Kunčice pod Ondřejníkem
Kostel sv.Máří Magdaleny 2) D) 1812-14.
Předchůdcem kostela byla dřevěná kaple, postavená na tomto místě roku 1672.
Byla vysvěcena olomouckým biskupem a sloužila převážně místním pasekářům, chalupníkům a pracovníkům místní sklářské hutě.
Každoročně se ke kapli 22. července scházela procesí z Paskova a Staré Bělé. Kaple však zchátrala a musela být do roku 1814
zbořena. Podle
pověsti jedna zdejší chudá pasačka našla na pasece zázračnou sošku Máří
Magdaleny, která se pohybovala a k dívce promlouvala. Pasačka sošku vzala a
ukryla doma do truhlice. V noci se nad stavením objevila převeliká záře,
která k němu přilákala velké houfy lidí. Dívka se k zázračné sošce musela
přiznat. Lidé následně pro sošku postavili dřevěnou kapli. Po
zbourání dřevěné kaple byl postaven v letech 1812 - 1814 zděný kostel, jehož
oltář pochází z roku 1830, stejně jako kazatelna, varhany a kamenná dlažba. V roce
1844 bylo pořízeno nové svícnové osvětlení kostela. Sanktusní
věž s malým zvonkem pochází z roku 1854. V hlavní věži byly umístěny původně
tři zvony: nejstarší z roku 1556, další z roku 1712 a 1783. Tyto zvony však
padly za oběť požáru v roce 1861. Dnes visí ve věži dva nové zvony.
Fara …
Hřbitov Se secesním vstupem
Kostel sv.Prokopa a sv.Barbory 2) Pravoslavný.
Původně cerkev sv.Michala Archanděla, pův.konec 17.stol. ve vsi Klynjanec
u Obavy sv.od Mukačeva. V horní
části obce Kunčice pod Ondřejníkem, jen asi 1 km od
nádraží, si můžeme prohlédnout nádherný dřevěný kostel sv. Prokopa a Barbory,
který je místními občany označován jako "ruský kostelík". Tato
netradiční stavba působí ve srovnání s ostatními kostely v Pobeskydí poněkud exotiky, jeho zvláštnost je úzce spjata
s jeho původem, je jedním z 6 kostelíků, které byly převezeny do
předválečného Československa z Podkarpatské Rusi. Předválečné období bylo pro
Kunčice dobou velkého rozmachu turistiky a rekreačních aktivit, v obci
vyrostla řada rekreačních objektů sloužících k oddechu i k rekreaci bohatých
podnikatelů a intelektuálů. K nejbohatším z nich patřil generální ředitel
Vítkovických kamenouhelných dolů Ing. Eduard Šebela, nechal si zde vybudovat
reprezentativní letní sídlo, park s jezírky, bazénem, vodními kaskádami,
sochami a chodníčky, které se klikatí mezi rododendrony a jinými okrasnými
keři, hřiště a tenisové kurty. Právě
Ing. Eduard Šebela byl tím, kdo se zasloužil o zakoupení a převezení této
památky do Kunčic. V roce 1928 při návštěvě Podkarpatské Rusi ho upoutal v
obci Hliňance u Mukačeva
rozpadající se dřevěný kostelík, který už nesloužil svému účelu. Místní
obyvatelé si sami postavili nový, zděný kostel a o ten starý přestali
pečovat. Kostelík pochází patrně z konce 17. stol, přesná datace vyřezaná na
trámech, nebyla nalezena, jména autorů interiéru také ne. Lidé na
Podkarpatské Rusi jsou řeckokatolického vyznání, původně byl kostel tedy
pravoslavný, zasvěcený sv. Archandělu Michaelu. V roce
1931 byl chátrající kostel rozebrán, jednotlivé díly byly očíslovány,
naloženy na vlak a na dvou vagónech odvezeny do místa Šebelova letního sídla
do Kunčic. Jako místo pro jeho nové umístění bylo vybráno návrší proti
Šebelově vile zvané Na Humenci. Z nádraží přiváželi místní formani jednotlivé
označené zařezané klády. Kostelík byl znovu postaven na náklady Okrašlovacího
spolku, všechny zachovalé části se vrátily na své místo, nahrazeny byly jen
nejnutnější díly, které už nebylo možné zachránit, zrekonstruovaná byla
zejména věž, stěny byly opatřeny ochranným šindelovým pláštěm. Na přání pana
Šebely, který chtěl, aby se v zde sloužily mše svaté pro zdejší horníky, byl
kostelíček 23. srpna roku 1931 vysvěcen olomouckým biskupem Msgre Janem Stavělem patronům horníků sv. Prokopu a sv.
Barboře. Původní
ikonostas je tím nejcennějším a nejpozoruhodnějším z celého interiéru, je
umístěn mezi střední lodí a kněžištěm, má tři vchody. Jednotlivé ikony byly v
ikonostase řazeny podle přísných předpisů zpravidla do pěti pater nad sebe,
jak to u řeckokatolických kostelů bývá zvykem. Na pravé stěně kostelíčku je
obraz Boha otce, který byl původně umístěn na hlavním oltáři, po zasvěcení
kostela patronům horníků v roce 1931 byl nahrazen obrazem sv. Prokopem a sv.
Barbory, toto dílo je originálem akadem. malíře Spilara
z roku 1893, původně byl obraz umístěn v hornické kapli na jámě Šalamouna,
odkud jej pan Šebela získal. Tato historicky hodnotná památka z roku 1893
zdobila hlavní oltář kostelíčku dokud nebyla v první polovině 90-tých let odcizena. V roce 1963 byl na návrší kolem
kostelíka založen a otevřen urnový háj. V 80 a 90 letech probíhaly
rekonstrukce, trámy dřevěné podlahy prohnívaly a postupně narušovaly statiku,
byla opravena a zpevněna podlaha, kostelíček byl odizolován a podezděn,
opraven byl i ochoz spolu s dlážděním. V roce 1982 proběhla výměna šindelové
krytiny a 1984 - 1985 byl restaurován vnitřní inventář včetně ikonostasu.
Kaplička sv.Máří Magdaleny B) ...
Kaplička P.Marie B) D) V Gvardůvkách. byla vystavěna v roce 1888 - 1890 na místě,
kde dle pověsti umístila věřící žena zázračný svatý obrázek s podobiznou
Panny Marie. Původní obrázek časem sešel a byl nahrazen současným oltářním.
Kaplička D) …
Husův sbor B) …
Kamenný kříž
Před kostelem
Dřevěný kříž
U kaple P.Marie
Pramen ...
Škola ...
Dům ...
Dům ...
Dům ...
Dům C) postaven v r. 1928 údajně (!) na
základech bývalé tvrze jako sídlo člena správní rady Vítkovických železáren.
V r. 1999 byla provedena celková rekonstrukce nemovitosti
Dům The Bird Č.p.744, ATELIER SIMONA - projekce a
inženýrská činnost, s.r.o. , Ing. arch. Dita Nováková, Ing. arch. Roman Kuba,
Ing. Pavel Hynčica, Ing. Michal Boček, Ing. arch.
Petr Podgorný
|
Panství Politický okres Místek, s.o.Frenštát pod Radhoštěm 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
KOD CZ 7704 1.P.Z.1581 Podle dochovaných pověstí byla obec Kunčice pod Ondřejníkem založena z příkazu olomouckého biskupa
Dětřicha (1281 - 1302) začátkem 14. století, 100 let před husitským hnutím.
Příkaz byl vydán hradnímu úředníku Kunzovi, kterému
se podařilo sehnat značný počet lidí ochotných k obývání nové osady. Každému
vytýčil dle dohody kus lesa k vymýcení, a tak povstala nová osada a byla
nazvána podle jména vedoucího úředníka Kunze,
německy Kunzendorf, česky Kunčice, později Hrubé
Kunčice. Roku 1848 nazvány úředně Velké Kunčice a roku 1924 Kunčice pod Ondřejníkem. Za odměnu byl úředník Kunz jmenován v
nové osadě fojtem a obdržel k svobodnému užívání pět lánů pozemků. Dle
záznamu v hukvaldském archivu měl Kunzův rod v držení kunčické fojtství téměř 200 let. Úřad
fojta dědili jeho synové až do vymření rodu. Roku 1499 byl ustanoven novým
fojtem v Kunčicích Jiří Mníšek. Roku 1620 byl dosazen nový rod fojtů
Florianem Klímkem, který měl fojtství v držení až
do roku 1752. V tomto období se obyvatelům Kunčic dařilo patrně velice zle,
neboť se roku 1695 zúčastnili povstání proti hukvaldské
vrchnosti společně se sousedními vesnicemi. Po vymření fojtů rodiny Klímkovy objevuje se v zápisech nové jméno fojta v
Kunčicích a to Jana Hlaváče. Rod fojta Hlaváče vymřel posledním mužským
potomkem Jiřím Hlaváčem roku 1865.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) Atlas památek, K.Kuča A) kuncicepo.cz (1.3.2011) B) wikipedie.org (20.12.2013) C) mmreality.cz (20.12.2013) D) turistika.cz
(20.12.2013) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 20.12.2013 |
