Kód CZ

Kolín, sv. Gothard.jpg

Socha sv.Jana Nepomuckého

Socha sv.Floriána

Socha sv.Pavla

Socha T.G.Masaryka ^{Zdroj
C)}

Socha

U děkanství

25.6.16 Kolin 17 (27907453025) .jpg

Socha

U děkanství

25.6.16 Kolin 17 (27907453025) .jpg

Socha

Na průčelí děkanství

25.6.16 Kolin 20 (27907519585).jpg

Socha

Na průčelí děkanství

25.6.16 Kolin 20 (27907519585).jpg

Kašna

Na náměstí

Kašna_kn.JPG

Památník padlým

1939-1945

25.6.16 Kolin 38 (27872717536).jpg

Před budovou gymnázia stojí od roku 1990 obnovený pomník Tomáše Garrigua Masaryka. Byl nalezen v roce 1989 pod uhlím a starými pneumatikami ve sklepení Nelahozeveského zámku spolu s pomníkem T. G. M. od Břetislava Bendy z roku 1946 pro Brandýs nad Labem.

Kolín socha TGM 1995.jpg

Památník Jana Kubíčka ^{Zdroj
C)}

2016, Arch.Zdeněk Fránek

Jan Kubíček memorial.jpg

[Socha V.I.Lenina] ^{Zdroj
C)}

Na třídě Budovatelů, dnes Benešova

Kolín, podstavec Leninovy sochy 1990.jpg

Městské opevnění

Městské opevnění - pohled z ulice Na Valech.jpg

Radnice

Okresní soud

Okresní soud kolin 01.JPG

Sokolovna

Kolín Sokolgebäude 403.jpg

Škola

2. ZŠ Kolín.JPG

Gymnásium

Architekti Vilém Kvasnička a Jan Mayer

Gymnazium Kolin.jpg

Nové gymnásium

Gymnazium Kolin 2.JPG

Měšťanský dům č.p. 3

Pražská

Měšťanský dům č.p. 4

Pražská

Měšťanský dům č.p. 7

Měšťanský dům č.p. 8

Měšťanský dům - dvojdům č.p. 18 a 19

Měšťanský dům č.p. 14

Kouřimská

Kouř14.JPG

Měšťanský dům č.p. 17

Brandlova

Kouřimská

Kouř18.JPG

Měšťanský dům č.p.20 - Chvorovský

Chvorovský dům

Kouř20.JPG

Měšťanský dům č.p. 21

Měšťanský dům č.p. 23

Měšťanský dům č.p. 27

Měšťanský dům č.p. 28

Měšťanský dům č.p. 30

Měšťanský dům č.p.33 - tzv. Vyletělovský

Karlova 30.JPG

Měšťanský dům č.p. 31

Kutnohorská

Kutnohorská ul.

Měšťanský dům č.p. 35

Parléřova Muzeum

Měšťanský dům č.p.42 - U tří korun

Dům U tří korun

Měšťanský dům č.p. 46

Měšťanský dům č.p. 47

Měšťanský dům č.p.48 - U růže

Husova ul.

Měšťanský dům č.p. 54

Kutnohorská

Měšťanský dům č.p. 55

Měšťanský dům č.p. 56

měšťanský dům

Městský dům č.p. 57

Městský dům č.p. 58

Městský dům č.p.59 - zv. V pekle

městský dům

Rubešova ul.

Měšťanský dům č.p.71 - U Černého kříže

Dům U Černého kříže

Měšťanský dům č.p. 72

Měšťanský dům č.p. 75

Měšťanský dům č.p. 76

Měšťanský dům č.p.88 - U jelena

Vincenc Morstadt house.jpg

Měšťanský dům č.p. 84

Kovářská

Dům U jelena

Měšťanský dům č.p.89 - U bílé labutě

Dům U bílé labutě

Měšťanský dům č.p.90 - U zlatého lva

Dům U zlatého lva

Měšťanský dům č.p. 91

Měšťanský dům č.p. 106

Kutnohorská

Měšťanský dům č.p. 122

Měšťanský dům č.p. 123

Měšťanský dům č.p.124 - Rabínův dům

Ul.Na Hradbách

Měšťanský dvojdům č.p. 126 a 157 ^{Zdroj
C)}

Na Hradbách bývalá židovská škola se synagogou ve dvoře

měšťanský dvojdům

Měšťanský dům č.p. 127

Měšťanský dům č.p. 128

Měšťanský dům č.p. 136

Kouřimská

Kouř136.JPG

Měšťanský dům č.p. 139

Měšťanský dům č.p. 140

Měšťanský dvojdům č.p. 141 a 163

měšťanský dvojdům

Měšťanský dům č.p. 146

Měšťanský dům č.p. 147

Měšťanský dům č.p. 148

Měšťanský dům č.p. 150

Měšťanský dům č.p. 151

Měšťanský dům č.p. 152

Měšťanský dům č.p. 154

Měšťanský dům č.p. 156

Radimského či tzv. podskalský mlýn ^{Zdroj
C)}

na podskalském nábřeží na Zálabí, první zmínka v roce 1285, přestavby 1870 a 1923. Mlýn byl od roku 1851 provozován proslulou kolínskou rodinou Radimských, jejímiž členy byli i významní politici či umělci. Nejznámějším představitelem je malíř Václav Radimský. V současnosti je mlýn udržovaný, avšak chátrá.

Formánkův mlýn ^{Zdroj
C)}

se strojírnou a slévárnou v Rybářské ulici, první zmínka v roce 1285, přestavba 1879. Majitelem byl mimo jiné Josef Formánek, v letech 1868 až 1890 kolínský starosta. Dnes využíváno jako sklady a dílny pro menší podniky. Areál v současnosti chátrá.

Elektrárna ESSO ^{Zdroj
C)}

v Tovární ulici na Zálabí, postavená architektem Jaroslavem Fragnerem v roce 1932. Velmi cenná funkcionalistická stavba, po roce 1948 přešla na teplárenský provoz. Dodnes je funkční. Továrna nahradila původní Křižíkovu parní elektrárnu u nádraží z roku 1911, ze které se dodnes zachovala pouze nevelká budova čp. 271 v ulici Pod Hroby.

Masarykův most ^{Zdroj
C)}

Přes Labe, zdymadlo a hydroelektrárna. Most postaven v letech 1924 až 1927, elektrárna v roce 1931. Celý komplex je stále funkční, hydroelektrárna byla v letech 2011 až 2012 zrekonstruována a osazena novou technologií, včetně turbín.

Kolín.jpg

Stará lávka ^{Zdroj
C)}

Na Kmochův ostrov, 1885. Kamenné pilíře zhotovil kolínský stavitel Josef Sklenář, železnou konstrukci dodala Vojtěšská huť v Kladně. Dodnes plně funkční.

Stara lavka Kolin 1.jpg

Lávka

Na Kmochův ostrov

Lávka Kolín 3.JPG

Zpět na okres

Panství

Politický okres Kolín, s.o.Kolín

1961 Okres Kolín

2003 Pověřený městský úřad Kolín

Historie města ^{Zdroj
C)}

1989 MPR

Kolín byl založen relokací před rokem 1261 (první písemná zmínka) pravděpodobně Přemyslem Otakarem II., osídlena je však tato oblast nepřetržitě už od pravěku, přítomnost Slovanů lze doložit už v 6. století našeho letopočtu. Z příkazu krále Přemysla Otakara II. bylo vybudováno městské opevnění z dvojitého pásu kamenných hradeb. Středověké město bylo chráněno i mohutným tokem Labe, ale i jeho protější břeh byl opevněn. Pozůstatkem hradební soustavy je zálabská bašta, tzv. Práchovna, z 15. století.

Roku 1413 město vyhořelo a v roce 1421 jej dobyli Pražané spolu s orebskými husity, kteří spálili klášter dominikánů. O šest let později se město dostalo do rukou sirotčího hejtmana Jana Čapka ze Sán, který jej držel do roku 1434. Poté město s okolními církevními statky ovládl táborský kněz Bedřich ze Strážnice, který na troskách kláštera vybudoval roku 1437 hrad Lapis refugii a na protější skále za Labem vysokou obrannou věž. Hrad byl později rodem Žerotínů přestavěn na zámek a od 19. století sloužil pouze jako hospodářské budovy a pivovar.

Bedřich se v roce 1454 spojil s katolickými odpůrci zemského správce Jiřího z Poděbrad, pány z Hradce a Rožmberka. Bedřich ze Strážnice vládl na kolínském panství až do roku 1458, kdy byl Jiří z Poděbrad zvolen českým králem a vykázal Bedřicha na svůj hrad Potštejn. Městu Jiří z Poděbrad daroval ungelt (tržní poplatek) v branách a na mostě a také dvůr v Křečhoři.

Po smrti českého krále Jiřího z Poděbrad roku 1471 bylo město v držení jeho syna Viktorina, knížete z Minstrberka. Ten se postavil proti nově zvolenému králi Vladislavu Jagellonskému a pozval do Kolína svého švagra, uherského krále Matyáše. Uherská vojska držela Kolín až do roku 1473. Pak přešlo město do rukou Viktorínova bratra Hynka (zřejmě po sněmu v Benešově, kdy se Hynek stal správcem země). Ten se ale stal rovněž Vladislavovým odpůrcem, poté co Vladislav nesplnil slib vzít si za ženu Hynkovu sestru Ludmilu, a postoupil město roku 1476 Matyášovi za 20 000 zlatých. Matyáš se v květnu a červnu 1477 dvakrát neúspěšně pokusil o obsazení města. Na sjezdu v Jihlavě (1486) nakonec Matyáš vrátil Kolín králi Vladislavovi.

Město ale bylo pokládáno za součást kolínského hradu a panství, jehož hejtmani nebo zapsaní držitelé sami obnovovali městskou radu a osobovali si vliv na politickou a soudní správu města. To změnil v roce 1519 král Ludvík Jagellonský, který svým výnosem zařadil Kolín opět mezi královská města.

Nečekaly ho však jen pěkné časy. V roce 1547 bylo město těžce pokutováno králem Ferdinandem za účast ve stavovské vzpouře. Vývoji města škodily také požáry v letech 1579, 1587, 1589, 1597 a 1617 a mor v letech 1568, 1582, 1598 a 1613. A v roce 1618 se kolínští účastnili stavovského povstání, za což po bitvě na Bílé hoře byli postiženi konfiskací městských statků a odejmutím mnoha privilegií.

Až v roce 1628 bylo město prohlášeno za katolické a Ferdinand II. mu vrátil většinu privilegií a vrátil i zabavené statky. Město dále utrpělo velké škody v třicetileté válce, když bylo opakovaně vydrancováno Švédy v letech 1634, 1639–1640, 1643 a 1648. Napadené epidemií moru bylo město v letech 1625, 1633, 1640 a 1649.

Válka o rakouské dědictví (1740–1748) opět poškodila silně město stejně tak jako další sedmiletá válka v letech 1756–1763, kdy byla svedena bitva u Kolína (17. června 1757), v níž byl pruský král Bedřich II. poražen. Uklidnění a rozvoj přinesly městu až reformy Marie Terezie. Ovšem roku 1796 bylo město téměř celé zničeno velkým požárem.

Po napoleonských válkách zaznamenává město růst a blahobyt. V roce 1845 byl Kolín napojen na důležitou železnici mezi Prahou a Olomoucí, tento fakt je velmi důležitý pro další rozkvět města. Od druhé poloviny 19. století tak prošlo město rychlou industrializací. Nejdříve (1856–1873) vznikly potravinářské závody (olejny, lihovary, cukrovary, pivovary, parní mlýny) spojené s úrodným zemědělským zázemím města a lučební továrna vyrábějící pro rolníky hnojiva. Na přelomu 19. a 20. století v návaznosti na předchozí závody vznikly nové továrny s progresivními obory, tentokrát především s chemickým zaměřením. Ve 20. století se město stalo jedním z center chemického průmyslu v českých zemích.

V době národního obrození byl Kolín jedním z prvních měst s vlasteneckým ruchem. Dne 28. prosince 1890 přednášel v Kolíně prof. T. G. Masaryk před více než 400 posluchači, mezi nimiž bylo i početné zastoupení židovské komunity, která se dříve přikláněla spíše ke staročechům. Hojně navštívená byla rovněž Masarykova přednáška, kterou měl v Občanském klubu v Kolíně 6. července 1895 u příležitosti 480. výročí Husova upálení. Přednášku připravil pro tisk pod názvem Jan Hus, naše obrození a naše reformace.

V roce 1932 byla dokončena elektrárna s tehdy nejvyšším komínem v Čechách. Elektrárnu navrhl architekt Jaroslav Fragner (spolu s řadou dalších objektů ve městě). K tomuto roku bylo ve městě evidováno osm hotelů (Central, Grand, Lidový dům, Pošta, U černého koně, U Přemysla, Veselý), tři kavárny (Arco, Lidový dům, U Amerikána), 12 peněžních ústavů, obchodní grémium, cukrovar, dva lihovary, sedm cihelen, 11 továren (mj. na mýdla Hellada, na minerální oleje Vacuum Oil Company, na stroje Sedláček, také chemická, na kávoviny nebo tři na cukrovinky). Působil zde okresní úřad, okresní soud, okresní četnické velitelství, hlavní celní úřad, berní správa, katastrální zeměměřičský úřad, státní reálné gymnázium, obchodní akademie, zemská průmyslová škola a také okresní nemocnice.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	16 204
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (

Kód CZ

Šťáralka

Kód CZ

Pražské předměstí

Židovský hřbitov

…

Jewish Cemetery Kolin 2.jpg 2012 kveten kolin hrbitov 006.JPG

Zámek ^{Zdroj
C)}

Rozsáhlý areál vybudovaný v místě husity zničeného dominikánského kláštera, který nahradil v 15. století hrad, upravený později na zámek. V 17. století zde vzniklo purkrabství a také pivovar, který se do 19. století rozrostl do celého areálu.

Kzámek.jpg

Zámecká západní brána ^{Zdroj
C)}

Hranolová stavba vrcholně gotického původu stojící na západním kraji zámeckého areálu.

západní brána

[Spilka] ^{Zdroj
C)}

Průmyslová stavba v areálu pivovaru byla postavena v roce 1865, přestavěná 1941 a v roce 2007 demolována. Dochovaly se z ní pouze sklepy, zahrnuté v roce 2015 do novostavby tzv. podnikatelského inkubátoru.

spilka

[Ječné půdy] ^{Zdroj
C)}

Pivovarský objekt z roku 1871 demolovaný na jaře 2008 na úroveň podlahy přízemí. Dochovaly se pouze sklepy

ječné půdy

Vila č.p.408 ^{Zdroj
C)}

P.Bezruče 408. Funkcionalistická vila z let 1928-1929 od arch J. Fragnera.

Vodárna

…

Vod věž.jpg

Kód CZ

Kutnohorské předměstí

Kostel sv.Jana Křtitele ^{Zdroj
C)}

Pův.špitální, v současnosti pravoslavný. Pochází jíž z konce 13 nebo počátku 14. století. Kostel byl upraven v ruce 1589, 1654 a do dnešní podoby přestavěn pozdně barokně v roce 1747. Drobné úpravy proběhly i v letech 1861 a 1936, a nakonec v roce 1952 pro potřeby pravoslavné církve. Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým čtvercovým presbytářem, nad nímž se původně tyčila hranolová chorová věž, později snesená při barokní přestavbě (zachycena je ještě na vedutě města ze 17. století). V západní stěně je barokní pravoúhlý vstupní portál s původními dubovými dveřmi, nad kterými se zvedá dvojposchoďový barokní štít se dvěma dekorativními obelisky a nikou lemovanou šambránou, osazená poškozenou barokní sochou sv. Jana Křtitele z bílého kutnohorského pískovci, z poloviny 18. století. Západní průčelí je ukončeno tepaným křížen z 19. století. Fasády celé stavby člení lizénové rámce a dokola obíhá prifilovaná okapová římsa, v západním průčelí kryta prejzovou stříškou. Loď je prolomena v severní i jižní stěně barokními okny (v severni stěně tři, v jižní stěně dvě) segmentově ukončenými, lemovanými šambránami s uchy, v jižni stěně je dále gotický profilovaný portál s lomeným záklenkem. Východní í a severní stěna presbytáře je prolomena gotickými hrotitými okny, ve východní stěně s dvojdílnou gotickou kamennou kružbou, severní okno je zazděné.

Presbytář je sklenut na jehlancové konzoly jedním polem gotické křížové klenby s žebry klinového profilu, na severní stěně kruchty jsou zbytky zazděného gotického okna. Presbytář se do lodi otevírá lomeným vítězným obloukem se skoseným ostěním. V interiéru kostela se dochoval zajímavý soubor uměleckých památek, převážně z 18. století. Velmi kvalitní je Křížová cesta z let 1759~6: přenesená sem z chrámu sv. Bartoloměje, (vlavé barokní kazatelna z roku 1715 od kutnohorského řezbáře okruhu Františka Martina Ketterbauera a hodnotný hlavní oltář z roku 1747 od Richarda Jiřího Práchnera. Oltář je dnes ukryt za ikonostasem z roku 1952, který je po celé šířce lodi před triumfálním obloukem, Loď je sklenuta barokní plackovou klenbou na pasech, kterou pokrývá cyklus nástěnných rokokových maleb z roku 1747, restaurovaných v roce 1936 Jiřím Jelínkem z Prahy, Výjevy představuji andělský chór a scény z legendy o sv. Janu Křtiteli (Svatý Jan Křtitel před Herodem Hostina Herodova se štětím sv. Jana Křtitele) Kostel náleží svým uspořádáním do skupiny chrámových staveb s chorovou věží, které vznikaly na Kolínsku na přelomu 13. a , 14.stol. Obklopuje ho bývalý hřbitov; který byl zrušen v roce 1882; obelisk označuje hromadný hrob pruskýcht vojáků z Pruskorakouské války v roce 1866.

Kolin kostel sv. Jana Krtitele.JPG

Kostel Všech Svatých ^{Zdroj
C)}

Opuštěný?, původem gotický, zříceniny

Kostel všech svatých Kolín 2.jpg

Klášterní kostel Nejsv.Trojice ^{Zdroj
C)}

Při kapucínském klášteře, 1667

Kolín, kostel Nejsvětější Trojice.jpg

Klášter kapucínů

Jednopatrové prosté stavení

Kolín, kapucínský klášter.jpg

Socha sv.Jana Křtitele ^{Zdroj
C)}

Ve výklenku kostela sv.Jana Křtitele

Kostel svatého Jana Křtitele Kolín 16.JPG

Sousoší sv.Jana Nepomuckého a sv…. s reliéfem P.Marie

U kapucínského kláštera

25.6.16 Kolin 22 (27629121300) .jpg

Pomník s bustou opata Jana Nepomuka Anastáze Opaska ^{Zdroj
C)}

U příležitosti opatova 100. výročí narození byl dne 20. dubna 2013 odhalen v Kolíně v parku J. A. Komenského pomník s bustou opata Jana Nepomuka Anastáze Opaska. Autorem pomníku je akademický sochař Stanislav Hanzík. Pomník posvětil opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný za přítomnosti starosty města Víta Rakušana a občanů Kolína. Pomník se nachází za budovou Komerční banky a. s.

Kolin.Celek.Pomnik.Jan.Anastaz.Opasek.jpg

Socha J.A.Komenského