Kod CZ 1311 Březová nad
Svitavou
(Brüsau) Kostel sv.Bartoloměje (farní) Barokní, 1725 na místě původního, ze
14.století Fara Barokní Kaple Čtrnácti svatých
pomocníků 1710, u cesty k nádraží Sloup se sochou P.Marie (Madonna) 1690, za kostelem, 1972 oprava a
pozlacení Sousoší sv.J.Nepomuckého 1732, na náměstí, se sochami sv.Rocha, sv.Šebestiána, sv.Antonína Paduánského a
sv.Floriána, dnes nahrazeno kopiemi v.l.1980-81, 1994-95 Kamenný kříž Na náměstí Železný kříž Před kaplí Čtrnácti sv.pomocníků Železný kříž U cesty nad náměstím Socha sv.Jana Nepomuckého U silnice na Horní Hynčinu, 1747 Socha sv.Jana Nepomuckého U silnice na Svitavy Železný kříž U kostela Pomník na 1.sv. válku Na náměstí před školou
Pamětní deska prof.Kořistky V tomto doně se narodil 7.února
1825 PROFESOR DR.KAREL FRANT. KOŘISTKA SLAVNÝ ČESKÝ KARTOGRAF GEOGRAF GEODET
[Radnice] Pův.barokní přestavěna secesně 1912, část
zbořena kvůli stavbě školy Mlýn U náměstí, 2010 vyhořel, zbytky zdí
přízemí Škola Na jižní straně náměstí na místě několika měšťanských domů.
Modernistická fasáda zdevastována a utilitárně zateplena s nevhodným
architektonickým a barevným členěním degradujícím celé historické prostředí. Hostinec U náměstí Hotel U náměstí Hostinec U Koruny U kaple čtrnácti pomocníků.
S mansardovou střechou, patrový. Měšťanský dům Renesanční s sbírkovými klenbami
v přízemí Rozhledna Járy Cimrmana Nad městem |
Panství Moravská
Třebová 1850 Politický okres
Moravská Třebová, s.o.Svitavy 1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres
Moravská Třebová 1949 okres Moravská
Třebová, Brněnské kraj 1961 Okres Svitavy Historie
obce >>
Ve 14.stol. jako
biskupská ves, od 15.stol.město, protáhlé náměstí s barokními a
empírovými domy kolem r.1800 Městečko Březová vzniklo kolem roku 1300 snad z vesnice na
panství svitavském, které patřilo biskupům v Olomouci. Statut města byl
Březové přiznán 1.srpna 1497 králem Vladislavem II. listinou, jíž byl ve
městě povolen osmidenní výroční trh. Rozmach zde nastal v 16.století, kdy byly Březové postupně
povolovány další výroční trhy. Městu patřily vsi Muzlov
a Dlouhá (Moravská) - roku 1850 z nich vznikla jedna místní obec Muzlov. Hospodářský rozvoj Březové souvisel s udílením
značných obchodních výsad biskupskou vrchností, která tak již od konce
15.století podporovala růst zdejší soukenické výroby. Již v 16.století ve
městě kvetla řemesla - nejstarším cechem byl ševcovský, k němuž v 17.století
přibyly cechy krejčovský, pekařský, kovářský, řeznický a tkalcovský. Od roku
1784 došlo k rozmachu lnářské výroby. Tradiční zde bylo mlynářství
produkující vyhlášenou "březovskou
mouku". K rozkvětu města přispěla jeho výhodná poloha při říšské silnici
vybudované v polovině 18.století, která spojovala Prahu přes Brno s Vídní.
Březová se stala na této silnici důležitou stanicí vzdálenou pro formany
právě den jízdy od Brna. přeložení pošty ze sousední. Na přelomu Hlavní rozvoj průmyslu ve Březové nastal po roce 1850. Tehdy při
reorganizaci se město stalo součástí soudního okresu Svitavy a s ním připadlo
k politickému okresu Moravská Třebová. Rostoucí počet obyvatel převážně
německé národnosti nalézal obživu především v průmyslových podnicích,
převážně textilních. Místnímu podnikání prospělo vybudování železniční trati
Brno-Česká Třebová, jejíž provoz byl zahájen 1.1.1849 po jedné koleji a od
4.11.1869 jako dvoukolejná trať. Její kompletní rekontrukce
a elektrifikace byla dokončena v roce 1999 jako součást železničního koridoru
Brno - Česká Třebová. V roce 1880 žilo ve Březové 1918 osob, ve 20.století však došlo
k odlivu vesnic. Město Březová se stalo tradičním a přirozeným obyvatel a
roku 1930 jich ve městě bydlelo jen 1506. Práci a obživu zde nacházeli lidé i
z okolních centrem jižní části soudního okresu Svitavy, soustřeďoval se zde
obchodní ruch, společenský, spolkový, politický a kulturní život. Přispěla k
tomu i škola (první zprávy o existenci školy sahají do roku 1565, o farní
škole k roku 1735) - roku 1848 byla zřízena obecná a ta byla roku 1913
rozšířena o měšťanskou školu, která od roku 1910 dostala novou budovu.
Církevní život měl oporu v březovské faře (ta
existovala už ve 13.století) s kostelem sv.Bartoloměje.
Nejvýznamnějším rodákem města je kartograf, geograf a geodet Karel Kořistka
(narozen 7.února 1825) v domě čp. 71. I.březovský vodovod Na počátku
20.století došlo k využití podzemních vodních zdrojů prameniště v blízkém Muzlově - I.březovský vodovod
(foto: bvk16 a bvk18) pro město Brno byl vybudován v letech 1911 - 1913
(délka přivaděče Listiny Poválečný odsun Němců vedl k podstatnému početnímu
snížení obyvatel (roku 1950 zde žilo jen 1072 osob), důsledky byly i
ekonomické, ale i morální - zejména zpočátku sem jako noví osídlenci
přicházeli zlatokopové a lidé nevalného charakteru. Přišli však i lidé čestní
a snaživí, kteří zde postupně zapouštěli své kořeny a sžívali se s krajinou a
prostředím, přinesli i nové tradice a zvyky, které se dodržují podnes
(masopust, pouť). Roku 1947 proběhly velké oslavy povýšení Březové na město.
Důsledek války v podobě odsunu německého obyvatelstva tak zahájil následující
období úpadku, které bylo navíc podporováno a cíleně řízeno záměrem dosáhnout
postupného vylidnění Březové, aby tak mohlo být rozšířeno ochranné pásmo březovského vodovodu. Správní reorganizace k 1.1.1949 přinesla vznik nového okresu
Svitavy v rámci Brněnského kraje, což umožnilo realizovat postupně záměry k
likvidaci nyní již nikoliv města (statut nebyl po roce 1945 obnoven), ale
obce s názvem Březová nad Svitavou. V 50.letech se zcela otevřeně hovořilo o
tomto cíli. Chátrající budovy ve městě včetně školy, bývalého Katolického
domu, památkových renesančních domů, kostela, kaple, kapličky, barokního
sousoší sv.Jana Nepomuckého, naprosto žádná
výstavba - to byl viditelný průvodní jev upadajícího města. V tajnosti se
držela mapa katastru obce, kde místo dosavadní zástavby bylo zakresleno
plánované budoucí zalesnění tohoto území. Průmyslová výroba a drobné podniky
byly postupně likvidovány, což zesílilo ještě v důsledku znárodňovacího procesu
po roce 1948. Mladí lidé odcházeli za prací, zvláště do Ostravy, nebo do
zaměstnání dojížděli - převážně do Svitav, které byly jako nové okresní město
preferovány. Základním odvětvím zaměstnanosti se stávalo zemědělství -
zpočátku úpadkové JZD, později státní statek. Upadal i společenský a kulturní
život, zanikl i tradiční divadelnický ochotnický spolek, lidová škola umění,
omezen byl provoz místní knihovny. Dlouhodobý hydrologický průzkum ve zdejším prameništi prokázal
vydatnost, která umožnila uvažovat o výstavbě II.březovského
vodovodu. Nová reorganizace státní správy v roce 1960 však přinesla významnou
změnu. V dnešní podobě nově vytvořený okres Svitavy na moravsko-českém pomezí
byl začleněn do Východočeského kraje, jehož centrum Hradec Králové mohl
využívat finanční prostředky, které za březovskou
vodu muselo platit město Brno. Nová situace byla zřejmě rozhodujícím
faktorem, který zabrzdil dosavadní záměr vysídlit a asanovat Březovou nad
Svitavou. Vodohospodářská správa města Brna se roku 1972 stala investorem II.březovského vodovodu, který byl uveden do provozu v
červenci 1975 (vodní přivaděč v délce
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice Československé, 1927 2) Karel Kuča,
Atlas památek, 2002 A) brezova.cz (2.2.2013) fotografie 15.4.2005,
27.8.2007 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 2.2.2013 |