|
Kód CZ 7466 Kročehlavy
Osada: Štěpánov Kostel Nejsv.Srdce Páně Zdroj 2) 1931
Ing.J.Novotný
Panský pivovar čp. 33 Zdroj C) budova u vstupu, s obrazem na
fasádě navrženým Mikolášem Alšem. Pivovar byl roku 2004 vrácen zpět
benediktinského řádu. A následně prodán
Sídliště Svépomoc Zdroj C) Svépomoc je obytný soubor složený z
rodinných domků, které byl vybudován v letech 1920 až 1922 družstvem
Svépomoc. Svépomoc bylo sice družstvo, ale bylo podle tehdejších regulí
zapsáno jako „společnost s ručením obmezeným“. Prezentovalo se také jako
„družstvo pro stavbu dělnických a rodinných domků v Kročehlavech“.Družstvo
(resp. jeho jednotliví členové-stavebníci) dostalo úvěr od Městské spořitelny
v Unhošti. Díky Zákonu č. 209 ze dne 30. března 1920 – „O přechodných
daňových výhodách pro stavebníky rodinných domů a bytů“, byly nově započaté
stavby mimo jiné osvobozeny od domovní daně na dobu 20 let. Takovéto družstvo
bylo v té době dost obvyklým způsobem, jak zajistit lidem podporu při
výstavbě rodinných domků. Bylo po skončení první světové války a obce neměly
dost prostředků k vlastní obecní výstavbě, ani k budování infrastruktury a
tak byla vítána každá vhodná forma financování. Počáteční jistina byla velmi
malá, takže byla dosažitelná i pro zájemce z dělnických profesí, a splátkový kalendář
byl rozpočítaný až do 60. let 20. století. Pozemky, na nichž se začalo stavět,
patřily dříve k majetku břevnovského kláštera. Pozemky byly rozparcelovány na
jednotlivé díly. Byly zde stavěny typizované rodinné domky tří typů. Jedním z
typů byly dvojdomky, které sice byly finančně zvýhodněny, ale nakonec se to
při realizaci údajně nepotvrdilo, a vyšly dráž než zbývající dva typy
izolovaných domků. Výstavbou došlo k realizaci celkem 66 nových bytů. Jedná
se buď o byty o dvou pokojích a kuchyni, v případě dvojdomku o jednom pokoji
a kuchyni. Domky jsou většinou podsklepeny a mají i podkrovní místnosti. “Svépomoc“ se stala osobitou
zástavbou, která vyhovovala tehdy odpovídajícím zásadám bydlení. Bylo dbáno i
na zeleň v ulicích, před každým domem uvnitř lokality byla zasazena lípa a
upraven trávník mezi chodníkem a vozovkou. I na dvorcích jednotlivých domů se
dbalo o zeleň, kterou si už majitelé ale upravili podle svého. Na první
dostavěný dům č.p. 645 byla osazena (dnes již omšelá a těžko čitelná) pamětní
deska. Postupem času si každý majitel prováděl různé přístavby a úpravy,
měnily se fasády, takže původní jednotný dojem celé čtvrti se postupně
vytrácel, nicméně celá lokalita je i z dnešního pohledu architektonicky i
urbanisticky docela zajímavá, byť už spíše z historického pohledu. |
Panství Politický okres Kladno,
s.o.Kladno 1961 Okres Kladno 2003 Pověřený městský úřad Část Kladna Historie
městečka Zdroj C)
První zmínka pochází
z roku 1316, kdy už se mluví o jejích vladycích. Ti se o dva roky později už
psali ze Dříně (vladykové ze Dříně vymřeli na začátku 16. století). Přesto se
zde ve 14. století již o Dříňských nemluví, ale jen o místních vladycích,
tzn. z Kročehlav. Ti však brzo vymřeli, již na konci 14. století se naposledy
prameny zmiňují o šlechtici s tímto přídomkem. Ve 14. století však část vsi
vlastnili i jiní vlastníci, celkem byla obec rozdělena na tři díly. V 15.
století prameny o Kročehlavech téměř mlčí. Tehdy už se o části vsi mluvilo
jako o majetku Kladenských z Kladna. Někdy v předchozí době tak muselo dojít
k připojení části Kročehlav ke kladenskému panství. Z roku 1549 pochází
zápis, který upřesňuje, že dědici Zdeňka Kladenského z Kladna, rytíři Žďárští
ze Žďáru, mají v této obci 4 usedlosti. Na začátku 17. století už Žďárští ze
Žďáru vlastní celou vesnici, která se tehdy skládala ze sedmi statků a
chalup. Od té doby už vždy celé Kročehlavy patřily ke kladenskému panství (s
krátkou výjimkou během třicetileté války). Třicetiletou válku přežila obec
patrně celkem bez úhony. Na začátku této války vrchnost ze dvou statků
vytvořila panský dvůr, který však po jejím skončení obýval pouze panský
ovčák. Ze zbylých pěti usedlostí po válce zůstaly pusté jen dvě, ty byly
osazeny až na začátku šedesátých let 17. století. Tehdy se Kročehlavy
skládaly z pěti statků a chalup a žilo zde asi 40 lidí. V roce 1680 zasáhla
do života obce morová epidemie, která zde zahubila třetinu obyvatel. V první
polovině devadesátých let zde byl obnoven panský dvůr. Protože ale původně
vznikl ze statků poddaných, tak z nich farář nadále vymáhal desátky. Vrchnost
je přenesla na poddané, což se ale neobešlo bez odporu. Odpor proti tomuto
kroku byl tak silný, že nová vrchnost (od roku 1705) benediktýni z Břevnova
(dnes část Prahy) místní obyvatele vystěhovala a obec osídlila novými
poddanými. Těmi asi byli Němci z dnešního Broumovska. Ti se však do konce 18.
století počeštili. Za sto let v době napoleonských válek se ale stejně zdejší
obyvatelé podíleli na odporu proti odvodu do domobrany. Během 18. století se
vesnice dále rozvíjela, aby v polovině 19. století dosáhla 22 domů se 130
obyvateli. Krátce poté byly v sousedství otevřeny doly na černé uhlí a
posléze i hutě. To zapříčinilo nejen velký nárůst obyvatel samotného Kladna
ale i Kročehlav samotných. Ty tak již v roce 1930 měly 10 tisíc obyvatel.
Kročehlavy od roku 1908 přemýšlely o možnosti povýšení na město. K tomu ovšem
došlo až v roce 1931 současně s vysvěcením nově postaveného kostela. Kostel
byl vysvěcen 25.října 1931.Město Kročehlavy ale nikdy nedostalo znak. Město
však bylo krátce nato připojeno ke Kladnu, nejdříve za protektorátu, což bylo
po osvobození na krátko zrušeno, a podruhé a už na trvalo v roce 1948. Dnes
jsou sice největší čtvrtí města Kladna, ale radnice se o ně příliš nestará.
Jako ukázka může sloužit to, že radnice dovolila stavbu velkého obchodu pro
kutily uprostřed jejich starého jádra a stejně tak dovolila zbourat jedinou
významnější stavbu (panský dvůr). Nejspíše by pomohla vlastní radnice v rámci
statutárního města, ale snahy o ni, až na výjimky, se neobjevují.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech
I, 1957 C)
cs.wikipeda.org (18.8.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ 16161 Štěpánov |
V
roce 1783, poté, co břevnovský opat František Štěpán Rautenstrach
rozparceloval pozemky mezi Kladnem a Kročehlavy vznikla osada Štěpánov, též
Štěpánka (pojmenovaná podle opata Štěpána), která byla roku 1915 sloučena s
čísly popisnými kročehlavskými a úplné sloučení pak proběhlo v roce 1930.
Bývalá náves se nacházela v dnešní Partyzánské ulici. Před založením samotné
vsi, zde už v průběhu 18. století byla postavena usedlost Christopha Umlaufa.
Při založení vsi byl vykácen lesík Skalka či Dubice a přímo na jeho místě
vzniklo jádro vsi. Na rozdíl od často opakovaného tvrzení, že nová ves byla
osídlena kolonisty z Broumovska, je u alespoň části pravděpodobnější příchod
ze samotného kladenského panství. Původní
ves byla zcela převrstvena zástavbou z 2.pol.20.stol. |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 18.8.2015 Předchozí editac: 13.8.2012 |
