|
Mariánské Hory (a Hulváky) (Čertova
Lhota, Teufflsdorf, Ellgoth,
Marienberg) Kostel P.Marie B) C) Chrám,
nazývaný také jako „jubilejní“, byl postaven byl v letech 1905 až 1908 podle
projektu Otokara Béma z Moravské Ostravy. Patronem celé stavby kostela se
stal rakousko-uherský následník trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este. Monumentální
stavba v novobarokním slohu vyvolávala svými velkými rozměry poměrně vášnivé
debaty, či má výstavba tak velkého chrámu vůbec smysl. Zásluhou starosty Jana
Maye, který v té době předsedal Spolku pro stavbu kostela Panny Marie, se
kostel podařilo úspěšně dokončit a na podzim 1908 slavnostně vysvětit. Nový
kostel se stal dominantou Mariánských Hor a od roku 1913 je i sídlem
farnosti. Původním plánem bylo změnit celkově tvář celých Mariánských Hor.
Podobně jako v případě nedalekého Přívozu, i zde se měl uplatnit nový
regulační urbanistický plán z dílny vídeňského architekta Camillo Sitty z let
1902 - 1903. V případě Mariánských Hor však nebyl realizován. Mnohé
literatury se rozcházejí v přesné citaci názvu kostela. Původní název zněl
kostel Korunování Panny Marie či Korunování Panny Marie Královny, tituly
kostelů jsou však od 2. vatikánského koncilu vázány na konkrétní svátky v
církevním kalendáři, proto kostel používá nyní jen titul chrám Panny Marie
Královny. Patrocinium kostela se slaví 22. srpna. hrám
Panny Marie Královny je tvořen trojlodní bazilikální stavbou na půdoryse
obdélníka s ustoupeným půlkruhovým presbyteriem a se dvěma čtyřbokými osově
souměrnými věžemi v hlavním (jižním) průčelí. Na vnitřní, v secesním duchu
laděné výzdobě interiéru se podíleli známí moravští a čeští umělci z počátku
20. století, jako byli např. malíři Joža Úprka,
Luděk Marold a Zdeňka Vorlová-Vlčková
či sochaři František Úprka a Karel Novák. Lustry
byly vyrobeny dle návrhu Jana Kotěry. Je to třetí
největší chrám v Moravskoslezském kraji, vejde se do něj 3500 osob.
Fara B) V
západním sousedství kostela, neobarokní pocházející z roku 1912.
Kamenný kříž C) Před
kostelem 1885
Radnice B) …
|
Panství Politický okres
Moravská Ostrava 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Část Ostravy
Historie
obce B)
Mariánské
Hory vznikly na konci třináctého století. Původní název Čertova
Lhota (či Čertova Lhotka) vydržel až počátku 20. Století. Název Lhota pochází
od výhod, které majitelé kraje poskytli novým kolonistům, v podobě lhůt
(lhot), během kterých osadníci po určitou dobu
nemuseli odvádět určité platy, dávky a roboty. Po vypršení těchto lhůt výhody
skončily a obyvatelé se stali běžnými poddanými. Protože se za Odrou
nacházela jiná ves se stejným jménem, začalo se jí říkat Závodní Lhota,
kdežto zdejší dostala jméno Čertova Lhota. První písemná zmínka uvádí jméno
biskupského leníka Hereše z Čertovy Lhotky (Herscho de Teufflsdorf) a
datuje se roku 1367. Druhá písemnost je z roku 1380 a informuje o
Petrovi, synovi Smila, který byl rovněž
z Čertovy Lhotky. V tomto roce je poprvé zmíněn český název Czrtowalhota. Roku 1396 přijal léno
Mikuláš z Brandýsa, který jej držel minimálně jedenáct let. Dalšími
majiteli byli od roku 1426 bratři Vavřinec a Mikuláš ze Šonova a Petrovic na
Těšínsku, ti jej však v tom samém roce prodali Bos Mertenovi,
ostravskému měšťanovi. Po bitvě u Lipan se stal majitelem husitský hejtman
Jan Čapek ze Sán, který se také stal pánem hukvaldského panství a města
Ostravy. V červenci 1444 prodal toto léno Janu Studénkovi ze Studénky a
jeho ženě Heleně. Od roku 1466 patřila Čertova Lhota Janu Čamborovi
ze Studénky, po jeho smrti pak synu Jiříkovi a jeho matce Markétě
z Bránice. Dalšími držiteli léna byli Mikuláš z Mělníka a Ladislav
z Kadaně. Olomoucký biskup Stanislav I. Turzo
přenechal ves v lednu 1539 Ostravě, za to však museli Ostravané každý
rok na podzim odvádět olomouckým biskupům nejprve kopu štik a kaprů, později
tři kopy grošů. Roku 1642 se v Ostravě usadilo švédské vojsko, jehož
pobyt stál město 15 000 zlatých. Čertova Lhotka musela z této sumy
zaplatit plných 14 %. Poddanskou vsí města Ostravy zůstala Čertova Lhota až do zrušení
poddanství v roce 1848, kdy došlo k jejímu odtržení od Moravské
Ostravy. Malá obec se osamostatnila. V roce 1880 měla obec 472 obyvatel,
v roce 1890 již 1154 obyvatel a v roce 1900 se počet obyvatel
zvýšil na 7571. V oblasti průmyslu se Čertově Lhotě dařilo – postavila
se koksovna, rafinerie lihu a další menší průmyslové závody (např. slévárna a
strojírna nebo parní cihelna). Na rozdíl od okolních obcí byl
v Mariánských Horách stabilně vysoký podíl českého obyvatelstva.
V roce 1921 tvořili Češi přes 95 % obyvatel. Současně s rostoucí
populací se obec rozrůstala a zvyšoval se počet domů na jejím území.
V roce 1794 zde stálo 26 domů, v roce 1880 43 domů, v roce
1900 29 343 domů a v roce 1930 dokonce 73 643 domů. Dopis ministra dr. Pacáka starostovi MUDr. Janu Mayovi ve věci
povýšení Mariánských Hor na město Od ledna 1900 pro obec pracoval tajemník Jan Grmela. Jednalo se
o velmi činorodého pracovníka. Původní název Čertova Lhotka byl vnímán jako
pejorativní a od 17. Století prakticky nebyl používán. Namísto něj se
používalo označení Lhotka u Moravské Ostravy. Grmela proto navrhl obecnímu
výboru přejmenování obce na Ostravská Lhotka. Obecní výbor souhlasil a
podpořil i další jeho návrhy, např. na prohlášení češtiny za jedinou úřední
řeč, přejmenování ulic dle významných českých osobností či návrh obecního
znaku a barev. Hned následujícího roku se Grmelovi podařilo 22. Srpna 1901
prosadit změnu názvu na Mariánské Hory. Mariánské kvůli patrociniu Panny
Marie a Hory jednak kvůli umístění obce na návrší a jednak kvůli horníkům,
kteří zde těžili uhlí a rudy. Vídeňské ministerstvo vnitra změnu schválilo
s platností od 6. Září 1901. Grmela v říjnu 1906
předložil žádost Františku Josefu I. Na povýšení z obce na město.
Kupodivu i zde se mu podařilo dosáhnout svého a od 1. Dubna 1907 získaly
Mariánské Hory status města. Slavnostní zasedání prvního městského
zastupitelstva se odehrálo 21. Dubna. Prvním starostou pak byl zvolen MUDr.
Jan May. Zásluhy Jana Grmely dodnes připomíná ulice pojmenovaná po něm
(Grmelova). V březnu 1903 otevřel
český novinář, spisovatel a dramatik František Sokol-Tůma na Komenského ulici
nakladatelství a knihkupectví. V roce 1905 byla zřízena obchodní škola. Její vznik
provázely těžkosti, zejména německé firmy na Ostravsku poukazovaly na
rozšíření vzdělaných Čechů bez vyhlídky na zaměstnání. Obecní tajemník Grmela
však s podporou některých českých poslanců (např. dr. Otakara barona
Pražáka či dr. Mořice Hrubana) prosadil svou a první školní rok 1905/1906
začal 9. Října 1905. O rok později byla čistě chlapecká škola rozšířena také
o dívčí ročník. Až do roku 1908 sídlila škola v domě č. p. 171 na rohu
ulic Výstavní a 28. Října. V roce 1908 došlo k přestěhování na roh
ulic Podlahova a Marie Pujmanové. Samostatnou existenci školy ukončil školní
rok 1937/1938, kdy byla sloučena s Obchodní akademií v Moravské
Ostravě (založena roku 1919). Roku 1907 vznikla hudební a varhanická škola, vůbec první
hudebně odborný ústav na Ostravsku. Obec patřila od svého založení do moravskoostravské
farnosti. Vlastní obecní hřbitov vznikl v roce 1870, v roce 1877
zde byla postavena kaple Panny Marie. V letech 1905–1908 byl vybudován
chrám Panny Marie Královny. Nejstarší církevní stavbou na území Mariánských
Hor je dnes již nepoužívaná kaplička Zvěstování Panny Marie na sídlišti Vršovců
z roku 1870. Po vzniku Československa rezignovalo 16. Ledna 1919 městské
zastupitelstvo a byla jmenována správní komise, která město spravovala až do
jeho připojení k Ostravě. Šedesát sedm let trvající samostatnost
skončila 1. Ledna 1924, kdy byly Mariánské Hory připojeny zpět
k Moravské Ostravě. Vznikla tzv. Velká Ostrava pod vedením starosty Jana
Prokeše. Velkou událostí tehdejší doby byla návštěva prezidenta Masaryka na
Dole Ignát. Obvod byl během druhé
světové války osvobozen Rudou armádou dne 30. Dubna 1945. V období tzv. první republiky se Mariánské Hory dále rozrůstaly
o kolonii U Kostela, na přelomu 20. a 30. let vznikla vilová čtvrť Zátiší.
Koncem 60. let pak vyrostla mariánskohorská část
sídliště Fifejdy. Také se rozšiřuje zástavba
Mariánského náměstí s úsekem ulice 28. října (telekomunikační ústředna) a
další stavby. Ovšem zároveň dochází k devastaci severozápadního sektoru, kde
se nacházela původní vesnice, a vznikala tu průmyslová a skladová zóna. V 90.
letech 20. století byla zničena i Dolní kolonie a vyrostl zde supermarket. Tolik alespoň stručně o historii Mariánských Hor , původně malé
vsi, která si po staletí zachovala svůj český ráz, a díky pracovitosti a píli
svých obyvatel se před 100 lety rozrostla tak, že ji císař povznesl mezi města.
Přestože je od roku 1990 součástí Ostravy, spolu s Hulváky
jedním z jejích 23 obvodů , uchovává si svůj ráz a osobitost. Hulváky První zmínka o této lokalitě je z roku 1547, kdy
olomoucký biskup Jan XVI. Dubravius nechal
v těchto místech vybudovat rybník. Ten se nacházel poblíž důležité
silnice Krakov – Opava – Moravská Ostrava – Český Těšín. Právě dotyčná
hluboká úvozová cesta se nazývala německy Hohlweg.
Místní dialekt ji pozměnil na Hulwag a do češtiny
tak přešlo slovo Hulváky. Podle druhé verze se toto
místo jmenovalo Ulvágy a z něj pak vzniklo
dnešní Hulváky. Osada, která zde od roku 1889
vznikala, však nejprve nesla název Prokopec, podle prvního osadníka Františka
Prokopa. Dějiny Hulvák úzce souvisely
s okolními obcemi: Novou Vsí, Vítkovicemi, Čertovou Lhotkou a zejména se
Zábřehem nad Odrou, jehož místní část tvořily od roku 1850. Vítkovické železárny začaly v roce 1889 pro své dělníky budovat jedno- a dvouposchoďové domy. Tato dělnická kolonie čítala v roce 1911 dvacet domů. Tou dobou žilo v Hulvákách 3 659 obyvatel. V roce 1896 byla zřízena dvoutřídní obecná škola,
v roce 1903 pak škola měšťanská. Vítkovické železárny vybudovaly
v roce 1912 soukromou německou školu, kterou však navštěvovaly také
české děti. V roce 1926 se začalo vyučovat na nové měšťanské škole na
Matrosovově ulici. V šedesátých letech ji navštěvovala spousta později
výborných fotbalových hráčů, jako byl např. Bernady,
Benefi či Vojáček. Roku 1982 sem byla přestěhována
střední zahradnická škola ze Zábřehu. Česká knihovna byla otevřena v roce 1919. V tomtéž
roce vznikl fotbalový klub Slovan Hulváky, který až
do roku 1932, kdy získal vlastní hřiště, musel hrát na různých místech
Ostravy. Fotbalisté byli velmi úspěšní, do začátku 2. Světové války vyhráli
čtyřikrát slezskou župu. V letech 1924–1926 zde bydlel pozdější prezident Klement
Gottwald, který v Ostravě pracoval jako komunistický redaktor Dělnického
deníku a Pravdy chudoby. Ve 20. Letech 20. Století vznikl na území Nové Vsi areál,
kterému se začalo říkat Ostravské Benátky. Venkovní restauraci u jezírek
navštěvovali hlavně mladí lidé z okolí. Areál funguje i
v současnosti.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 A) marianskehory.cz B) cs.wikipedia.org C) hrady.cz (11.12.2013) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 11.12.2013 |
