Lhotka (pod Ondřejníkem)
Kaple Navštívení P.Marie B) z
roku 1844, která byla přestavěna a zvětšena roku 1864.
Kaplička B) hrobka
padlých švédských vojáků Kaplička B) hrobka
padlých švédských vojáků Hřbitov B) …
Kamenný kříž B) … Železný kříž B) u
kaple - odlitek frýdlantské huti
Železný kříž B) u
fojtství č. 1 - odlitek frýdlantské huti.
Obrázek sv.Antonía
B) …
Pamětní deska Jana Tomka B) byl
jedním z legionářů, kteří byli za 1. světové války v Rusku. Na budově školy
2x odhalena. První odhalení bylo k 20. výročí založení republiky roku 1938,
ale za 2. světové války musela být sundána. Další instalace proběhla v roce
1945, ovšem ani tehdy nevydržela dlouho a roku 1948 byla znovu sundána.
Poslední umístění pamětní desky bylo v roce 1995, tentokráte na budově
Obecního domu. Pamětní deska Vincenci Sochovi B) Na
Obecním domě je umístěna od roku 1995. Památník B) …
Škola B) Postavena
za starosty Augustina Cvička, který byl starostou Lhotky v letech 1927 až
1938 u ní přírodní amfiteátr, ve kterém jsou dřevěné budovy s jevištěm pro
konání národopisných slavností.
Chalupa …
Chalupa …
Chalupa …
|
Panství Hukvaldy Politický i soudní okres Místek 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
KOD CZ První písemná zpráva 1359 Nadmořská výška 433 m n.m. První písemná zmínka o obci je z roku 1359 v soupisu
obcí hukvaldského panství. Jedná se o listinu
biskupa Jana, ve které spojuje „castrum nostrum Huskenwalde” se statky
stolními biskupskými. Zakládací listina se nedochovala, její vznik spadá do
období tzv. německé kolonizace. Patří k obcím s velkým počtem původních
selských statků, což svědčí o tom, že vznikla za lánové kolonizace. Velkým
zásahem do všech panství byla třicetiletá válka, která se nevyhnula ani hukvaldskému panství. Vesnice byla zpustošená,
hospodářství ve velkém nepořádku, za války shořely některé domy. Po
třicetileté válce se vrchnosti snažily své grunty zvelebit a zalidnit. Úlevy
v placení daní a konání roboty, které byly poskytovány novým osadníkům,
lákaly po válce dost lidí. Těžba železné rudy a vápence se ve Lhotce rozvíjí
až po roce 1833, kutá se podle těžební mapy na označených parcelách. S těžbou
rudy a vápence byly spojeny i další pomocné práce, při kterých se
zaměstnávali lhotečtí bezzemci za mzdu. Vytěženou rudu a vápenec vozili povozníci do frýdlantských hutí. Po první světové válce
se zde pomalu rozvíjí zemědělství.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 A) obec-lhotka.eu
(16.12.2013) B).statnisprava.cz (1.3.2011) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 16.12.2013 |
