Tvrz v obci Pomezí, politický okres Polička

[Tvrz]

Pomezí, politický okres Polička

4 km východně od Poličky

Ves Limberk (od r.1945 Pomezí) bývala součástí svojanovského, později bysterského panství. V r.1350 se zde připomíná farní kostel sv. Jiří. Když v 16.století připadl Limberk k bysterskému panství, založil zde Zdislav Andin Bezdružický z Kolovrat kolem r.1587 tvrz, pro niž se až do nedávné doby udržel název Schlössel. Když v roce 1686 prodali Martinicové bysterské panství spolu s Limberkem Janu Pavlu Leopoldovi z Walderode, uskutečnil nový majitel řadu stavebních akcí, mezi nimiž byla i úprava limberské tvrze v sýpku. V průčelí objektu nad klenutou vstupní branou je znak hrabat z Martinic a hrabat z Walderode s letopočtem 1692. Hospodářským účelům slouží stavba dodnes.

Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

es Limberk byla založena roku 1265 Konrádem z Leewendorfu. Další písemná zmínka o obci je z roku 1350, kdy je zde připomínán gotický kostel sv. Jiří. Ves byla součástí svojanovského, v 16. století bysterského panství. Majitel bysterského panství Zdislav Abdon Bezdružický z Kolovrat nechal kolem roku 1587 v Limberku postavit renesanční tvrz, jako své panské sídlo. Pozdější vlastnictví dvora a tvrze Martinicové prodali panství Janu Pavlu Leopoldovi z Walderode. Ten nechal tvrz přestavět na sýpku. Hospodářským potřebám slouží objekt dodnes. I bývalý prostor mezi tvrzí a hospodářskými budovami je v současnosti plně využit chovem telat.

Tvrz je svým jižním křídlem jádrem hospodářského dvora. Jedná se o dvoupatrovou budovu, se zcela nevýraznou hladkou fasádou. Přes mnohé stavební úpravy, kterými objekt prošel, zachovala se nad bývalým hlavním vchodem kartuše se znakem hrabat z Martinic a hrabat z Walderode.

Popis tvrze v roce 2013

Po nesmyslné demolici tvrze a jejího historického areálu v roce 2009 zbylo do současných dní z původně středověkého sídla pouze torzo. Východní a jižní křídlo (obsahující tvrz) bylo zcela sneseno až na původní vnější obvodové zdivo do výše nad oka a dveře. Podobně dopadlo i křídlo západní z něhož byl zachován pouze krátký úsek na jeho severním závěru. Torzo smíšeného zdiva již takřka ničím neupomíná na zašlou slávu tohoto šlechtického sídla.

Zdroj: Encyklopedie českých tvrzí, I. dílo, nakladatelství ARGO 1998 (www.hrady.cz, 9.9.2013)

Bližší podoba limberské tvrze ve svých počátcích není známa, její pozůstatky byly zřejmě jádrem vstupního, tedy jižního křídla hospodářského dvora. To bylo také spolu s krátkým západním schodišťovým křidélkem nejvyšší. Stavební aktivity za Martiniců a Walderodů zcela změnili její ráz v hospodářský objekt. Z renesančních konstrukcí se do demolice v roce 2009 dochovaly části obvodového zdiva a snad také valená klenba průjezdu jižním křídlem. O barokních a klasicistních úpravách svědčily klenby v interiérech tvrze. Jižní křídlo hospodářského dvora bylo dvoupatrová budova s hladkými fasádami, v nádvorní straně s patrnými otisky pavlače a zazdívkami dveřních otvorů. K jižnímu křídlu přiléhaly na východě a západě nižší hospodářská křídla dvora.

(www.castles.cz, 9.9.2013)

Galerie rodů působících na objektu: