Stará Ves nad Ondřejnicí (Altendorf) Kostel Narození sv.Jana
Křtitele A) >> Jeho
vznik je spjat, stejně jako v případě zámku, s rodem Syrakovských.
Bohatý stavitel, nejvyšší písař markrabství moravského Ctibor Syrakovský, nechal kostel vystavět v letech 1587 - 1589.
Slavnostního svěcení se dočkal zásluhou olomouckého biskupa Stanislava
Pavlovského 28. dubna 1591, což dokládá nápis nad hlavním vchodem do kostela. Kostel je
jednolodní stavba s pětibokým závěrem a průčelní kvadratickou věží
pevnostního charakteru. Stavbu zevně podepírá řada opěráků, presbytář uzavírá
křížová klenba se svorníkem, na němž je vyobrazen erb Syrakovských.
Pozoruhodně se zde prolínají prvky starší (gotické) s tehdy módními
(renesančními). To je pozoruhodné zejména ve srovnání se starším zámkem,
postaveným v duchu čisté renesance. Interiér
kostela zdobí především kvalitní sochařské práce neznámých kameníků -
renesanční náhrobníky rodu Syrakovských. Před námi
defilují Jaroš Syrakovský, jeho žena Kateřina
Petřvaldská, rytíř Ctibor Syrakovský s manželkou Alinou z Víckova. Opravy
interiéru kostela v roce 2000 pomohly odhalit další cenný prvek stavby -
renesanční figurální fresku z doby založení kostela, tedy před rokem 1600.
Restaurátorské práce, vedené v letech 2001 - 2002 akademickou malířkou
Romanou Balcarovou, odhalily motiv z Kalvárie s figurami Krista, Árona a
Mojžíše. Fara A) vystavěna
v letech 1809 – 1810. Ve dvoře stála hospodářská stavení a stodola. Budova
měla v přízemí 3 pokoje a kuchyň a v prvním poschodí 4 pokoje. O předešlé farní
budově se ví jen to, že byla vystavěna roku 1600 a roku 1760 přestavěna.
Zdejší fara patřila v minulosti k nejbohatším v okolí (desátky se sem
odváděly ze Staré Vsi, Proskovic, Košatky, Velkého a Malého Petřvaldu), farář
měl dokonce jednoho sedláka, který mu tři dny v týdnu robotoval. Hřbitov Za obcí Památník padlým se sochou T.G.Masarika
C) na pozemku „Na Ščepnici“
vedle obecního domu čp. 202. Nápis: Ideálem humanity k věčnému míru / 1914 – Tyleček Alois, Jančák Vilém /
1915 – Šupík Prokop, Polášek Vladimír, Míček
Jindřich, Onderka Jan, Javorek Rudolf, Dominik Fabián, Valošek
František, Tichopád Alois, Maralík
Emil, Sýkora Václav, Sýkora Vojtěch, Dlouhý Vojtěch / 1916 – Kolek Vilém,
Šebesta Jan, Horkel Antonín, Neuwirt
Richard, Novobilský Ignác, Kopecký Emil, Korpas František / 1917 – Onderka Vilém, Chvostek Alfons,
Skupník Felix, Blaheta
František, Josef Herz / 1918 – Míček Ludvík, Jacha Josef, Vilam Jan,
Petrovský Felix, Dostalík Jan, Dlouhý Alois / 1919 – Pokluda Alois, Růža
František. Byl odhalen dne 30. září 1928 s
věnováním „Padlým ve světové válce“. Postaven byl na pozemku „Na Ščepnici“ vedle obecního domu čp. 202. Spodní pilíř
obsahuje jména 34 padlých za 1. světové války. Pomník je zhotoven z hořického
pískovce, figurální práci provedl akademický sochař J. Vašata. Od roku 1940 po dobu války byl pomník
ukryt na smetišti a zachráněn před zničením. Znovu byl postaven a odhalen
roku 1945. Po roce 1948 byla socha opět sejmuta a 8. května 1968 znovu
postavena na své původní místo. Po roce 1970 potřetí mizí a až 19. ledna 1990
je převezena z úložiště v Kunčicích pod Ondřejníkem a nově umístěna na
nynější místo nedaleko vstupu do zámku. Slavnostní odhalení se uskutečnilo
11. března 1990. Památník padlým se sochou T.G.Masarika
C) Školní, na staré budově školy, Nápis:
V ŽIVOTĚ I SMRTI VĚRNI ZŮSTALI / HRABOVSKÝ EDUARD 1912 - 1941 MAUTHAUSEN POLÁŠEK HYNEK 1900 - 1941 MAUTHAUSEN
/ LEDNICKÝ VILÉM 1916 - 1942 MAUTHAUSEN / POLÁŠEK RUDOLF 1913 - 1942
MAUTHAUSEN / FILIPEC JOSEF 1899 - 1942
OSVĚTIM / SEDLÁČEK EMIL 1909 - 1943 OSVĚTIM / TYLEČEK ALOIS 1905 - 1944
MAUTHAUSEN / SEVERIN EMIL 1923 - 1945 VRATISLAV / VĚČNÁ PAMĚŤ! Zámek B) Sídlem majitelů vsi byla původně
středověká tvrz. Změnu přinesl až příchod pana Jaroše Syrakovského,
vrchnostenského úředníka na Hukvaldech, roku 1559. Ten se rozhodl vybudovat
pohodlné a výstavné rodinné sídlo, jak tehdy velel duch renesanční doby.
Vznikl tak třípodlažní zámek s téměř čtvercovým půdorysem, s vnitřním malým
nádvořím zdobeným otevřenými arkádami a představěnou věží. Stavba probíhala
asi v letech 1565 – 70. Na otcovo dílo navázal syn Ctibor, komorník biskupa
Viléma Prusinovského z Víckova a nejvyšší písař markrabství moravského. Jeho
postavení a finanční možnosti mu umožnily zámek asi v letech 1574-1578
dostavět a zejména vyzdobit – po italském vzoru a zřejmě i s přispěním
italských kameníků a malířů – kamennými interiérovými portálky a sgrafitovou
výzdobou. Sgrafitáři využili kombinace psaníčkového sgrafita s tvorbou
figurální. Můžeme tak sledovat výjevy z bible, zachycení epizod z bojů s
Turky i vyobrazení šlechticů. Lunetová římsa je zdobena freskovou malbou.
Podobu obou stavitelů zámku zachytili neznámí kameníci v pískovcových
figurálních náhrobcích umístěných v nedalekém kostele svatého Jana Křtitele. Od začátku 17. století vlastnil zámek
na 3 století rod Podstatských. Kolem roku 1690 a znovu roku 1704 postihl
budovu požár. Při opravách byla poškozená sgrafitová výzdoba překryta
jednoduchou omítkou a věž završena cibulí. Teprve popis z roku 1916 znovu
upozornil na existující sgrafitovou výzdobu, která se objevila pod
opadávající omítkou. Budova byla ve zchátralém stavu, navíc při osvobozování
obce v závěru 2. světové války shořela barokní cibule s věží a byla nahrazena
stanovou stříškou. Teprve v roce 1953 započala oprava a obnova budovy,
zejména sgrafit. Po dvou dalších restaurátorských zásazích a stavebních
úpravách zámek i přiléhající park slouží v plné kráse potřebám obce. Škola … |
Panství Politický okres
Moravská Ostrava 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce A)
Příznivé polohy využili již před více než 700 lety kolonizátoři.
Závěť olomouckého biskupa Bruna z Schaumburka z 29. 11. 1267 zmiňuje
"Bruneswerde se 70 lány." Ono Bruneswerde je nynější Stará Ves a
Brunovou zásluhou vznikla 1. písemná zmínka o existenci obce. Známkou jejího
rozvoje se stává právo užívat vlastní obecní erb se zlatou růží, přidělený
obci roku 1536 olomouckým biskupem Thurzem. Z historické předlohy vycházejí i
novodobé symboly - znak a prapor - udělené obci a schválené Parlamentem České
republiky v roce 1999. Dva pruhy na vlajce připomínají, že obec má dvě části:
samotnou Starou Ves a místní část Košatku s asi 300 obyvateli. Nejvíce obec v minulosti poznamenala vláda slezského rodu
Syrakovských z Pěrkova. Dokladem ctižádosti i úspěšnosti rodu je historická
dominanta obce - překrásný zámek. Nechává si jej stavět v letech 1560 - 1570
Jaroš Syrakovský, pán Staré Vsi a Proskovic. Po Jarošově smrti na nedokončené
dílo navazuje jeho syn Ctibor, nejvyšší písař markrabství moravského.
Rostoucí kariéra a majetek mu dovolují rozšířit renesanční zámek o
reprezentační prostory a jeho zásluhou vzniká i klenot zámecké budovy -
výzdoba fasády tehdy módní technikou figurálního sgrafita. Před našima očima
tak dodnes defilují turečtí bojovníci, šlechtici, biblické postavy i
vesničané, jak nám je v 16. století zachytili neznámí mistři. Zásluhou
Syrakovských prodělává významnou přestavbu také kostel, který se stává důstojným
místem odpočinku obou stavitelů zámku a jejich manželek. Podoby stavitelů
umělecky ztvárnili kameníci v pískovcových reliéfech. Interiér kostela
dotváří renesanční freska s biblickým výjevem objevená v roce 2000. Po době největšího rozkvětu přichází doba změn a zmatků
dovršených hrůzami 30leté války. Z rukou Syrakovských přechází držba léna na
Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic, za jehož vlády se poprvé ocitá díky
J. A. Komenskému na mapě Moravy. Třicetiletá válka se vepsala i do místních
pověstí. Podle ústní tradice švédská vojenská posádka vyrabovala roku 1643
zámek i kostel, ale menší oddíl Švédů byl prý zahnán rozlícenými vesničany do
zámeckého sklepa a tam pobit. Sklepení nese proto název Švejďák Po téměř 300letém panování Podstatských přebírá velkostatek
Starou Ves i se zámkem olomoucké arcibiskupství, od roku 1930 se stává
majetkem města Moravské Ostravy a v roce 1991 přechází do majetku obce.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) staraves.cz (1.3.2011) B) hrady.cz (1.3.2011) C) vets.estranky.cz (11.12.2013) D) vets.cz (11.12.2013) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 11.12.2013 |