Kód CZ

Ratboř

Připojeny: Sedlov, Těšínky

Kostel sv.Václava ^{Zdroj C)}

1354 farní, 1640 filiální, 1856 opět farní. poprvé zmíněn v roce 1352 jako farní. Za třicetileté války byla ves drancována švédskými vojsky a kostel. V letech 1672–1710 byl kostel opraven a rošířen. Původně gotický kostel byl v roce 1770 barokně přestavěn., byla rozšířena loď a byla provedena přístavba věže. V roce 1809 byl doplněn sanktusník a při opravách v letech 1897–1898 byly usazeny na věž hodiny. Poslední velká oprava proběhla v roce 1992, včetně hodinového stroje. V současné době je kostel pod správou kolínské farnosti. Jednolodní obdélný kostel s pětiboce zakončeným kněžištěm a věží s cibulovou bání v západním průčelí. Stěny lodě jsou členěny čtyřmi symetricky umístěnými okny s půlkruhovými záklenky, v kněžišti jsou tři nestejně vysoká okna. Kolem celého obvodu lodi probíhá jednoduše profilovaná římsa.

Kněžiště je sklenuto valenou klenbou s výsečemi, loď má plochý strop. Zdi jsou vyzdobeny štuky (oblé pásky vrcholící stylizovanou lilií a štukový rámec kruhového tvaru) z pozdně barokní přestavby kolem roku 1770. Loď s kněžištěm spojuje půlkruhový vítězný oblouk. Ve východní stěně kněžiště se dochovalo zazděné gotické okno a gotický sedlový portálek do sakristie z doby kolem roku 1500.

Zařízení kostela je většinou z konce 19. století. Obrazy na hlavním oltáři pocházejí z doby před rokem 1800, křížová cesta pochází z roku 1804. Varhany pochází z dílny Antonína Mölzera z Kutné Hory.

Fara ^{Zdroj D)}

Poprvé se připomíná v roce 1352, po roce 1402 se ale po vyplenění obce vojskem krále Zikmunda nadále nepřipomíná. Obnovena byla krátce v roce 1673 z iniciativy Ludmily Františky z Lobkovic, jejíž osobní kaplan P. Karel Pistorius zde vykonával funkci faráře do roku 1693. Poté byl kostel filiálním, přiřazeným ke kolínské farnosti a později farnosti Suchdolské. Až v roce 1808 faru opět osadil Václav Kračmer lokalistou Františkem Aisnerem a nechal faru upravit do současné podoby. Novým prvním farářem však byl až v roce 1856 Josef Fejfar. Dnes soukromý dům.

Hřbitov ^{Zdroj D)}

S bránou, kolem kostela

Sousoší Apoteózy sv.Jana Nepomuckého s anděly ^{Zdroj C) Zdroj D)}

1711-23 před kostelem. Na podstavci bez nápisů je zjednodušený alianční erb Věžníků z Věžník (hlava stříbrného psa) a Valdštejnů (modrý lev), patřící Leopoldově manželce Marii Alžbětě z Valdštejna. V roce 1993 bylo sousoší restaurováno Martou Nadějovou a Miloslavem Smrkovským z Kutné Hory.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Na hřbitově 1910

Železný kříž ^{Zdroj A)}

Na křižovatce Ratboř / Kbílek / Pašice / Zibohlavy. 22.9.1851 jej nechal postavit rytíř Cecinkar z Birnic na místě dřevěného kříže

Socha Génia ^{Zdroj D)}

Na průčelí Nového zámku

Socha Génia ducha ^{Zdroj D)}

Na průčelí Nového zámku

Váza ^{Zdroj D)}

U Nového zámku, kubistická od Emila Králíčka

Památník padlým ^{Zdroj D)}

1914-18. Památník postavený zásluhou obce a Sokolské jednoty v roce 1928. Na památníku je nápis: ZA SVOBODU / NAŠI / ŽIVOT POLOŽILI / ČÁBELKA JOS. *9.7.1869. / HRON ANT. *6.9.1890. / KÁRNÍK FRANT. *14.10.1878. / KOĎERA FRANT. *25.2.1891. / ŠVARC JOS. *24.8.1891. / MASTÍK FRANT. *24.10.1890. / MASTÍK VIN. *10.10.1894./ VOKÁČEK FRANT. *12.8.1890. / VOKÁČEK KAREL *19.9.1885. / Zde pouze kamenný, v srdcích svých, / však nad kámen trvalejší pomník / položila Vám z vděčností / Jednota Sokol a obec / 1924 – 1928.

Pamětní deska padlým ^{Zdroj D)}

1938-45 na budově sokolovny. Nápis: SOKOL NA VĚČNOU PAMĚŤ! / SEDLMAJER FRANT. / +7.5.1945. / LÁZŇOVSKÝ JOSEF / +11.5.1945. / NEZAPOMENEME! / 1939 – 1945.

Pamětní deska padlým ^{Zdroj D)}

1938-45 na budově pošty Nápis: 1939 - 1945./ NAD DĚJIN PROKLETÍ, / NAD TYRANŮ ŽEZLA, / NAD KONCENTRÁKY KATANŮ / VZLEŤ MYŠLENKO ČESKÁ. / BLÁHA FERDINAND +4.5.1945 / KALHOUS JOSEF +18.5.1945 / LÁZŇOVSKÝ JOSEF +11.5.1945 / SEDLMAJER FRANT. +7.5.1945 / SOCHA RUDOLF +16.5.1945 / ZELINKA JOSEF +1.5.1945

[Památník T.G.Masarykovi] ^{Zdroj A)}

Na konci Školní ulice, 1930, odstraněn za německé okupace, nebyl obnoven, na jeho místě lípa Svobody

[Busta Luisy Landové - Štychové] ^{Zdroj A)}

Č.p.10 ul.Komenského. Rodnáý dům české novinářky a představitelka revolučního hnutí, 1885. Pamětní deska z 1974, po opravě domu nebyla znovu umístěna

Starý zámek ^{Zdroj C) Zdroj D)}

Tvrz sepoprvé připomíná v roce 1389, kdy připadla spolu se vsí jako odúmrť králi Václavovi IV. Není však zřejmé, který z předchozích majitelů vsi ji někdy kolem poloviny 14. století založil; z této původní tvrze se dochovala část severního zdiva jižního vstupního křídla. V roce 1402 byla tvrz spolu s obcí vypálena vojskem krále Zikmunda při jeho tažení na Kutnou Horu a později ji král Jiří z Poděbrad, někdy po roce 1469, daroval hejtmanovi kolínského zámku Janu Hrabaňovi z Přerubenic, který zpustlou tvrz opravil. Z této přestavby je v dnešním zámku zachována pozdně gotická klenba dvou síní ve východní části jižního vstupního křídla (v suterénu a v přízemí), sklenutá na středový pilíř, procházející oběma patry; jedná se o poměrně vzácnou památku vrcholně gotického stavitelství na Kolínsku. Potomci Jana Hrabaně sídlili na tvrzi až do konce 15. století, poté se vystřídala celá řada majitelů. V roce 1606 zdědila Ratboř Kateřina Voděradská z Hrušova, provdaná za Ondřeje Horňateckého z Dobročovic, jejíž rodina se v Ratboři usídlila. V nadcházejícím období byla tvrz v roce 1634 vypleněna saským vojskem a znovu v roce 1639 Švédy. Zpustlou ves kupuje v roce 1642 Jindřich Kraft z Lammersdorfu, který nechal tvrz opět upravit k obývání. V roce 1723 zakoupil ratbořské panství Karel Jáchym Breda a připojil ho k sousednímu panství Červené Pečky. Ten také nechal přestavět původní tvrz na barokní zámek, přičemž starou stavbu pojal do novostavby. Jednopatrový zámek měl obdélný půdorys a krytý byl šindelovou valbovou střechou; tato stavba tvoří dnešní jižní křídlo. V roce 1734 koupila Ratboř v dražbě zadluženého bredovského panství Marie Karolína Khevenhüllerová, která si zámek zvolila za hlavní sídlo. Již však její syn prodal panství v roce 1793 Maxmiliánovi Thurn-Taxisovi. V průběhu 19. století se pak vystřídala řada majitelů, mezi nimiž byl i generál Hubert von Czibulka, majitel českého pěšího pluku č. 91 a učitel Františka Ferdinanda d´Este, jemuž se zde 22. června 1888 narodil syn Alfons Cibulka, pozdější významný malíř a spisovatel působící v Rakousku. V roce 1890 od Huberta von Czibulky koupil ratbořský velkostatek se zámkem kolínský velkoobchodník Bernard Mandelík. Jeho syn Robert přistoupil v letech 1912–15 k zásadní přestavbě ratbořského zámku podle plánů, které vypracoval významný pražský architekt Jan Kotěra. Ten nechal k původní barokní budově přistavět nové střední křídlo vybíhající k severu a k jeho východní straně přistavěl originální prosklenou zimní zahradu. Kotěra také výrazně pozměnil veškeré interiéry zámku, kde vznikla úplně nová vstupní reprezentační hala se schodištěm, a všechny dochované prvky původního zámku citlivě zakomponoval do nové stavby. V majetku rodiny Mandelíkových zůstal zámek do roku 1945, kdy přešel do rukou státu. Do roku 1966 v něm bylo umístěno zemědělské učiliště, poté byl zrestaurován a upraven na sídlo obecního úřadu. V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen opět rodině Mandelíkových.

Zámek je jednopatrová budova o půdorysu ve tvaru písmene T, krytá valbovou střechou. Hlavní vstupní průčelí je obráceno k jihu a vstupní portál, před nímž je prostor vymezený sloupy nesoucími balkón, je umístěn v mělkém středním tříosém rizalitu, nad nímž se zvedá štít. Fasáda průčelí je členěna pilastry a frontony, na ostatních stranách jsou hladké fasády. S výjimkou gotické místnosti ve východní části vstupního jižního křídla sklenuté na střední kamenný sloup a gotické místnosti v suterénu pod ní, jsou všechny ostatní místnosti upraveny moderně. Jan Kotěra zde svou přestavbou, která patří k jeho nejodvážnějším počinům na českém venkově, vytvořil architektonicky zcela ojedinělé dílo, spojující v sobě ducha starého zemanského sídla a moderní představu o bydlení na počátku 20. století.

Nový zámek ^{Zdroj C) Zdroj D)}

Novostavbu Jana Kotěry - nový zámek nechala postavit rodina Mandelíkových, majitelů ratbořského velkostatku a cukrovaru. Dnes je ve vile hotel. V sousedství starého zámku byla v letech 1910–13 postavena podle plánů Jana Kotěry jednopatrová moderní dvojvila pro Ervína a Otu Mandelíkovi, syny Bernarda Mandelíka, prvního majitele ratbořského velkostatku z jejich rodu. Jejich třetí bratr, Robert, obýval sousední starý zámek a možná proto se pro vilu vžil název nový zámek. Ve stylu nového schematického klasicismu po vzoru italských předměstských vil palladiánského typu, na kterém se projevuje i jeho opatrný zájem o začínající kubismus (kovové zábradlí ústřední terasy „Patro nobile“ v hlavním průčelí, zadní průčelí budovy a sporá výzdoba v interiérech). Na sochařské výzdobě se podílel významný sochař Jan Štursa, který v roce 1913 doplnil hlavní průčelí michelangelovsky pojatými sochami** Génia ducha a Génia hmoty, geometrická výmalba interiérů byla provedena podle návrhů Františka Kysely. V parku je umístěna dekorativní kubisticky pojatá váza od Emila Králíčka z roku 1913, přemístěná sem ze dvora pražského domu Diamant.

Sýpka ^{Zdroj C) Zdroj D)}

Barokní statek z pol. 18. století za starým zámkem. V letech 1986–89 byly budovy statku až na sýpku zbořeny, a na jejich místě byla zahájena výstavba rodinných domů.

Cukrovar ^{Zdroj C) Zdroj A)}

1857, uzavřen 1987

Škola ^{Zdroj A)}

Č.p.21, 1877, 1927 začala sloužit jiným účelům jako obecní dům

Nová škola ^{Zdroj A)}

S byty pro učitele. č.p.64 a 65 z 1927. Od 2002 MŠ

Sokolovna ^{Zdroj A)}

1925, vč.biografu

[Hrázný mlýn] ^{Zdroj A)}

Též Panský mlýn, zmíněn 1735, zbořen 1967-9

[Skokanský mlýn] ^{Zdroj A)}

Před 1735, zbořen 1959

Schodecký mlýn ^{Zdroj A)}

Též Švarcův či Prostřední, zmíněn 1633

Dům č.p.5 ^{Zdroj D)}

1.pol.19.stol.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Kolín, s.o.Kolín

1961 Okres Kolín

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

První zmínka o Ratboři v minulosti i Radboři pochází z roku 1115. Obec byla součástí majetku benediktínského kláštera Kladruby u Stříbra. Zpráva se vyskytuje na falzu pozdějšího data. Věrohodnější je zpráva z roku 1352.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	496
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) ratbor.cz (27.9.2017)

C) cs.wikipedia.org (27.9.2017)

D) cestyapamatky.cz (27.9.2017)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 27.9.2017