Zátor
(Seifersdorf)
Připojené: Loučky
Kostel Nejsv.Trojice
…
Fara
…
Kaple
Na hřbitově
Památník obětem
…
Altán
S pramenem kyselky
|
Panství
Politický i soudní okres Krnov
1961 Okres Bruntál
2003 Pověřený městský úřad
Historie obce Zdroj C)
Ves a tvrz Sator ( lat.
"oráč", pluh je na místní pečeti) se poprvé písemně připomíná v r. 1377,
kdy ji vlastnil Štěpán z Varanova. Tak byla uvedena v listině, již se synové
opavského knížete Mikuláše II. podělili o otcovské dědictví. Tehdy vzniklo
krnovské panství, které obdržel Jan I.
Zátor patřil místnímu vladyckému rodu .
Roku 1409 obýval tvrz Bohuš ze Zatora, v r.
1413 byl ve vsi zákupní fojt. V zemských deskách krnovských se toho roku
objevil vedle latinského de Zator i německý název Zeyffersdorf, zřejmě tehdy tvrz a "dolní" ves
splynuly s "horní" vsí jako jeden majetek, pro který se setrvačností
užívalo obou názvů.
Ve válkách mezi
králem Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem se tehdejší krnovský kníže Jan
přidal na stranu krále Jiřího, byl r. 1474 zajat a jeho panství se ujal vítěz
Matyáš. Zátor byl zřejmě v této uherské válce vypleněn.
Pak byla pustá
ves Zátor několikrát prodána.
1597 byl místními farníky zakoupen
velký zvon, který byl ulit opavským zvonařem Zachariášem Milnerem. Zvon váží
510 kg. Zvon přežil obě světové války a visí na věži dodnes. Původní kostel
byl dřevěný s kamennou věží.
Do r. 1603 vládl Krnovsku syn markraběte Jiřího Jiří Frydrych
Hohenzollernský, za jehož vlády pokračoval příklon Krnovska
ke Slezsku a zavádění němčiny jako úředního jazyka, který postupně vytlačoval
latinu a češtinu. Pusté vsi byly postupně obnovovány.
Na samém konci
třicetileté války byl prý zátorský kostel vypálen
Švédy při Torstenssonově tažení.
V roce 1651 dali zátorští farníci jako výraz vděčnosti za mír ulit nový
zvon - 344 kg u zvonaře Hanze Knaufa
v Opavě.
V roce 1668 P. Johann
Georg Schulz zavedl samostatné zátorské
matriky.
V letech 1753-55 dal patron Wenzel kníže Liechtenstein zcela přestavět značně sešlý zátorský kostel na prostornou jednolodní klenutou stavbu.
V době válek o dědictví rakouské v
letech 1740-42 utrpěly jednotlivé obce velké škody, byl hlad
, drahota, neúroda. Řada usedlostí zpustla. Bída byla završena
pustošivou povodní kolem r. 1755. Trvalo léta, než se podařilo úrodnost
obnovit. Ve větším měřítku se zde začaly pěstovat brambory a staly se
základní plodinou a záchranou před hladomorem.
Poslední velká
morová epidemie zasáhla postupně od r. 1714 celou Moravu a nepochybně se
nevyhnula krnovskému knížectví.
Od r. 1770 se začalo užívat
domovních čísel.
Léta 1771-1774 byla hladová-
katastrofální neúroda obilí, podpora orientace na pěstování brambor.
Roku 1783 byla postavena panem Katzerem dnešní farní budova, stáje, chlévy. Byla
postavena zeď kolem hřbitova.
Také nechal
upravit pramen místní železité kyselky a vodu úředně přezkoušet a u c.k.
zemského gubernia "aprobovat". V roce 1806 poznamenáno, že kyselka
byla hojně čerpána a užívána a dokonce vyvážena do jiných míst.
V roce 1798 měl Zátor
104 domovních čísel a 613 německy mluvících obyvatel, kteří se živili
zemědělstvím, lnářstvím, chovem dobytka.
Loučky měly 90 domovních čísel a
549 německy mluvících obyvatel. Byl zde šenk, palírna, kovárna, myslivna, 2
mlýny a několik bělidel. Ve zdejším lese na tzv. Burgbergu
jsou ještě znatelné prastaré zbytky zdí bývalého hradu.
Roku 1813 zpustošila rozvodněná
Opava Loučky a dolní část Zátoru, zničila pole i
domy.
V roce 1834 bylo v Zátoru 105 domů s 612-ti obyvateli, v Loučkách 95 domů s 593 obyvateli.
Rok 1848 -
zrušení roboty a také bylo publikováno císařské nařízení o zrušení dědičného
rychtářství a starých obecních rad, od té chvíle si měly obce rychtáře volit.
Zákon o obcích ze dne 17.3.1849 prosadil zásadu, že
základem svobodného státu je svobodná obec. Obecní zastupitelstvo je voleno
občanstvem, rozděleným podle výše placených daní do čtyř volebních tříd,
skládá se ze starosty, tří obecních radních a zastupitelstva. Od r. 1850 se
staly správními jednotkami říše tzv. politické okresy místo dosavadních
panství. Obce zátorské farnosti příslušely
okresnímu hejtmanství v Krnově.
V roce 1855 řádila na Moravě opět
cholera.
Válka s Pruskem r. 1866 přinesla
další vlnu cholery
1880, 1890 průtrže mračen a zátopy.
V r. 1880 došlo k obrovským škodám
nejen v Zátoru, ale i v celém Slezsku.
V r. 1885 - vybudována okresní
silnice přes Zátor.
15.10.1872 byla uvedena do
provozu železnice Olomouc- Bruntál- Krnov -Opava. Zastávka v Zátoru byla zřízena a otevřena až 1.8.1892
Roku 1900 pracovala v Loučkách
škrobárna. Zátor měl tehdy 126 domů
s 739 obyvateli.
10. a 11.7.1903
se po průtrži mračen opět vylila řeka Opava z břehů a zcela zaplavila
Heřmanovy a Loučky. Velké škody byly na pozemcích i domech.
K 31.12.1910 proběhlo v celém Rakousku-Uhersku
sčítání lidu. Podle něho měl Zátor katastr 1227 ha,
ve 150 ti domech 836 obyvatel, (823 katolíků, 12
evangelíků, 1 jiného vyznání. Všichni byli Němci, 13 z nich cizozemci. Čech
nebo Polák nebyl v obci ani jeden.
V obci byl
katolický farní kostel, evangelický kazatelský úřad augšpurské konfese,
dvoutřídní obecná škola, zkoušená porodní bába, hasičský sbor, zapsané
výdělkové a hospodářské družstvo a spolek pojišťující proti škodám požárním,
železniční zastávka.
Loučky měly
katastr 681 ha, 137 domů s 698 obyvateli. 660 bylo katolíků, 36 evangelíků,
dva židé. Všichni byli Němci, 18 cizozemců.
Byla zde
dvoutřídní obecná škola, lékař, zkoušená porodní bába, hasičský sbor,
četnická stanice se třemi četníky, poštovní úřad s telegrafem a telefonní
hovornou.
V r. 1919 byla obec
elektrifikována.
7.10.1938 vstoupila
německá armáda od Krnova do údolí Opavy. Současně s ní projel Adolf Hitler po
okresní silnici přes Loučky do Bruntálu a byl obyvatelstvem radostně vítán.
6.5.1945 vstoupily ruské
jednotky do Zátoru , německé jednotky, které měly
na faře lazaret, se stáhly na sever.
Hlavní transport
Němců odešel ze Zátoru 6.5.1946.
Přibývalo českých osídlenců. Bohoslužby byly slouženy česky i německy.
Většina nových
osídlenců musela být ze Slezska. Zátorští pocházeli
z Frýdecka, Kozlovic u Frenštátu, z Hané.
V roce 1949 bylo
v Zátoru založeno JZD, Zátor
a Loučky spojeny v jednu obec se společným MNV.
Nejdůležitější
události týkající se kulturního, společenského ,
politického i ekonomického dění jsou zachyceny v Kronice obce Zátor, kterou počal psát kronikář obce pan Josef Holý dne
10. listopadu 1949. Předsedou tehdejšího MNV byl pan Čtvrtka Alois. Kronika
čítá 484 stran a jsou zde pečlivě a věrně zachyceny nejdůležitější události
života obce až do současnosti.
www.zator.cz
literatura a prameny
1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927
A) zator.cz (20.12.2008)
C)
cs.wikipedia.org (13.5.2015)
D) cyklotrasy.cz (13.5.2015)
E) turistika.cz (15.5.2015)
F) vets.cz (15.5.2015)
|
