Kod CZ 10981

Nové Veselí

(Neuwesseln)

Kostel sv.Václava ^{2) C)}

1752, pozdně barokní, věž upravena 1831, barokní jednolodní z roku 1752 byl vysvěcen 1757, autorem výzdoby oltářů je Ignác Josef Weidlich oltář z roku 1800 v kostele, autor obrazů je Josef Ignác Havelka

Fara ²⁾

1779-82, pozdně barokní (1784) s mansardovou střechou

Kaple sv. Rocha ^C)

…

Hřbitov ²⁾

U kostela a fary

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

Na bráně ke kostelu

Socha sv. Floriána (?) ^C)

U fary

Socha sv. Václava ^C)

U kostela

Socha P. Marie ^C)

Na bráně ke kostelu

Socha ^C)

Ve výklenku na průčelí kostela

Socha ^C)

Ve výklenku na průčelí kostela

Kamenný kříž ^C)

u kostela z roku 1860 (Sedmimetrový žulový kříž je z 1 kusu kamene)

Kamenný kříž ^C)

U kaple sv.Rocha

Boží muka ^C)

sloupková z roku 1698

Boží muka ^D)

…

Boží muka ^D)

…

Boží muka ^D)

…

Socha T.G.Masaryka ^C)

…

Pamětní kámen ^C)

Na 110.výročí od založení sboru dobrovolných hasičů

Tvrz ^{2) C)}

Renesanční, pozdější úpravy. s renesančními portály a arkádovou chodbou z 1564Roku 1447 je poprvé uváděna tvrz, kterou Jiří z Kravař a ze Strážnice prodává Janu staršímu z Lomnice, po němž ji zdědil roku 1515 Vilém Meziříčský z Lomnice. Roku 1564 přestavěla Alena Berková tvrz na renesanční zámek obdélníkové dispozice s hranolovou věží. Berkům patří Nové Veselí do roku 1709, když jej František Antonín Berka roku 1706 odkazuje neteři Františce, provdané za Viléma Leopolda Kinského, která jej roku 1709 prodává žďárskému klášteru. Po zrušení kláštera přešel zámek do náboženského fondu, odkud jej roku 1793 vydražil mlynář Matěj Růžička, který jej rozdělil na čtyři obytné části. barokní z 1680, 1889 dostavěn vstup s věží

Radnice ^C)

bývalá škola z roku 1822

Mlýn ^C)

Č.p.104 se zachovalou sgrafitovou výzdobou na fasádě

Rychta ^C)

Č.p. 8

Zpět na okres

Panství

Politický okres N.Město na Moravě, s.o.Žďár nad Sáz.

1961 Okres Žďár nad Sáz.

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy Jan ml. z Meziříčí daroval svému strýci Janovi st. z Meziříčí ves Veselí (k darování mělo dojít již v roce 1368, zapsáno ale bylo až v roce 1377). V roce 1529 bylo Veselí označeno jako městečko, v roce 1552 byl vytvořen Novoveselský statek, který zanikl až v roce 1745, kdy byl vymazán ze zemských desk. 16. května 1563 obdrželo Veselí právo várečné. Od roku 1563 se začal užívat název Nové Veselí, kdy zároveň městečko dostalo i novou pečeť - stříbrnou mříž na červeném řetězu, kterou dole drželi 2 lvi. Ve stejném roce ale Nové Veselí dostává výměnou za právo várečné od Zikmunda Helta Kněžský rybník. Po Zikmundově smrtí držela městečko jeho manželka Alena Berková z Meziříčí společně se svým druhým manželem, Václavem Berkou z Dubé a Lipé. Roku 1709 se sídlo stává součástí panství cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou s hospodářským dvorem, mlýnem a cihelnou. Roku 1928 byla postavena škola, 1936 sokolovna, 2007 sportovní hala a kuželkárna.[1] Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	832
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipeda.org (19.9.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 19.9.2015

Předchozí editace: 8.5.2011