|
Kód CZ Královské
Vinohrady - Praha XII.
Kostel sv. Ludmily C) Praha 2-Vinohrady, nám. Míru
Fara … Kaple sv. Rodiny C) Praha 2-Vinohrady, Pod Nuselskými
schody
Kostel sv.Václava C) Na hřbitově
Vinohradský hřbitov C) Praha 10-Vinohrady, Vinohradská
Husův sbor C) Praha 10-Vinohrady, Dykova 51/1
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Praha 3-Vinohrady, náměstí Jiřího z
Poděbrad
Federální shromáždění C) (nová budova Národního muzea) Praha
1-Vinohrady, Vinohradská 52/1, Wilsonova 52/2, Legerova
Státní opera C) Smetanovo divadlo Praha 1-Vinohrady,
Wilsonova 101/4 a Legerova 57/75
Pomník Svatopluka Čecha C) Praha 2-Vinohrady, sady Svatopluka
Čecha
Socha C) V Riegerových
sadech
Hlavní nádraží C) Praha 2-Vinohrady, Wilsonova 300/8
Budova Českého rozhlasu C) Praha 2-Vinohrady, Vinohradská
1409/12
Obchodní akademie C) Praha 2-Vinohrady, Vinohradská
1971/38
Základní škola C) Praha 2-Vinohrady, Na Smetance 505/1
Vinohradská tržnice C) Praha 2-Vinohrady, Vinohradská 1200
Národní dům C) Praha 2-Vinohrady, nám. Míru,
Korunní, Slezská 820
Činžovní dům č.p. 1543 C) Praha 2, Chopinova 1543/4, Vinohrady
Činžovní dům č.p. 1556 C) Praha 2-Vinohrady, Chopinova 1556/6
Činžovní dům č.p. 1564 C) Praha 2-Vinohrady, Chopinova 1564/8
Činžovní dům č.p. 1333 C) Praha 2-Vinohrady, Slezská 1333/46
Měšťanský dům č.p. 65 hotel Le Palais C) s altánem Praha 2-Vinohrady, U Zvonařky 65/1
Činžovní dům č.p. 1233 C) Praha 2-Vinohrady, Vinohradská
1233/22
Vila Grébovka C) s kuželnou a střelnicí Praha
2-Vinohrady, Havlíčkovy sady 58
Vila Dolní Landhauska C) Praha 2-Vinohrady, Havlíčkovy sady 58
Usedlost Vondračka C) Praha 2-Vinohrady, Perucká 61/13
Dům zemědělské osvěty C) Praha 2-Vinohrady, Římská 100/46
Činžovní dům č.p. 548 C) Praha 2-Vinohrady, Mikovcova 548/5
Divadlo na Vinohradech C) Praha 2-Vinohrady, nám. Míru 1450/7
Mediální centrum Orbis C) Praha 2-Vinohrady, Vinohradská
1896/46
Sokolovna C) Praha 2, Polská 2400/1, Vinohrady
Činžovní dům č.p. 36 C) Praha 2-Vinohrady, Italská 36/25,
Mánesova 36/18
Činžovní dům č.p. 517 C) Praha 2-Vinohrady, Americká 517/7,
Jana Masaryka 517/30
Činžovní dům č.p. 70 C) Praha 2-Vinohrady, Škrétova 70/10, Římská 70/2
Palác Tabáková režie C) Městský obchodní soud .Praha
2-Vinohrady, Blanická 2000/20, Slezská 2000/9, Sázavská 2000/23
Rodinný dům č.p. 1746 C) Praha 2-Vinohrady, Pod Zvonařkou
1746/7
Činžovní dům č.p. 87 C) Praha 3-Vinohrady, Vinohradská 87/113
Hotel a kino Flora C) Praha 3-Vinohrady, Orlická 2020/2 a
4, Přemyslovská 2020/22, Vinohradská 2020/121
Městská jatka C) tržnice masa Praha 3-Vinohrady,
Korunní 973/123
Vodárenská věž C) Praha 10-Vinohrady, Korunní 725/66
Vila č.p 960 C) Praha 10-Vinohrady, Dykova 960/4
Dryákova vila C) Praha 10-Vinohrady, Dykova 1039/6
Kotěrova vila C) Praha 10-Vinohrady, Hradešínská 1542/6
Vila č.p. 1969 C) Praha 10-Vinohrady, Chorvatská
1969/7, Hradešínská 1969/19
Šalounova vila C) Praha 10-Vinohrady, Slovenská 1566/2
Rodinný dům bratří Čapků C) Praha 10-Vinohrady, Bratří Čapků
1853/28
Krematorium Strašnice C) Praha 10-Vinohrady, Vinohradská 2254/218 (Za strašnickou
vozovnou 2254/9) – hlavní budova Vinohradská 2264/216 (Za strašnickou vozovnou
2264/11) – vstupní část, vlevo od vchodu Vinohradská 2263/214 – vstupní část,
vpravo od vchodu
Sady Svatopluka Čecha C) Praha 2-Vinohrady, Vinohradská,
Slezská, U Vodárny, Šumavská
Sady na náměstí Míru Praha 2-Vinohrady, náměstí Míru
Riegrovy sady C) Praha 2-Vinohrady
|
Panství Politický okres Hlavní
město Praha 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
Pod názvem
Viničné Hory byly od roku 1788 samostatným územním celkem, od zavedení obecních
samospráv v roce 1849 obcí. V roce 1867 byly přejmenovány na Královské
Vinohrady (německy König. Weinberge).
Vinohrady jsou pojmenovány podle středověkých vinic, které byly na jejich
jihozápadních svazích za branami města nad Koňským trhem, dnešním Václavským
náměstím. Jménem „Královské Vinohrady“ měla být zvěčněna zásluha českého
krále Karla IV. o vznik zdejšího vinohradnictví. V roce 1875 byla
tato obec rozdělena na dvě části s názvy Královské Vinohrady I. (pozdější
Žižkov) a Královské Vinohrady II., které po roce 1877, kdy byl pro Královské
Vinohrady I. přijat název Žižkov, dostaly původní název Královské Vinohrady a
v roce 1879 byly povýšeny na královské město. V 19. století, až do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918, se centralistická habsburská
Vídeň bránila konkurenci rostoucí Prahy zakládáním samostatných královských
měst místo jejich spojení s ní[zdroj?] – tak bylo založeno i Královské město
Vinohrady. Po zahájení
bourání pražských hradeb na počátku 70. let 19. století se zde směrem od Národního
muzea rozvíjela bytová výstavba vzmáhajících se středních a horních vrstev.
Vinohrady rostly zejména od 80. let předminulého do 20. let minulého století,
od kdy výstavba pokračovala dále na východ, na Ohradu a Malešice. Královské
Vinohrady se prudce rozvíjely a postupně se staly čtvrtým největším městem v
českých zemích: v roce 1880 měly ještě 14 831 obyvatel, o deset let později
jich bylo 34 531 a v roce 1900 už měly 52 504 obyvatel. K roku 1905 měly 66
550 obyvatel (z toho 4 769 Němců), roku 1910 77 120, v roce 1913 měly přes 84
tisíc obyvatel a do roku 1922 k 90 tisícům obyvatel.[4] V roce 1922 byly
přičleněny k Velké Praze, spolu s dalšími obcemi. V souvislosti s tím došlo k
rozsáhlému přejmenování ulic, dříve pojmenovaných po významných českých osobnostech
(např. Palackého, Brandlova, Komenského,
Dobrovského aj.), aby se zamezilo nejednoznačnosti v rámci Velké Prahy. Z té
doby pocházejí názvy vinohradských ulic po státech a hlavních městech
spojeneckých států Dohody (Anglická, Americká, Italská, Uruguayská, Jugoslávská, Bruselská, Bělehradská, Římská, Londýnská
aj.). V roce 1949 byla
západní část Královských Vinohrad zahrnuta do obvodu Praha 2, velmi podobného
dnešnímu obvodu a městské části Praha 2. Východní část Královských Vinohrad
tvořila samostatný správní obvod Praha 12. V roce 1960
zůstala část Královských Vinohrad západně od vodárny v obvodě Praha 2 (s
Vyšehradem, částí Nuslí a Nového Města), východní část byla rozdělena mezi
Prahu 3 (tvořenou Žižkovem a částí Strašnic) a Prahu 10 (jejímž centrem jsou
Vršovice). Hranicí mezi Prahou 3 a Prahou 10 se stala Korunní a Šrobárova ulice. Drobné části území připadly i do obvodů
Praha 1 (pruh mezi směry magistrály u horního konce Václavského náměstí,
budovy Federálního shromáždění a Smetanova divadla, nyní Státní opery) a
Praha 4 (okolí severní části Závišovy ulice, v trojúhelníku železničních
tratí u Nuselských schodů, kde končí Nuselský pivovar, zde u podjezdu do
Nuslí bývala kdysi železniční zastávka pro Královské Vinohrady přímo na
železničním mostě, jejíž budova dosud stojí). Rozdělením mezi
pět obvodů (a později i mezi pět stejnojmenných městských částí) drží
Vinohrady absolutní rekord mezi pražskými čtvrtěmi. Žádná jiná není rozdělena
mezi pět, a dokonce ani mezi čtyři správní jednotky (pouze pět pražských
katastrálních území je rozděleno vždy mezi tři městské části).
www
odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (10.6.2015) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 10.6.2015 |
