Vítkovice
(Witchendorf) Kostel sv.Pavla B) C) Neogotický
trojlodní, 1886. Neogotická stavba podle návrhu Augusta Kirsteina
je dominantou náměstí. Původní stavbu navrhl Gustav Meretta,
ředitel arcibiskupské stavební kanceláře v Kroměříži. Jedna z možností byla
unikátní celoželezná konstrukce, z té však sešlo. Z
Merettova návrhu se realizovala idea italské
zvonice. Byla postavena nejdříve a sloužila jako vodárenská věž a požární
pozorovatelna. V letech 1883 – 1886 k ní byl přistaven trojlodní chrám s
kapacitou 800 osob. Kostel byl benedikován 10.
října 1886 a na počest ředitele železáren Paula Kupelwiesera
byl zasvěcen sv. Pavlovi. Na kostele se nachází obraz Marie Antoníny
Kratochvílové. Narodila se ve Vítkovicích a papež Jan Pavel II. ji 13. června
1999 blahořečil. Z věže kostela zní zvuk tří zvonů z vítkovické lité oceli.
Jmenují se Karel, Pavel a Ema. Husův sbor D) … Fara B) E) Č.p.154, 1887 Synagoga … Hřbitov E) byl
založen v roce 1913 a je v současnosti po ústředním hřbitově druhým největším
v Ostravě. Socha P.Marie E) Ve výklenku Kamenný kříž E) Centrální na hřbitově Busta arcivévody Rudolfa B) E) Před ředitelstvím firmy na Ruské
ulici Hrob obětí A) zastřelených
při hladových demonstracích v roce 1917 hřbitov Vítkovice, skupina IV, parc. č.: 192/1, o.p. Památník a společný hrob horníků A) zastřelených
při stávce v roce 1890 hřbitov Vítkovice, skupina XX, parc.
č.: 192/1, o.p. Důl Hlubina B) S koksovnou a vysokou pecí,
dolní část Vítkovic Zámek B) Č.p.80, Rotschildů,
empírový, 1846-47, majitelů železáren. Nejstarší dochovanou budovou ve
Vítkovicích je empírový zámek s klasicistní fasádou postavený Rothschildy v
letech 1846 – 47. Sloužil majitelům železáren a bydleli v něm především jeho
ředitelé. Byla zde zimní zahrada, salon, hudební salon, jídelna, kuchyň,
pracovna, pánský pokoj, salón pro dámy a pokojíky pro služky. Zámek měl
nádherné vnitřní zařízení, které se zachovalo, bohužel, jen na fotografiích
uložených v archivu vítkovických železáren, jednom z pozoruhodných nejen v
naší republice. Krásná zahrada spojovala zámek s ředitelstvím železáren,
které stálo nedaleko původního závodu. Zámek nyní patří firmě Vítkovice
Holding, a. s., a hlavně zásluhou předsedy představenstva Ing. Jana Světlíka
se vrací do původní krásy. Kovárna a ocelárna B) 1880, z režného zdiva Radnice B) C) budova č.p. 516z let 1901–1902.
Neogotická stavba vídeňského architekta Maxe von Ferstela je jednou z dominant náměstí. Cihlové prvky
průčelí procházejí do vnitřních prostor budovy, monumentální schodiště se
secesními svítidly vede do krásné obřadní síně. Dochovaný interiér chodeb je
protkán historií. Pamatuje zde sídlo obecní samosprávy, obecní spořitelnu i
policejní prostory. V jejích zdech byla knihovna i archiv.. Navštívilo ji
několik prezidentů a mnoho slavných osobností. Nově upraven je radniční dvůr,
ze kterého lze obdivovat desítky komínků a věžiček, které jsou v náruči
radnice náměstím procházejícím utajeny. Škola obecná B) Česká obecná škola zde vznikla v roce 1894 Škola dívčí obecná a měšťanská C) Monumentální budova projektovaná Ludvíkem Fialou na dnešním
náměstí Jiřího z Poděbrad je bohatá na secesní prvky na fasádě.Symboly moudrosti,
sovy, děti, pochodeň vědění a globus ve štítech doplňují akantové řetězce pod
okapy. V čelní části ve výplni tympanonu byl umístěn obří litinový ciferník
hodin.V budově původně byla i škola mateřská a hospodyňská. Ve dvoře byl
záhon pro pěstování drobné zeleniny do školní kuchyně. Prádelny, žehlírny,
spíže, školní kuchyně s družinou i pokoje pro učitelku, to vše charakterizuje
i fakt, že to byla škola pro dívky, protože školství bylo dělené. V době II.
svět. války zde byl umístěn lazaret. Později byla škola smíšená, prostory se
našly i pro školy střední. Původní interiéry školy jsou zachovány. Na pozemku
hřiště, patřícího dnes ke škole, stála od roku 1911 židovská synagoga, která
byla v roce 1939 vypálena fašisty. Budovu synagogy navrhl ostravský architekt
a stavitel Felix Neumann. Škola chlapecká měšťanská B) C) zřízena roku 1910. Děti
ze vsi Vítkovice chodily do školy pěšky do Moravské Ostravy. Majitel
železáren Salomon Mayer Rothschild proto dal již v roce 1843 postavit první
školu pro děti zaměstnanců železáren i pro děti z vesnice. Stála v areálu
železáren. Nedaleko náměstí, dnes v areálu nemocnice, byla závodní obecná
škola dívčí, které se říkalo klášterní. Budova první měšťanské školy
chlapecké podle návrhu Hanse Ulricha měla ředitelnu se sborovnou, 6 učeben,
kreslírnu, 4 kabinety na učební pomůcky a byt školníka. Byla rozšiřována a
využívána pro všeobecnou živnostenskou školu pokračovací. V další související
budově z roku 1923 (brněnský architekt Jaroslav Syřiště) sídlila odborná
škola pro ženská povolání. Dnes celý areál slouží Střední a Vyšší
zdravotnické škole. Škola průmyslová B) V roce 1919 byla založena
čtyřletá průmyslová střední škola Dolní oblast Vítkovice B) národní kulturní památka skládající
se z dolu Hlubina, koksovny a vysoké pece Dům U šraněk A) .. Společenský dům
A) E) Dříve závodní hotel, č.p.160. ento palác známý dříve jako WERKS hotel (Závodní hotel)
byl postaven v roce 1887 podle plánu architekta Hanse Ulricha a sloužil
odborníkům a obchodním partnerům, kteří přijížděli do Vítkovických železáren.
V samotném komplexu se nacházela i kancelář průmyslníka a vlastníka
Vítkovických železáren Salomona Meyera, svobodného
pána Rotschilda. Již tehdy bylo toto místo centrem
společenského a obchodního života. V budově, která je vystavěna ve tvaru
písmene "U", nalezneme v suterénu provozní prostory - sklady,
kuchyně... Pro hosty bylo určeno první a druhé podlaží. V prvním podlaží byla
umístěna restaurace a na ni navazující tři samostatné salonky. Pamatovalo se i na prostory pro
zájmovou činnost - kulečníkový sál, herny, sál pro ochotnická divadelní
představen atd. Ve druhém patře se nacházely pokoje pro hotelové hosty.
Budova je kompletně podsklepena. Tělocvična A) čp. 346
ul. 1. Máje č. 132, parc. č.: 968/1, stav. Nemocnice C) 1890,
Zalužanského 2. Nese tradici první závodní nemocnice na evropském kontinentu.
Počátky spadají do 40. let 19. století. Malý závodní špitál měl dva
pracovníky. Nemocnice byla rozšiřována, přemísťována. Zhoršování zdravotního
stavu zaměstnanců železáren vedlo ke snaze zlepšit úroveň zdravotnických
služeb. Vedení Vítkovických železáren povolalo v roce 1878 vídeňského lékaře
MUDr. Maxmilána Munka,
aby organizoval vítkovické zdravotnictví na základě poznatků moderní lékařské
vědy. V roce 1890 se podařilo zahájit provoz v nové nemocnici s velkou
nemocniční zahradou. Vysokou úroveň zdravotních služeb si tato nemocnice
udržela po všechna léta činnosti. V letech 2000 – 2005 nesla název Vítkovická
nemocnice Blahoslavené Marie Antoníny. Tržnice A) C) Jeremenkova ul.č. 40
(také La Passionarie) parc.
č.: 720/3, stav. Ve
Vítkovicích byla vybudována rozsáhlá síť obchodů a služeb, která zásobovala
obyvatelstvo všech společenských vrstev. Některé služby byly v režii železáren,
jiné drobných živnostníků. Závodní kantýny měly na pultech dokonce už před
sto lety kakao, černou kávu, ruské sardinky, jižní ovoce. V závodní tržnici
byly dokonce zlevněné poukázky na nákup drogistického zboží, domácích potřeb.
Malá kouzelná budova stojí poblíž zajímavé Štítové kolonie a má také svůj
příběh. V různých dobách byla obklopena pulty drobných prodejců převážně
ovoce a zeleniny i z místních zahrádek a políček.Dnes je v blízkosti tržnice
naše první venkovní galerie s velkoplošnými smalty ak.
mal. Karola Hercíka, které zpodobňují část
historie, kdy zde bývaly kolotoče. Je z prvního ročníku sympozia smaltu,
konaného v roce 2006. Dům čp. 248 A) Nerudova
38, parc. č.: 359/1, stav. Dělnický dům čp. 470 A) Šalounova
ul. 38, parc. č.: 663/1, stav. Mateřská škola čp. 425 A) Jeremenkova
ul. (Prokopa Velikého č. 37), parc. č.: 722, stav. Součástí
sociálního programu vítkovických železáren byla péče o děti předškolního
věku. Jesle přijímaly děti mladší i tří let. O zřízení první bezplatné
opatrovny pro děti od 2 do 5 let se zasloužil již v roce 1857 ústřední
ředitel Franz Bunk. Roku
1869 do ní docházelo už 112 dětí. V roce 1906 se ve Vítkovicích uvádí 10
mateřských škol s vyučovacím jazykem německým. V roce 1907 spravovala
Ústřední Matice školská v Praze pět vítkovických českých mateřských škol. Na
Místecké ulici byla při polské škole i mateřská škola polská. V roce tohoto
projektu byly ve Vítkovicích mateřské školy čtyři. Areál dolu Jeremenko (bývalá jáma
Louis) A) parc. č. 227/40, 227/26, stav. Kovárna A) parc.č.: 227/40, stav. Bývalá konírna A) Prohlášení
zrušeno MK ČR, ze dne 22.12. 1993 pouze 3064/2, parc.č.:
227/26, stav. Nová těžní věž a budova jámy Louis/Jeremenko A) parc.č.: 227/35 Soubor technického vybavení jámy Louis A) důl
Maršál Jeremenko, k.ú.
Vítkovice elektrický
těžní stroj - ve
strojovně, parc.č.: 227/24 kompresor
Brown-Boweri – kompresorovna, parc.č.:
227/23 kotle -
pohon roštu – kotelna,
parc.č.: 227/38 Elektrárna IV A) (strojovna
turbodmýchadel), závod 08, ul. Ruská, parc.č.: 853,
stav. Plynojem A) parc.č.: 816/1, stav. Areál koksovny a vysokých pecí A) parc.č.:1051/1,
st., 1051/78 st., 1051/24 st., 1051/44 st., 1051/1 st., Vítkovice a. s.,
Nařízením vlády č. 337/2002 Sb. s účinností od 1.8. 2002 prohlášeno za NKP
(národní kulturní památka) Obytný dům čp. 557, tzv. Josefská kolonie A) Erbenova
ul. parc.č. 403/2 Areál býv. Dělnických kasáren, čp.
192, 384, 271 A) Kotkova
ul. parc.č. 951, 952, 964 ZUŠ Dr. Leoše Janáčka, čp. 507 A) Lidická
č. 56 parc.č. 248/34 Bývalý zaopatřovací ústav čp. 697 A) Lidická
č. 55 parc.č. 248/9 Český dům čp. 135 A) C) Výstavní
ul. č. 17 parc.č. 27/2 st.. Dům, postavený architektem
Bohumilem Židlickým, sloužil hlavně českým obyvatelům, hostům a k udržení
českého ducha a jazyka. Byly zde ubytovací prostory, restaurace, sportovní
sály. Překrásný secesní sál se v sedmdesátých letech 20. století nepodařilo
zachránit, asanaci podlehla kuželna, tělocvična se secesní výzdobou i
venkovní hřiště a zahrada s kaštany. Český dům je sídlem TJ SOKOL Vítkovice.
Prošly zde mnohé české kulturní osobnosti. Sídlí zde folklorní taneční soubor
Odra, moderní taneční klub Akcent. Vystupují folklorní soubory nejen české,
ale i z Anglie, Polska, Portugalska., různé pěvecké sbory. Jedná se o jedinou
novorenesanční stavbu ve Vítkovicích. Zde, nedaleko místa, kde byla původní
ves Vítkovice a původní fojtství, končíme krátkou procházku Vítkovicemi a vítkovickým
životem. Úřednická vila čp. 370 A) Výstavní
ul. č. 52 parc.č. 229 Bývalý domov řádových sester čp. 1192 A) Zalužanského parc.č.
883/20 Objekt bývalé jídelny a kuchyně A) čp. 503,
parc.č. 965/2 Ubytovna pro personál čp. 68 A) parc.č. 965/3 Kovárna, lisovna A) parc. č. 927/2, závod 3 Ocelárna II, formovna slévárny
oceli A) parc. č. 527/2, závod 3, k.ú. Vítkovice Lisovna A) parc. č. 927/2, závod 3, k.ú. Vítkovice Administrativní budova - tzv. Kairo kolonie A) parc. č. 614, závod 3, k.ú. Vítkovice Hala pancéřové výroby, dnes
kalírna A) parc. č. 927/2, závod 3, k.ú. Vítkovice Energetická ústředna č.1 A) parc. č. 853, k.ú.
Vítkovice, energetika Slévárna šedé litiny - tvarovková
slévárna A) parc. č. 1071/1, k.ú.
Vítkovice, závod 1, tzv. dolní oblast Strojírna - dvojice těžních věží
v areálu dolu Louis/Maršál Jeremenko A) parc. č.: 227/26 Úřednický dům čp. 502 A) Mírová
ul. č. 38 parc.č 914/3 Areál býv. Dělnických kasáren A) Nerudova
č. 10,6 parc.č. 816/1, 816/4 Dělnický domov čp. 52 A) Pohraniční
parc.č. 974/21 Úřednická vila čp. 153 A) Ruská č.
45 parc.č. 919 Obytný dům čp. 328 a čp. 8 A) Ruská č.
54 parc.č. 963/1, 963/2 Úřednická vila čp. 87 A) Ruská č.
11 parc.č. 883/14 Pavlačový dům, tzv. "I" dům, čp. 99 A) Ruská č.
44 parc.č. 1004 Obytný dům, tzv. Anglická kolonie, čp. 92 A) Ruská č.
25 parc.č. 896 Dům č.p.98 A) U Hauz,
pavlačový, Mírová č.o.18, 1884, Mírová 24 o obou stranách kostela stojí dva
domy o půdorysu písmene U, zvané U-Hausy. Tyto
polyfunkční domy jsou ukázkou bydlení ve Vítkovicích. Byla zde tržnice, kde
zaměstnanci nakupovali na zlevněné lístky, sídlila tu první česká vítkovická
knihovna, kde knihovníkem byl spisovatel Vojtěch Martínek. Byly zde také
jedno, dvou i třípokojové byty s kuchyní, kabinetem. Sloužily k ubytování
předních dělníků, mistrů i nižších úředníků. V I. poschodí se do nich
vcházelo z pavlačí. Domy jsou z cihelného režného zdiva, se sedlovou
střechou. Pavlač nesou ozdobné krakorce, boční stěny jsou zdobeny středověkými
rizality. Při bližší prohlídce zde najdete mnoho
zvláštních typů tvarovaných cihel vyráběných ve vítkovických cihelnách.
Dům č.p.97 A) U Hauz,
pavlačový, Mírová č.o.24, 1884, Mírová 24 o obou stranách kostela stojí dva
domy o půdorysu písmene U, zvané U-Hausy. Tyto
polyfunkční domy jsou ukázkou bydlení ve Vítkovicích. Byla zde tržnice, kde
zaměstnanci nakupovali na zlevněné lístky, sídlila tu první česká vítkovická
knihovna, kde knihovníkem byl spisovatel Vojtěch Martínek. Byly zde také jedno,
dvou i třípokojové byty s kuchyní, kabinetem. Sloužily k ubytování předních
dělníků, mistrů i nižších úředníků. V I. poschodí se do nich vcházelo z
pavlačí. Domy jsou z cihelného režného zdiva, se sedlovou střechou. Pavlač
nesou ozdobné krakorce, boční stěny jsou zdobeny středověkými rizality. Při bližší prohlídce zde najdete mnoho
zvláštních typů tvarovaných cihel vyráběných ve vítkovických cihelnách.
Dům č. 2, čp. 102 A) ul. Tržní, parc.č. 782 Dům č. 4, čp. 103 A) ul. Tržní, parc.č. 783 Dům č. 6, čp. 104 A) ul. Tržní, parc.č. 784 Dům č. 8, čp. 105 A) ul. Tržní, parc.č. 785 Dům č. 10, čp. 106 A) ul. Tržní, parc.č. 786 Dům č. 12, čp. 107 A) ul. Tržní, parc.č. 787 Dům č. 14, čp. 108 A) ul. Tržní, parc.č. 788 Dům č. 16, čp. 109 A) ul. Tržní, parc.č. 789 Dům č. 1, čp. 110 A) ul. Lidická: parc.č. 791 Dům č. 3, čp. 111 A) ul. Lidická: parc.č. 792 Dům č. 5, čp. 112 A) ul. Lidická: parc.č. 793 Dům č. 7, čp. 113 A) ul. Lidická: parc.č. 794 Dům č. 9, čp. 114 A) ul. Lidická: parc.č. 795 Dům č. 11, čp. 115 A) ul. Lidická: parc.č. 796 Dům č. 13, čp. 116 A) ul. Lidická: parc.č. 797 Dům č. 15, čp. 117 A) ul. Lidická: parc.č. 798 Dům č. 2, čp. 118 A) ul. Lidická: parc.č. 806 Dům č. 4, čp. 119 A) ul. Lidická: parc.č. 805 Dům č. 6, čp. 120 A) ul. Lidická: parc.č. 804 Dům č. 8, čp. 121 A) ul. Lidická: parc.č. 803 Dům č. 10, čp. 122 A) ul. Lidická: parc.č. 802 Dům č. 12, čp. 123 A) ul. Lidická: parc.č. 801 Dům č. 14, čp. 124 A) ul. Lidická: parc.č. 800 Dům č. 16, čp. 125 A) ul. Lidická: parc.č. 799 Dům č. 1, čp. 126 A) ul. Nerudova, parc.č. 808 Dům č. 3, čp. 127 A) ul. Nerudova, parc.č. 809 Dům č. 5, čp. 128 A) ul. Nerudova, parc.č. 810 Dům č. 7, čp. 129 A) ul. Nerudova, parc.č. 811 Dům č. 9, čp. 130 A) ul. Nerudova, parc.č. 812 Dům č. 11, čp. 131 A) ul. Nerudova, parc.č. 813 Dům č. 13, čp. 132 A) ul. Nerudova, parc.č. 814 Dům č. 15, čp. 133 A) ul. Nerudova, parc.č. 815 |
Panství Politický okres
Moravská Ostrava 1924 připojeny k Ostravě 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Část Ostravy Historie
obce
Nejstarší zmínka o Vítkovicích (Witchendorff), které byly
původně malou vsí ležící poblíž Moravské Ostravy, je z roku 1357. Název Vítkovice
byl zřejmě odvozen od Vítka z Vikštejna, který v roce 1369 držel
biskupský hrad Schauenstein v Kopřivnici. Biskupskou vsí zůstaly
Vítkovice až do reformy v roce 1848. Roku 1908 byly Vítkovice povýšeny
na město a 29. Ledna 1924 byly přes určitý svůj odpor připojeny
k Moravské Ostravě. Město bylo během druhé světové války osvobozeno
Rudou armádou dne 30. Dubna 1945. Před rokem 1990 bylo území celého dnešního
městského obvodu Vítkovice součástí městského obvodu Ostrava 3. Roku 1990 pak
vzniká moderní samosprávný městský obvod Vítkovice, jehož součástí se stalo i
katastrální území Zábřeh-VŽ, původně tvořící součást Zábřehu nad Odrou. Vítkovice jsou známy především jako průmyslové centrum. Podnět
k jeho vzniku dal v roce 1828 olomoucký arcibiskup arcivévoda
Rudolf, když na doporučení vídeňského profesora F. X. Riepla postavil
pudlovací pec. Tzv. Rudolfova huť způsobila revoluční přeměnu zemědělské
osady na moderní průmyslové město. Výhodou Vítkovic byla výhodná poloha
poblíž bohatých ostravských ložisek uhlí, beskydských zdrojů železné rudy a
vody z Ostravice. V roce 1843 koupil huť Salomon Mayer Rothschild.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 A) vitkovice.ostrava.cz (12.12.2013) B) cs.wikipedia.org (28.3.2011) C) ostrava-vitkovice.eu (12.12.2013) D) ostravablog.cz (12.12.2013) E) ostravaci.cz (12.12.2013) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 12.12.2013 |