Kod CZ 9965

Moravská Radiměř

(Mährisch Rothmühl)

Kostel sv.Anny (farní)

1771-76, pozdně barokní, presbytář 2.pol.14.stol, dnes boční kaple, věž upravena 1816. Obrazy Antonína Mühla z Nové Paky 1888 a s dřevořezbami z dílen litomyšlských Hendrichů a Pacáků.

Brána na hřbitov

barokní

Hřbitov

Kolem kostela

Kaple sv. Josefa

Pol.19.stol, dolní část obce

Fara

Jednopatrová,spojená se hřbitovem dřevěným mostkem na pilířích

Kaple

U lesa

Výklenková kaplička

U silnice

Výklenková kaplička

U silnice se sochou sv.Jana Nepomuckého

Výklenková kaplička

V poli se sochou sv.Jana Nepomuckého

Kamenný kříž

Před hřbitovní bránou

Sokl s reliéfy

Ležící před hřbitovní branou

Socha

Před hřbitovní branou

[Dřevěný kříž]

Na průčelí rychty

Dřevěný kříž

U silnice

Reliéf sv.Rodiny

Nad vchodem do kostela

Socha P.Marie

Ve výklenku zdi hřbitova

Kříž

Před kaplí sv.Jana Nepomuckého

Železný kříž

Před kaplí sv.Josefa, 1869

Kamenný kříž

…

Kamenný kříž

…

Kamenný kříž

…

Socha sv.Trojice

…

Památník padlým

…

Smírčí kámen

1644

Kamenný portál

Dřevěného mostku mezi hřbitovem a farou

[Tvrz] >>

Připomínána 1635. Zanikla za 30tileté války.

[Mlýn]

Zbořen

Mlýn

…

Mlýn

Albertusův

Rychta

V centru obce, později pošta, hostinec Schindler, spořitelna zámečnická dílna

[Usedlost]

Č.p.85

Lidová a měšťanská škola

V centru

Mlýn a lihovar

…

Dům

Na horním konci

Zpět na okres

Panství Moravská Třebová

1850 Politický okres Moravská Třebová s.o.Svitavy

1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau

1945 Politický okres Moravská Třebová

1949 okres Moravská Třebová, Brněnské kraj

1961 Okres Svitavy

Historie obce

Radiměřský potok, doložená k r.1544

Místo vymezené katastrem obce bylo osídleno již v neolitu a době bronzové, jak tomu nasvědčují archeologické nálezy. Vlastní obec ležící na českomoravské hranici se skládala až do správní reformy v roce 1949 ze dvou částí Moravské a České Radiměře s katastrální hranicí podél tzv. Radiměřského potoka. Poté byly obě části sloučeny a přičleněny do politického okresu Svitavy. Česká Radiměř začala psát svou historii v roce 1291, kdy území obce se nacházelo na svojanovském panství, které bylo ve vlastnictví Záviše z Falkenštejna. Po Závišově smrti připadlo opět českému králi a později rodu Boskoviců. To však nezabránilo císaři Zikmundovi Lucemburskému, aby svojanovské panství i s přináležejícími vesnicemi včetně Radiměře v roce 1437 nevěnoval své ženě Barboře Cejlské. V roce 1579 přechází panství do rukou Bohuslava Záruby z Hustiřan a Hertwika Sedlického ze Schönfelda a ten v roce 1586 prodal vesnici Českou Radiměř městu Poličce.

Moravská Radiměř patřila od založení k letovickému panství, což znamenalo značnou vzdálenost od správního centra. Lze říci, že tím byla značně izolována. Tento stav je pramenně doložen k roku 1505, kdy letovické panství i s přilehlými obcemi získal Ladislav z Boskovic. V roce 1514 získala obec právo odúmrti, ale v polovině 16. století (1550) připadla, alespoň soudně, pod jurisdikci svitavského hrdelního soudu. Tento stav zůstal až do roku 1729. O tom, že ves byla zasažena růstem reformační činnosti luteránských kněží svědčí zmínka o vyhnání luteránů z Radiměře v roce 1597. Fara byla během třicetileté války spravována z Vendolí (1628). Obě vsi utrpěly během války četnými průchody vojsk, z nichž asi nejničivější bylo švédské rabování v roce 1644. Během 17. století zaznamenáváme hospodářský rozkvět obce. Kolem roku 1650 žilo v obou vsích 144 sedláků a chalupníků. Vedle zemědělců zde pracovaly mlýny a vyrábělo se zde plátno. V roce 1728 došlo k odloučení radiměřské farnosti od Vendolí a obec získala vlastní faru. Celé 18. století přineslo prudký rozmach hospodářského, technického a kulturního života obce, v níž žilo na 2 700 lidí. Přínosem pro Radiměř bylo udělení várečného a šenkovního práva kunštátskou vrchností (1783). Hlavní obživou se pro mnoho lidí stalo tkalcovství, výroba plátna a jeho bělení. Reformy za vlády Marie Terezie a Josefa II. spočívaly v převedení farnosti pod správu brněnské diecéze, což zůstalo až do roku 1863. Rozvoj průmyslu v 19. století potvrdil dominantní postavení soukenictví vznikem dvou velkých textilních faktorií, které vyráběly plátno pro rakouskou armádu. Možnost zaměstnání zvýšila v roce 1850 počet obyvatel na 3 500. To změnilo i tvářnost vesnice. Místo dřevěných chalup a domků zde vyrostly kamenné budovy, v roce 1810 byla postavena obecná škola a v roce 1840 místní silnice. Již v roce 1817 byla obec osvobozena od robotních povinností ke kunštátské vrchnosti. Revoluční rok 1848 přinesl osvobození obcí z vrchnostenských správ a zrušení poddanství. Moravská Radiměř byla oddělena od bývalého letovického panství a přičleněna do politického okresu Moravská Třebová, naopak Česká Radiměř připadla Litomyšli a později okresu poličskému. Zpomalení bouřlivého rozvoje nastalo ve druhé polovině 19. století, kdy původně plánovaná železnice z Brna do České Třebové měla protínat obec, ale radiměřští sedláci se proti tomu vzbouřili, a tak trať byla vytyčena jiným směrem. Nicméně konec 19. století byl ve znamení zakládání nových hospodářských, sociálních i kulturních institucí – peněžní fondy pro chudé, rozličné spolky, spořitelna, nová budova školy atd. Takový rozvoj pokračoval i začátkem 20. století, byť zpomalován válkami a hospodářskou krizí. Po skončení druhé světové války a odsunu německého obyvatelstva byla ves osídlena českými lidmi z různých koutů republiky. V roce 1949 byly obě části obce sloučeny a včleněny do nového svitavského okresu, což potvrdilo i státní uspořádání z roku 1960.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1456 N
1930
1947
1961
1970
2001
2006

www.radimer.net

literatura a prameny

Administrativní lexikon obcí v republice Československé, 1927

Karel Kuča, Atlas památek, 2002

fotografie

15.3.2004, 7.1.2005