|
Kód CZ Michle
- Praha XIV.
Kostel Narození P. Marie C) Praha 4-Michle, Baarova
Vrcholně barokní kostel Narození Panny Marie z let 1724–1726. Památkově
chráněno od 3. května 1958.
Fara … Synagoga C) Praha 4-Michle, U Michelského
mlýna 124/27. Původně renesanční synagoga, goticky upravena v první polovině
19. století. V roce 1970 byla adaptována na modlitebnu církve československé
husitské. Památkově chráněno od3. května 1958.
Michelský dvůr C) Universitní dvůr, pivovar, domov Sue Ryder, Praha 4-Michle, Michelská 1/7 Hospodářský barokní dvůr vznikl na místě
zaniklého středověkého dvora, který byl od 15. století majetkem Karlovy
univerzity. Byl rozsáhle klasicistně přestavěn, nyní je vlastníkem městská
část a v nájmu ze Nadace Sue Ryder
provozuje domov pro dlouhodobě nemocné. Památkově chráněno od3. května 1958.
Vršovická vodárna C) Praha 4-Michle, Hanusova 365 Areál
vodárny, zahrnující vodárenskou věž, starý vodojem a architektonicky jednotně
řešený domek strojníka, domek strojovny a oplocení, byl postaven ve stylu
české moderny v letech 1906–1907 podle návrhu Jana Kotěry.
Památkově chráněno od3. května 1958.
Stibralova vila C) Praha 4-Michle, U Plynárny 311/73 Stibralova vila. Jednopatrová neorenesanční vila s třípatrovou
věží od architekta Jiřího Stibrala. Kompozice
vily se zahradou je inspirovaná renesanční Itálií. Součástí objektu jsou
boční pergoly, opěrné zdi a schodiště v zahradě.Památkově chráněno od3.
května 1958.
Činžovní dům s lékárnou U černého
orla C) Praha 4-Michle, Na kolejním statku
373/5, Nuselská 373/102 Činžovní dům s lékárnou U černého orla Památkově
chráněno od25. září 2000.
|
Panství Politický okres Hlavní
město Praha 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Poprvé se statek
Michle zmiňuje nepřímo ante quem v roce 1185, když
se mezi poddanými Vyšehradské kapituly uvádějí zlatník Prowod
a jeho syn Janis z Michle, v latinském originálu
listiny „Prowod aurifaber
et filius eius Janis de Michel“. Ve falsu listiny krále Přemysla Otakara I.,
hlásícímu se k roku 1222, je Mihle společně s
dalšími vesnicemi potvrzena jako majetek vyšehradské kapituly získaný již
králem Vratislavem I. Dále se v roce 1279 objevuje Jindřich z Michle mezi
svědky smlouvy břevnovského opata, dále Michle
patřila k majetku kláštera benediktinů v Břevnově. Původně „Michelj“ znamenalo „Michlův dvůr“ od os. jména Michel, Michal, Michael. Na úrodných pozemcích byly
poplužní dvůr, mlýn, louky, lesy, sladovny, vinice a zahrady. Ve 14. století
byla Michle poměrně velkou osadou, k níž od konce středověku náležela také
synagoga. Roku 1420 si Michli přivlastnilo
radikální husitské křídlo – pražané. Roku 1436 král Zikmund za 500 zlatých
prodal ves (Villa) a panství Michle sladovníku Janu
Rečkovi z Ledec, zakladateli
Rečkovy studentské koleje pražské univerzity. Ten
roku 1438 ves Michel odkázal univerzitě, aby z
věčného platu byl financován provoz koleje na Starém Městě pro 12 rodem
českých studentů. Roku 1506 nechal Jiří Kopidlanský
Michli vypálit za to, že pražané sťali jeho bratra. K roku 1509 existuje místní označení
nad Michlem a z roku 1509 nad Michlí. Roku 1605 se
připomíná škola, od roku 1724 kaple. Artistické a
právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity ves
patřila až do zrušení poddanství v roce 1848. Administraci od konce 16.
století prováděli jezuité z novoměstské koleje od sv. Ignáce na Novém Městě,
od roku 1702 byla farní správa u sv. Mikuláše ve Vršovicích a prováděla se
misijním způsobem, stejně jako v Krči, Podolí a v Nuslích u sv. Pankráce. Během 2. poloviny
19. století mizel zemědělský ráz vesnice a na pozemcích přibývalo výrobních
objektů. K roku 1900 byla Michle s 6144 obyvateli, mlýnem, cihelnou,
pivovarem, zpracováním železa a zelinářstvím jednou ze vsí okresu Královské
Vinohrady. Roku 1922 byla
ves Michle s 9318 obyvateli a 446 domy připojena k Praze, v níž pak tvořila
součást obvodu Praha XIV (Nusle, Michle, Krč). V roce 1949 byla
severovýchodní část k. ú. Michle přičleněna k Praze
13 (s Vršovicemi a částí Záběhlic) a druhá část k Praze 14 (s Nuslemi,
Lhotkou, a částí Krče). V r. 1960 se větší část k. ú.
Michle stala součástí městského obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí městské
části Praha 4. Severní část Michle, tedy vrch Bohdalec
včetně autobusových a kamiónových garáží a část
nouzové kolonie Na Slatinách, je součástí městského obvodu a městské části
Praha 10 Zejména po
připojení k Praze vznikaly zejména v okolí Bohdalce
a v širším území zasahujícím i do Záběhlic, Vršovic a Strašnic rozsáhlé
nouzové kolonie. Malé improvizované domky vyrostly při jižním úpatí Bohdalce (část jich byla zbořena při rozšíření ulice U
plynárny v 80. letech 20. století), rozsáhlé území s charakterem slumu
vzniklo ve druhé polovině 20. let a ve 30. letech na východní straně Bohdalce a v údolí Slatinského
potoka. Ačkoliv dnes jsou kolonie Na Slatinách a Pod Bohdalcem
oficiálně zahrádkářskými koloniemi, dosud v nich stojí mnoho původních staveb
a některé z nich jsou do dnešní doby stále ještě obydleny. Od 20. let 20.
století až dosud vzniklo a dosud vzniká mnoho rozvojových plánů této oblasti,
ale dosud žádný celoplošný nebyl realizován: v místě části původní kolonie
vznikla elektrická rozvodna a obytné domy energetiků, autobusové garáže DP,
kamionové garáže patřící původně ČSAD, severovýchodní část odstavného nádraží
Praha-jih a několik dalších objektů, přítomnost vysokonapěťových vedení v
okolí elektrorozvodny však komplikuje jiné využití
území.
www
odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (10.6.2015) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 10.6.2015 |
