Kód CZ

Bohdašín

(Bochdaschin)

Osada: Bydlo, Rokole, Vanovka

Zvonice

S hasičkou

Dřevěný kříž s obrázkem

U rozcestí k Rokoli, Obstův obrázek

Zřícenina hradu Frymburk >> ^{Zdroj F)}

byl ze tří stran obklopen příkrými srázy, odkud by pouze ztěží mohl někdo úspěšně na hrad zaútočit. Jediné nebezpečí proto hrozilo z východní strany, kde se nacházela rozsáhlá plošina, ze které bylo možné proti hradu útočit soustředěnou palbou z praků.

Proto byla proti této hrozbě postavena mohutná štítová věž, která se stala dominantou hradu a která činila hrad v rámci českých hradů zcela unikátním. Svérázné bylo i vlastní řešení věže. Přízemí a první patro bylo zcela plné, provedené v kompaktním zdivu, což by v případě dobytí hradu zcela zabránilo možnosti provrtání se dobyvatelů do nitra věže, i její destrukci pomocí ohně nebo výbuchem střelného prachu. Teprve horní část věže byla obytná. Vchod do těchto obytných částí nebyl při zemi, ale z některého z přilehlých (nejspíše dřevěných) stavení.

Věž nebyla přesně kruhová, ale tvar byl tvořen zvláštní okrouhlou křivkou, na vnější straně zpevněnou vysokým soklem a dovnitř hradu nahraženou v místech, kde se připojovaly hradby, křivkou vydutou, místo převládajícího kruhu vypouklého.

Celý hrad sestával ze dvou částí. Přes padací most se jedinou přístupovou cestou od městečka Hrádku přicházelo k přední bráně a skrze ni do dolního hradu nebo-li předhradí. Zde byla vybudována všechna stavení, kromě samého obydlí panského a zásobáren. Tady byly i konírny. (Nyní zde stojí hájovna).

Po dalším mostě (říkalo se mu zadní) se přešlo branou kolem rozsáhlých sklepů do horního hradu. Tento horní hrad měl podobu obdélnou a byl ukrytý za asi 10 metrů vysokou kamennou hradbou (dodnes relativně dobře zachovalou). Vedle již popsané věže zde byly světnice pro panstvo a hradní kuchyně. Na nádvoří stála čtverhranná, ve skále tesaná studna, asi 30 sáhů (tj. 53 metrů) hluboká. Tato studna, která prý dávala velmi dobrou vodu, zabezpečovala i v době obléhání obráncům hradu neomezený přísun vody.

Před hradem stál pivovar se sklípkem, u řeky Olešenky (tehdy zřejmě zvané Mlýnský potok) byl zřízen hamr na zpracování železné rudy. V okolí hradu bylo mnoho zahrad a pasek, které byly pronajímány lidem, kteří tu seli obilí a sekali trávu.

K hradu patřily tyto obce:

Městečka Hrádek a Olešnice a vsi Dlouhé, Sněžné, Tis, Bystré, Janov, Nedvězí, Dobřany, Ohnišov, Vanovka, Bydlo, Kounov, Slavoňov, Bohdašín, Rovné, Provoz, domašín, Myškov, Ves Nová v Horách, Lhota.

Chalupa

…

Chalupa č.p.6

…

Zpět na okres

Panství Frymburk

Politický okres Nové Město n.M. s.o.Nové Město n.Metují

1961 Okres Rychnov nad Kněžnou

2003 Pověřený městský úřad

znak obce Bohdašín

Historie obce

Obec Bohdašín patřila kdysi k panství frymburskému. První zmínka o této historické dominantě nejbližšího okolí uvádí jako držitele jakéhosi Matouše z Frymburka neznámého rodu, jenž roku 1354 dosazoval k olešnickému kostelu nového kněze. Nelze s jistotou říci, kdy a kým byl hrad vystavěn. Avšak jeho hrubá věž a prostá složitost (schází zde palác a čelední dům) ukazují na nejstarší způsob stavění hradů (např. v Německu už před koncem 12. století). Původně asi patřil některému pánu z Náchoda, z větve bohatých a mocných Hronoviců, jimž zdejší krajina náležela.

Dřívější hrad nesl pouze název Hrádek. Teprve roku 1415 uvádějí rozličné prameny, že Jan Městecký z Lichtenburka koupil tzv. Frimburk (Freidenburg) od pana Jaroslava z Riesenburku pomocí lupu, který získal přepadením opatovického kláštera. Roku 1425 jej stihla msta husitů za to, že 3.1.1424 přepadl u Skalice Žižku. Ti hrad Frymburk i Opočno po třínedělním obležení dobyli a pobořili. Po jeho smrti připadl hrad i Opočnu panu Jiřímu z Dubé a Viesenburku a jeho dědicem se stal Petr Svojše z Opočna, známý a statečný obhájce Tábora proti králi Albrechtovi.

V okolí Bohdašína a Bydla se okolo roku 1446 dobývala železná ruda a stavěly se hamry. Název obce je prý odvozen od pozdravu horníků, kteří zde železnou rudu těžili. „Boh-dá-šín“ mělo údajně znamenat přání úspěchů v dolování rudy.

První písemnou zmínku o Bohdašíně nacházíme v roce 1534, kdy Achiles Anděl z Ronovce prodal hrad Frymburk s okolními vesnicemi Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici za 2750 kop českých grošů. Ve smlouvě roku 1537 se uvádí, že Jan Trčka z Lípy a Zdeněk pán Vlašimský rozdělili panství frymburské tak, že nedělitelným majetkem měl zůstat hamr a veškerá železná ruda v zemi. Dále se ve smlouvě doslovně uvádí: „Item wes Bohdašín a lidé usedlí tyto: WašejK Brož, Kalášek, Mareš a Jan Šejnoha s platy na nich, krom na Jarošovi zůstávají k tomuto dílu platu ročního peněžitého 9 grošů 2 peníze české, slepici a Hrobcovi ovsa dva a půl korce věrtel, roboty zemní 6 dní a wajec 12.“

Koncem 16. století ztrácí postupně Frymburk na významu. V urbáři panství opočenského se můžeme dočíst toto (r. 1598): „Zámek Frymburk prostředně vystavěný, na kterémž žádný na ten čas nebydlí, však kdyby se spravil a jej pokoji opatřili, mohl by poctivě páni na něm času marného – neb je na něm zdravé povětří – bydleti.“ 17.století a jeho bouřlivé události (selské povstání roku 1626 a později řádění Švédů a Sasů, kteří hrad vypálili), znamenalo jeho

neodvratnou zkázu.

Podle zápisu v opočenském urbáři z roku 1537 jsou v Bohdašíně uvedena tato jména usedlíků, sedláků a zahradníků: Jíra Kopeckej, Bartoň Warvas, Vondra Podskalův, Urban Pitrů, Matěj Kalášek, Adam Láník, Jan Krejčů, Jan Luniak, Jan Šverc, Jíra Hrudíkův, Pavel Brož, Vít Rejhalec, Martin Kruchta, Kašpar Němců

Mimo to byly v obci tři chalupy, jejichž majitelé se neuvádějí, protože nekonali robotu a neplatí žádné dávky. Tato jména chalupníků se uvádějí až v roce 1598, byli jimi Jan Žampach, Jan Dvořák a Tomáš Vicenc. Dále se v urbáři uvádí:

„Anno 1646 16. May vyzdvižena pec na šmalcování železa pod zámkem Frimburkem, v níž jmenovaného dne první kus neb spousta ulita a hamry kující pode dvorem Volešnickým téhož léta 1. Juli počátek kování se stalo za hraběte Rud. Collorado pána na Opočně a Jana Rašína z Riesenburku, hejtmana téhož panství.“

V roce 1650 se připomíná, že Nový Hrádek tvoří společnou rychtu s vesnicemi Bohdašín, Tis, Rzy, Dlouhé. Rychtář pro naši obec byl tehdy v Novém Hrádku do roku 1750.

Následky rekatolizace byly patrny citelně i v našem okolí. Dne 19.10.1651 napomínal hrabě Rudolf Colloredo svého hejtmana, aby nebyl nikdo násilím nucen k přestoupení na katolickou víru, protože v té době na 500 poddaných zběhlo do Slezska. Tehdy se také z Bohdašína vystěhovali sedláci Klamta, Doležal, Ďurvík a jiní.

Roku 1721 za hraběte Jeroníma Colloredo byla na Novém Hrádku zřízena fara, k níž připadla kolutára slavoňovská. K nové faře byla připojena i obec Bohdašín. Se Slavoňovem zůstala farnost hrádecká spojena do 30.1.1787, kdy zde byla zřízena samostatná duchovní správa. Pro zajímavost uvádíme desátek hrádeckého faráře z filiální kostelní osady slavoňovské z obce Bohdašín: 62 vajec, 25 zimní lnu, 16 koláčů, 46 liber másla a sýra.

Přehorlivým ve stíhání kacířů byl p. František Matéřovský. Pod jeho výslechem se ocitl i Mikuláš Matějů, sedlák z Bohdašína (13.12.1727) za přechovávání kacířských knih. Tresty pro ty, u nichž byly takové knihy nalezeny, byly kruté – až několik měsíců obecní práce.

Roku 1822 si pořídila naše obec zvon. Byl ulit v Hradci Králové, vážil 135 liber, stál 256 zlatých a jmenoval se Antonín. Zvonici vystavěli bratři Bělohrádkové roku 1826. Do té doby byl zvon uložen ve sroubku u Čejpů.

Od roku 1829 se v obci začíná provozovat domácké ruční tkalcování, ??? kteří zpracovávali bavlnu dodávanou faktorem Janem Ptáčkem z České Čermné.

V roce 1848 bylo v Bohdašíně 61 domů a 419 obyvatel, ve Vanovce 11 a 60 obyvatel.

19. ledna r. 1908 si občané obce ustavili spořitelní a záložní spolek – kampeličku. Klidný život v obci narušila 1. světová válka. Z naší obce bylo povoláno 70 mužů, z nichž se jich 13 nevrátilo: Andrš Rudolf, Mádr Jaroslav, Andrš Rudolf, Martínek Jan, Linhart Josef, Kasnar Petr, Bareš Josef, Linhart Josef, Vanžura Karel, Ptáček Josef, Effenberk Stanislav, Špaček Alois, Andrč Jan.

Za války přišla obec o svůj zvon, jenž byl v prosinci roku 1917 odebrán pro válečné účely. Nový byl pořízen až v roce 1921. Po válce se pomalu rozbíhal i společenský život v obci. 4. ledna 1920 byl založen čtenářsko-ochotnický spolek národní osvěty, který čítal 28 členů zakládajících a 26 přispívajících. První divadelní hra „Hrany“ byla sehrána 14. března 1920.

Při sčítání obyvatel v roce 1930 bylo v Bohdašíně 442 obyvatel. Z toho Vanovka 49, Bydlo 59, Bohdašín 335. V obci bylo ustaveno družstvo pro rozvod elektrické energie a 7. srpna 1937 se poprvé svítí elektrickými světly.

Velmi těžce zasáhla do života obce okupace. Povinné odvody, kontroly, rekvizice se stávají nesnesitelnými.

31. března 1942 byl znovu odvezen zvon pro vojenské účely. Po atentátu na Heidricha německé vojsko obstoupilo celou vesnici a prohledávali dům od domu. Hledali partyzány a vysílačku, která skutečně pracovala, ale v Bohdašíně u Červeného Kostelce. Ani to však nestačilo. Totální nasazení postihlo mnohé naše občany. Do říše jsou posláni: Švec Josef, Macháně Josef, Vymetálek Josef, Škoda Jan, Hrudík Václav, Rudolf Josef a Švorc z Vanovky. V obci se přeživují partyzáni a ruští zajatci, kteří pracují v blízkém okolí (Žakši, nyní Polsko). Přestože se již blíží osvobození od východu, jsou z obce v prosinci 1942 mobilizováni na zákopové práce do Rakouska tito občané: Škoda Jan, Mach Josef, Štěpán Jan, Linhart Josef, Hylenka Josef a Smola Vladimír. V dubnu roku 1945 jsou odváděni ještě další muži na práci na protitankových barikádách k Novému Hrádku, Ohnišovu, Slavoňovu, Rzům a Lužanům, kde pracují pod dohledem německých vojáků.

V prvních květnových dnech jsou v obci ustaveny ozbrojené hlídky, které odebírají prchajícím Němcům zbraně a střelivo. Zároveň je vytvořen i revoluční národní výbor. Ráno 10. května vítá naše obec Rudou armádu u silnic „V Hlinkách“ ve směru na Dobrušku a Nové Město nad Metují.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	484
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) bohdasin.cz (17.8.2014)

C) cs.wikipedia.org (17.8.2014)

D) rkc-jestrebihory.pontte.eu (17.8.2014)

E) schoenstatt.cz (17.8.2014)

F) novy-hradek.cz (17.8.2014)

G) bihk.cz (17.8.2014)

Kód CZ

Bydlo

Kód CZ

Rokole

Kostel Panny Marie ^{Zdroj C)}^{Zdroj D)}

Pseudogotický kostel zasvěcený Panně Marii Rokolské dal postavit v roce 1930 továrník František Přibyl z Nového Města nad Metují na pozemku, který mu patřil. Ve spodní části si připravil pro sebe a svou rodinu hrobku, do níž však dosud nebylo dovoleno nikoho pohřbít. Pro různé průtahy a poté světovou válku byl kostel posvěcen teprve 19. srpna 1945.