Horní Rudná

(Ober Rauden)

Kamenný kříž

1879, u čp.33na severní straně za domy

 

Kříž

1868, u čp.45 při cestě do polí

 

Kamenný kříž

1887, u silnice k Janůvkám mezi dvěma kaštany

 

Kříž

1888 na severní straně za domy

 

 

Památník padlým v 1.sv.válce

 

Škola

 

Zpět na okres

Panství Moravská Třebová

1850 Politický i soudní okres Moravská Třebová

1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau

1945 Politický okres Moravská Třebová

1949 okres Svitavy, Brněnské kraj, sloučení s Dolní Rudnou, nový název Rudná

1961 Okres Svitavy

 

Historie obce

Obec vznikla před německou kolonizací, připomínána 1365

Ve středověku tvořil hranici mezi Čechami a Moravou až 40 km široký pás hustého hvozdu, kterým vedly jen úzké kurýrní a obchodní stezky. Na obou stranách hvozdu se vybíralo mýto. Když se Morava stala trvalou součástí českého státu, ztratil hraniční hvozd důvod své existence a panovník se chopil možnosti toto území hospodářsky využívat.

Král Přemysl Otakar II. za součinnosti olomouckého biskupa, kterým byl Bruno ze Schauenburgu, jeho rádce a přítel, umožnil získat osadníky v přelidněných krajích na německém západě. Na tak rozsáhlý úkol totiž domácí lidské zdroje již nestačily: spotřebovala je tzv. první či domácí kolonizace úrodnějšího území Čech. Verbíři získávali zejména mladé lidi, kteří pak překonávali obrovské vzdálenosti, aby si na severní Moravě založili nový domov. Jako jeden z organizátorů této kolonizace je znám Boreš z Rýzmburka, držitel třebovského panství (Třebová - tehdy latinsky nazývaná Trebovia - byla založena kolem roku 1257). Třebovsko čili Hřebečsko (od německého „Schónhengsť a dříve „Schónhángst" - „země krásných svahů") tvořilo až do odsunu valné většiny německého obyvatelstva po roce 1945 největší německý jazykový ostrov v Československu: např. kolem roku 1915 tu ve 194 obcích žilo spolu s 3700 Čechy kolem 120 000 Němců. Při uvedené 2. kolonizaci vzniklo na Třebov-sku kolem 160 vesnic a na severní Moravě celkem asi 530 vesnic (kromě asi 70 mezitím zaniklých) a na 40 měst.

Vesnice byly zakládány nejen na zeleném drnu, to je na místě vykáceného lesa, ale i u staročeských osad, které s nimi postupně hospodářsky, administrativně i jazykově splynuly. Původní slovanský název je v německým znění dobře patrný. To platí i pro Rudnou, jejíž první zachovaný název Ruden je odvozen od rudky, červené hlinky. Dolní Rudná je poprvé písemně doložena v české darovací listině olomouckého .biskupa Jana Mráze datované v Brně 13. 01.1402. Biskup tehdy daroval svému vazalovi Mikuláši Lutkovi z Doubravice „úroky i hájové", tzn. poplatky a lesní dávky „v naší vsi v Rudném", které měl odvádět fojt „v Rudném". To svědčí o tom, že již tehdy bylo ve vsi fojtství. Další písemný doklad o dědičném rychtáři je z roku 1582. V roce 1656 se rychta dostává koupí do rodiny Hickade, kde se pak dědila po dobu delší než 250 let.

O Horní Rudné je první písemná zmínka v latinském pergamenu uloženém do zemských desek moravských v Brně 17. 01. 1365. Je to záznam o tom, že pan Jindřich z Lipé prodal Janovi, markraběti moravskému, Moravskou Třebovou s hradem, mlýny a panstvím, kde je mezi 22 vesnicemi (s německými jmény) uvedena i ves „Ruden". Některé z uvedených vsí jsou už doloženy dříve, takže je možné, že i „Ruden" byl založen (či byla založena) snad i o několik desetiletí dříve. Ležela totiž na staré obchodní cestě mezi Jevíčkem a Březovou nad Svitavou.

 

1677

 

17 usedlých

1843

46

371

1880

47

349 (N)

1921

46

288

1927

 

288 N

1930

51

287

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

literatura a prameny

 Administrativní lexikon obcí  v republice Československé, 1927

 

www.brnenec.cz

 maps.google.com

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 4.2.2013