Kód CZ

Háj

(Grafengrün)

Osada: Horní Domky

Kaplička

U cesty, výklenková

Kaplička

Naproti hájovně č.p.58, v blízkosti býv.tvrze, v rozvalinách

Výklenková kaplička

Steinmüllerův kříž

Železný kříž

U cesty

Železný kříž

Zasazený v kameni, Konhäuserových

[Památník padlým]

1926, 23 obětí

Válečný pomník

[Tvrz]

Stávala patrně naproti hájovně č.p.58

[Schneiderův mlýn]

též HOYERŮV MLÝN či Finkenmühle s čp.18. Na Kosím potoce nejblíže u obce. Majiteli byli Pfreimerovi, odtud i poslední jméno mlýna "Pfreimerův". Původně bylo stavení stavení čp.19 samostatný mlýn-pila (čp.19). Když byl mlynář Andreas Pfreimer za první války na frontě, mlela ve Schneiderově mlýně mlynářka Marie Pfreimerová - ve dne v noci pro domácí i mariánskolázeňské a mírnila hlad mezi lidem. Za první republiky sloužil mlýn jako pila,ale po vybudování Dyleňského vodovodu zbylo v Kosím potoce málo vody a mlýn, ač měl právě nové kolo, ztratil provoz a byl za to odškodněn městem Mariánské Lázně.

[Folterův mlýn]

Na Kosím potoce čp.21, majitelem byl Johann Jäger, starosta obce 1928-1945. Podle majitelů se též říkalo JÄGERůV MLÝN. Byl to poslední mlýn, který byl v provozu ještě 1945.

[Hennerův mlýn]

Na Kosím potoce

[Heyerův mlýn]

Na Kosím potoce

[Tinnesův mlýn a pila]

Na Kosím potoce čp.22 v Heimatbuch Marienbad (1977) se uvádí jako Schneideraugelmühle s čp.21 neboli Jägerův mlýn. V těsné blízkosti předchozího STRICKERŮV MLÝN (čp.23), který splynul s Tinnesovým mlýnem

[Hostinec]

Ve vsi

[Továrna na tabulové sklo]

„Tafel-Glasfabrik“ na jejím místě následně postavena ves Háj

[Vrchnostenská sklárna]

V letech 1845-1846 byla ve Viktorově údolí – Obrigkeitliche Glasfabrik Viktorthal, nebo také „Metternich-Beatrix“.

Hájovna č.p.44

Z býv.provozní budovy vrchnostenské sklárny

Škola

Jednotřídní

Zpět na okres

Panství

Politický okres Mariánské Lázně, s.o.Lázně Kynžvart

1961 Okres Cheb

2003 Pověřený městský úřad

Část Staré Vody

Historie obce >> ^{Zdroj D)}

Je to stará hornická ves, ve které později převládalo sklářství a v 18. A 19. Století výroba kvalitního vápna. Na severním okraji obce se těžil chalkopyrit, malachit a měděné rudy. Jižně od obce byly doly na železnou rudu, doloval se tu galenit, sfalerit a malachit. Byly zde také lomy na vápenec a pálilo se zde vápno. Těžba vápence v okolí Grafengrýnu byla rozsáhlá a zde vyráběné vápno mělo prý výbornou kvalitu. Vápno se pálilo celkem v pěti pecích. Zdejší vápno bylo používáno při výstavbě domů v Kynžvartu i v Mariánských Lázních a v celém širokém okolí. Odlehlost místa a špatné cesty však byly důvodem zastavení jeho výroby. Pozůstatkem po více jak dvousetleté výrobě vápna je množství vápencových lomů nejen přímo v obci, ale i v širokém okolí. Jeden z takových lomů se nachází v těsné blízkosti Zeleného potoka na kraji lesa. Zelený potok později změnil svůj tok a začal se vlévat do vytěženého vápencového lomu.

Voda si našla novou cestu a začala se ztrácet v podzemních vápencových prostorách v malém Krasu. Podtéká pastvinu a po asi 500 až 600 metrech se znovu objevuje ve svém starém korytu, ve kterém vyvěrá z několika mokřadů a bažin. O tomto propadání se dlouho nevědělo, až počátkem srpna roku 1999 ho objevila skupina historiků – Karel Nejedlý z Brna, Pavel Holubec z Valů a Zdeněk Buchtele z Velké Hleďsebe a nazvali ho „Kmotrovo propadání“. Místo zkoumají nyní jeskyňáři. Otvor je postupně rozšiřován a čištěn, takže se snad jednou podíváme do malého krasu u Háje.

V Grafengrünu stávalo několik desítek chalup, hostinec, několik mlýnů a válečný pomník. Dochovala se jen hájovna, jedno stavení a několik malých sakrálních staveb. Na Kosím potoce (také Vonši) stával Schneiderův, Falterův a Tinnesův mlýn. Sklářská výroba vznikla při Kosím potoce ještě dříve, než vesnice Grafengrün a na místě budoucí vesnice stávala továrna na tabulové sklo „Tafel-Glasfabrik“. V letech 1845-1846 to pak byla vrchnostenská sklárna ve Viktorově údolí – Obrigkeitliche Glasfabrik Viktorthal, nebo také „Metternich-Beatrix“. Vyrábělo se zde nejen tabulové sklo, ale i známé bílé lahvičky ODOL s typicky zakřiveným hrdlem. Po vzniku Grafengrünu se sice sklářská výroba soustředila do Viktorova údolí, kde stálo 6 domů a žilo 20 obyvatel. Současně byla ve vsi v provozu další sklárna, vyrábějící ještě počátkem 20. Století. V té době byly už sklárny ve Viktorově údolí zaniklé a jejich provozní budova sloužila jako fořtovna.

Rok	obyv.	domů
1847	409	49
1850
1895	365	55
1907	327
1921	310

1927	310 N
1930
1939	267
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) …

D) kr-karlovarsky.cz (12.8.2012)

Háj

Historie obce >> Zdroj D)

Horní Domky

17 – 5 - 0

Historie obce >> ^{Zdroj D)}