Kod CZ Vysoké Kaplička
C) na návsi Socha sv.
Jana Nepomuckého C) … Památník
padlým C) … |
Panství Politický okres N.Město
na Moravě, s.o.Žďár nad Sáz. 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce C)
První písemná zmínka o obci pochází
z roku 1407. Naše vesnice se mohla dnes jmenovat
Vysoké nebo Stráň. Žijeme vysoko na stráni. První naše jméno z roku 1407 bylo
Alta willa, což značí
stráň vysoká. Roku 1673 Wysokh, roku 1718 Wysoky, roku 1751 Wisoky, roku
1906 Wysoky, též Vysoké, a roku 1924 Vysoké. Naši první osadníci, rychta a krčma,
jenž se uvádí v Domněnce Vysocký. Naši další osadníci: Mycza,
Thoma, Stefan, Waczlaw, Mathegek,
švec neznámého jména, Maress, Nowak
a Swanczyn. Jména uvedených jsou z roku 1780.
Dvojité „W“ neznamená cizí názvy, ale v tu dobu se jednoduché „V“ většinou
nepsalo. Budeme se muset vrátit na začátek,
tedy do 13. století, kde se rodila existence naší obce a to do obce Polná. V
Polné žil v té době feudál, Jan (Janiš, Janeš) z Polné. Panu Janu z
Polné nebylo dopřáno míti svoje pokračovatele, svoje děti. Přemýšlel, jaký
odkaz svého života zde zanechat. Zvážil, že prospěje tím, když postaví
klášter jako přímluvu u Pána Boha. Pověřil několik osob, které měly projít
nepřístupným prostorem naší vrchoviny a najít místo pro postavení kláštera.
Jejich volba padla na místo nedaleko Nížkova, kde byl postaven klášter. Jan z
Polné požádal klášter v Sedlci u Kutné Hory o pomoc řeholníků. Opat Sládek v
Sedleci poslal mnichy, kteří 5 let na tomto místě sloužili Pánubohu
Předpoklad pana Jana z Polné se splnil. Po těchto pěti letech se na klášter
přišel podívat na vizitaci Opat Slávak ze Sedlce,
mnichy odvolal, aniž jakkoliv vysvětlil důvody. Mniši se již do tohoto
kláštera nevrátili. Klášter zpustnul, rozpadl se a zanikl. Píše se rok 1250, že v našem horském
masívu kolonizace neustala, můžeme poděkovat feudálu Přibyslavovi
žijícímu v Křižanově, který zastával významné
funkce v našem státě, jeho manželka Sibyla porodila 5 dětí, jednoho syna a 4
dcery. První syn jménem Petr a první dcera jménem Libuška zakrátko zemřeli a
tak nejstarší přeživší dcera Pana Přibyslava se narodila jako třetí,
jmenovala se Zdislava, pak čtvrtá Eufémie a pátá Anežka, jak zapůsobilo na
Pana Přibyslava úmrtí syna a dcery není známo, ale známo je , že vystupoval
jako rytíř, ale uvnitř připomínal mnicha, jeho celoživotní přání bylo
postavit klášter, hromadil zlato a stříbro, aby jej mohl za co postavit. Když
se dozvěděl o Janu z Polné tak jej navštívil a uzavřel s ním číši (smlouvu)
ve které mu Jan z Polné přenechal bezplatně prales na rozhraní Čech a Moravy,
nedaleko od osady Žďár (Saar) , ale stáří Pana
Přibyslava nedovolovalo klášter postavit. Vědom si svého konce a na smrtelné
posteli zavolal si ze Znojma manžela své dcery Eufémie, Pana Bočka, který mu
slíbil, že klášter postaví. Dostal dosti zlata a stříbra aby se toto mohlo
uskutečnit. K daru patřilo 5 osad, Žďár, Jámy, Novošice Hrušovany a Dobrá Voda, dále vinice v Skalici, Načeratice, Pouzdřany a Velké
Pavlovice, dále od roku 1253 desátky Kobylí, Velké Pavlovice a Zaječí. První stavba Žďárského kláštera byla
na kopci, kde se dnes nachází Starý Dvůr, Po přestěhování osazenstva na místo
dnešního Nového Dvora a na místě pozdějšího Bránského rybníka se začal stavět
dnešní klášter a se stavbou se pokračovalo ve směru kde se nachází současný
objekt kláštera. Pan Boček se obrátil na Klášter v Nepomuku o poskytnutí
mnichů a bylo mu vyhověno. Původní klášter se stavěl z na místě nejlépe
dostupného stavebního materiálu, dřeva. Proto byla na místě dnešní obce
Lhotka k zpracování stavebního dřeva postavena pila, byla postavena na místě,
které bylo již v té tobě asi využíváno, k pálení dřevěného uhlí lidmi z osady
Jámy. Pila potřebovala železné pily a pro nebezpečí ohně byla postavena asi na
půl cesty mezi klášterem a pilou na vysoké stráni pilárna.
Jedná se o budovu č.p. 4, v dnešní obci Vysoké, zde se kovaly pilové listy
pro uvedenou pilu. Cesta dřeva z pily vedla kolem pilárny
na vysoké stráni až na místo, kde se stavěl klášter. Při jedné cestě, kdy se zatoulali do
pralesa lidé jezdící se dřevem, zjistili, že půda v pralese je velice dobrá a
schopná rodit. Nezůstalo to utajeno a klášter vše ověřil a postavil na vysoké
stráni usedlost asi dvě stě metrů od pilárny.
Původní usedlost, která se nacházela v místě dnešního č.p. 1 v obci Vysoké
prosperovala a byla zde provozována i krčma, bylo rozhodnuto postavit i
osadu. Při stavbě osady bylo v půlkruhu od pilárny,
ve stejné vzdálenosti postaveno osm obdélníkových usedlostí a určena rychta.
Mezi ně byly postaveny tři další trojúhelníkové. Dále, po nějaké době bylo
postaveno ještě pět dalších usedlostí. Tato osada dostala jméno Alta willa, což je latinsky
„stráň vysoká“. Dále byly postaveny pro několik usedlostí pazderny, kde se
sušil len a ty musely být z důvodu bezpečnosti umístěny mimo usedlosti kvůli
nebezpečí požáru. Po čase vznikly z pazderen další usedlosti s názvem „dolní
konec“ vesnice. Hospodaření na vrchovině bylo
náročné ale lidé si na klášter nestěžovali, ten je nadměrně nezatěžoval.
Cesta do míst dnešní Lhotky musela být velice frekventovaná, když se ve
Vysokém po celou dobu udržela i krčma. Z toho by se dalo usuzovat, že odtud
byla kolonizována další oblast. Je známo, že pan Boček založil osadu
východním směrem, jejíž jméno bylo Bočkov, někdy
též uváděno Bočekov. Tato osada se rozrůstala a po
přejmenování na název Nové Město se z ní stalo významné sídlo. Čerpáno z
veršované kroniky Jindřicha Řezbáře Dějiny obce Vysoké podle urbáře 1483
: Vesnice povstala z klášterské
kolonizace části získaného pomezního hvozdu. Po prvé se o ní dovídáme v
urbáři z r. 1407 a pak v urbářích z r. 1462 a 1483. Bylo tu tehdy 14 drobných
hospodářských celků v úhrnné výměře pouze 3 lánů ; společně užívali panskou
louku. Po celé 15. stol. Se tu tyto hospodářské celky počtem i velikostí
zcela nepatrně změnily ; přibývalo jen panských luk, které v r. 1462 užívali
osadníci jako dřívější společně, v r. 1483 však byly rozděleny nestejně k
užívání jen 8 osadníkům. Můžeme z toho souditi, že osada vznikala asi
současně s Počítkami teprve v 2. polovici 14. stol., ale dříve než sousední
klášterské osady na české straně pomalejším způsobem jen zemědělským . O
rychtáři se dovídáme, že má také jen menší grunt (1.5 prutu) a že je
svobodník. Erb a rod jeho zatím neznáme ; můžeme se jen domnívati, že to byl
rod Vysockých, který se psal jistě po této obci a s jehož členy se v kraji
shledáváme. K nim asi patřili i sourozenci Václav, Anna, Mikuláš, Jan a
Zikmund, jimž prodal doživotně s povolením Jiříka z Poděbrad 20. září 1446
opat Jan na zotavení zchudlého kláštera rychtářství ve Vysokém s krčmou a 4
pruty role za hotové 2 kopy pražských grošů mor. čísla. V urbáři z r. 1483
nacházíme mezi poddanými již rychtářku se 4 pruty. R. 1568 koupil Jan Vysocký
z panství žďárského zákupní rychtu v Černém za 500 zl. V městských knihách novoměstských
nacházíme r. 1554 Bernarda z Vysokého jako příbuzného Zikmunda Šitenpergara z Schöntalu, 1594
Štěpána z Vysokého, který má pohledávku za šíny a 1602 Václava z Vysokého s
pohledávkou za železo. Všichni byli jistě v nějakém vztahu k rychtě, jakož i
rebelant Vavřinec Vysocký, jemuž byla konfiskována nová tvrz v Polničce. Škola. Ve fasi z r. 1750 uvádí se na
čís. 17 domkář Ondřej Mach, učitel, což by svědčilo o vyučování před škol.
reformami. Při tereziánsko-josefínské školní organizaci byla obec Vysoké
přidělena škole ve M. Žďáře a když r. 1816 zřízena excur.
Žďárská škola v sousedních Počítkách, přiděleno k ní i Vysoké. Tak to
potrvalo až do r. 1890, kdy došlo k stavbě nové školní budovy. Ta postavena o
samotě za j. koncem osady Počítek skoro v samé obci, ale již na katastru obce
Vysokého. To zavdalo podnět k tuhému sporu obou obcí, který se vedl vlastně
jen o pojmenování školy. Rozhodl jej až správní dvůr, který potvrdil název
„škola ve Vysokém“. Dne 25. srpna 1890 povoleno rozšířiti od školního roku
1891/2 školu na dvojtřídní a 14. září 1891 povoleno otevření druhé třídy.
Pamětní knihu školy založil r. 1880 učitel Fr. Koutník ; školní knihovnu
založil r. 1889 Fr. Štourač a má dnes 92 svaz. pro učitele a 169 svaz. pro
žáky. V r. 1933 byly třídy 2, učitelé 2 ; školou povinných dětí 82. Rozpočet
místní školní rady dělal 3638 Kč. Školní spořitelna byla založena r. 1931.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipeda.org (20.9.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 20.9.2015 |