční osmidenní trhy (23. dubna a 14. září), pořádat jeden týdenní trh a městečku byl udělen i pěkný znak. V polceném štítě se ocitla polovina stříbrné orlice pocházející ze znaku vrchnosti – tj. rodu Žďárských – a do druhé poloviny byl umístěn rys v přirozených barvách. Ten snad měl připomínat zvířenu ve zdejších, původně hlubokých, lesích a zároveň i upozorňovat na tyto rozsáhlé lesy.

Horní tvrz se za Žďárských dočkala honosné přestavby na středně velký výstavný renesanční zámek (1566), který se stal pro středočeskou (neboli též katolickou) linii Žďárských ze Žďáru hlavní rodovou residencí. Městys se pak oděl v několika následujících desetiletích do nepříliš pevného okruží městských zdí. Těm dominovaly tři věžové brány, které spolu se zámkem, starším gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, sousední samostatnou zvonicí a s pozdější radnicí a kaplí sv. Floriána tvořily malebnou siluetu městečka až do první poloviny 19. století. Zmíněné stavební podniky pak byly výrazem snah rodu Žďárských přebudovat Kladno na důstojnou rodovou rezidenci, která by byla hodna jejich společenského postavení a nemalého bohatství.

I Jiříkův synovec a od roku 1574 dědic Kladna (syn Jiřího bratra Jana staršího) – rytíř Ctibor Tiburcí Žďárský ze Žďáru (1545–1615) byl úspěšným hospodářem a hodnostářem (zemský soudce, hejtman Menšího města Pražského, purkrabí karlštejnský) a český místodržící císaře Matyáše. Za jeho vlády prožívalo Kladno další vzestup. Ctibor Tiburcí zbudoval ve městě školu a spolu s chotí Sibylou Hradišťskou z Hořovic zřídil špitál (neboli lazaret, v sousedství dnešní Floriánské kaple) a chudobinec. Kromě toho založil ve městě roku 1586 společný cech řemeslníků a i jinak podporoval hospodářství na svých panstvích.

Po smrti Ctibora Tiburcího (roku 1615) přešlo panství na jeho jediného syna Jana Jiřího Žďárského ze Žďáru a na Kladně (asi 1581–1626). Ten se na rozdíl od předků v politice příliš neangažoval a žil ponejvíce na zámcích v Kladně, v Červeném Újezdě či v rodovém domě v Praze.

Druhá polovina 16. století byla pro Kladno příznivá. Městečko bylo sice malé (čítalo jen něco přes třicet domů), ale bylo sídlem rozsáhlého dominia Žďárských, sahajícího především východním a jihovýchodním směrem na přípražské Červenoújezdecko (tj. u Hostivice), které rodině taktéž patřilo. Ač katolíci, připojil za českého stavovského povstání roku 1619 kladenský pán Jan Jiří Žďárský ze Žďáru (asi 1581–1626) i jeho "synovec" (syn jeho bratrance Jana ml. Žďárského ze Žďáru a na Tachlovicích (kol. 1566–1598)) a dědic kladenského a červenoújezdeckého velkostatku Florián Jetřich Žďárský (1598–1653) svůj podpis pod stavovskou konfederaci. Zároveň se však Florián Jetřich na jaře roku 1620 oženil v Pasově s Alžbětou Koronou Bořitovou z Martinic (asi 1603/4-1649), dcerou jednoho z nejvlivnějších představitelů císařské strany Jaroslava Bořity z Martinic, pána na sousedním Smečně.

V době českého stavovského povstání postihlo Kladno velké neštěstí. V předvečer bitvy na Bílé hoře – dne 7. listopadu 1620 – bylo totiž městečko vydrancováno obávanými polskými kozáky v císařských službách – tzv. Lisovčíky. Ti tehdy táhli s císařským vojskem od Rakovníka ku Praze. Tam se druhý den císařské jednotky střetly se stavovskými v legendární bělohorské bitvě. Při přepadu za své vzal i archiv ostrovsko-svatojánského kláštera benediktinů, který si tamější opat Martin Bytomský na bytelném kladenském zámku u svého katolického souseda uschoval, tak i část rodového archivu rytířů Žďárských.

Po porážce stavů byly rytíři Floriánu Jetřichovi Žďárskému ze Žďáru i jeho příbuznému – kladenskému pánu Janu Jiřímu Žďárskému dřívější poklesky prominuty, ba naopak, již roku 1622 se oba dočkali povýšení do panského stavu a hrdě začali užívat titul baronů (s pouhým predikátem:) "ze Žďáru". V roce 1626 zdědil Kladno po Janu Jiřím pan Florián Jetřich. Ten stoupal v hodnostech a v oblibě u panovnického dvora a již dva roky po převzetí Kladna (roku 1628) byl císařem Ferdinandem II. povýšen do říšského hraběcího stavu a roku 1631 se stal dokonce velkým palatinem, tj. zástupcem císaře v některých jeho panovnických právech. Roku 1630 Ferdinand II. potvrdil na popud hraběte Floriána Jetřicha ze Žďáru kladenské městské radě výsady a rozmnožil počet výročních trhů na tři.

Florián Jetřich (spolu s chotí Alžbětou Koronou Bořitovou z Martinic) dal roku 1623 zbudovat v oboře Hájku u Unhoště loretánskou kapli (jednu z prvních v Čechách), jako poděkování za narození syna Františka Adama Eusebia. Když se roku 1623 či 1624 vytouženého potomka dočkali, nemohli tušit, že František Adam Eusebius druhý říšský hrabě ze Žďáru zemře roku 1670 bezdětný a odkáže rozsáhlé kladensko-červenoújezdecké dominium, zahrnující 42 vesnic, vedlejší luteránské větvi rodu Žďárských. Ta žila po prohraném stavovském povstání po roce 1621 pod poněmčeným jménem Sahrer von Sahr v Sasku. Zesnulý hrabě František Adam Eusebius převzetí dominia podmínil i tím, že němečtí Žďárští (tj. Sahrerové) přestoupí na katolickou víru a opět se usadí v Čechách. Saské příbuzenstvo ale nakonec podmínku odmítlo a po dlouhých letech sporů bylo smlouvou z roku 1688 vyplaceno slušnou částkou 53 000 zlatých. Původní kladensko-červenoújezdecké panství bylo následně rozděleno mezi pět (doposud žijících) sester zesnulého hraběte Františka Adama Eusebia.

Kladno, Kročehlavy, Újezd pod Kladnem, Dubí, Hnidousy, Motyčín a další získala Marie Maxmiliána Eva Terezie hraběnka ze Žďáru (1633–1690), provdaná baronka Slavatová z Chlumu a Košumberka a podruhé (od roku 1656) Hýzrlová z Chodů. Hraběnka na Kladně nesídlila a kladenské panství spolu se zámkem upadalo, což pokračovalo i za jejich nástupců.

Po hraběnčině smrti († 1690) její dědicové – tj. její vnoučata z rodu hrabat z Lambergu – upadající panství roku 1701 obratem prodala za 132 000 zlatých Anně Marii Františce velkovévodkyni toskánské (1672–1741). Tato choť posledního velkovévody z rodu di Medici – Giana Gastona, byla majitelkou velkých severočeských panství a rozsáhlého sousedního buštěhradského velkostatku, ke kterému kladenské panství chtěla připojit. Ani v jejím držení však Kladno nezůstalo dlouho, neboť velkovévodkyně nutně potřebovala hotové peníze. Proto od ní dne 18. července roku 1705 koupili kladenské panství benediktini z bohatého a starobylého břevnovsko-broumovského opatství.

Za uměnímilovných břevnovských opatů Otmara Zinckeho a Benno Löbla se Kladno opět pozvedlo. Především Benno Löbl ve spolupráci s věhlasným českým architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem vtiskli městu barokní tvář, jejíž pozůstatky jsou patrné dodnes. Byl radikálně přestavěn a zmenšen zchátralý zámek, starší raně barokní Floriánská kaple přestavěna v elegantní (vrcholně barokní) dvouvěžovou centrálu s kupolí a na náměstí bylo vztyčeno velkolepé mariánské sousoší.

Během válek o rakouské dědictví se v letech 1741 a 1742 břevnovští benediktinští mniši opakovaně uchylovali před vojenskými akcemi z exponovaného kláštera sv. Markéty v Břevnově do Kladna, které bylo stále odlehlé a utopené v lesích. Roku 1780 nechal opat Stephan Rautenstrauch založit dvě nové osady – Štěpánov u Kročehlav a Rozdělov, ležící západně od Kladna. Noví osadníci byli povoláni z německy hovořícího Broumovska. Kladno prosperovalo, ale i na prahu 19. století bylo jen malým bezvýznamným městečkem na řídce osídleném zemědělském venkově; když je roku 1814 postihl požár, mělo jen kolem 650 obyvatel.

Již roku 1830 byla v Kladně uvedena do provozu koňská dráha, určená tehdy hlavně pro převoz dřeva. Vedla z Brusky (dnes Praha Dejvice) na Vejhybku (dnes Kladno-Výhybka). Šlo o druhou veřejnou železnici 1840. Roku 1850 byl otevřen první důl Lucerna, roku 1889 ocelárny Poldi. Kladno se tak stalo jedním z průmyslových center Čech a rychle rostlo počtem obyvatel, rozlohou i významem. Velmi aktivní zde bylo dělnické hnutí, docházelo zde ke stávkám a demonstracím a Kladno se také stalo jedním z ohnisek českého komunistického hnutí. Těžký průmysl také znamenal poškození zdejšího životního prostředí.

Po pádu socialismu byl zdejší průmysl poškozen neúspěšnou privatizací. Vladimír Stehlík, který skrze svou firmu Bohemia Art většinu ocelárny převzal a přivedl podnik během několika let za podezřelých okolností ke krachu, což znamenalo ukončení řady provozů a rozdělení firmy. Město se s ekologickými i ekonomickými následky tohoto případu potýká dodnes. Kladno bojuje především s problémy spojenými s tzv. sociálně vyloučenými lokalitami, bydlením pro sociálně slabší obyvatele či soukromými ubytovnami.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	19 111
1930
1947
1961
1970
2011	68 103	8256

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957

C) cs.wikipedia.org (19.8.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 27.12.2018

Předchozí editace: 19.8.2015, 13.7.2012