Kód CZ * Trpín
Připojena: Hlásnice
Kostel sv.Václava Zdroj 2) Zdroj D) 1683, raně barokní Kostel je jednolodní barokní stavbou bez věže (loď je 15,4 m
dlouhá a 7,95 m široká). Západní průčelí s trojhranným štítem má v přízemí
portál s pískovcovým rámem. V nadpraží pod římsou je vyryt nápis: "Vivo
Wenceslao martiri patronoqve svo posvit." Na dveřích se nachází krásný
rytý zámek. Po stranách portálu jsou niky, které se také nacházejí v patře
nad nimi, spolu se sochami sv. Víta a Ludmily v životní velikosti. Štít je
dělen římsou a má ve středu niku se sochou sv. Václava. Stěny jsou hladké,
dělené plochými pilastry. Vnitřek kostela je jednoduchý, ale úměrný a světlý. Kněžiště je
omezené třemi boky. Je 7,9 m dlouhé a 6,3 m široké. Oblouk je polokruhový a
hladký s imitovaným klenákem ve vrcholu. Po stranách kněžiště jsou umístěny
sakristie, kapie a nad nimi oratoře. K lodi pak přistupují dva páry malých
kaplí s dřevěnými balustrádami. Okna jsou barokně sklenutá segmentem a celý
prostor je hladce, křížově sklenut. Hlavní oltář pochází z roku 1710. Mensa je zděná a je dělena
malovanými karyatidami na tři pole. Zobrazují výjevy ze života sv. Václava.
První malba znázorňuje Václava mlátícího žito. Druhá jak peče oplatky a třetí
jak tlačí víno. Zepředu na mense je umístěn novější tabernakl. Predela je pokryta
řezbou akantových rozvilin. Nad ní stojí podstavec se soškami andílků sv.
Jana Zlatoústého a Jana Nepomuckého. Po stranách jsou brány, nad nimiž jsou v
akantových rámech zasazeny obrazy umučení sv. Jana Zlatoústého a shození sv.
Jana Nepomuckého do Vltavy. Vzadu je na stěně umístěn obraz ve zlatém rámu z
akantů, z jejichž listů ční plody a květy, s malými andílky nesoucími
emblémy: korunu, žezlo a kříž. Obraz zobrazuje antické bojovníky ve zbrojích
na koních s dobytými okružími nepřátel. Vpředu sedí na bílé brůně sv. Václav
a nad přilbou má gloriolu. Po jeho boku stojí praporečníci s římskými orly a
plentou s obrazem Panny Marie. Nad světcem letí andělé a v pozadí jsou
zobrazeny dlouhé řady oděnců v brnění. Novým oltářem v kostele je oltář Panny Marie. Na oltáři sv.
Cyrila a Methoda je původní pouze socha sv. Josefa. Kazatelna má na čtyřbokém
řečništi plátěné obrazy svatých evangelistů. Stěnu za řečníkem zdobí obraz
Krista, učícího v chrámě. Na stříšce je umístěna socha anděla. Kostelní
varhany mají běžnou řezbu a socha Madony na tabernaklu je pěkně zlacená.
Dřevěný krucifix nese barokní rysy. Mramorová kropenka pochází z druhé
poloviny 18. století. Obrazy na plátně, zobrazující čtyři otce církevní pocházejí z
18. století. Další obraz z téhož století nese podobu Madony a sv. Františka
(ten byl zkažen přemalováním od A. Wolfa z roku 1838). Obraz sv. Maří
Magdalény pochází z roku 1874 a autorem byl J. Doležal. Barokní zvonice je umístěna na západní straně hřbitova. Má zděný
spodek, dřevěné podsebití a kuželovou střechu s lucernou a bání. Socha sv.
Jana Nepomuckého je vsazená do hřbitovní zdi a pochází z první poloviny 18.
století. První zvon byl přelit roku 1879 Vojtěchem Hillerem. Druhý zvon
má ucha s maskami vousáčů. Kolem koruny mezi pásy je nápis: Liborivs Martinv
in Brvnn 1772. Na plášti jsou reliéfy sv. Josefa, Václava a Panny Marie.
Třetí zvon má hladká ucha a kolem koruny nápis: Iohann Baptist Dival – in
wienn hat mich gossen 1728. Na plášti jsou neumělé reliéfy sv. Petra a Pavla.
Čtvrtý zvon je umístěn v sanktusu a byl slit roku 1885 Jos. Diepoldtem v
Praze. Zvonice Zdroj 2) S dřevěným patrem-jako brána na hřbitov Hřbitov Zdroj 2) … Socha sv.Jana Nepomuckého1.pol.18.stol ve hřbitovní zdi Socha sv.VítaVe výklenku průčelí kostela Socha sv.LudmilyVe výklenku průčelí kostela Socha sv.VáclavaVe výklenku štítu v průčelí kostela Kamenný kříž Zdroj B)
U hřbitova Kamenný kříž Zdroj B)
U cesty do Olešnice Kamenný kříž Zdroj B)
U cesty do Olešnice, 1186 Kamenný kříž Zdroj B)
U cesty do Trestného, Nápis: "Stůj zde synu, dcero má, kam
tě vede cesta tvá, vpusť v mysl v srdce obraz můj, bude šťastný odchod
tvůj" / Kříž byl věnován ke cti a chvále Boží L.P. 1907 Boží mukaZděný sloupek Památník
Na obranu zemské cesty proti turkům 1653 Chalupa Roubená Chalupa Roubená Chalupa Zděná Chalupa Roubená Chalupa Roubená Památný strom Lípa velkolistá, obvod kmene 760cm, výška 22m u č.p.31 |
Panství Politický a soudní
okres Polička 1961 Okres Svitavy 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Jižně od Svojanova Ves Trpín leží v nejvýchodnější části poličského výběžku 595 m
nad mořem, na úbočí dvou kopců.Mezi nimi ve směru jihozápadním je menší úval,
který tvoří bránu do mírné roviny, v niž se rozkládá dolní část vesnice.Od
severu je obec z části chráněna Horním lesem, od něhož svahovitá krajina sklání
se téměř až k moravským hranicím.Celá jihovýchodní strana je otevřená,dále na
jihu vystupuje příkrý kopec. Potok, který obcí protéká,pramení na lukách u Smrčiny nad
vesnicí, ústí do rybníka, odkud jihovýchodním směrem pokračuje až k moravským
hranicím, kde v pravém úhlu mění směr, aby se u Dolní Lhoty vlil do Svojanky
– pozdější Křetínky.Podnebí je zde jako všude na Českomoravské vysočině
drsnější, ale zdravé.V létě i v zimě je tu klid, blízké lesy poskytují
milovníkům přírody mnoho vděčných vycházek. V Hájkově České kronice i v Schallerově místopisu je uvedeno, že
prý byla svedena roku 1012 v blízkosti obce Trpína bitva mezi Oldřichem,
synem Bolesslava III. a Boleslavem Chrabrým.V památkách archeologických jest
uvedeno toto: Když Poláci Moravu plenili, poslal české kníže Oldřich
Moravanům vojsko na pomoc.Dozvěděvše se to Poláci , položili se při českých
hranicích do záloh lesních, kdež jim občané z vesnice Kamence nazvané
vyzvědačstvím a zradou napomohli, nebo když české vojsko k nynější vsi Trpínu
došlo, Poláci se na ně vyřítili a na hlavu je porazili.Když se české kníže
Oldřich toho dozvěděl, že občané z Kamence vojsku polskému zradou napomáhali
a tím jeho vojsko do velké záhuby přivedli, poručil celou ves hned zbořiti s
doložením, že na tomto místě více žádná vesnice založena býti nesmí.Ves Trpín
obdržela prý z té příčiny jméno, že zde vojsko české mnoho vytrpělo. Stáří osady je možno určit na základě půdorysu a jména.Původní
tvar obce byla okrouhlice kolem rybníka. Tedy nynější dolní díl obce a usedlosti kolem rybníka – tehdy
snad návsi – tvořili původní obec.Kostel byl postaven na vyvýšeném místě o
podál obce, pravděpodobně proto, aby voda neškodila hřbitovu. Pohraničním hvozdem v naší krajině vedla důležitá Trstenická
stezka, která udržovala styk mezi Čechami a Moravou a dále s Uhrami.Podobné
stezky měly především obchodní význam.Dovážela se tudy hlavně uherská sůl.V
pozdější době se vozily po Trstenické stezce nejrůznější věci, které naší
předkové potřebovali k živobytí.Tehdy přestávala doprava po soumarech a
počalo se užívat vozů. Cesty arcibiskupa Metoděje, které konal z Moravy do Čech, byly
konány z důvodů náboženských, aby se upevnilo v naší vlasti křesťanství.Je
téměř jisté, že svatý Metoděj založil kostel ve Vitochově, snad se tak stalo
i v Trpíně a v Bystrém.Alespoň zemskou cestou , našim krajem přes Bystré u
Poličky sv. Metoděj musil jít, poněvadž jiný přechod přes pohraniční hvozdy
nebyl.Historicky to přímo doloženo není, ale tato domněnka je více než
pravděpodobná. Na obranu Čech byly v Trstenické stezce připraveny záseky.K tomu
byla vyhlédnuta krajina nad Trpínem, kde již v té době byly zbytky zásek ze
švédských válek1.září téhož roku bylo nařízeno nejdříve, aby se dostavil
každý pátý muž, později každý desátý muž z čech a v trpínském lese připravovány
záseky a zákopy pro tuhou obranu proti Turkům Boží muka u původní cesty, která vedla z Bystrého ke Kunštátu,
je čtyř hranný sloup s jehlancovitým zakončením, ve kterém je vztyčen železný
křížek.V horní polovině jsou výklenky, s umístěnými obrazy.Památka byla zde u
hlavní cesty postavena v letech 1730-1750, asi na poděkování za odvrácení
moru, který v té době u nás byl. Ve výklenku hřbitovní zdi je vhodně umístěna starobylá socha sv.
Jana Nepomuckého.Dvě lípy jsou zvláště v létě pěkným doplňkem této sochy. Nejstarším spolkem v Trpíně je sbor dobrovolných hasičů.K
založení hasičského sboru v Trpíně došlo 29.června roku1885.Stalo se tak po
velkém požáru, ke kterému sice rychle přispěchali místní občané s nedávno
zakoupenou stříkačkou, ale jelikož neznali její obsluhu, museli vyčkat na
příjezd olešenských hasičů, s jejichž pomocí požár uhasili. Do nově založeného hasického sboru se ihned přihlásilo 57
členů.Za dobu své činnosti přispěl sbor mnohokrát k ochraně majetku nejen v
obci, ale i v celém okolí.Roku 1928 byla za podpory občanstva zakoupena
motorová stříkačka.Dne 26. srpna roku 1934 posvěcen a předán sboru spolkový
prapor. 28.června 1914 byl v Sarajevě zastřelen následník rakouského
trůnu Ferdinand.Tento atentát byl důvodem k vypovězení velké světové
války.26.července byla v Rakousko-Uhersku vyhlášena částečná mobilisace.V
Trpíně to bylo vyhlášeno téhož dne v neděli krátce po poledni.Druhý den časně
ráno odjížděli mladí mužové , jichž se výzva týkala, na povozech do Březové,
aby se odtud rozjeli ke svým útvarům.K odjezdu se dostavila většina obyvatel
vesnice, vždyť mnozí z odjíždějících se více nevrátili… V únoru roku 1916 je prováděna rekvisice zvonů, i v Trpíně 400
let staré zvony jsou odmontovány, shozeny s věže a odvezeny k rozlití pro
válečné účely.V srpnu jsou přivezeni do obce uprchlíci, židovské rodiny z
Haliče, a jsou umístěni ve farní budově.Tito zde brzy zdomácní a zanedlouho
provádějí čilý obchod s vejci, máslem apod.Různí lide s nimi spolupracují a
těží ze situace. 28.října 1918 vyhlášena v Praze samostatnost Československé
republiky.První týdny radosti byly zkaleny nemocí, španělskou chřipkou,
kterou přinesli vracející se vojáci.V Trpíně zemřelo v krátké době několik
dospělých i dětí. K oslavám 20. výročí samostatnosti však nedošlo.Roku 1938
oznamuje hlasatel čs. Rozhlasu, že mezi odstoupeným územím německé říše jsou
nedaleké vesnice, Starý Svojanov, Jedlová, Stašov, Bělá, Březová, Brněnec,
Limberk, Modřec a sídlo okresu Polička.Čeští obyvatelé z jmenovaných obcí s
nejnutnějším majetkem opouštějí svá dosavadní bydliště. V pondělí 9.října došlo k obsazení uvedeného území, čímž
vytvořena nová hranice vedoucí v blízkosti Trpína.Do vesnice ustoupila
jednotka čs. armády a konala zde hlídky. Za nevlídného počasí 15.března 1939 provedeno obsazení zbylé
části Čech a Moravy německým vojskem a začal život v protektorátu. Obyvatelé obce, jejichž počet dosáhl čísla 600 duší, žili zde v
poměrném klidu.V čele obce stál od roku 1931 oblíbený zasloužilí starosta
Adolf Boucnik z čp. 18, který svojí rozvahou a bystrostí s obecním výborem
vedl obezřetně správu obce. Na podzim roku 1944 začali se v naší krajině objevovat skupiny
rusky mluvících mužů-partyzánů.Za noci navštěvovali osamělé statky, přijali pohostinství,
vyslechly zprávy z cizího rozhlasu, mnohdy i přespali a za tmy opouštěli
hostitele. Blížící se jaro roku 1945 přineslo i zvýšenou činnost těchto
skupin.Přibližovala se fronta, nastal všude ruch a nervosita.V polovině dubna
havarovalo německé letadlo po zásahu ze vzduchu.Posádka tohoto letadla po
dopadu v Kamencích byla partyzány pobita.Za několik dnů byly shozeny nad
Olešnicí zápalné bomby, které způsobily požár dvou domů. Nastalo krásné jitro památného májového dne – úterý 8.května
1945.Časně ráno byla dodána motocyklistou z Olešnice zpráva o ukončení
války.Osvobození a znovuzřízení Československé republiky bylo přijato všemi
občany s velikou radostí.Za hlaholu zvonů vyvěšovány státní vlajky a
připravováno vztyčení vysoké máje ozdobené čs. vlajkou.K tomu nedošlo,
protože již přijíždějí první auta ustupující německé armády.Ozbrojení vojáci
výhružně ukazují na vlajky i máj, proto oboje sňato, aby nedošlo k násilí. Proud uprchlíků houstl a skupina ozbrojených vojáků se objevila
i s druhé strany vesnice od Hlásnice.Vojáci byli místními občany vyzváni, aby
odevzdali zbraně, což se bez odporu stalo.Mezi tím jiná skupina mužů
zatarasila hlavní příjezd do vesnice od Olešnice a zde odzbrojila vojáky ze
tří nákladních a jednoho osobního vozu.Ukořistěný materiál (střelivo,zbraně)
uskladněn v čp. 72.Odzbrojená posádka těchto vozů s potravinami dostala
povolení k odjezdu s jedním nákladním vozem na západ.Mezitím došlo nad
vesnicí k přestřelce mezi ozbrojenými civilisty a hlídkou na motocyklu, při
čemž zadní spolujezdec byl usmrcen.V dalších akcích nemohlo být pokračováno,
poněvadž od Hlásnice přijížděly další pancéře jednotky “Grossdeutschland”
.Upozorněni střelbou vojáci tohoto oddílu utvořili rojnice, tanky se rozjeli
po polích a postupovali k Trpínu. Muži z Hlásnice byli shromážděni do školní
budovy jako rukojmí, ručící za klidný a bezpečný průchod ustupující německé
armády.V Trpíně na žádost o vydání muže, který zavinil přestřelku, bylo vše
svedeno na partyzány, čemuž Němci nakonec uvěřili.S nastalým soumrakem se
počali vojáci shánět po noclehu, z čehož povstaly obavy, aby nenalezli zbraně
a zásoby ukryté v domě čp.72.Naštěstí přišel rozkaz o postupu Rudé armády, po
kterém nastal šílený útěk neuspořádaných skupin německé armády, matené
úmyslně obrácenými směrovými tabulemi na rozcestích.Oddíly byli přepadány
ukrytými partyzány. K večeru přijel od Hlásnice německý tank “Tygr” , řidič s ním
zajel na okraj lesa a v zápětí z tohoto obra vyšlehly plameny a výbuch nábojů
i benzinu zapálil okolo stojící stromy. Zanedlouho dorazila do obce Rudá armáda, sovětští důstojníci
byli srdečně uvítáni starostou obce. (Josef Krušina:
Dějiny Trpína a okolí - upraveno)
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Soupis památek XXII, Politický
okres poličský, 1906 3) Poche Emanuel, Umělecké
památky Čech, 1977-82 A) trpin.cz (10.9.2013) B) krasnecesko.cz (10.9.2013) D) hrady.cz (10.9.2013) |
|||||||||||||||||||||||||||
19 – 17 – 0
17 – 9 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 7.1.2020 Předchozí
editace: 10.9.2013 |