Hamry
(nad Křetínkou)
Kaplička Zdroj E)
Dřevěná s křížem na zadní stěně.
Léta od narození Pána našeho Ježíše Krista tisícího devítistého
padesátého sedmého byla původní dřevěná kaplička pro její velmi špatný stav
zbořena a místo ní byla postavena nová dřevěná kaplička 10.5 m od původního
místa. Z původní kapličky byl ponechán sloup zakončený věžičkou a stříškou.
Do kapličky byl umístěn velký obraz Matky Boží s děťátkem z
odkazu Juliany Bauerové, sestry bývalého továrního
ředitele Bauera v Jedlové. Dříví na kapličku věnoval p. František Valach,
mlynář v Bystrém, kapličku zhotovil p. Petr Hanus, truhlář v Bystrém,
zednickou práci vykonal p. František Gloser, rodák
z Hamrů, ochranným nátěrem opatřil p. Josef Petr, malíř a natěrač v Bystrém,
tesařskou práci vykonal p. Ludvík Vaněk, tesař v Bystrém.
Na postavení kapličky největší zásluhu mají pí. Růžena Máchová z
Hamrů, p. Jan Štěpánek, předseda Místního národního výboru v Hamrech a p.
Fridrich z Hamrů. Při pracích na postavení kapličky byli též nápomocni p.
Václav Ehrenberger, kovář z Bystrého a p. Alois
Krejčí, majitel pily v Hamrech.
Kaplička byla posvěcena v neděli 1.září
l.p. 1957 od dp. Václava Talacko,
administrátora v Bystrém, při slavnosti svěcení kázal dp.
Jan Hanyk, administrátor ve Svojanově. Kéž tato
skrovná kaplička slouží v pokoji a míru k větší cti a slávě Boží, k větší cti
a chvále přesvaté Matky Páně, k rozmnožení sv. Víry a zvroucnění úcty a lásky
zdejších farníků k bl. Paně
Marii, kéž výročí posvěcení této kapličky je každý rok na první neděli v září
oslavováno zvláštní poutní slavností a pobožností na tomto místě a kéž
postavení této skromné kapličky je jen počátkem Bohu milých snah postaviti v obci Hamrech větší zděnou kapličku, z jejíhož
oltáře by se mohla vznášet k nebesům nejsvětější a nejčistší oběť mše sv. za
živé i zemřelé farníky hamerské.
Kaplička byla znovu opravena v červnu 1991. Byla zhotovena nová
vrchní část s podpěrným sloupkem, provedena vnitřní dekorace a vnější nátěr.
Práce provedli členové hasičského sboru v Hamrech p. Jaroslav Lefler, František Kleinbauer,
Ladislav Gerišer a dr. Kavan František.
Paní Moravcová Marie z č.p. 35 v Hamrech darovala
pro kapličku nový obraz Panny Marie. Další oprava kapličky byla provedena v
roce 2005. Kaplička byla očištěna a znovu natřena, byl demontován napůl
shnilý kříž, opraven, napuštěn a vrácen na původní místo. Na práci se
podíleli p. Stanislav Pešek, Jaroslav Brázda, Petr Hodáň,
František Zbořil a Vladimír Kučera. Výzdobu obnovila pí. Libuše Pavlíčková.
Při vracení kříže na původní místo pomáhali další lidé z okolních chat a
chalup. [ Opis „zápisu“ zapůjčeného pí. Kavanovou z Hamrů ]
Kaplička Zdroj E)
Dřevěná na křižovatce. Při průjezdu
křižovatkou v Hamrech při č.p.1, směrem od
Jedlové na Svojanov lze vidět asi 4m vlevo od silnice dřevěnou kapličku
červené barvy, se žlutým křížkem ve štítě a s malou čtyřbokou, prosklenou
věžičkou se svatým obrázkem. Uvnitř kapličky je obraz Pána Ježíše s trnovou
korunou na hlavě.
Svatý obrázek Zdroj
E)
Za potokem u Šafrova
mlýna
[Hamry]
Založil Hrabě Maxmilián z Martinic, ukončily provoz 1676
Hamerský mlýn Zdroj
E)
Č.p.5
Gerischerův mlýn Zdroj
E)
Č.p.13. Do
roku 1658 jmenovala se tato osada Žleby. Asi roku 1650 vystavěl Jan Žehušický z Nestajova a
Bystrého v místě, kde dnes mlýn Gerišerův stojí,
valchu pro Bysterské soukeníky, aby k lepšímu
užitku svému sukna svá dobrá ještě zlepšovati
mohli. Aby valcha mohla i v době sucha, kdy o vodu nouze bývá, pracovati, založil rybník tak zvaný valchovní.
Tato valcha byla jistě podnikem vyhledávaným, když zakladatel vydal nařízení,
aby sukna přednostně Bysterským a potom pokud kdy
bude, teprve cizopanským zlepšována byla. Že si při tom na své přišel i zakladatel vidíme z
toho, že z každého loktu sukna musel valchař odváděti do důchodu jeho milosti 6 grošů míšenských. Kdy
byla valcha přeměněna na mlýn, zápisy nám nepovídají.
V roce 1905 kupuje mlýn Josef Gerišer od Václava Kopeckého, v roce 1946 po smrti Josefa
Gerišera dědí část majetku syn Emil a část jeho
manželka Žofie. Ta svůj podíl následně
17.12. 1946 postupuje dle postupní smlouvy své snaše
Marii Gerišerové Manželce Emila Gerišera
a stává se vejminkářkou. Emil Gerišer umírá velmi
mladý na vrozenou srdeční vadu v roce 1952. Po smrti mlynáře provozuje mlýn
ještě nějakou dobu manželka Marie za pomoci svého otce Františka Mistra. V listopadu roku 1938 v domě hořelo.
Roku 1946 v rámci pozůstalosti po
mlynáři Josefu Gerišerovi byl pořízen soupis
majetku, kde mimo jiné je sepsáno hlavní zařízení mlýna: vodní kolo s výstrojem, 2 transmise s řemenicemi, 1 dynamo
s instalací, 1 míchačka na těsto, šrotovník s výtahem, válcová
stolice 600x300, válcová stolice 500x300, loupačka, míchačka se zásobníkem a
výtahem, 2 decimální váhy, 6 košů na mouku, 3 truhly na mouku, 4 výtahy, plynosací motor, reforma s prachovou komorou a výtahem,
hranolový vysavač,rovinový vysavač, prachový
cylindr, 6 hlavních řemenů a 10 m řemenů, 70 pytlů, hoblice s nářadím, 1
mlátička, 1 vůz, 1 brány, pluh atd.
 
Šafrův mlýn, Broj Zdroj
E)
Č.p.23. Roku
1658 postavil hrabivý pán Maxmilián Valentin hrabě z Martinic
na místě, kde dnešní Šafrův mlýn stojí, podnikna zpracování železa, tak zvané hamry. Toto
pojmenování se tak vžilo, že i osada byla za nedlouho na Hamry přejmenována.
Podnik ten byl v provozu jen do roku 1675 tedy pouhých 17 roků,protože
za tu dobu byly všecky okolní lesy vymýtěny a
nebylo více čím železo taviti. Potom byly hamry
přeměněny v mlýn o dvou složeních. Roku 1687 koupil jej Jakub Koráb od Jana
Paula Leopolda hraběte z Valderode za 450 kop grošů
míšenských, které spláceti měl po 4 kopách ročně.
Mělo tedy do úplného zaplacení uplynouti 112 a půl
roku. Mimo toho do úplného zaplacení byl mlynář povinen každoročně odsypávati 50 strichů žita,
všecko potřebné obilí pro vrchnost zdarma semleti a dle požádání zdejším
poddaným přednostně před cicími jejich obilí semílati. Naproti tomu však vrchnost všechny berně sama zapravovati bude, rovněž o ubytování vojska se sama
postará, leč by mlynář z dobré vůle něčím přispěti
chtěl. Všichni poddaní, kteří v tomto panském mlýně svoje obilí mleli, jsou
povinni i nadále tak činiti a to pod pokutou a
ztrátou obilí jinam vezeného. Konečně kdyby nynější majitel Jakub Koráb ten
mlýn odprodati chtěl, musí k tomu od vrchnosti
povolení míti.
/ Z knihy pozemků č. 14. strana 163-168./
Roku 1783 koupil tento mlýn Václav
Kincl z Bystrého. Velmi zajímavá kupní smlouva nachází se v originálu v
městském archivu.
Roku 1793 je majitelem tohoto mlýna
Josef Fric, který povinen byl vrchnosti odsypávati
každoročně 89 a tři čtvtě měřice žita a 120 kusů
kmenů na prkna pořezati. Za to obdržel od hraběnky
Marie Rebeky z Hohenembsu, provdané z Harrachů povolení, že může mimo pily ještě třetí složení zříditi a k tomu potřebné místo z panského gruntu použíti za roční poplatek 30 krejcarů a bude povinen tu
cestu podle jalového potoka v dobrém stavu držeti a
taras na vlastní svůj náklad stavěti.
Mlýn Silvestrovna Zdroj
E)
Č.p.30
Graciasův mlýn Zdroj
E)
Č.p.36
Hostinec U Tušlů
…
Chalupa č.p.8
…
Chalupa č.p.15
…
Chalupa č.p.20
…
Chalupa č.p.22
…
|
Panství
Politický a soudní okres Polička
1961 Okres Svitavy
2003 Pověřený
městský úřad
Část Bystrého
Dříve Studené
Žleby, několik skupin domů
literatura a
prameny
1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927
A)
B)
C) cs.wikipedia.org
D) krasnecesko.cz (6.9.2013)
E) vodnimlyny.cz (6.9.2013)
|
#/media/File:Hamry_(Bystr%C3%A9),_%C4%8D._p._15.jpg)
#/media/File:Hamry_(Bystr%C3%A9),_%C4%8D._p._20.jpg)
#/media/File:Hamry_(Bystr%C3%A9),_%C4%8D._p._13.jpg){kind=link}