Kód CZ Jindřichovice
(Heinrichsgrün)
Připojené
obce: Háj,
Mezihorská, Hradecká, Heřmanov Kostel sv.Martina Zdroj 2) 1803,
neogotický, zařízení empírové, pozdně renesanční boční oltář sv.Rodiny
přenesen do zámku Fara Zdroj C) … Kaple Zdroj 2) Na zámku,
zrušena Mauzoleum Zdroj C) mauzoleum, které vybudovala vláda Jugoslávie na památku srbským
válečným zajatcům, kteří zahynuli v místním zajateckém táboře za 1. světové
války. Hřbitov Zdroj C) Zajateckého
tábora Hřbitov Zdroj 3) Hodnotná
část německých hrobů zlikvidována 1991 Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj 2) Na křižovatce
na okraji obce, 1770 Železný kříž Zdroj C) … Dřevěný kříž Zdroj C) Řecký, u
mausolea Smírčí kříž Zdroj C) … Hraniční kámen Zdroj C) 1862 Památník obětem 1914-18 Zdroj C) … Památník obětem 1938-45 Zdroj C) … Zámek Zdroj 2) Po roce 1945 ubytovna a JZD, na kraji obce, 1672, čtyřkřídlý,
dvoupatrový, s nárožními věžemi, upraven v 19.stol. v přízemí
křížové klenky a ornamentálně dekorované schodiště, původně renesanční budova
postavená v 17. století na místě tvrze rodu Šliků, který slouží jako okresní
archiv [Radnice] Zdroj 3) 1518, přestavěna klasicisttně 1815, Zbořena 1975 [Rychta] Zdroj 3) Stávala vedle radnice, s hrázděným 2.patrem. Zbořena 1947 [Zajatecký tábor] Zdroj C) Historie zajateckého tábora se začala psát v polovině roku 1915,
kdy bylo rozhodnuto vybudovat u Jindřichovic zajatecký tábor. Výstavba
zajateckého táboru rychle pokračovala. 17. června dorazilo několik desítek
ruských zajatců. Opačným směrem než vojáci z místního kraje putovaly pak za
1. světové války stovky válečných zajatců ze Srbska, Itálie a Ruska do
Rakousko-uherského zajetí - do zajateckého tábora v Jindřichovicích. Zde bylo
postaveno více jak 170 objektů (100 pro zajatce, 6 pro důstojníky, 13
infekčních oddělení, 14 pro lehce zraněné, dále pak sklady, kuchyně, sprchy,
kantýna, strážní věže, pomocné baráky). Celý areál byl obehnán ostnatým
drátem, který byl pod napětí. V táboře se octlo až 28 tisíc zajatců. Největší
část zajatců tvořili Srbové a Černohorci, dále pak Rusové a Italové. Zajatci
pracovali v rotavských železárnách, v čedičovém kamenolomu nedaleko od
tábora, na stavbě sokolovské chemičky. Ke konci války se začalo zoufale
nedostávat potravin, léků, uhlí. Za této situace se začala množit úmrtí v
důsledku podvýživy, tyfu, tuberkulózy a neštovic. Údaje o počtu zemřelých se
různí v rozmezí 3800 až 4306, úmrtnost se uvádí přibližně 12%. Zhroucení
monarchie a konec 1. Světové války mělo samozřejmě dopad na zajatecký tábor.
1. listopadu 1918 opustili tábor poslední čeští důstojníci a vojáci, kteří
tvořili část strážního personálu a během listopadu i zajatci. V několika
následujících měsících byl tábor rozebrán a do několika let po něm prakticky
nezůstaly stopy. V následujících letech se rozhodlo o stavbě mauzoleua v
Jindřichovicích, které se mělo stát místem posledního odpočinku Jihoslovanů.
Jugoslávská vláda za tímto účelem odkoupila pozemek pod vodárnou. V roce 1926
proběhla exhumace mrtvých ze zajateckého tábora, v roce 1927 i dalších
mrtvých ze zajateckého tábora v Broumově a ostatky byly uloženy v mauzoleu.
Slavností vysvěcení mauzolea se uskutečnilo 8. července 1932. Větší opravou a
restaurátorskými pracemi prošlo mauzoleum v letech 1978-1980. Mimo jiné byla
i položena nová měděná střecha. Zatím co mauzoleum přežilo bez úhony 2.
světovou válku, tak v roce 1995 se nestyděli „sběrači kovů“, kteří neměli
žádnou úctu k místu posledního odpočinku, strhnout měděné desky z obložení
zdí, střechy a vstupních dveří. V roce 1996 byla proto provedena oprava
střechy, obložení zdí a vstupních dveří Obecní úřad Zdroj C) … Jindřichovický Javor klen Zdroj C) památný strom na severním konci obce, vpravo u silnice č. 219
mezi jindřichovickým zámkem a vstupem do bývalé obory SSV od obce; výška 25
m, obvod kmene 455 cm (údaje z roku 2004) Martinské lípy Zdroj C) … Žebrácká studánka Zdroj C) … . |
Panství Nejdek Politický okres
Kraslice, s.o.Kraslice 1961 Okres Sokolov 2003 Pověřený městský úřad Historie obce Zdroj C)
Městečko se zničenou hodnotnou zástavbou a již neznatelným
prostorem náměstí. Osídlení, které se šířilo nepochybně od údolí Ohře, můžeme
položit s jistotou do 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku
1273. V roce 1340 prodal tepelský klášter Jindřichovice Plickům, konkrétně
Petru Plickovi, který se koupí Jindřichovic chtěl připojit k těžbě stříbra a
olova na Horském potoce, zmiňované již 1314. Plickové měli své rodové sídlo
ve Vranově (hrad Plickenstein též Plikenštejn), dnes již neexistující obci ve
Slavkovském lese. V roce 1406 ztratili Plickové Nejdek i Jindřichovice, které
přešly do rukou krále. Když obdrželi Šlikové od krále 1434 Loketsko do
zástavy, zůstaly Jindřichovice s pohraničními lesy Sokolovu až do nové
šlikovské linie, kdy asi roku 1525 Viktorín Šlik učinil z Jindřichovic
rodinné sídlo a místu udělil v roce 1537 privilegium městského práva, později
potvrzená císařem Ferdinandem I. Posledním Šlikem v Jindřichovicích byl
Jáchym Šlik, kterému pro účast na stavovském povstání 1618-1620 mu byl
dědičný statek ponechán na doživotí jen jako léno, nástupnickým čekatelem na
toto léno byl stanoven Otto Nostic, který během stavovského povstání stál na
císařově straně. Jáchym Šlik postoupil panství Otto Nosticovi již v roce
1627, který již v roce 1622 zakoupil panství Sokolov a obě panství spojil.
Otto Nostic potvrdil 4. 7. 1630 městské privilegium, zemřel však již koncem
roku. Protože zůstal bez potomků, zdědil panství sokolovsko - jindřichovické
jeho synovec Jan Hartwig svobodný pán z Nostic. Jemu vděčí Jindřichovice za
povýšení na tržní místo. Zemřel v roce 1683, panství zdědil jeho syn Antonín
Jan a v témže roce potvrdil městské privilegium. Zemřel bezdětný ve vysokém
věku v roce 1736. Jeho statky převzal dědictvím synovec František Václav z
Nostic – Rhineku. V roce 1765 převzal statky jeho syn František Antonín.
Zemřel v roce 1794 a panství získal jeho syn Bedřich. Za Nosticů byl
Františkem Antonínem Nosticem postaven v nedaleké oboře lovecký zámeček
"Favorit", který se stal hlavním sídlem panství. V původní podobě
vydržel do roku 1898, kdy ho dal Jan Nostic zbořit a na jeho místě postavit
dnešní novoklasicistní zámek, který se stal letním sídlem Nosticů. Nosticové
drželi Jindřichovice od 17. století až do roku 1945.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 2) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech 3) Kuča Karel, Města a městečka v Č. na M. a ve S,1996-2011
C) cs.wikipedia.org (22.4.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
21 – 16 – 0
21 – 15 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 22.4.2015 Předchozí editace: 14.2.2012 |