|
[Tvrz
Krotenful] Žichlínek, bývalý politický
okres Lanškroun |
|
4 km jižně od Lanškrouna Krotenful se poprvé připomíná v r.1371, kdy litomyšlský biskup Petr Jelito daroval nově založenému
augustiniánskému klášteru v Lanškrouně zdejší dvůr.V r.1378 postoupil
klášteru i ves a tvrz. To je první zpráva o existenci krotenfulské tvrze.
Krotenful náležel lanškrounskému klášteru až do husitských válek. V r.1421 augustiniáni ze strachu před blížícím se husitským
vojskem uprchli z Lanškrouna do Olomouce. Na tvrzi se zřejmě po tomto
roce usadila husitská posádka, která asi i po lipanské bitvě chtěla
pokračovat v boji, neboť ještě v r.1438 přepadla
mnichy z nedalekého kláštera v moravském Krasíkově. Soudobé prameny označují
posádku tvrze jako loupežníky. Zdeněk Kostka z Postupic, který se v r.1451 stal zástavním držitelem lanšpersko-lanškrounského
panství, se proti tvrzi vypravil, její posádku porazil a vůdce Tmávku prý dal
uvěznit na Potštejně. Tvrz asi tehdy byla zničena, neboť v r.1460,
kdy král Jiří potvrzoval lanškrounským augustiniánům jejich původní majetky,
se již nepřipomíná. Augustiniáni se však nikdy svých statků na Lanškrounsku
neujali a Krotenful zřejmě připojil Zdeněk Kostka k lanškrounskému
panství. Tak se Krotenful i sousední Žichlínek staly součástí jednoho panství
a obě vsi zcela splynuly, takže po r.1460 se
Krotenful již v písemných pramenech nepřipomíná. Zaniklá ves Krotenful s dvorem a tvrzí stávala
v jižní části dnešní obce Žichlínku. Tvrz byla chráněna jednak
bažinatými lukami, jednak tokem Moravské Sázavy a Lukavického potoka. V r.1842 bylo celé tvrziště rozvezeno při stavbě železnice
Olomouc-Praha a materiálu bylo použito při navršování železničního náspu.
Vzhledem k značným terénním úpravám se z tvrze nich
nezachovalo. Stála jižně od místa, kde železnice přechází Moravskou Sázavu,
na pravém břehu řeky. Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku |
|
Zaniklá ves s dvorem a vodním hradem stávala v jižní části
katastru Žichlínku. V místech zaniklé vsi a dvora
je dnes nejjižnější část zástavby Žichlínku, kterou
německé obyvatelstvo až do r. 1945 nazývalo Krotfule.
Zaniklý hrad stával jihovýchodně od těchto míst, ale až za železniční tratí
na pravém břehu Moravské Sázavy cca 100 - 150 m jihovýchod od místa, kde
železnice přemosťuje tuto řeku (parc. č. 1072/1, 1307/1, 964/3). První zmínka o Krotenfulu pochází z
roku 1371, kdy litomyšlský biskup Petr Jelito věnuje nově založenému
augustiniánskému klášteru v Lanškrouně dvůr Cronvelt (CDM XI, č. 8, s. 555)). V roce 1378 je mezi
majetky tohoto kláštera uveden i hrad "Kronfeld",
což je jediná výslovná zmínka o existenci tohoto hradu (CDM XI, č. 111,s. 100). Dvůr "Kronweld"
jako majetek kláštera se připomíná ještě v roce 1393 (CDMXII, č. 154, s.
145). Uvedené jméno hradu a dvora (v českém překladu korunní tedy královské
pole) se zdá nasvědčovat tomu, že hrad vznikl v době, kdy Lanškrounsko
ještě jako královský majetek bylo kolonizováno (přelom 13. a 14. století),
snad byl zpočátku centrem této kolonizační činnosti a plnil i strážní funkci
při nedaleké česko-moravské hranici. Po vybudování města Lanškrouna
a dokončení kolonizace zřejmě ztratil význam, a proto něm
chybějí údaje v písemných pramenech. Jakým způsobem ho získal Petr Jelito,
není známo. Je pravděpodobné, že v době, kdy hrad byl již majetkem
lanškrounského kláštera, jeho původní jméno ztratilo smysl a německé
obyvatelstvo si ho transformovalo do podoby Krotenful
(česky Žabí močál), což odpovídalo jeho poloze v močálech na soutoku Moravské
Sázavy a Lukovského potoka. Další osudy hradu
nejsou známy. Po skončení husitských válek, v kterých byl zničen lanškrounský
klášter, hrad ovládla skupina bojovníků, kteří přepadli a vydrancovali v roce
1438 nedaleký moravský klášter Koruna Panny Marie u Krasíkova.
Zda se jednalo o skupinu husitů, která i po Lipanech chtěla pokračovat v boji
proti církvi, či zda šlo jen o loupežníky, jak jsou označováni v soudobých
pramenech, nelze jednoznačně určit. Po roce 1451, kdy celé lanšperské panství získal do zástavy Zdeněk Kostka z Postupic, vypravil se proti posádce hradu, hrad dobyl a
velitele posádky Trnávku prý dal uvěznit na Potštejně. Při této vojenské akci byl zřejmě hrad zničen.
V roce 1460, kdy král Jiří formálně potvrzoval majetky lanškrounských
augustiniánů, se připomíná již jen ves Krotenful.
Ani tuto ves zřejmě augustiniáni sídlící v Olomouci již do svého majetku
nezískali a ves se stala součástí panství lanšperského
a postupně splynula se sousedním Žichlínkem. Rozsáhlé pozůstatky hradu nazývaného německým obyvatelstvem Altes Haus (Starý hrad), i když
bez viditelných zbytků zdiva, existovaly ještě v roce 1839, kdy byly
zachyceny na katastrální mapě. Z pozůstatků bylo možno poznat, že se jednalo
o dvoudílný vodní hrad, nikoli menší tvrz jak bývá objekt obvykle označován v
dosavadní literatuře. Na severozápadě byl hradní areál tvořený předhradím a
vlastním hradem oddělen od okolí - terénní vlny, která vyplňuje prostor mezi Moravskou
Sázavou a Lukavským potokem - 10 m širokým
příkopem. Za ním následovalo předhradí nepravidelné podoby přibližně 25 m
široké a za dalším 8 - 12 m širokým příkopem vlastní hrad na téměř oválném
půdoryse (průměr cca 50 m). Široké okolí hradu bylo vyplněno bažinami.
Popsané zbytky hradu byly zcela zničeny v roce 1842, kdy v jejich těsné
blízkosti byl budován násep železniční trati Olomouc - Praha. Hradiště bylo
tehdy rozvezeno, materiál zčásti použit ke stavbě železničního náspu, zčásti
k vyrovnání terénu. Dnes jsou v místech zaniklého hradu jen vlhké louky,
žádné pozůstatky již nejsou patrny. Při likvidaci pozůstatků hradu byly údajně nalezeny různé
starožitnosti a zbytky kamenných ostění. Pro pozemky v místech zaniklého
hradu se až do odchodu německého obyvatelstva uchoval název Beim Alten Haus
(U starého hradu).
Zdroj: www.obec-zichlinek.cz (27.9.2012) |
|
Kde přesně stál Krotenful? Pověsti říkají, že na jižním
konci vsi, asi stopadesát kroků od železničního
mostu na pravém břehu říčky Sázavy. Ale žádná moderní mapa nenabízí žádný
nákres, ani náznak. Koryto řeky je nyní úplně jinde, než bylo před sto lety.
Na letecké mapě taktéž nic nepoznáte. Ale když najdete katastrální mapu z
roku 1839 ... ... no tak máte vyhráno! Katastrální mapa z roku 1839 Tato historická mapa je dostupná na ČUZK v archivech a co se
týká katastru naší obce, dochovala se kompletní a nepoškozená. Tuto mapu si
můžete prohlédnout ve velmi vysokém rozlišení i na těchto stránkách:
Katastrální mapa z roku 1839. Samotný hrad i s valy a příkopem je velmi dobře
patrný na této mapě vpravo nahoře:
Projekce do současné mapy Pokud si dáte trošku práce a zajistíte si tuto historickou mapu
ve stejném měřítku jako soudobou, můžete si provést projekci.
Soudobá mapa (resp. ortofotomapa z
roku 2008)
Projekce
A ještě pokus o zakreslení do letecké fotografie
Zdroj: www.obec-zichlinek.cz (27.9.2012) |
|
O hradu Blatníku Na jižním konci vsi, asi stopadesát
kroků od železničního mostu na pravém břehu říčky Sázavy, býval až do stavby
dráhy příkrý pahrbek na Blatech, chráněný silným valem a dvěma širokými
příkopy. Měl téměř dvě měřice rozlohy a byl na čtyři sáhy vysoký. I val sám
byl o půl sáhu vyšší. Na čeřenu kopce stávala tvrz či hrad se sklepy, které
prý sloužívaly za konírny. Zdi hrádku byly široké a pevné, kamenná ostění
oken a dveří byly ozdobné práce. Zříceninám říkali lidé Grotful,
za slovanského osídlení asi hrad Blatník. Pozdějí
tam stávala chaloupka, která zřejmě shořela. Ze zámeckého lanškrounského vrchu vedla v podzemí chodba až do blatnického hradu. Zdroj: www.obec-zichlinek.cz (27.9.2012) |
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 27.9.2013 |
