Kod
CZ 7028 Koruna
(Mariakron) Kaple Nanebevzetí P.Marie
… Kamenný kříž
Vedle
kaple Památník padlým
… Hostinec
Č.p.9 Hostinec
Č.p.16 Hostinec
Č.p.39 Škola
… Chalupa
…
|
Panství Moravská
Třebová 1850 součást obce Malý
Třebařov, 1850 Politický i soudní okres Moravská Třebová 1855 součást obce Malý
Třebařov, Politický okres Zábřeh 1855 samostatná obec,
Politický okres Zábřeh 1883 Politický okres
Moravská Třebová 1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres
Moravská Třebová 1949 okres Moravská
Třebová, Brněnské kraj 1961 Okres Svitavy Historie obce
1267 založen
augustiniánský klášter zaniklý 1550-55, ves vznikla rozparcelováním třebařovského klášterního dvora 1771 Český král Václav I.
(1230 - 1252) daroval kolem r. 1250 šlechtici Borešovi
z Rýzmburka, který měl své panství v západních
Čechách v Krušných horách, veškerou pohraniční krajinu s Hřebečským
pohořím od dnešní vesnice Březiny až za levý břeh Moravské Sázavy. Další
kraje na severovýchod dostal darem olomoucký biskup Bruno. Boreš
z Rýzmburka povolal pak nové osadníky, kteří mýtili
nebo vypalovali zdejší lesy a zakládali zde vesnice. Když pak pro jeho záměry
nebylo dostatek zájmu z řad slovanských obyvatel, přivedl sem německé
osadníky z Bavorska. Ti pak tady založili většinu okolních vesnic. Jejich
dílem byla výstavba města Mor. Třebové a také Třebařova. Že byly tyto dvě
obce založeny pomocí vykácení lesů, dosvědčuje jejich jméno, neboť
staroslovanské slovo třebiti značí mýtiti. Roku 1267 založil Boreš v blízkosti Třebařova
augustiniánský klášter, jehož trosky zde najdeme ještě dnes. Klášter dostal
název Koruna Panny Marie a obývalo ho kolem 10 mnichů. Těm pak daroval pro
jejich obživu postupně 20 lánů polí v Třebařově, horu a lesy u Krasíkova,
mlýn na Sázavě, polovinu vesnice Tatenice a později další pole u Třebařova. V pozdějších dobách se
stal klášter proslulým poutním místem, kam putovali poutníci ze širokého
okolí, dokonce prý až z Polska. Tatenice byla tehdy nazývána vsí kajícníků.
Zde se museli poutníci svléci ze svých hříšných oděvů a obléci se do prostých
plátěných hávů, ve kterých teprve mohli potom předstoupiti
před olář Panny Marie se svou prosbou. Klášter měl
v Třebařově svůj dvůr na severním konci vesnice, který v 16. století připadl třebařovské vrchnosti. Klášter na čas zanikl, pak byl za
husitských časů obnoven, ale roku 1552 zanikl úplně. Tehdejší založení
Třebařova: Kdysi byla vesnice
rozdělena na několik osad. Celá jeho část na levém břehu potoka byla Velký
Třebařov, k němuž patřila i část vsi na pravém břehu potoka od kostela
nahoru. Dolní část Třebařova na pravém břehu se nazývala Malý Třebařov, kde stál třebařovský
dvůr a za cestou k dnešní vesnici Koruně byla osada pod názvem Mnišská
Strana. Založení vesnice Koruna: Poněvadž třebařovský dvůr již po léta vykazoval jen nepatrný
výtěžek, byl roku 1771 zrušen, jeho pozemky přiděleny novým osídlencům.
Osídlenecké domky vytvořily kolonii, která dostala jméno Třebařovský
Dvůr a byla samostatnou obcí až do r. 1849, kdy byla připojena k Malému
Třebařovu. Ostatní pozemky rozparcelovalného dvora dostali do vlastnictví další
osídlenci, kteří si zbudovali své příbytky na vyvýšenině jeden a půl
kilometru východně od Třebařovského Dvora. Na návrh
zábřežského vrchního úředníka dostala tato osada jméno Koruna podle bývalého
blízkého kláštera. Zpočátku byla osada Koruna připojena k Malému Třebařovu,
roku 1797 se osamostatnila a měla vlastního rychtáře, ale r. 1849 byla znovu
spojena s Malým Třebařovem. Konečně r. 1867 získala zase samostatnost a toho
roku si zdejší občané volili vlastního starostu. Až do roku 1883 patřily
obce Třabařovy i obec Koruna stále k okresu Zábřeh,
teprve uvedeného roku byly připojeny k Moravské Třebové. Po roce 1945 Na základě Košického
vládního programu mimo jiné byl vydán dekret o osídlování pohraničí a německých
ostrůvků na našem území. Poněvadž obec Koruna byla obydlena pouze německými
občany, sjížděli se noví osídlenci. První část přišla z
Valašska a Nové Město na Moravě. Nějaký čas žili němečtí občané s českým
obyvatelstvem a postupně byli odsunuti. Po převzetí hospodářských budov se
osídlenecké rodiny zapojily do práce na polích, které jim byly přiděleny,
taktéž se staraly o dobytek a drobné zvířectvo. Mimo to chopili se i jiných
pracovních příležitosti. Byli zaměstnáni v místním kamenolomu (14 dělníků),
část pracovala u ČSD v Krasíkově a jiní odjížděli za prací do Mor. Třebové a
Lanškrouna. V obci Třebařov v textilní továrně Orban,
pracovaly většinou ženy. Občané německé národnosti, kteří v obci ještě
bydleli, pracovali s osídlenci jak na poli, tak i v domácnosti. V obci Koruna byly od
roků 1945 tři hospody, v čísle 9 a 16 a 39. Obchod s potravinami byl původně
zřízen v budově čp. 13, osídlenci však byl zrušen a převzat soukromníkem na
čísle 54. V roce 1948 pak obchod se smíšeným zbožím provozovala Jednota v
budově čp. 50. Telefon byl zaveden v r. 46-47 pro 2 účastníky. Koncem roku
1949 se přestalo pracovat v kamenolomu. V roce 1957 byl založen v obci místní
rozhlas.V roce 1964 byla zrušena na Koruně pětitřídní škola a začal do obce
dvakrát denně dojíždět autobus ČSAD. statistika
literatura
a prameny Administrativní lexikon obcí v republice Československé, 1927 Karel Kuča, Atlas
památek, 2002 www.obec-koruna.cz |
|||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 7.2.2013 |