Proskovice

Kostel sv.Floriána ^{B) A) C)}

Filiální, postaven s přestávkami závislými na finančních možnostech Sboru pro postavení filiálního kostela a nepříznivých vnějších okolnostech. Pozemek na stavbu byl zakoupen v roce 1924, do okupace byly vykopány a zabetonovány základy a stavba pokračovala i ve válečných letech 1939-1945 navzdory přísným zákazům ostravského oberlandrátu. Jak říká kronika, "tenkrát nebylo udavačů. Občané bez rozdílu táhli za jeden provaz." Stavba byla dokončena na jaře roku 1946. Dne 28.9. roku 1946 vysvětil nový filiální kostel sv. Floriána v Proskovicích světící olomoucký biskup Stanislav Zela. Tak se uskutečnil dávný sen proskovických věřících, jejichž nadšení a obětavost oceňuje Kronika farnosti starobělského kostela následujícími slovy: "Proskovický kostel na kopečku stojí jako maják na skalním útesu moře. Co tu bylo fyzické námahy, finančních obětí a všelijakých překážek ze strany protivníků. Hlahol Proskovických zvonů, v nichž jsou skryta slova Kristova: Nebojte se, já s vámi jsem až do skonání světa, bude nadále promlouvati ke všem zdejším potomkům o jejich nadšených a obětavých předcích, kteří si tímto chrámem zasloužili čestnou a nehynoucí památku."

Přestože již před první světovou válkou byla v Proskovicích založena Katolická jednota sv. Floriána, která připravovala stavbu nového kostela, došlo k uskutečnění tohoto záměru až v průběhu druhé světové války. Původní “Jednota“ změnila svůj název na Sbor pro postavení filiálního kostela v Proskovicích, který ihned zahájil přípravné práce. Základní kámen ke stavbě byl panem farářem Střížem posvěcen v neděli 4. května 1941 a za nezištné pomoci všech proskovických farníků byla stavba do počátku zimy zastřešena. K úplnému dokončení a posvěcení tohoto kostela však došlo až 28. září 1946. Svěcení ke cti a chvále sv. Floriána provedl za velké účasti věřících světící biskup olomoucký ThDr. Stanislav Zela. Kazatelem při této slavnosti byl P. A. Vašica z Olomouce, brušperský rodák. V roce 1972 proběhly opravy a doplnění interiéru kostela a v roce 1973 byl kostel zvenčí opatřen novou omítkou. V poslední době byla provedena obnova fasády a interiéru kostela.

Kostel sv. Floriána je jednoduchá obdélná stavba ve svahu, orientována svým průčelím jihozápadním směrem do údolí nivy řeky Odry. Tříosému průčelí dominuje střední hranolová věž s úzkými vertikálními otvory a ciferníky hodin, zakončená nízkou jehlancovou střechou. V patě věže se nachází hlavní vchod do kostela, lemovaný edikulovaným portálem. Loď kostela s valbovou střechou s keramickou krytinou, je ve své podélné ose členěná šesticí obdélných oken. Závěr kostela tvoří vystupující obdélný ustupující presbytář s dvoupatrovou sakristií ze severozápadu a vysokým obdélným oknem z jihovýchodu. V interiéru kostela se nachází dřevěná vyvýšená kruchta, přiléhající k průčelní stěně kostela, dvě řady dřevěných lavic a presbytář, vybavený dřevěným obětním stolem a svatostánkem. Ambon s dřevěným křížem je umístěn po levé straně v místě přechodu chrámové lodi do presbytáře. Interiéru dominuje nástěnný oltářní obraz Krista a sv. Floriána v ukončení presbytáře. Výrazným prvkem interiéru je rovněž dřevěný kazetový strop.

Kaple sv.Floriána ^{A) B)}

na křižovatce ul. U Zvonice a ul. Světlovská. 5. května 1737 posvětil starobělský farář Matouš Karel Seidel v této kapličce sochu sv. Floriána, vystavenou k veřejnému uctívání. Kaplička zde s největší pravděpodobností stála již v roce 1737, čemuž nasvědčuje skutečnost, že v roce 1916 zrekvírovali rakouští vojáci z proskovické kaple 17 kg těžký zvonek z r. 1736.

Kaple P.Marie ^A)

Ulice Jarkovská, z roku 1778 stojící v poli blízko silnice do Světlova (Krmelín), dnes na ul. Jarkovská. Byla opravena v roce 2002.

Kaple sv.Kříže ^A)

Ulice Na smyčce, Prostorová kaplička z 19. století. Dle pověsti připlaval po potoce, který dříve návsí protékal, kříž a zachytil se na břehu, což pak bylo považováno za Boží znamení a na památku tam byla postavena tato kaplička.

Kamenný kříž ^{B) A)}

Ulice Světlovská, s balustrádou ze slezského pískovce s latinským nápisem z r. 1775, nacházející se na horním konci Proskovic, v souběhu ulic Světlovská a Zálesní, v blízkosti restaurace " Florian". Kříž nechal postavit Jan Borovec. Pískovcový jetelový Borovcův kříž je ohrazen děleným pískovcovým zábradlím. Vysvětil jej roku 1801 starobělský farář P. Josef Steiner.

Památník padlým ^A)

Byl slavnostně odhalen na památku padlým a umučeným proskovickým občanům a osvoboditelům 6.5.1951. Jedná se o velmi pěkné dílo - socha ze slezského pískovce na podstavci - od akad. sochaře R. Vávry. Pomník se nachází na křižovatce ulic Staroveská a Světlovská lemovaný parčíkem s okrasnou zelení. V roce 2010 byl restaurován akademickým sochařem Miroslavem Rybičkou z Jistebníka.

Vodní mlýn ^A)

postaven pravděpodobně v 1. polovině 17. století, v roce 1658 se o něm jedná jako o součásti svobodné proskovické rychty. V roce 1738 prodal držitel staroveského panství Rudolf Podstatský z Prusinovic proskovický mlýn Janu Dvorskému ze Staré Vsi pro jeho syna Václava za 250 zlatých a roční plat 120 zlatých. V roce 1903 koupil mlýn od rodiny Dvorských Antonín Sunek. Jeho úsilím byl sešlý a zanedbaný mlýn přestavěn a zmodernizován. V 50. letech se mlýn dostal do vlastnictví Pekáren a mlynáren Pardubice. V provozu byl ještě v 80. letech. V 50. až 80. letech v něm mlel pan Štěpán Hynek, který už předtím pracoval u mlynáře Sunka a ve mlýně odpracoval celkem 43 let. Nyní je proskovický mlýn opět v rukou soukromého majitele pana Sunka a probíhají zde rekonstrukční a opravné práce.

Sokolovna ^A)

na ulici Světlovské 41, č.pop. 91. Její stavba byla zahájena 15.8.1926, otevření proběhlo 5.6.1927

Škola ^A)

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Moravská Ostrava

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Část Ostravy

Historie obce

První písemná zmínka je doložena z roku 1394 v lenní knize arcibiskupství olomouckého. Posledním majitelem byl rod Podstatských z Prusinovic (od roku 1763 Podstatských-Lichtensteinů). Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 1. května 1945 v 16 hodin.

Proskovice byly malá zemědělská obec (cca 10 lánů orné půdy). Industrializace v okolí neovlivnila území obce jako takové, neboť zde nedošlo k těžbě uhlí či výstavbě průmyslových podniků. Přesto většina obyvatel přešla z práce v zemědělství do průmyslové výroby. Ačkoliv se Proskovice staly příměstskou obcí, na populaci se to příliš neprojevilo, především kvůli větší vzdálenosti od centra Ostravy.

Do roku 1630 byly Proskovice přifařeny do Staré Vsi nad Ondřejnicí, poté ke Staré Bělé.

Příměstská obec Ostravy pochází z roku 1394, kdy byla jedním z lenních statků biskupství olomouckého. Rozkládá se nad lučními břehy řeky Odry. V obci je několik památných staveb, mezi nejstarší patří kaplička sv. Floriána z roku 1737 v centru obce, kamenný kříž z roku 1775 na horním konci, kaple Panny Marie z 19. století na okraji obce. Proskovice mají 1230 obyvatel. Začíná zde Proskovická naučná stezka, která svou trasou přes louky, Hrázku, řeku Ondřejnici do Košatky informuje o fauně a floře na lučních lokalitách kolem soutoků řek Odry, Lubiny a Ondřejnice.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	575
1930
1947
1961
1970
2001

www odkazy

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) ostrava-proskovice.cz (12.12.2013)

B) cs.wikipedie.org (28.3.2011)

C) starabela.farnost.cz (12.12.2013)

fotografie

Proskovice

Kamenný kříž B) A)

Památník padlým A)

Vodní mlýn A)