Historie Starý Svojanov, politický okres Polička |
Starý
Svojanov – „Svánov“ Přívlastek
„Starý“ dává tušit, že vznikl dříve než Svojanov. I to, že byl osadou farní s
vlastní pečetí a městečko dlouho jen podhradím, leccos naznačuje. Domy jsou
rozesety v otevřeném údolí vysoko nad říčkou Křetínkou.
Tím jsou uchráněny před velkou vodou. I přes drsné
podnebí tohoto koutu vysočiny, tu vždy převládala zemědělská výroba. Vyrostly
tu statky, které dávaly obživu nejen majitelům a tak kolem nich vyrostly
menší chalupy, které dnes udržují převážně rekreanti. V budově
bývalé školy, která byla vystavěna v roce 1890-1891 v současné době sídlí
mateřská škola, tolik potřebný obchod se smíšeným zbožím a hasičská
zbrojnice. Místní sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1899. Když se
ohlédneme zpět tak jako u jiných osad můžeme se podívat jaká příjmení a
hlavně jaké křestní jména byla ve Svánově v té době
v módě. Roku 1565 byl
v obci muž příjmením Blahout s manželkou Bětou
(nehodnou), a slib, že se žena polepší,museli pod peněžní pokutou podepsat i
sousedi jako rukojmí,a to Pavlík Holubec, Vávra Pavlak,
Matouš a Václavek. Na dalším listu jsou podepsáni Jiřík Žižka, Jan z Křibu, Jan Mlynář a Václav Gelar
rychtář. Roku 1587 jsou jako rukojmí jmenovaní Tomáš Husa, Matyáš Jiřík a
Řehoř rychtář. Když roku
1605 utekl ze Svojanova primátor Petr Pejcha a byl
dostižen, zaručovali se za něj ze Starého Svojanova : Burián Beneš, Janek Křibský, Vondra Michalec,Václav Pavlak,Říha
Bačovský, Jiřík Pavlak rychtář, Jan Krejzla,Vondra Pešák, Janek Duchků a Šimon Zabulon . Po roce 1720
jsou tu nová jména : Matěj Krejčanský, Jan Dosana,Urban Hromátka,Václav a
Matěj Piternovi V 18.století
se některá jména již vytratila a objevila se nová, z nichž některá jsou zde
dodnes. Při prvním
číslování bylo ve St.Svojanově 25 popisných čísel. Když si je trochu
přiblížíme uvidíme, kde kdo má kořeny. Začínáme v roce 1776 . Číslo 1 -
Josef Šudoma *1750 manželka Veronika rodem Opršálova. Po roce 1880 Volaufovi,
pak Věstinští a po nich Olivovi. V roce 2007
majitel Jiří Cihlář.( nynější číslo 2) Číslo 2 -
Terezie *1736 vdova Benešová, od roku 1827 Lidmilovi asi od roku 1900 Říhovi
a nakonec František Kopecký zámečník (nynější číslo 3). Číslo 3 -
Josef Doležal *1732 manželka Kateřina, rodem Benešova Josef Doležal
familiant koupil po roce 1770 od vrchnosti část Skalského dvora . Jeho pravnuk
byl od roku 1868 starostou St.Svojanova. V roce 2007 je majitelem prapra….zeť Jan Kovář (nynější číslo 15 ). Číslo 4 - Jan
Bačovský *1729 II. manželka Kateřina a 12 dětí ve věku od ¼ roku do 25
let Poslední Bačovský z tohoto rodu zemřel v roce 1884 a zůstala jedna dcera.
Jednu generaci tam byli Báčovi, ale neměli děti, tak si paní Báčová rodem Bačovská z Předměstí
vzala na Křib syna svého bratra Ladislava
Bačovského, který se neoženil a také neměl děti, přišel statek na Křibu sice do cizích, ale pečlivých rukou. (nynější číslo
13). Číslo 5 -
Jiří Svojanovský *1702 hrobař a kostelník. Jeho
vnučka si v roce 1801 vzala Josefa Báču. Báčovi byli majiteli až do roku 1950
a od nich koupil domek, nynější číslo 11, Antonín Neubauer. Číslo 6 -
Martin Karlík *1736 syn Víta Karlíka, manželka Mariana, rodem Bednářová z Jobovy
Lhoty . Jeho prapra……..vnučka prodala stavení po
roce 1967. (nynější číslo 26) Číslo 7 -
Václav Beneš *1710 rychtář, manželka Rozina Jejich dcera
Johana si v roce 1766 vzala Josefa Olivu *1744 ( rychtáře od roku 1788) Tento
Josef Oliva rozdělil rychtu na dva stejné díly. Starší syn Josef dostal díl
kde se dnes říká u Familiantů č.p.37 (nynější číslo 30 ), mladší Alois zůstal
v čísle 7 (nynější číslo 28). Nynější
Olivovi jsou tak potomky přes svou prababičku i Václava Beneše. Číslo 8 -
František Svojanovský *1717, manželka Lidmila rodem
Tesařová z Rohozné. Dalším majitelem byl Josef Gracias *1760. Po roce 1810 si postavil domek na
Předměstí č.p.18 (říká se tam u Gruntů) . Václav Báča
*1788 pocházel z čísla 13 jeho manželka Viktorie Bačovská byla z Křibu V době první
svět. války byl Antonín Báča starostou St.Svojanova. Nynější majitelé Báčovi
jsou jejich potomky. (nynější číslo 33) Číslo 9 -
Martin Vorba *1726 manželka Barbora Škrancová ze Studence . Jejich dcera
Johana si vzala v roce 1787 Josefa Stejskala z Jobovy Lhoty a Stejskalovi na
tomto čísle byli do roku 1900 kdy si jejich pra ..vnučka vzala Františka Šudomu z Tresného a nynější
majitel je jejich potomek a tak je potomkem Martina Vorby. Číslo 10 -
Jan Hutský *1727 manželka Mariana *1717, vdova po
Matěji Vorbovi Dalším
majitelem byl její syn vysloužilý voják Josef Vorba,
potom jeho zeť Janeček František, v roce 1890 byl majitelem zase jeho zeť
Antonín Kopecký. Rodina Kopeckých prodala domek před rokem 2000. Číslo 11 -
Josef Beneš *1732 jeho syn Jan Beneš zemřel po roce 1835 a v této době
Benešovi pravděpodobně přišli o pozemky, protože je potom obhospodařovala
vrchnost, měl je v nájmu žid Bergman. Nový majitel František Kleinbauer *1812 v Jedlové měl již jen malou část původní
výměry. V roce 1869 je toto číslo zapsáno jako vyhořelé. Kleinbauerovi
si postavili nový dům na humnech č.p.40. Číslo 12 -
Kateřina Krejzlová *1724 vdova, po ní měl domek Vojtěch Svojanovský
*1765 pak Antonín Oliva * 1770 další byla Anna Petříčková a její syn Václav
Petříček. Od nich koupil stavení Ferdinand Stejskal*1834 a dodnes je v
majetku této rodiny. (nynější číslo 43) Číslo 13 -
Václav Báča *1701 v Rohozné a Báčovi měli tento
statek do roku 1906 kdy si jejich dcera Voršila
vzala Františka Moravce z čísla 57. Moravcovi byli v roce 1950 ze statku
vystěhováni a zpět jej rodina dostala až v roce 1990. (nynější číslo 45) Číslo 14 -
Mikuláš Hutský *1737 manželka Veronika Jejich dcera
si vzala Josefa Havlíčka*1760 z Rohozné a jejich
syn Jan Havlíček *1792 byl posledním starosvojanovským
rychtářem.V roce 1976 jsou jako majitelé zapsáni manželé Kolískovi
a s nimi poslední Havlíčková – Cecilie. Číslo 15 -
Jiří Lidmila *1731, syn Jana Lidmily a Roziny Benešové. Říká se, že první
Lidmila kdysi dostal tento půlstatek od vrchnosti proto, že byl vynikajícím
hudebníkem. Hudební nadání se dědí v této rodině ještě po mnoha generacích.
Dalibor Jedlička známý operní pěvec měl Lidmilovy babičky dokonce dvě.
Nynější majitel je prapra…vnukem prvního Lidmily a
také je dobrý hudebník. (nynější číslo 49) Číslo 16 -
Jakub Moravec *1749 manželka Mariana rodem Benešová z Předměstí. V roce 2006
je majitelkou jeho prapra…vnučka Žofie Timovtová. (nynější číslo 57) Číslo 17 -
Jakub Beneš *1733 manželka Kateřina Benešovi byli
na tomto statku do roku 1822 po nich hospodařil jejich zeť Josef Bačovský z Rohozné a po něm jeho syn, také Josef. Po něm Josef Jaschka z Horního Poříčí, potom Jan Oliva. Od Olivů
koupili už jen zbytky tohoto statku Moravcovi v roce 1884 a jsou stále
majiteli tohoto stavení. (nynější číslo 60) Číslo 18 -
chaloupka- majitel Mikuláš Štefka *1749 manželka Mariana Štefkovi a
jejich potomci Georlichovi, Říhovi, Cupalovi a Olivovi drželi chalupu až do roku 1998. Číslo 19 -
Josef Krejzla rychtář *1729 manželka Rozina poslední Krejzla Václav zemřel v roce 1875 a jeho manželka prodala
statek Janu Karlíkovi.Poslední Karlík toho jména zemřel v roce 1949 a
hospodářství získala výměnou Eliška Krušinová z Trpína
vdaná za Josefa Doležala. Nynější číslo 69 je v majetku Doležalových. Číslo 20 - Jan
Havlíček *1725 v Rohozné - manželka Juliána rodem Svojanovská Potomci
Havlíčkových se rozešli do světa. V roce 1880 byl majitelem Josef Moravec, v
roce 1890 František Janeček další majitelé Báčovi a Kopečtí byli jeho přízeň.
(nynější číslo 37) Číslo 21 - Ondřej Janeček *1720 manželka Helena rodem Hutská ze Svojanova V roce 1827
byl majitelem Martin Ducháček a Josef Krejzla, po
nich Kleinbauer František, potom Havlíček Petr a po
něm v roce 1890 Jan Báča a Marie Zvěřinová, vdova. Po ní její zeť Hamerský Adolf
a v této rodině je stavení číslo 72 stále. Číslo 22 -
mlýn patřící původně k rychtě. Jakub Kopecký
*1765 v Předměstí a Barbora rodem Opršálova
*5.12.1768 V roce 1890
již hospodařila vdova Anna Petříčková, rozená Kopecká a Petříčkova rodina má
toto nynější číslo 29 dosud v majetku a jsou potomky původního majitele. Číslo 23 -
Josef Bačovský *1741 manželka Barbora rodem Olivová V rodině
Bačovských byla chalupa až do roku 1888.Část rodiny odešla v roce 1878 do
Ruska V roce 1880 už bydlela v chalupě rodina Josefa Cupala stolaře ze
Svojanova. V roce 1890 byl majitelem Josef Báča *1860, který pocházel z
protějšího domu číslo 11 . Jeho syn zemřel v roce 1977 a chalupa už není
trvale obydlena. (nynější číslo 12) Číslo 24 -
Jan Oliva *1707 familiant, manželka Kateřina - koupili od vrchnosti 1/3 dvora
Na Skale. Po sto letech prodal manžel jejich vnučky
Jiřík Kopecký část pozemků Báčovým ze Skaly a část dostali Doležalovi ze
Skaly. Měl tu smůlu že jeho dcera brzy zemřela a zůstal mu po ní vnuk a také
jeho syn nebyl duševně zdravý. Zajistil je tedy tímto způsobem. Stavení č. 16
které teď na místě tohoto půlstatku stojí postavila údajně obec a bydlela tam
rodina Havlíčkova až do roku 1970. Číslo 25 -
Jan Stejskal *1720 a manželka Alžběta. V krátké době po roce 1776 byl
majitelem Jan Báča *1753 a Mariana rozená Olivová. Kdo z nich koupil tu 1/3 skalského dvora zda Stejskalovi nebo rodina Báčova, jejíž
potomci dosud Na Skale žijí, se ještě nevyjasnilo.
(nynější číslo 14). Za padesát
let bylo již 69 popisných čísel a při přečíslování v roce 1869 bylo poslední
staré číslo 83. Ve Starém
Svojanově bylo podstatně více půdy, než v sevřeném údolí Křetínky
a uživila více lidí. Majitelé statků i půlstatků postavili pro své děti domky
na svých pozemcích, ale ti se již museli „přiživovat“ s větší části
tkalcovstvím nebo řemeslnou prací. Ze Starého Svojanova se chodilo do továren
v Brněnci a Chrastové,
jak to popisuje pan Gregor ve své obsáhlé kronice nebo pan Bačovský ve svých
vzpomínkách na nedávnou dobu. V letech 1870
až 1880 se vystěhovalo do Ruska několik rodin . Moravec Ignác kolář, s
manželkou a pěti dětmi, Svojanovský Josef s
rodinou, Oliva Václav z čísla 35 s rodinou, Stejskalová Františka z čísla 71
se třemi dětmi, Kubín Josef s manželkou z čísla 1, Jan Havlíček zedník, z
čísla 19 s rodinou . Další lidé
odcházeli do Vídně a do Brna . Velká ztráta
pro Starý Svojanov byla i první světová válka. Seznam padlých je také dlouhý
a je možné, že nejsou uvedeni všichni. Od horního
konce vesnice : František Sedláček č.78,Václav Janeček č.77, Jan Oliva č.50,
Václav Gregor č.55, František Moravec č. 57, Antonín Tureček č.63, Josef Báča
č.91, Severin a Josef Jaškovi č. 74, Kleinbauer č.
40, Báča z č. 37, Václav Gregor z č. 79, František Petříček z č. 89,
František Bačovský z č. 24, František Báča z č. 20, Josef Kleinbauer
z č. 96 zemřel na následky války. Několik občanů se vrátilo jako invalidé. Jako každá
válka má své následky ,měla i druhá světová válka na Starý Svojanov
oslabující vliv. Do pohraničí
odešly rodiny :Loukotovi č.46, Severin Gregor č.55, Josef Stejskal,Marie
Hamerská č.43, Václav Hamerský č.72 ti odešli do Lavičného.
Do Dlouhé odešli Jan Klemša č.63 a Antonín Hájek č.
102. Do Banína Josef Čeněk z č. 82. Do Březové paní
Olivová č.83. Do Hradce nad Svitavou odešli Hnátovi
z č.22, Štaudovi z č. 18, Báčovi z č. 11 a Věstinský z č. 2. Jan Oliva z č. 21 odešel do Bělé .Opršálovi z č. 19 do Svitav. Kabátovi č. 53, Říhovi č.54
a Cupalovi č. 65 jsou také někde v pohraničí. Zdroj:
www.mestyssvojanov.cz (10.9.2013) |
Jaromír Lenoc © Aktualizace 10.9.2013 |