Kod CZ

Nový Jimramov

(Neu Ingrowitz)

Místní části: Jimramovské Paseky, Široké Pole

 

Hrad Štarkov (Skál) C)

Štarkov, též Skály, někdy Starkov či Stařechovice, je hradní zřícenina poblíž Nového Jimramova v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na vrcholu stejnojmenného kopce (679 m), na kterém se nalézá i přírodní památka Štarkov. Počátky hradu sahají do 14. století, avšak již od konce 15. století je pustý. Do současnosti se dochovaly pozůstatky hradebních zdí i dalších staveb (torzo hranolové a oválné věže, v okolí jsou patrny zbytky valů), je zde patrná prohlubeň po hradním příkopu, na nádvoří lze najít pozůstatky cisterny. V hradním jádře probíhá v současné době archeologický průzkum.

Hrad pravděpodobně založili páni z Kunštátu, kteří zdejší území získali kolem poloviny 14. století. Zakladatelem hradu byl kolem roku 1380 Archleb z Kunštátu (či Archleb ze Stařechovic). Ten jej roku 1384 předal svému synu Erhardovi a bratru Janovi.

Po roce 1415 se Štarkov stal předmětem sporu mezi Erhardovou dcerou Žofkou, která se provdala za Jana Tovačovského z Cimburka, a Kunou z Kunštátu z lysické větve. Ten se neprávem zmocnil hradu. Po dlouhých sporech (roku 1447) nakonec získala zákonná dědička Žofka Štarkov do svého vlastnictví. Za husitských válek se zde schovával oddíl 500 husitů, které odtud chtěl vypudit vévoda Albrecht, což se mu nepodařilo. Poté se Štarkov stal sídlem loupeživého rytíře Jana z Břežan. V roce 1448 byl hrad Janem Tovačovským z Cimburka prodán pernštejnskému purkrabímu Vaňkovi. Jelikož se Vaněk přidal k loupeživým tlupám, byl Štarkov v roce 1456 vykoupen a pobořen. V roce 1464 se uvádí jako „zbořený hrad Skály“. V té době patřil hrad do jimramovského panství, a tak byli jeho majiteli nejprve Pernštejnové, dále Katharýnové z Katharu a později Dubští z Třebomyslic. Hrad však nikdo neobnovil a tak postupně pustl.

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres N.Město na Moravě, s.o.N.Město na Mor.

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1660, ale již před tímto datem obec existovala pod jménem Huty (Hutě.) Obec Nový Jimramov tvoří tři původně samostatné vsi: Hutě (dnes Nový Jimramov), Paseky a Rabuňka (dnes Jimramovské Paseky) a Široké Pole. Ke spojení došlo kolem roku 1869. Hutě dostaly název po sklářské huti, která zde byla od poloviny 17. století. Počátkem 18. století se huť mění na papírnu, která funguje ještě po roce 1850, poté na přádelnu vlny. Mezi lety 1960-1990 je zde truhlárna (nejdříve výroba hrábí, pak nábytek - židle, stoly). Nyní je původní továrna prázdná. Významná osobnost - ThDr. Robert Neuschl (*20. ledna 1856 v Brně), r. 1889 profesorem morálky.

 

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

326

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipeda.org (19.9.2015)

 

 

Kod CZ 6039

Jimramovské Paseky

(Passek Ingrowitz)

 

Mlýn C)

Už před založením obce stával v jejích místech na řece Fryšávce mlýn. První zmínka je z roku 1372 v souvislosti s javoreckou rychtou. Ve stejném roce k němu přibyla pila. Určitá zpráva pochází také z r.1631 ze soudního odhadu, ale je jisté, že mlýn existoval již za trvání hradu Skály (Štarkov). V roce 1840 byla přistavěna olejna.

 

Mlýn C)

V roce 1842 byl v Pasekách zřízen druhý mlýn, který ovšem byl brzy zrušen.

 

Chalupa C)

 

 

 

Rozvolněná zčásti roubená zástavba. vznikly v 1. polovině 18. století pozdní horskou kolonizací na území tehdejšího jimramovského panství. První písemná zmínka je z roku 1750, kdy ves dostala i vlastní pečeť, ve znaku má poprsí sv. Antonína. V roce 1850 byly připojeny k Javorku, od roku 1869 je obec uváděna jako součást Nového Jimramova. Paseky se skládají ze dvou částí Dolní Paseky (starší) a Horní Paseky (mladší), nazývané dodnes Rabuňka. V roce 1835 místní domkář Jan Dvořák vynalezl stroj na tření lnu. Tehdejší c.k. moravskolezská hospodářská společnost mu za to udělila stříbrnou medaili.

 

 

Kod CZ

Široké Pole

 

 

Osada dostala svůj název podle doslovného překladu německého názvu Breitfeld. V první polovině 18. století nechala vrchnost jižní svah nad Hutí rozparcelovat na 8 dílů a postavit zde 8 domků. V současnosti zde trvale nežije žádný obyvatel, osada slouží trvale jako rekreační oblast.Osada je dostupná po polní cestě z Nového Jimramova (v zimě obtížně).

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 19.9.2015