Kód CZ 19412

Žernov

Osada: Ratibořice, Rýzmburk

Kaple P.Marie Sněžné

Pův.barokní, prodloužena 1898

Kaple

 

Kamenný kříž

Žernov - pomník 1866.jpg

 

Dům č.p.91

Žernov čp. 91.jpg

 

Rozhledna

Rozhledna (Žernov) .jpg

 

Kamenný most

Žernov - most 03.jpg

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Náchod, s.o.Česká Skalice

1961 Okres Náchod

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie městečka

 První písemná zmínka o obci pochází z roku 1417, již jako městečko, které sloužilo k zajišťování potřeb nedalekého hradu Rýzmburka

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

566 

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice Čsl, 1927

2) E.Poche, Umělecké památky Čech

 

B) ceskaskalice.cz (19.3.2019)

C) cs.wikipedia.org

 

 

Kód CZ 13655

Ratibořice

 

Socha P.Marie Zdroj C)

z roku 1796 a nechal ji postavit mlynář Luder.

Ratiborice - statue of Saint Mary.jpg Ratiborice - statue of Saint Mary.jpg

 

Sousoší Babička s dětmi Zdroj C) zdroj B)

Autorem pískovcového sousoší je akad. sochař Otto Gutfreund a autorem architektonického řešení prof. akad. arch. Pavel Janák.

Sousoší Babička s dětmi (Ratibořice).jpg

 

Památník Zdroj C)

Bedřicha Schaumburg-Lippe

Ratibořice, památník.jpg

 

Zámek Zdroj C) zdroj B)

Jako jednopatrový barokní zámeček s kaplí ve stylu malých italských letohrádků ho dal roku 1708 nedaleko pusté ratibořické tvrze ze 14. století postavit majitel náchodského panství Vavřinec Piccolomini. V 18. století k němu přibylo jednopatrové křídlo pro hosty a služebnictvo. Rozsáhlé stavební úpravy v Ratibořicích provedla Kateřina Zaháňská, když zdědila Náchod a Ratibořice po svém otci vévodovi Petru Kuronském. Roku 1800 dala zbourat kapli, upravit přístavek pro hosty a služebnictvo a přikázala zámek přebudovat v moderní empírové sídlo.

Ratibořický zámekRoku 1811 nechala odstranit hospodářský dvůr z volného prostranství před zámkem a postavila nový na dnešním místě. Z rybníčku k napájení dobytka zřídila jezírko a na louce před zámkem anglický park. Kolem roku 1830 nařídila zbořit i panské bělidlo pod zámkem a zrušila dosavadní zámeckou ovocnou zahradu. Nedaleko zbořeného bělidla byl vystavěn zděný skleník s bytem pro zahradníka a ke skleníku rozšířen nově založený park. Nová kuchyňská neboli zeleninová zahrada u mlýna, v které se kromě zeleniny pěstovaly také okrasné rostliny, byla ze tří stran oplocena vysokou ochrannou cihlovou zdí proti nepříznivým povětrnostním vlivům v údolí. V ratibořickém údolí od České Skalice po Rýzmburk zřídila Kateřina Zaháňská rozsáhlý anglické park přecházející ve volnou přírodu s lučními porosty, skupinami stromů, s množstvím cest a steziček, s alejemi a mosty přes řeku.

Roku 1840 koupil náchodské panství Karel Octavio z Lippe Bisterfeldu a už roku 1842 ho prodal Jiřímu Vilému z Schaumburg-Lippe. Tento rod spravoval Náchod a Ratibořice až do roku 1945. Za vlády Schaumburgů bylo průčelí zámku sice rozčleněno lisenami a šambránami podloženými u oken parapetními výplněmi, ale architektonická střídmost evropského klasicismu mu dodnes dodává půvabu. Vlastní zámecká budova má kosodélníkový půdorys, přízemí a první patro, valbovou střechu, z níž vystupuje úzké polopatro v podobě střešního altánu se žesti komíny. Na úzké straně směrem k zámeckému skleníku přiléhá k hlavní zámecké budově jednopatrové úřednické křídlo. Kolem hlavní budovy je směrem k řece ochoz, dlážděný kamennými deskami a ohrazený plotem.

Ratiborice castel2.jpg

 

Oranžerie Zdroj C)

Ratiborice - greenhouse.jpg

 

Dům kavalerie Zdroj C)

Ratiborice - Kavalierhaus.jpg

 

Altán Zdroj C)

Ratibořice, zámek (4).jpg

 

Lovecký zámeček Zdroj C) zdroj B)

při lesní cestě z Ratibořic do České Skalice v tzv. bažantnici. Vznikl kolem roku 1800 jako empírová stavba. Průčelí budovy tvoří portál se dvěma dórskými sloupy, dvě okna se žaluziemi a široký trojúhelníkový štít. Střed pavilonu má valbovou střechu, vzadu k němu přiléhají v pravém úhlu dvě rovnoběžná přízemní křídla tvořící se zadními vraty uzavřený obdélníkový dvůr.

Ratiborice castel3.jpg

 

Rudrův mlýn Zdroj C) zdroj B)

Jednopatrová kamenná budova, jejíž největší část tvoří mlýnice v přízemí i v horním patře. Z mlýnice v přízemí vede vchod do pekárny a dvou přilehlých klenutých komor. V patře byl vlastní byt mlynářův o dvou místnostech a Šalanda, kde sedávali mleči. Mlýn vyženil roku 1773 děd Mančinky, starší kamarádky Barunky Panklové, mlynář Antonín Ruder. Pocházel ze Suchovršic u Úpice a vzal si za manželku Annu, jedinou dceru ratibořického mlynáře Josefa Hejny. Roku 1842 prodal jeho syn, pan otec z Babičky, mlýn tehdejšímu majiteli náchodského panství Jiřímu Vilémovi, knížeti ze Schaumburg-Lippe. Mlýn byl od té doby střídavě provozován v režii vrchnosti, nebo  pronajímán. V dalších letech nechala vrchnost přestavět a rozšířit objekt plátenické valchy a mandl, starší empírovou budovu z doby okolo roku 1825, nacházející se v sousedství mlýna. Nájemce Jan Hroch v letech  1922-1948 budovy mandlu a mlýna (mletí bylo definitivně ukončeno roku 1914) využíval jako úpravnu pláten. Textilní provoz byl definitivně zastaven v roce 1949. Po zestátnění byla provedena památková obnova budovy Rudrova mlýna podle návrhů Ing. arch. Josefa Reichla a v jeho prostorách byla zřízena expozice. Objekt Vodního mandlu byl řadu let využíván jako ubytovna. Jeho rekonstrukce proběhla v 90. letech 20. století. Do prostoru mandlovny bylo umístěno nově zhotovené mechanické zařízení a v současně byla vybudována stálá expozice věnovaná zpracování lnu a místní plátenické výrobě.

 Ratiborice - mill.jpg

 

Mandl Zdroj C)

Ratiborice - mangle.jpg

 

Bělidlo a prádelna Zdroj C) zdroj B)

Dřevěná roubená chalupa krytá šindelem. Podle nápisu na kabřinci ji dostavěl 17. července 1797 mlynář Antonín Ludr (lidové pojmenování Antonína Rudra). Vedle chalupy bylo stavení o dvou místnostech. Roku 1842 prodal Antonín Ruder náchodské vrchnosti s mlýnem také bělidlo. Ve čtyřicátých letech minulého století byla u bělidla postavena jednopatrová kamenná panská prádelna.

Staré bělidloNa Staré bělidlo umístila Božena Němcová děj knihy Babička. Také Staré bělidlo bylo po roce 1945 vybaveno dobovým lidovým nábytkem a zařízením podle spisovatelčina vyprávění ze sbírek Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Některé další úpravy budovy i jejího okolí byly provedeny při natáčení barevného televizního filmu režiséra Antonína Moskalyka Babička roku 1970.

V dnešním Starém bělidle, chaloupce čp. 7 u Viktorčina splavu, Panklovi nikdy nebydleli. Božena Němcová v něm prožila roku 1844 krásné prázdniny se svými dětmi. Sem později přenesla v Babičce vzpomínky na dětství prožité na starém panském bělidle pod zámkem a vytvořila dílo tak reálné a umělecky dokonalé, že za ním každoročně putují tisíce vděčných čtenářů.

Původní panské bělidlo, kde Panklovi žili po příjezdu do Ratibořic v létě 1820 a kde Barunka prožila šťastné dětství s milovanou babičkou, stávalo poblíž starého zámeckého skleníku vedle ovocné zahrady. Když dala roku 1830 Kateřina Zaháňská panské bělidlo zbořit, vykázala Panklovým za obydlí skoro sklepní byt o dvou místnostech a tmavé kuchyni (zřízené ze zadní příčné chodby) pod ratejnou v přízemí panského dvora, do kterého se vcházelo od nově postaveného skleníku. V novém bytě pod schody vedoucími do dvora už babička Magdalena Novotná s Panklovými nebydlela, neboť se s dcerou Terezkou neshodla. Odstěhovala se k mladší dceři Johance do dvora a později s ní z Ratibořic odešla, nejprve do Dobrušky a brzy nato do Vídně. Zde žila v rodině svého zetě slanečkáře Šimona Frántzla až do smrti. Zemřela 27. března 1841 a byla pochována do společného hrobu na starém, dnes už zrušeném matzleinsdorfském hřbitově ve Vídni.

Babiččino údolí - Rudrův mlýn.JPG 

 

Dům č.p.12 Zdroj C)

Ratibořice čp. 12.jpg

 

Bílý most Zdroj C)

Bílý most (Ratibořice) 02.jpg

 

Červený most Zdroj C)

Červený most, Babiččino údolí.jpg

 

Zámecký park Zdroj C) zdroj B)

Rozkládá se na ploše 5,58 ha. Má tvar elipsy, na severním a jižním okraji přechází plynule do volného lesního porostu, východní a západní hranici parku tvoří úpatí příkrého svahu nad úpskou nivou. Nejvyšší místo parku, 305 m n. m., je u jeho hlavního vchodu, úpská niva se rozkládá v nadmořské výšce 285 m.

Zámecký parkPrvním zámeckým zahradníkem v Ratibořicích byl Čech Karel Binder. Jeho pomocníkem se stal roku 1817 pozdější vrchní zahradník Gottlieb Bosse, Němec z Oldenburgu v Dolním Sasku. Jemu je připisován hlavní podíl na vybudování parku. Vzhledem k zdejšímu podhorskému podnebí se původně počítalo jen s výsadbou severoamerických dřevin, ale později se tato koncepce změnila v pestrou směs dřevin z různých oblastí světa. Ze severoamerických dřevin roste v parku např. jasan americký (Fraxinus americana), liliovník tulipánokvětý (Liliodendron tulipipera), nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus, borovice vejmutovka (Pinus strobus), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis) a sazaník květnatý (Calycanthus floridus).

Roku 1972 byl park rekonstruován v duchu zakladatelské koncepce. Při podrobném dendrologickém průzkumu v letech 1976-77 bylo zde popsáno 124 druhů a kulturních variet dřevin, z toho 15 cizokrajných jehličnatých druhů, 1 kulturní varieta domácího jehličnatého druhu, 60 cizokrajných listnatých druhů, l0 kulturních variet domácích listnatých druhů, 4 druhy jehličnatých a 34 druhů listnatých dřevin domácího původu. Od té doby řada vzácných dřevin uhynula nebo byla poškozena povětrnostními vlivy. Škoda, že není věnována patřičná péče náhradnímu vysazování ubývajících druhů. I přes tyto koncepční nedostatky patří ratibořický park k nejvzácnějším historickým zahradám ve východních Čechách.

Ratibořice, zámecký park.jpg

 

 

 

1960 připojeny k České Skalici

Kód CZ

Rýzmburk

 

Kamenný kříž

Rýzmburk - krucifix.JPG

 

Hrad Rýzmburk

Hrad Rýzmburk, zřícenina.JPG

 

Hájovna

Rýzmburská hájovna (čp. 6).jpg

 

Studna

Rumpálová, na hradě

Rýzmburský altán 01.jpg

 

 

 

24 – 24 - 0

17 – 16 - 0

1 – 0 - 0

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 5.12.2020

Předchozí editace: 20.3.2019

Předchozí editace: 1.5.2012