Kód CZ

Troja - Praha VIII.

Osada: Podhoří, Rybáře

Kaple sv Václava ^C)

u čp. 284, parc. 1438

Kaple sv. Kláry ^C)

Pod Havránkou 34/7, nad Trojským zámkem parc. 183, viniční domek čp. 34, parc. 184, vinice

Viniční sloup ^C)

Trojská, Schwankova, u domu Trojská 162/199, parc. 1658/1 Morový sloup u bývalého morového hřbitova ze 16. století.

Pomník Mistra Jana Husa ^C)

v areálu Čechovy školy, Nad Kazankou 211/12, Trojská 211/110, parc. 315

Trojský zámek ^C)

U trojského zámku 4/1, 1/4, 2/6, 236/8, Trojská 3/187, 236/189, Povltavská 5/74, 6/68

zámek čp. 1, schodiště, parc. 1

stáje čp. 236, brána I., ohradní zeď, parc. 2

správní budova čp. 3, brána I., parc. 3

domek zahradníka čp. 2 (pův. oranžerie), parc. 4

terasa, brána II., parc. 5

terasa, kašna I., parc. 6

štěpnice, brána IV., parc. 7

oranžerie (východní), zahrada, kašna II., brána III., parc. 8

dvorec čp. 6 (býv. hospoda), parc. 12

ohradní zeď, parc. 7, 8, 12, 13, 15

parc. 9, 10, 14, 25

býv. panský pivovar čp. 4, parc. 1581/1, 1582/2

býv. pánský mlýn čp. 5, parc. 1584

Památkově chráněno od3. května 1958.

Zámeček Jabloňka ^C)

Na Jabloňce 90/1

Vila č.p.91 ^C)

osada Na Rybárně, Povltavská 114/20

Usedlost Popelářka ^C)

Trojská 91/127, Pod lisem 91/6

Schückova vila ^C)

Nad Kazankou 222/39

Usedlost Kazanka ^C)

Trojská 69/112

Divišova vila ^C)

Trojská 224/134

Panský dvůr ^C)

Pod Havránkou 7/10, 238/8, (239/6) parc. 231/1: obytná budova čp. 7, stáje I-III, stodola, brána

parc. 231/2: malá plocha ve východní části jižní strany areálu

parc. 231/3: plocha východně od statku

parc. 231/4: cesta od Trojské ulice k východní straně statku

parc. 232/1: budova přiléhající východně k domu čp. 238

parc. 232/2: budova jižně od domu čp. 239

parc. 232/3: plocha dvoru v jižní části areálu (až k domům v Povltavské ulici)

parc. 233: obytná budova čp. 238 s hospodářskou budovou

parc. 234: (dům čp. 239 - v MonumNetu nezmíněn)

Památkově chráněno od3. května 1958.

Dům č.p.13 ^C)

Pod Havránkou 13/4

Usedlost Salabka ^C)

K Bohnicím 57/2

Usedlost Pazderka ^C)

K Bohnicím 63/4

Hradiště Na Farkách ^C)

na ostrohu nad Vltavou, jižně od ulice Na Pazderce, parc. 1353, 1364, 1367, 1374, 1377, 1380, 1389 památkově chráněny archeologické stopy. Botanická zahrada v lokalitě od roku 1996 buduje Archeopark, rekonstrukci opevněné osady ze sklonku starší doby železné, avšak zatím je vybuována jen palisáda se vstupní branou.

Restaurace U Lišků ^C)

U trojského zámku 35/9

Usedlost Černohuska ^C)

v zoologické zahradě, parc. 1551

Gočárovy domky ^C)

v zoologické zahradě, Gočárovy domky v zoologické zahradě

Gočárův domek I., parc. 1566/7

Gočárův domek II., parc. 1566/8

Poznámka: v MonumNetu uvedeno "při čp. 120", což je vstupní objekt zoo s adresou U trojského zámku 120/3.

Usedlost Sklenářka ^C)

Pod Hrachovkou 60/6

Vila č.p.246

Na Přesypu 246/7

Zpět na okres

Panství

Politický okres Hlavní město Praha

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Území bylo osídlené odedávna. V místech usedlosti Kazanka bylo objeveno sídliště z mladší doby kamenné (vypichovaná keramika), odtud dále na východ bylo odkryto větší knovízské sídliště, v oblasti usedlosti Černohouska byly objeveny popelnice a v Podhoří haštalské[zdroj?] kultury. Dnešní ulice Na dlážděnce kopíruje trasu středověké cesty Dlážděnka, která vedla od holešovického brodu ke Kobylisům. Další cesta vedla kolem usedlosti Havránka. Třetí cesta vedla Drahaňskou roklí k roztockému brodu. Cesty byly propojeny stezkou podél pobřeží. Předpokládá se, že původní ves byla soustředěna mezi oběma výpadovými cestami na bohnickou plošinu, nebo že měla ves dvě jádra. Ve viničních knihách ze 16. století je zmíněna vinice na vrchu Hradiště u Holešovic, jímž je pravděpodobně míněn ostroh mezi údolím Dlážděnky a Vltavou a pravděpodobně zde bylo strážiště nad dálkovou cestou. Rovněž zmiňovanou vinici na Vrabí hoře se nepodařilo identifikovat. V oblasti jsou nalézány výhradně úsekové plužiny, po roce 1358 zde byly sázeny rozsáhlé vinice, které pak zanikly zejména za třicetileté války. V období baroka a renesance byly na vinicích budovány vily.

Ves v pobřežním pásu na úpatí svahů Bohnické plošiny ve středověku nesla název Zadní či Horní Ovenec či Ovnec (tehdejší Přední Ovenec dnes nese název Bubeneč) (ov je staroslověnské označení berana). Nejstarší zmínka o obou Ovencích je v seznamu statků svatojiřského kláštera z 1. poloviny 13. století. Nalézal se zde knížecí ovčinec. Pravděpodobně šlo o dvě části osady po obou stranách brodu. Přesnější polohu oveneckého brodu se nepodařilo s určitostí zjistit, mapa neznámého autora z roku 1820 zaznamenává východisko přechodu Vltavy u bubenečského Císařského mlýna, kde také Václav Vojtěch Šternberk, stavebník zámku Trója, chtěl zbudovat mostek. V roce 1433 je v Zadním Ovenci zmiňován mlýn, rybáři a dvě usedlosti v držení Mikuláše Sedláka. Z 16. století pochází řada zmínek o vysazování vinic zdejším mlynářem. V listině Rudolfa II. je Zadní Ovenec označen za ves, v 17. století se píše o dvou dvorech.

Koryto a pobřeží Vltavy se zde při povodních často měnilo, například na počátku 18. století vznikly proti Zadnímu Ovenci náplavem tři pusté ostrovy, mapa z roku 1743 v oblasti zobrazuje 11 ostrovů, v Josefinském katastru z roku 1785 jsou již popisovány jako jeden celek.

V letech 1683–1692 nechal Václav Vojtěch Šternberk postavit zámek, pravděpodobně na místě jednoho ze stávajících dvorů. Druhým z historických dvorů je č. p. 7 východně od zámku, který byl rovněž přestavěn. V původní poloze je mlýn č. p. 5 a v jeho sousedství byl postaven zámecký pivovar a panská hospoda čp. 4. V 18. století a první polovině 19. století se ves rozrůstala další drobnou výstavbou domků. Kvůli složitému terénu nepronikl do Troji velkoměstský typ výstavby, stavěly se zde jen vily a domky.

Zdejší velkostatkář Alois Svoboda věnoval, po dlouhých jednáních a nedlouho po připojení Troji k Praze, 7. října 1922 rozsáhlé pozemky (o rozloze 82,0052 ha) včetně trojského zámku[3] československému státu „k oslavě 70letých narozenin našeho prvního presidenta Tomáše Garrika Masaryka na památku založení naší Československé republiky a uctění dvěstěpadesátiletého výročí úmrtí Jana Ámosa Komenského“ za účelem vybudování osvětových a sociálně humanitních zařízení ve prospěch mládeže původem i rasou československé v duchu a zásadách Jana Ámose Komenského. Notářský zápis o donaci popisuje: „Školy i ústavy vědecké, které budou tu zřízeny, mají nejen vyplniti mezery našeho školství všech stupňů, nýbrž mají býti přizpůsobeny novým methodám a směrům, podle nichž vyučování praktické má stejnou váhu jako theoretické. Zejména jest přihlížeti k potřebě škol pokračujících, neméně pak škol odborných, průmyslových, umělecko-průmyslových a obchodních, které napomáhají hospodářskému rozvoji národa. Doporučovalo by se, aby ústavy, které zde budou zřízeny, byly organizovány na stejných zásadách a v jednotném rámci a aby nescházely též školy vzorné a pokusné, v nichž lze ten který směr prakticky vyzkoušeti. Z oboru sociální péče, aby bylo mezi jinými pamatováno na kojence, sirotky a děti méně nadané. Tělesná výchova najde tu vhodné pole k všestrannému rozvinutí všech svých složek. Při stavbě budov mějž přednost systém pavilonový a celek budiž jedinou velkou obydlenou plochou.“ 6. října 1923 vláda Československé republiky dar usnesením přijala a správou Svobodovy donace pověřila Ministerstvo školství a národní osvěty. K přidělení pozemků bylo ustanoveno kuratorium a schůze ministerské rady Československé republiky 21. února 1924 schválila ke dni 31. října 1923 Jednací řád Kuratoria trojských nemovitostí, jehož předsedou byl ustanoven senátor Bohumil Němec, řádný profesor Ústavu pro fysiologii rostlin University Karlovy, čestným předsedou Alois Svoboda.

První konkrétní návrhy na využití pozemků souvisely s plány na zřízení zoologické a botanické zahrady, což navrhoval i sám dárce. 3. března 1924 předsednictvo ministerské rady republiky Československé schválilo rozhodnutí, „aby z ústavů a zařízení dárcem na darovaných nemovitostech projektovaných nejprve byla zřízena veřejná zoologická zahrada a veřejná botanická zahrada, která bude zároveň universitní zahradou university Karlovy v Praze, a „aby k těmto účelům bylo použito z darovaných nemovitostí: a) pro zřízení zoologické zahrady pozemků západně od trojského zámku ve výměře 8 ha a 93 m², b) pro zřízení botanické zahrady nemovitostí východně od trojského zámku zatím ve výměře 7 ha, 77 a, 52 m²“. 10. dubna 1924 se sešli zástupci Kuratoria a dárce a dohodli předání pozemků a zařízení k účelům zřízení zoologické zahrady a botanické zahrady k 1. říjnu 1924, ve 30. letech se pak jednalo o využití dalších pozemků.[4] 24 hektarů bylo v roce 1928 na zoo převedeno pachtovní smlouvou na 99 let.

V prosinci 1926 začalo Ministerstvo školství a národní osvěty jednat o využití pozemků s pražskou městskou radou, ministerstvem sociální péče, ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Nikdo z oslovených na nabídku nemovitostí nereflektoval, například ministerstvo sociální péče 24. ledna 1927 pozemky odmítlo s tím, že dosud nezřizuje a nehodlá zřizovat státní ústavy za účelem sociální péče o děti a mládež.

Profesor hygieny, Stanislav Růžička, zakladatel eubiotiky a propagátor zahradních měst, a pedagog Eduard Štorch využili příležitosti a založili spolu družstvo Eubiotická škola a rodina, jménem jehož přípravného výboru zaslali 5. listopadu 1928 ministerstvu svou první žádost o propůjčení 10 až 20 ha pozemků na dobu cca 80 let. Chtěli zde vybudovat tzv. výchovnou osadu Růžičkov, komplex školských zařízení v duchu eubiotických zásad a pokrokových pedagogických přístupů. Růžička byl proto také odpůrcem využití pozemků pro účely zoologické zahrady na úkor původního hlavního účelu donace. Součástí dalších záměrů byla krom nejrůznějších zařízení od kojeneckých ústavů a sirotčince přes všechny typy a stupně škol až po ústavy pro vzdělávání dospělých i osada 50 až 80 rodinných domků pro rodiny nakloněné tomuto způsobu výchovy. Zámek měl sloužit jako Světové ústředí eubiotické. Kuratorium pro správu donace 13. února 1930 návrh obytné kolonie zamítlo s odůvodněním, že v darovací listině nenalezlo oporu pro záměr výstavby obytných domů, a také vzhledem k důvodným pochybnostem o finančním krytí výstavby a provozu budov. Zřízení a výstavbě všech navržených školních institucí však vyslovilo podporu. V říjnu 1930 se družstvo Eubiotická škola sloučilo s Československou eubiotickou společností zdravotnickou a ta se pak ještě dalších pět let neúspěšně pokoušela pozemky získat prostřednictvím hygienického ústavu lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, který Růžička vedl. 15. dubna 1935 kuratorium na základě expertnímu názoru profesorského sboru lékařské fakulty Univerzity Karlovy projekt definitivně zamítlo.

Rok	obyv.	domů
1850
1927
1930
1947
1961
1970
2001

www odkazy

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (11.6.2015)

 fotografie

Podhoří

Rybáře

Vesnická památková zóna

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 11.6.2015