Kód CZ
Cvrčovice
Zvonice Zdroj C) … Mlýn Zdroj C) Jednu z prvních zmínek o mlýně
nacházíme v roce 1520 a na tomto místě po stavebních úpravách stojí dodnes, i
když už neslouží původnímu účelu. Původně byl poháněn vodním zdrojem, na
konci 19 století byl přebudován na parní. Jeho známými nájemci jsou Franz Klemm, který ho spolu s
lisovnou oleje propachtoval v roce 1781, pak Wenzl Šponnar, který v roce 1822 provedl regulaci mlýnského
náhonu. Wenzl Schuppik,
Anton Halla a konečně Franz
Stratil a jeho žena Josefa. Manželé Stratilovi mlýn v roce 1870 koupili a jejich rod jej
vlastnil až do roku 1937. Eduard Stratil zřídil při
mlýně pilu a sklad dřeva, mletí obilí ustoupilo do pozadí. On také provedl
elektrifikaci celého objektu. K pohonu použil dynamo a vodu. Posledním
provozovatelem mlýna byl Vincenc Vítek. K poslednímu mletí došlo v roce 1952. Škola Zdroj C) původně přiškoleny ke Zdounkám, teprve v roce 1908 byla podána žádost o
vyškolení, ta však byla zamítnuta. Ale již v roce 1911 byly vykoupeny pozemky
od Jana Kochaníčka a nechávají se vymazávat všechny
pohledávky, kterými jsou zatíženy. Druhým prodávajícím byl František Rejčoch, který se zavázal k tomu, že pozemky, které budou
nadbytečné, odkoupí zpět. Zpráva o plánované stavbě školy byla zveřejněna v
Lidových novinách a Pozorovateli. Jejím provedením byl dne 11. června 1913
pověřen kroměřížský stavitel Jan Slaměník a náklady
byly odhadnuty na 29 tisíc korun. Plány vypracoval zdounecký
stavitel Křižan. Na práce dohlížel jeden člen
obecní komise a dne 29. listopadu 1913 byla podána žádost o kolaudaci a
vyučování mohlo být zahájeno 1. ledna 1914. Bylo ustaveno místo učitele,
učitelky ručních prací a člověka, který pečoval o dopravu kněze na výuku,
tuto funkci vykonával František Šafařík. Další zprávy o výuce máme až z let
1940-1945, kdy byla povinně vedena školní kronika. Tu její pisatel po
ukončení války označil za bezcennou, protože ji musel psát v loajálním duchu.
Přesto se dozvídáme, že děti se v roce 1941 zúčastnily akce Každý tisíc chroustů,
jejímž cílem bylo zlikvidovat, co nejvíce těchto příslušníků hmyzí říše.
Celkem jich ve Cvrčovicích padlo 6356. Žáci měli
ale příležitost pozorovat jiného, exotického, brouka. Škola získala 0,5 gramu
vajíček bource morušového. Mlynář Vítek pěstoval moruše, a tak žáci mohli
pozorovat, jak se vytváří hedvábná nit. Hedvábnickému ústavu v Hradci Králové
pak odeslali 0,385 kg kokonů, několik jich zůstalo ve škole jako pomůcka při
výuce: část byla rozpletena a část ponechána vývinu. Škola se v obci udržela pouze do roku 1975, kdy byla zdejší
jednotřídka zrušena a děti začaly opět docházet do Zdounek |
Panství Politický okres
Kroměříž, s.o. Zdounky 1961 Okres Kroměříž Část Zdounek 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj C)
V blízkosti Cvrčovic byla objevena pravěká sídliště. Její
bezprostřední okolí bylo osídleno již v době paleolitu, čemuž odpovídají
nálezy výrobků a odpadu z pazourku. Nálezy v této oblasti náleží k
nejbohatším ve střední Evropě. První písemná
zmínka o Cvrčovicích pochází z roku 1412, kdy
markrabě Jošt prodával zdounecké
zboží Jakoubkovi Konečkovi z Prus. Společně se Zdounkami byly prodávány vesnice Světlá, Cvrčovice, Soběsuky a Újezdec včetně všeho příslušenství. Od tohoto roku jsou Cvrčovice neustále spojeny se Zdounkami.
Další zmínky jsou z roku 1446, kdy Vojtěch z Bojanovic
pohnal Jana Mecha z Vitčic
a z Cvrčovic ze 30 kop, protože držel polovinu čtvrtlánu ve Svrčovicích, i
když na něj neměl žádné právo, další zprávy pocházejí z roku 1481 a 1520. Nejstarší
zástavba se nachází kolem zvonice, za nimi následovaly chalupy. Domky
postavené v době, kdy panství držel Antonín Kaschnitz
z Weinberga, nesou jeho jméno, Kašnice.
Tento místní název se dále vztahuje i na pole rozkládající se nad vesnicí. Před třicetiletou
válkou byly v osadě 3 lány, 2 pololány, 3 čtvrtlány,
12 domů bez rolí a panský šenk. Po třicetileté válce bylo v obci 12 domů
pustých a 12 obývaných. V roce 1750, tedy sto let od ukončení války, jsou
zmiňováni pouze 2 sedláci, 14 čtvrtláníků, 1775 pak
3 sedláci a 16 čtvrtláníků. Po vydání
robotního patentu v roce 1775 pracovali čtvrtláníci
na panském od svátku sv. Jana do svatého Václava potahem celý týden jedním
koněm. Od sv. Václava do svatého Jana jednou osobou pěšky nebo jedním koňským
potahem tři dny v týdnu. Ve žních dostávali robotníci 3 mázy piva denně, ale
museli za to řádně pracovat při otavách i při senách. Zdounecké vrchnosti byly dále
odváděny poplatky z kopanic, luk, zahrad a za hlídku, platové slepice, přádlo
nebo výdělek z přástku. Cvrčovský mlynář platil 30
zlatých ročně.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (21.9.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 21.9.2016 |