|
Kod CZ 2193 Dalečín Připojené obce: Hluboké,
Veselí Kostel
sv.Jakuba st. 2) C)
Pův.pozdně románský, , pův.presbytář, dnes sakristie s nástěnnými
malbami kol.1380, barokně přestavěn 1742-6. V kostele, v přízemí věže, se
zachovaly zbytky nástěnných a nástropních maleb ze sklonku 14. století. V
roce 1940 byly renovovány, zachovalá je především freska sv. Kryštofa.
Ostatní představují výjevy z Kristova života od Zvěstování a Narození až po
Poslední večeři a meditaci na hoře Olivetské. Nápis z roku 1588 nad bývalým
vchodem byl zabílen v roce 1976. Největší zvon na věži, zvaný Jakub, odlil
roku 1561 zvonař Adam z Velkého Meziříčí (nápis: tento swon
gest dielal Adam swonarz
z Mezreczi ke cti a chwale
panu Bohu a k swolani k slovu Bozimu).
Ještě starší zvon má už nápis nečitelný, nejmladší zvon je z 18. století.
Kolem kostela je hřbitov s řadou zachovalých železných křížů.
Z 2. poloviny 13. století, tedy z doby založení kostela, se zachoval
presbytář v podvěží kostela a boční zdi bývalé
kostelní lodi (presbytáře nynějšího kostela). Presbytář (rozměry – 4,7 x 4,5
m) je přímo uzavřený, klenutý valenou klenbou. Loď téměř čtvercového půdorysu
(7,5 x 7,2 m) má zazděný lomený jižní vchod, nad vchodem se nacházejí dvě
zazděná okna s široce rozevřenými špaletami. Nad bývalým presbytářem byla při
přestavbě postavena věž s oblými nárožími a cibulovitou střechou, s válcovým
schodištěm. Stará loď byla změněna v presbytář, přistavěna nová loď se
západním a jižním vchodem s předsíní. Z ní bylo zřízeno schodiště na nový
zděný kůr, jenž nahradil původní dřevěný.
Dnešní klasicistní podoba kostela pochází z roku 1805. V letech
1940–1941 došlo k postavení nové sakristie. Ve starém presbytáři byly
obnoveny středověké malby a místo bylo celkově upraveno tak, aby mohlo být
přístupné. Ke kostelu dnes vede 102 schodů, které lemuje Křížová cesta v
podobě dřevěných sloupků s křížkem a s obrázkem.
Hřbitov
2) C)
U kostela
Křížová
cesta C)
Ke kostelu, novodobá na
dřevěných tabulkách
[Tvrz]
C)
Už v roce 1390
stávala v obci tvrz, která bývá často spojována s blízkým hradem. Tuto první
dalečínskou tvrz vlastnili převážně menší zemané. V roce 1437 se po ní píše
Jíra z Bezděkova a Dalečína, v letech 1481 – 1486 jeho syn Martin a v roce
1482 Čipík a Kateřina z Dalečína. Tato tvrz stávala
nedaleko dnešního zámku, ale do dnešních dnů se z ní nic nezachovalo. Hrad
2) C)
Ve zříceninách,
poblíž zámku, před 1358, sídlo loupeživých rytířů, 1590 dobyt a zpustošen.
Zřícenina hradu Dalečín, často mylně označovaného jako Tolenstein
(tento název není historicky doložen, objevuje se až v místopisných pracích
19. století), stojí na kopci nad řekou Svratkou. První písemná zpráva je kladena
do roku 1358. Společně s hradem Skály měl být rozbořen jako sídlo lupičů,
poté jej páni z Pernštejna obnovili, jeho další osudy nejsou známy. Dobytí a
zboření hradu v roce 1519 vojsky moravského hejtmana Artleba
Vranovského z Boskovic se neopírá o žádný věrohodný pramen, jde spíše o
nepřesný výklad barokních historiků, v jejichž pracích se tento údaj ponejprv
objevuje. Roku 1588, kdy jej Jan z Pernštejna postoupil Pavlu Katharýnovi z Katharu, je
uváděn jako pustý. V jeho sousedství tehdy vzniká nový dvůr s drobnou tvrzí,
který zde obnovuje tradici šlechtického sídla. Dnes jsou zbytky hradu
upraveny jako park. Zachovala se mohutná část zdiva se střílnami a okny
obytných místností, vybavených ve výklencích sedátky. Na zdi lze rozeznat 3
podlaží. Podle stavebního
slohu – tzv. lucemburská gotika – se zjistilo, že byl postaven kolem roku
1340. Dispozicí se řadí mezi tzv. plášťové hrady, které byly rozšířeny hlavně
ve 14. století; celkem měl 4 patra. Obvodovou zeď prolamují v přízemí tři
střílny, první patro mělo dvě místnosti (dle zachovaného torza) se třemi
okny. Ve druhém patře se nacházejí 4 okna a pravděpodobně i pozůstatek prevetu, případně průchodu na vnější plášť hradby. Nad
druhým patrem se zachovala část obranného patra. Přístup vedl pravděpodobně
po parkánu se dvěma branami.
Starý
zámek C)
Další zmínka o
tvrzi pochází až z roku 1603 a patrně si ji nechal kolem roku 1588 postavit
Pavel Katharyn z Katharu,
jenž zde pět let sídlil. Jednalo se o jednoduchou renesanční tvrz. Později
byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek s arkádami. Tento zámek se
nacházel poblíž místa dnešního zámku, ale při pozdějších přestavbách zanikl.
Třetí křídlo tvořili pravděpodobně hospodářské budovy. Toto uspořádání bylo
identifikováno na základě indikační skici z roku 1826. Po Katharynech
z Katharu získal (v roce 1603) panství Vilém Dubský
z Třebomyslic, kterému však byl majetek po Bílé hoře zkonfiskován. Novými
majiteli se tedy stali Šlikové. Za jejich
vlastnictví byl zámek přeměněn v sídlo hospodářského úředníka. Zámek
2) C)
1590, přestavěn
v tyrolském stylu ve 2.pol.19.stol. V majetku rajhradského
kláštera. Dnes obecní úřad. Dnešní zámek vznikl v roce 1850 v tyrolském
slohu, za posledních majitelů Honrichsů, kteří jej
využívali jako lovecký zámeček. Dnes náleží zámek obci a sídlí v něm obecní
úřad spolu s lékařskou ordinací. Jedná se o obdélnou dvoupatrovou budovu, v
západní části jednopatrová, se sedlovou střechou. Celé první patro je
obehnáno dřevěnou pavlačí a ve štítě druhého patra najdeme dřevěný balkon.
|
Panství Kunštát Politický okres N.Město
na Moravě, s.o.Bystřice nad Pern. 1961 Okres Žďár nad Sázavou 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce C)
První, často zpochybňovaná, zmínka o
Dalečíně pochází z roku 1086 v listině Opatovického kláštera, kde je uváděn
jako Daletice. První spolehlivá písemná zmínka o
obci pochází z roku 1349. Tehdy byl postoupen spolu s Písečným a Dětochovem (dnes Vítochov) Znatovi z Tasova (území získal od své manželky Kláry).
Dalečín v tu dobu tvořil středisko samostatného panství, které v roce 1358
získal Jimram z Pernštejna. Další události z
historie obce jsou nám známy díky záznamům v Moravských zemských deskách. V
roce 1588 Jan z Pernštejna prodal obec Pavlu Katharynovi
z Katharu. O dva roky později jej získala jeho
manželka Krizelda Čejkovna
z Olbramovic. Roku 1603 jej spolu s okolními obcemi
Petr a Jan Katharynové prodali Vilému Dubskému z
Třebomyslic. Po Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován a novým majitelem se
stal Štěpán Schmidt z Freihofenu. Mezi lety
1624–1633 bylo dalečínské panství připojeno hraběnkou Šlikovou
ze Salmu ke kunštátskému
panství. K němu patřil až do zrušení patrimoniální správy. Posledním
majitelem se stal svobodný pán Honrichs.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) K.Kuča,
Atlas památek, 2002 C) cs.wikipeda.org (22.9.2015) fotografie 13.12.2004 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 22.9.2015 Předchozí editace: 6.5.2011 |
