|
Velim
Připojen: Vítězov
Kostel sv.Vavřince Zdroj C)
1354. na východním konci náměstí,
původně ze 13. století, přestavěn v raně gotickém slohu počátkem 14. století
a znovu před 1408. Někdy po roce 1750 gotické klenby nahrazeny valenou
klenbou s lunetami a roku 1771 na hřbitově postavena věž na místě starší
dřevěné zvonice. Z raně gotické stavby se zachovala malá okénka, z roku 1408
nápis o posvěcení kostela a sedlový portál do sakristie.
Fara
Zdroj C)
Jižně od
kostela stojí katolická fara, založená roku 1839, později rozšířená o budovu
bývalé školy.
Zvonice Zdroj
C)
U kostela
Hřbitov
U kostela
Evangelický kostel Zdroj
C)
na JZ
okraji obce, prostorná stavba s věží v průčelí a s emporami
uvnitř postavena 1856 na místě prosté toleranční stavby z roku 1784. Uvnitř
cenné barokní lavice ze zrušeného kostela sv. Marie Magdaleny na Malé Straně
v Praze
Evangelická fara Zdroj
C)
Na sever
od kostela pseudogotická budova z roku 1871
Evangelický hřbitov
Za kostelem. Založen byl v roce
1820 za kazatele Mikuláše Toronaye. Na hřbitově se
kromě náhrobků nachází i památník padlým v 1. světové válce.
Socha P.Marie
U kostela, 1894
 
Kamenný kříž
Na náměstí Obránců míru, 1888,
opraven 2008
Pomník bojovníků za svobodu
Na náměstí Obránců míru
Pomník T.G.Masaryka
Na náměstí Obránců míru
Čokoládovna Zdroj
C)
továrna
židovské rodiny Glaserů, kteří roku 1892 převzali
po rodině Szalatnay velimskou
čokoládovnu. Právě zde byla vyrobena první žvýkačka ve střední Evropě (RICI,
1902) a po první světové válce poprvé produkovány duté celočokoládové
figurky, zde i balené a ručně malované. V již znárodněné továrně se pak v
letech 1968 až 1994 vyráběla legendární žvýkačka Pedro.
Velimská čokoládovna byla zrušena roku 1994 v Palackého ulici vedle železnice. Založena roku 1869
uherskou rodinou Szalatnayů. Roku 1892 ji koupila
židovská rodina Glaserů. Továrna je proslulá první
výrobou žvýkaček (nejen) v Rakousko-Uhersku od roku
1902, v meziválečném období dutými celočokoládovými
figurkami a malými čokoládami s pohádkou tištěnou na obalu, které pokračovaly
také po roce 1945. Žvýkačkami Sevak a především Pedro se výroba proslavila od druhé poloviny 60. let 20.
století. V roce 1937 v něm pracovalo 400 až 500 zaměstnanců. Úspěšný podnik,
součást českého kulturního a hospodářského dědictví, který přežil dvě světové
války i dva totalitní systémy, vydržel v nové éře svobodného podnikání jen
pár let. V roce 1992 byl v rámci kupónové privatizace prodán švýcarskému
potravinářskému gigantu Nestlé, který zde po dvou
letech zrušil výrobu, se zdůvodněním, že neodpovídá portfoliu jejich výrobků.
Výroba oblíbených žvýkaček byla přesunuta do závodů LIPO v Liberci a tam
později zrušena.[19] Dnes je architektonicky hodnotný areál bývalé
čokoládovny sídlem menších firem, díky čemuž je jeho většina alespoň stále v
zachovalém stavu. Továrna je dominantou Velimi a
skládá se z několikrát přestavovaných utilitárních staveb a dalších
přístaveb, přičemž působivá je především hlavní budova s věží a
klasicizujícími lizénami, zformovaná do dnešní podoby ve dvacátých letech 20.
století. Zajímavý je i 35 metrů vysoký kruhový komín. V prostorech ležících
naproti přes Palackého ulici bývaly především sklady, z nichž se zachoval jen
jediný, který je dnes v dobrém stavu. Do této části areálu patřil také dům
při silnici, postavený ve stylu klasicizujícího rondokubismu.
Továrna na piána Zdroj
C)
v Tylově
ulici byla původně firmou na výrobu dřevěných beden a houpaček, založenou
Václavem Rubešem v roce 1908. Po první světové válce zde pražská továrna Lada
vyráběla marmeládu, sušenou zeleninu a cukrovinky. Od roku 1920 tu začal
Josef Brož vyrábět piana, zatímco jeho bratr vedl hlavní podnikový závod v
Praze, ve Spálené ulici. Po druhé světové válce byl podnik začleněn do
národního podniku Továrna na piana se sídlem v Hradci Králové. Dnes je areál
nevyužíván a chátrá. Komín bývalé cihelny v Sokolské ulici jižně od Velimi. Tento 49 metrů vysoký komín je posledním
pozůstatkem zbořené továrny Matěje Součka a Jana Strnada, postavené na
přelomu 19. a 20. století.
[Cukrovar] Zdroj
C)
na
počátku 21. století byla budova velimského
cukrovaru s elegantním novogotickým dekorem zbořena
Hradisko Skalka Zdroj
C)
Na
severovýchodním okraji vesnice se dochovaly archeologické pozůstatky ze
střední doby bronzové
Neolitické sídliště Zdroj
C)
na severním
okraji Velimi bylo archeologicky prouzkoumáno pravěké sídliště osídlené příslušníky
kultury s lineární keramikou
|
#/media/File:Skalka_(Velim)_2.jpg){kind=link}