Kód CZ 12034

Pernink

(Bäringen)

Osady: Bludná, Rybná

[Kostel sv.Anny] Zdroj 3)

Dřevěný 1713 zchátralý

 

Kostel Nejsv.Trojice Zdroj 2) Zdroj C)

Barokní, na místě dřevěného z 1537

Kostel Nejsvětější Trojice, Pernink.JPG

 

Fara Zdroj C)

http://www.bip.cz/wp-content/uploads/2010/04/pernink-300x213.jpg

 

Kaple P.Marie  Zdroj B) Zdroj C)

z 2. poloviny 19. století, zvaná rovněž lesní kaple, stojí ve svahu při levé straně lesní cesty „Waldweg“ severozápadně od obce Pernink (Bärringen). Počátkem 21. století prošla poškozená kaple celkovou rekonstrukcí, byla natřena plechová střecha a stěny kaple byly nově omítnuty.

Obdélná cihlová kaple s neodsazeným polokruhovým presbytářem krytá sedlovou, nad závěrem zvalbenou plechovou střechou. Před vstupním průčelím se širokým obdélným segmentem zakončeným vchodem s kovanou zdobnou mříží stojí otevřená předsíňka s trojicí kamenných schodů krytá sedlovou plechovou stříškou. Boční stěny kaple jsou prolomeny při závěru po jednom obdélném, polokruhově zakončeném okně. Vnitřní prostor kaple je sklenut valenou klenbou. Vnitřní zařízení kaple tvoří obraz Neposkvrněného Srdce Panny Marie zavěšený na závěrové stěně presbytáře.

http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/wp-content/uploads/2011/05/Pernink-kaple-Panny-Marie-2.jpg http://www.pernink.eu/www/obecpernink/fs/wrs-galerie/pernink-leto-zima/img-0779.jpg

 

Socha Krista Zdroj C)

Litinová vč.podstavce, silně naivně polychromovaná

Pernink Ježíš.JPG Pernink Ježíš.JPG

 

Kříž Zdroj C)

Pouze sokl, u kostela

Kostel Nejsvětější Trojice, Pernink.JPG

 

Dřevěný kříž Zdroj C)

Za kostelem

Kostel Nejsvětější Trojice, Pernink.JPG

 

Kašna Zdroj A)

Obnovena 2016 včetně sochy Siegfrieda

http://www.pernink.eu/www/obecpernink/fs/wrs-galerie/pernink-leto-zima/kasna.jpg Pernink park (1).jpg

 

Busta Rennera   Zdroj A)

http://www.fotohistorie.cz/image.jpg.ashx?photoID=39202&photoType=1

 

Škola

Pernink škola.JPG

 

Zájezdní hostinec  Zdroj A)

Budova dnešního Obecního úřadu čp. 1 byla až do roku 1797 výnosným zájezdním hostincem, měla místnosti pro shromažďování občanů, šenkovní sklípek a stáje pro formanské koně.

http://www.pernink.eu/www/obecpernink/fs/radnice-z.jpg

 

Dům č.p.7  Zdroj A)

Pernink hrázděný dům čp.7.jpg

 

Dům   Zdroj A)

 

Kontribuční sýpka

mezi č.p.105 a 108, po 1788

Pernink Kontribučenská sýpka (1) .jpg

 

Železniční most

Nejvýše položená železniční stanice a viadukt v Perninku je náročnou technickou stavbou, kterou nalezneme na úsek železniční trati, která spojuje Karlovy Vary s Potůčky, kde překračuje hranici se Saskem v Johanngeorgenstadtu. Protože prochází členitým terénem Krušných hor, musely být v době výstavby trati vybudovány četné inženýrské stavby. Velmi smělým dílem je především tento kamenný viadukt v těsné blízkosti před nádražím v Perninku. Se svou nadmořskou výškou 902 metrů nad mořem je nádraží po šumavské Kubově Huti druhou nejvýše položenou železniční stanicí na našem území. Stavba celé trati byla zahájena v roce 1897. Úsek mezi Nejdkem a Horní Blatnou, kde Pernink leží, v roce 1898. Náročné stavby se museli ujmout specialisté – firma E. Czeczowitczka a A. Weiner z Brna. Na stavbu mostů a tunelů byly v té době najímáni zkušení italští dělníci. Perninský viadukt je tvořen šesti oblouky o rozpětí 2x8 m, 2x10 m a 2x12 m. V nejvyšším bodě dosahuje výšky 20 metrů. Jedná se o nejvýše položené dílo svého druhu Českých drah. Na tomto úseku tratě najdeme obdobné kamenné viadukty i u níže položeného nádraží v Nových Hamrech. Ty mají rozpětí osm a deset metrů.

https://scontent-vie.xx.fbcdn.net/hphotos-xaf1/v/t1.0-9/1005568_496056317127030_1367867729_n.jpg?oh=17a38fdef7439b2258cac52710642102&oe=555130CF

 

Zpět na okres

Panství Ostrov

 Politický okres Nejdek, s.o.Horní Blatná

1949 okres Jáchymov

1951 Okres Karlovy Vary

1958 okres Ostrov

1961 Okres Karlovy Vary

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce  A) Zdroj C)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1532, kdy hornické osadě hrabě Jindřich Šlik dne 19. listopadu udělil městská práva.

Počátkem 16. století přicházejí do hustě zalesněné oblasti první průkopníci hornictví. Podle pověsti vyhrabal medvěd na tomto místě rudu - odtud i německý název Bärringen. Období vzniku Perninku je spojeno i zde se jménem majitelů ostrovského panství - rodem Šliků. Dne 19. listopadu 1532, dle historické pečeti, povýšil Jindřich Šlik osadu zvanou Peringer na horní město. Prvním rychtářem obce se stal Jorg Eggner, zvaný Peer. Novým majitelem se stává Jáchym Šlik, který hornímu městečku Pernink (Perckstedel Peringer) uděluje 2. října 1559 listinu záruk a privilegií - právo týdenního sobotního trhu, vaření a šenku piva, zřízení lázní a koupelí, volný odběr dřeva aj. V důsledku své polohy však Pernink zůstává hospodářsky závislý na dovozu většiny potravin i ostatního zboží. Privilegiem z roku 1562 stvrzuje městu v právě vydaném městském řádu i jeho městský znak.

Deset let nato, po smrti svého manžela, přebírá panství Jáchymova manželka Lukretia, hraběnka ze Salmu. Po šesti letech ho však prodává Volfovi ze Šumburku. Rychle se rozvíjející město roste podél toku Bílé Bystřice a na okolních stráních se těží cín a stříbro. Mocné žíly rudy se nacházely v dolu Nanebevzetí Panny Marie, dolu sv Václava, sv. Antonína, Praotce Jakuba a v mnohých dalších. Ne nadarmo se území mezi Perninkem, Abertamy a Horní Blatnou nazývalo „stříbrným trojúhelníkem". V době největší konjunktury hornictví zde bylo 74 stoup na drcení rudniny, avšak tavení rudy se provádělo pouze 4krát do roka. Panství, do kterého spadal Pernink, Hroznětín a mnoho dalších osad, pronajali (později i prodali) Šumburkové roku 1590 městu Ostrov. Purkmistr města Ostrova potvrdil dne 29. srpna 1611 Perninku všechna stará šlikovská privilegia. Období po roce 1618 přináší i sem vlnu tvrdé rekatolizace. Město Ostrov, stojící předtím na straně stavů, uzavřelo roku 1622 kupní smlouvu s děkanem magdeburské kapituly - Kryštofem Hönigkem. V soupisu majetku byl uveden i Pernink se svými 54 šachtami a štolami. Celé panství však nakonec připadá roku 1623 saskému vévodovi Juliu Jindřichu, jemuž ho do zástavy předal císař Ferdinand II. V držení sasko-lauenburských vévodů zůstává panství až do roku 1689. Roku 1645 (v den sv. Jiří) byla vydána rozsáhlá městská privilegia (obsahovala 17 bodů) - např. svoboda královského horního města, vaření a šenk piva, sklad a prodej soli, výroční trhy aj. Třicetiletá válka přinesla rozvrat hornictví a následný odchod protestantských horníků pro víru do Saska. Po smrti Františka Julia roku 1689 se jeho dcera provdala za markraběte Ludvíka Viléma Bádenského. Bádenská markrabata zde panovala až do roku 1783. Již za vlády saských vévodů dochází k útlumu těžební činnosti. Začíná se vytvářet řada na hornictví nezávislých řemesel. Roku 1683 vydal vévoda Julius František listinu, na jejímž základě vznikl Spolek spojených cechů.

V roce 1713 se objevují další řemesla mimo spolek - jehlaři, sklenáři, hrnčíři, a roku 1763 rukavičkáři a brašnáři. Na jejich činnost navazovalo obchodování. Kromě punčochářství a výroby krajek vznikají i další výdělečné činnosti (např. cvičení a prodej zpěvného ptactva). Věhlasu dosáhli i místní hudebníci. Důležitým zdrojem obživy obyvatel Perninku bylo také lesní hospodářství. Vlivem úpadku hornictví a epidemií nemocí byl Pernink v letech 1770-1772 postižen velkou bídou a hladomorem. Roku 1783 předává markraběnka Eleonora Augusta (poslední svého rodu) správu panství do rukou knížete Jana Schwarzenberka. Ale již roku 1799 připadá celé panství České koruně. Císař František I. jej roku 1811 věnoval lénem arcivévodovi Ferdinandovi z Würzburku, který roku 1814 získal zpět své dědičné Toskánsko. V držení toskánských arcivévodů zůstalo panství až do roku 1918. Podmínky k životu a obživě perninských obyvatel byly kritické.

Obrat k lepšímu nastává v 1. polovině 19. století. Pod vedením Adalberta Meinla vzniká v Perninku textilní závod. Rozšiřuje se i dřevovýroba a kovovýroba v menších podnicích. V roce 1843 zde žilo téměř 1800 obyvatel ve 207 domech. Roku 1899 byla otevřena železniční trať z Karlových Varů do Potůčků s přípojem do Saska a právě tehdy dosáhl Pernink období nového rozkvětu, které trvalo až do 2. světové války (počet obyvatel se pohyboval okolo 3500 - z toho pouze 50 Čechů). Po odsunu téměř 90% německých obyvatel v roce 1946 došlo poměrně brzy k novému osídlení (okolo 1200 obyvatel). Po ukončení těžby uranu v Jáchymově část místních odchází a vzniká mnoho rekreačních chat a zařízení.

Rok

obyv.

domů

1654

70

1713

77

1785

130

1843

1762

207

1869

1967

1880

2117

1890

2226

219

1900

2520

256

1910

2704

1921

2273

274

1927

2506 N

1930

2750

315

1947

1006

1950

1287

351

1961

1193

1970

904

185

1980

775

1991

699

270

2006

708

2015

639

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech, 1977-82 

3) Kuča Karel, Města a městečka v Č. na M. a ve S,1996-2011

 

A) pernink.eu (16.2.2015)

B) pamatkyaprirodakarlovarska.cz (16.2.2015)

C) cs.wikipedia.org (16.2.2015)

D) facebook.com (16.2.2015)

 

 

Kod CZ 627

Bludná

(Irrgang)

Chalupa Zdroj C)

File:Pernink, Bludná, house No. 68.jpg

 

Mílník

Bludná (Irrgang) (7) .jpg

 

Historie Zdroj C)

První písemná zmínka o Bludné pochází z roku 1520 v souvislosti s těžbou železné rudy, ale obec je velmi pravděpodobně starší.

Při sčítání v roce 1872 zde žilo 56 převážně německy hovořících obyvatel v 9 domech.

Kod CZ 14010

Rybná

(Fischbach)

Chalupa č.p.43 Zdroj C)

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Pernink%2C_Rybn%C3%A1%2C_house_No._43.jpg/800px-Pernink%2C_Rybn%C3%A1%2C_house_No._43.jpg

 

Chalupa č.p.11 Zdroj C)

File:Pernink, Rybná, house No. 11.jpg

 

Historie Zdroj C)

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1341

19 – 18 - 0

18 – 15 - 0

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 30.9.2019

Předchozí editace: 16.2.2015