Kód CZ 11367

Oldříš

(Ullersdorf)

Osady: Přibylov, Babka⁾

]Kaple sv.Františka[

2024 v realizaci

Kamenný kříž ^{Zdroj D)}

V blízkosti Bělidla, 1888, jinak nápis strhaný. Reliéfy P.Marie s křížem, sv.Antonína s Ježíškem a sv.Anny.

Kamenný kříž

1884

Kamenný kříž

U Mlynářů, Na zadní straně nápis: Ke cti a chvále Boží věnoval / Josef Trávníček / r.1908. Na přední straně POCHVÁLEN BUĎ / PÁN JEŽÍŠ / KRISTUS!.

Železný kříž ^{Zdroj A)}

V poli „u lipek“ 1873

Železný kříž

Před usedlostí

Železný kříž ^{Zdroj A)}

U Roušarů, po pádu větve opraven 2014

Reliéf sv.Václava ^{Zdroj
A)}

Na Orlovně, Kadlec, 1928, štukový

Mlýn č.p.16 ^{Zdroj
E}

Faimanův s Francoisovou turbínou 7kW

Mlýn č.p.57 ^{Zdroj
E}

Mlýn na Bělidle č.p.69 ^{Zdroj
E}

S pilou z 19.stol.

Mlýn č.p.110 ^{Zdroj
E}

Pantůčkův s pilou

Škola >> ^{Zdroj
A)}

1888 trojtřídní

Orlovna >> ^{Zdroj
A)}

v průčelí sv. Václav na koni od sochaře Kadlece, rodáka z nedaleké Borové. S její výstavbou se začalo v roce 1928 a otevřena byla v září roku 1929 k tisíciletému miléniu sv. Václava.

Usedlost č.p.1 ^.

Uzavřený čtyřstranný dvůr

Dům č.p.28

Částečně roubený

Usedlost č.p.27 ^.

Patrová přestavěná poč.20.stol.

Usedlost č.p.56

Chalupa s výměnkem, na kabřincovém prkně výměnku nápis“ Tato chalupa gest wystawena nakladem Tomasse Lorence tatem / Leta Paňe 1813. Neb jest roku toho wojna s francouzem a s Mosskwanem byla w čechách velké sužování nastalo že paměti nebylo

Usedlost č.p.111 ^{Zdroj
A)}

Uzavřený dvůr

Dům č.p.116

Usedlost č.p.149 ^{Zdroj
A)}

Památkově chráněná, Uzavřený dvůr

Chalupa č.p.175

Uzavřený dvůr

Chalupa ^{Zdroj
A)}

Uzavřený dvůr

Kamenný most ^{Zdroj
A)}

„u zbořených mostů“

Zpět na okres

Politický a soudní okres Polička

1961 Okres Svitavy

2003 ORP a PO Polička

Historie obce

Ves Oldřiš (německy Ullersdorf, lidově Voldříš) se rozprostírá podél Černého potoka který se v roce 1269 nazýval Borovnice) 3 km západně od Poličky. V písemných pramenech se Oldřiš poprvé objevuje v roce 1349 jako Borouia siue Ulriciuilla , tedy Borová aneb Oldřiš v listině, již pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic žádá papeže Klementa VI. o přidělení části duchovenstva od pražské a olomoucké diecéze k nově zřízenému biskupství v Litomyšli. Z formulace lze soudit, že Oldřiš byla původně spojená s Borovou v jednu obec a k jejich rozdělení došlo teprve později, pravděpodobně okolo roku 1547. Západní část zůstala Borovou a východní část Oldřiší.

Oldřiš se připomíná také v listině z roku 1474, kterou český král Vladislav II. Jagelonský potvrdil práva a výsady města Poličky, kde je psáno že… „ potvrzuje všechna privilegia předky jeho jim udělená, jakož i držení vesnic pod šos městský příslušejících….“. Touto listinou se snad stala Oldřiš součástí poličského panství, ale předpokládá se, že se tak stalo již v předhusitském období.

Roku 1547 se Polička a i „oldřiští „ zúčastnili odboje proti králi Ferdinandovi I. a Oldřiš, stejně jako veškerý feudální majetek byla Poličce zkonfiskována. Vesnice byly dány pod správu sousedního rychmburského panství a město ji mohlo vykoupit teprve v roce 1558. Podruhé přišla Polička o své vesnice za účast v odboji proti Habsburkům v letech 1618-1620, vráceny ji byly za peněžitou úhradu v roce 1628. Ves Oldřiš byla součástí poličského městského panství až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. V letech 1850 - 1855 příslušela obec Oldřiš k politickému okresu Litomyšl, v letech 1855 - 1940 pak k politickému okresu Polička. V období druhé světové války, resp. v letech 1940 - 1945 byla opět součástí politického okresu Litomyšl. Po roce 1945 náležela obec opět k okresu Polička, od roku 1960 pak k okresu Svitavy.

V období reformace i protireformace v 18. století, tzv. násilného pokatoličťování, byl odpor místních protestantů tak houževnatý, že vyvrcholil popravou jeho 3 obyvatel. Panská půda zde byla dědičně rozdělena sedlákům za vlády Marie Terezie v roce 1778.

V roce 1888 zde byla zřízena trojtřídní obecná škola s českým jazykem vyučovacím, dále hasičský sbor a kampelička. Železnice-Svitavy-Polička-Skuteč se zastávkou v obci byla vystavěna a zprovozněna v roce 1897.

Ještě na počátku 20.století pracovaly v obci 4 mlýny, z toho 3 s pilami. Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím, v zimě pak tkalcovstvím, výrobou vlasových sítěk a vyšíváním prádla.

Rok	obyv.	domů
1850
1869	1160	188
1927	1019
1930
1947
1961
1970
2001
2006	666

www.oldris.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) oldris.cz (30.8.2013)

C) cs.wikipedia.org

D) mistopisy.cz (30.8.2013)

E) vodnimlyny.cz (30.8.2013)

Jaromír Lenoch © Aktualizace 24.10.2020

Předchozí editace: 30.8.2013