Horní Rudná
(Ober Rauden) Kamenný kříž 1879, u čp.33na severní straně za domy Kříž 1868, u čp.45 při cestě do polí Kamenný kříž 1887, u silnice k Janůvkám mezi dvěma
kaštany Kříž 1888 na severní straně za domy Památník padlým v 1.sv.válce … Škola … |
Panství Moravská Třebová 1850 Politický i soudní okres Moravská Třebová 1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres Moravská Třebová 1949 okres Svitavy, Brněnské kraj, sloučení s Dolní Rudnou, nový název Rudná 1961 Okres Svitavy Historie obce
Obec vznikla před
německou kolonizací, připomínána 1365 Ve středověku tvořil hranici mezi Čechami
a Moravou až Král Přemysl Otakar II. za
součinnosti olomouckého biskupa, kterým byl Bruno ze Schauenburgu,
jeho rádce a přítel, umožnil získat osadníky v přelidněných krajích na
německém západě. Na tak rozsáhlý úkol totiž domácí lidské zdroje již
nestačily: spotřebovala je tzv. první či domácí kolonizace úrodnějšího území
Čech. Verbíři získávali zejména mladé lidi, kteří pak překonávali obrovské
vzdálenosti, aby si na severní Moravě založili nový domov. Jako jeden z organizátorů
této kolonizace je znám Boreš z Rýzmburka,
držitel třebovského panství (Třebová - tehdy latinsky nazývaná Trebovia - byla založena kolem roku 1257). Třebovsko čili Hřebečsko (od
německého „Schónhengsť a dříve „Schónhángst"
- „země krásných svahů") tvořilo až do odsunu valné většiny německého
obyvatelstva po roce 1945 největší německý jazykový ostrov v Československu:
např. kolem roku 1915 tu ve 194 obcích žilo spolu s 3700 Čechy kolem 120 000
Němců. Při uvedené 2. kolonizaci vzniklo na Třebov-sku kolem 160 vesnic a na severní Moravě celkem asi 530
vesnic (kromě asi 70 mezitím zaniklých) a na 40 měst. Vesnice byly zakládány nejen na
zeleném drnu, to je na místě vykáceného lesa, ale i u staročeských osad,
které s nimi postupně hospodářsky, administrativně i jazykově splynuly.
Původní slovanský název je v německým znění dobře patrný. To platí i pro
Rudnou, jejíž první zachovaný název Ruden je
odvozen od rudky, červené hlinky. Dolní Rudná je poprvé písemně doložena v
české darovací listině olomouckého .biskupa Jana Mráze datované v Brně 13.
01.1402. Biskup tehdy daroval svému vazalovi Mikuláši Lutkovi
z Doubravice „úroky i hájové", tzn. poplatky a lesní dávky „v naší vsi v
Rudném", které měl odvádět fojt „v Rudném". To svědčí o tom, že již
tehdy bylo ve vsi fojtství. Další písemný doklad o dědičném rychtáři je z
roku 1582. V roce 1656 se rychta dostává koupí do rodiny Hickade,
kde se pak dědila po dobu delší než 250 let. O Horní Rudné je první písemná zmínka
v latinském pergamenu uloženém do zemských desek moravských v Brně 17. 01.
1365. Je to záznam o tom, že pan Jindřich z Lipé
prodal Janovi, markraběti moravskému, Moravskou Třebovou s hradem, mlýny a
panstvím, kde je mezi 22 vesnicemi (s německými jmény) uvedena i ves „Ruden". Některé z uvedených vsí jsou už doloženy
dříve, takže je možné, že i „Ruden" byl
založen (či byla založena) snad i o několik desetiletí dříve. Ležela totiž na
staré obchodní cestě mezi Jevíčkem a Březovou nad Svitavou.
literatura
a prameny Administrativní lexikon obcí v republice
Československé, 1927 www.brnenec.cz maps.google.com |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 4.2.2013 |