Brumovice

(Braudsdorf)

Osada: Pustý mlýn

Připojené obce: Skrochovice, Úblo

Kostel Narození P.Marie ^{Zdroj B)}

je orientovaná jednolodní stavba, přistavená v letech 1783 – 1784 ke starší věži patřící zbořenému starému kostelu. Nejstarší zpráva o existenci tohoto kostela je z roku 1523 v urbáři krnovského knížectví. „Starý kostel“ byl vystavěn z kamene. Sestával ze zaklenutého presbytáře a plochostropé lodi. K západnímu průčelí byla přistavěna dřevěná věž se dvěma zvony. Sakristie, již dříve zmiňovaná bez bližších podrobností, se k roku 1771 uvádí na jižní straně kostela. Je popisována jako nevyhovující, těsná a vlhká prostora, mající nad sebou oratoř. V interiéru byl kromě kazatelny a křtitelnice hlavní oltář zasvěcený Narození Panny Marie a na evangelijní straně kostelní lodi boční oltář sv. Jana Nepomuckého.

V roce 1709 byla přistavěna nová věž, do níž byly v letech 1716 – 1760 zavěšeny čtyři nové zvony, pátý asi do nově vystavěného sanktusníku. Jedná se o zvony: Sv. Barbora (1716), Sv. Florián (1722), Sv. Jan Nepomucký (1727), Panna Marie Immaculata (1727) a zvon sv. Isidora a Donáta (1760), který se jako jediný zachoval až do dnešní doby. Ostatní podlehly rekvizici za první světové války. Ztráty byly nahrazeny v roce 1923 zakoupením tří nových zvonů, které byly ovšem zrekvírovány za druhé světové války. Roku 1949 byl vedle starého zvonu sv. Isidora a Donáta zavěšen pouze jeden nový zvon.

V 70. letech 18. století se začalo uvažovat o výstavbě většího kostela. Plán návrhu na chrámovou novostavbu vytvořil v roce 1777 zednický mistr z Lichnova Josef Mayer. Mayer řešil kostel jako jednolodí s přistavěnými prostorami. Ze severu sakristie se vstupem na kazatelnu, z jihu kaple se schody na oratoř. Loď i presbytář měl být zaklenut řadou pruských kleneb na pasech. Mayer se však realizace svého plánu nedočkal. Stavbu kostela zamezily válečné události (dva roky po vzniku Mayerova plánu bylo Krnovsko obsazeno pruskými vojáky) a také požár Krnova v roce 1778, kdy se předně řešily potřeby tohoto města. Proto byla v letech 1783 – 1784 realizována úspornější varianta (podle projektu dosud nezjištěného autora; snad Ant. Kretschmer?), počítající se zachováním stávající věže. Na realizaci můžeme ve srovnání s Mayerovým pojetím sledovat výrazný posun ke klasicismu, avšak oblé ukončení lodi a presbytáře a užití pruské klenby svazují realizaci zpět s předchozím barokem.Následujících dvacet let byl kostel postupně vybavován a stavebně dokončován. V roce 1805 se přistavovala předsíň jižního bočního vchodu. Následujícího roku byl kostel definitivně pokryt šindelovou střechou. Barokně klasicistní retábly hlavního oltáře a dvou bočních oltářů, postavené v 90. letech, bohatě vyzdobil rokokovou figurální plastikou sochař Jan Schubert. Oltářní obrazy – Sv. Jan Nepomucký, Narození Panny Marie (hlavní oltář) a Neposkvrněné početí (oltář na epištolní straně) namaloval Johann František Greipel. Tyto obrazy byly někdy kolem poloviny 19. století tak poškozené, že byly odstraněny a nahrazeny novými. Roku 1872 namaloval Jindřich Tenschert pro hlavní oltář nové Narození Panny Marie. Pro oltář na epištolní straně byla vytvořena volná kopie proslulého mariánského obrazu z poutního kostela na Cvilíně. Ze stejné doby je i anonymní Růžencová Panna Marie v nádstavci tohoto oltáře. Stavebními úpravami 1. pol. 19. století mizí barokně klasicistní ráz exteriéru kostela. Druhá polovina téhož století se výrazněji dotkla úprav interiérů. Kostel byl vybaven dalšími uměleckými díly: obraz Antona Sperlicha Vyučování Panny Marie (z roku 1846; původně s anonymním obrazem Růžencové Panny Marie umístěn v sakristii, dnes se obě díla nacházejí v podkruchtí), J. Arbertovy (malíř a štaflíř z Osoblahy) protějškové obrazy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Panny Marie (z r. 1861), sochy Panny Marie Lourdské a Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a dvojice menších soch sv. Terezie a sv. Antonína (zhotoveny v 80. letech v tyrolských dílnách). V 60. letech byly dodány do horního patra dvoupatrové kruchty nové varhany, které nahradily původní, získané na konci 80. let 18. století z některého ze zrušených opavských klášterů. Dnešní varhany byly postaveny krnovskou firmou Rieger na konci 30. let 20. století. Definitivní podobu získal kostel na konci 19. století (doba spojená s osobou faráře Karla Hegera). Úpravy zahrnovaly liturgickou změnu podoby tabernáklu hlavního oltáře, zbudování dřevěné chórové přepážky, položení nové keramické dlažby a pozlacení některých detailů interiéru a zařízení. Ve druhé polovině roku 1896 provedl početný okruh řemeslníků dekorativní malbu stěn a klenby kostela. Ve stejné době vymaloval František Přeček z Kroměříže do všech čtyř klenebních polí obrazy na témata Poslední večeře Páně, Zvěstování Panny Marie, Klanění pastýřů a Nanebevzetí Panny Marie. Roku 1909 provedl též kopii oltářního obrazu Bolestné Panny Marie. Obrazy Kristus na hoře Olivetské a Rozloučení Krista s Marií namaloval pro předsíň kostela Karel Knoblich ze Zlatých Hor (díla vytvořena v prvních letech 20.stol, dnes nezvěstná). Na počátku dvacátého století byl kostel důkladně opraven (v r. 1926). S poválečným omezováním duchovní správy se však stal jen filiálním zprvu ke kostelu v Neplachovicích, pak ke kostelu ve Velkých Heralticích. To se odrazilo ve špatné preventivní péči o něj. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků se opravy kostela týkaly vždy jen nejvíce poškozených částí. Postupně od poloviny 20. stol. probíhají drobné i větší opravy především na exteriéru stavby. V roce 1999 proběhla výměna kostelních oken. O rok později byla montována nová střešní krytina (břidlicové šablony). Nejprve se pokrývala věž, poté zbývající střecha kostela. Poslední opravy byly provedeny v roce 2001.

Brumovice

Historie obce

Kamenný kříž