|
Kód CZ Březiny
(Brzezina,
1939–45 Birkicht)
Hřbitov Na současném hřbitově se začalo pohřbívat v druhé polovině 19.
stolení. Ze známých osobností je zde pohřeben a ve hřbitovní zdi je usazena
pamětní deska Josefa Václava Justina Michla († 1862) - známý jako Drašar, hrdina
stejnojmenného románu Terézy Novákové. Pamětní
desku zde má akademický malíř Dušan Říha († 2001), který žil a tvořil na
Březinách. Na konci druhé světové války zde byl pochován také ruský partyzán Michail Svičkar Jakovič, který padl 1. května 1945.
Márnice …
Pomník padlých 1. světové války Pomník, postavený naproti bývalé škole na památku 21 březinských občanů, kteří se nevrátili z bojišť první
světové války. Jména všech statečných mužů jsou do pomníku vyryta zlatým
písmem. Podél cesty mezi pomníkem padlých a hřbitovem je vysázena březová
alej. Každemu padlému muži je věnována právě jedna
bříza.
Škola Dominanta obce, která dnes slouží jako kulturní dům. Kromě
různých kulturních a společenských akcí se zde pořádají výstavy obrazů a
fotografií. Ve této budově se vyučovalo od podzimu
1914. Do té doby byla škola v budově bývalého obchodu u Musílků. Na fasádě je
stále zachován původní reliéf Komenského. "V květnu 1913 začato se stavbou školy na pozemku rolníka
Jaroslava Částky, č. 33; stavba dokončena v prázdninách 1914, takže nový
školní rok 1914/15 zahájen byl již v nové školní budově. Celkový náklad činil
65.000 K. Jednotlivé práce zadány: Práce zednická staviteli Otakaru Medkovi z
Hlinska. Práce tesařská mistru tes. Josefu Henychovi
z Německého. Práce truhlářská mistru truh. Josefu
Černému z Pusté Rybné. Práce zámečnická mistru zam.
Ant. Kaštánkovi z Hor. Dubenek.
Práce malířská mistru mal. J. Pešákovi
ze Svratouchu. Relief
Komenského zhotoven prof. Kunhartem. Tašky na
krytinu objednány od fy Tomášek z Vysokého Mýta."
Chalupa č.p.9 Roubená
Chalupa č.p.24 Roubená
Usedlost č.p.35 V centru
Dům č.p.49 Roubený
Dům č.p.51 Zděný
Dům č.p.54 Roubený
Dům č.p.55 Zděný
Chalupa č.p.76 Roubená
Chalupa č.p.79
Roubená
Chalupa č.p.84 Roubená
Chalupa č.p.94 Roubená
Chalupa č.p.96 Roubená
Dům č.p.99 S obchodem
Chalupa Roubená
Luňáčkova lípa Památný strom, jehož stáří se odhaduje na 300 až 500 let. Lípa je
vysoká asi 30 metrů, obvod kmene má asi 600 cm, průměr koruny je 28 až 30
metrů. Drašarova lípa Památný strom, jehož stáří je přibližně 250 let. Lípa je vysoká
26 metrů a obvod kmene má asi 400 cm. V roubené chaloupce u této lípy strávil
zbytek života Josef Václav Justin Michl. Hlavní hrdina románu Terézy Novákové "Drašar". Dnes už tato
chaloupka nestojí.
|
Panství Politický a soudní
okres Polička 1961 Okres Svitavy 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1702. Vznik obce se podle pověsti datuje do
období třicetileté války, kdy obyvatelstvo okolních míst utíkalo před Švédy a
ukrývalo se v "březině", krajině močálovité a neschůdné. Švédové,
kteří do těchto míst vnikli, pro neschůdnost tuto krajinu opustili. Místa
sušší začala být vyhledávána novými osadníky. Za tím prvním, přicházeli
další, kteří mýtili lesy a zdělávali pole, ne však v těsném sousedství těch
předcházejících, ale každý sám pro sebe, na různých místech, aniž by
pomýšleli na založení nové osady. Jiný údaj je ještě
o něco přesnější a datuje vznik vesnice po bitvě na Bílé hoře, kdy v těchto,
tehdy nehostinných končinách, hledali úkryt a bezpečí evangelíci, kteří byli
v té době tvrdě pronásledováni. Ještě před
založením naší malé vesničky se musím zmínit o protějším břehu řeky Svratky,
která zde odděluje Čechy a Moravu. Právě na břehu moravském bylo první
osídlení tohoto kraje. Byla to ves Bezděkov, která
byla později vypálena, podle pověsti švédskými vojsky, ale vyloučit nelze
ani turecké nájezdníky. Nyní je v těchto místech pouze les. Roku 1558 koupil
panství Rychmburské nejvyšší sudí království a
chrudimský hejtman Zdeněk Berka z Dubé a Lipého. Některý z jeho potomků dal vybudovat na Březinách
v roce 1696 sklářskou huť, takzvanou Berkovnu.
Sklárna byla proslulá zvláště ve druhé polovině 18. století a začátkem 19.
století plochými, malovanými nebo řezanými pryskami na rosolku. V této době
fungovaly na Březinách tři hamry na zpracování železa. Jeden hamr byl na
moravské straně za řekou naproti chatě p. Hřibové a dva na české straně u
domu č. 49. V pozdější době patrně z nedostatku listnatých lesů, ze kterých
se pálilo dřevěné uhlí v milířích a na němž byly
hamry přímo závislé, všechny zanikly. Na přelomu 19. a 20.
století se místní obyvatelé živili převážně zemědělskou výrobou a v zimě
prací v lese a zpracováváním lněného vlákna na plátno. Plátno pak vozili na
prodej do nedaleké Borové. Počet obyvatel
naší obce byl vždy přímo úměrný pracovní příležitosti. Na konci 19.století, v roce 1896 byl rekordní - asi 715 obyvatel.
Ještě při sčítání lidu ve 30.letech 20.století bylo
napočteno 574 osob, z čehož asi 180 Slováků, kteří zde pomáhali na odstranění
škod lesní pohromy. Po druhé světové válce v 50. a 60. letech došlo k velkému
odlivu obyvatel. V současné době se počet stálých obyvatel pohybuje mezi 140
a 160.
literatura
a prameny 1)
Administrativní
lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) www.breziny.net (3.9.2013) |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
20 – 20 - 0 12 – 11 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 14.7.2020 Předchozí
editace: 3.9.2013 |
#/media/File:Lun%C3%A1%C4%8Dkova_l%C3%ADpa_04.jpg)
